„Dětská kůže je křehká, průsvitná, suchá. Atopický ekzém může dítě postihnout hned po narození. Kůže má méně vrstev, nedostatek podkožního tuku, což má vliv na termoregulaci a izolaci. Všechny tyto problémy jsou u nedonošených a předčasně narozených dětí dvojnásobné,“ řekla pediatrička. Podle ní je důležitá primární prevence, aby problém nejlépe ani nevznikl. „Klíčová je edukace rodičů o všech úrovních péče. Patří tam základní hygiena, kosmetika a praní prádla,“ dodala.
V posledních letech významně přibývá případů alergických kožních projevů a v ordinacích pediatrů tvoří děti s těmito potížemi zhruba pětinu pacientů, uvedli zástupci Lovely s odkazem na dostupné studie. „Až polovinu dětí v období, kdy nosí plenky, postihne epizoda plenkové dermatitidy. Dalším častým důvodem návštěvy ordinace jsou projevy seboroické dermatitidy u kojenců nebo atopický ekzém u starších dětí. Zkušenost s ekzémem má přibližně 20 procent dětské populace a každým rokem jich přibývá,“ uvedla Chudomelová.
Pediatrička upozornila, že kůže je nejen největším orgánem, ale po narození nemá plně vyvinutý imunitní systém, je proto náchylnější například k alergickým reakcím. „Z dostupných dat víme, že dvě třetiny českých domácností využívají hypoalergenní prostředky pro děti zejména v raném kojeneckém věku. S tím, jak děti rostou, je ale rychle používat přestávají,“ řekla Nikola Marklová za Lovelu.
Do šesti let dítěte je ale podle Chudomelové potřeba věnovat specifickou péči pokožce, neboť stále dozrává. „Rodiče by se měli vyvarovat potenciálnímu podráždění, které mohou způsobit právě látky v běžných kosmetických a pracích prostředcích. Vybírány by měly být přípravky hypoalergenní a dermatologicky testované, které jsou vhodné jak pro malé děti, tak i případně atopiky,“ uvedla. Z dat ordinace Chudomelové vychází, že problémy kůže jsou hned na druhém místě četnosti po akutních respiračních problémech.
