Životu nebezpečné virózy

Autor: redakce | Zpravodaj | 13. 10. 2015

Praha, 14. října 2015V lidské populaci koluje celá řada víceméně neškodných virů, s nimiž se lidský organismus umí poměrně snadno vypořádat. Patří mezi ně například klasické rhinoviry způsobující nemoci z nachlazení,1 nebo rotaviry, které jsou příčinou průjmových onemocnění.2 Viry způsobují ale také řadu smrtelných onemocnění, například chřipku, spalničky nebo klíšťovou encefalitidu.4 Velmi obávaná jsou i nová virová onemocnění např. ebola, SARS nebo MERS, která sužují zejména země třetího světa.3 Které virózy nás skutečně ohrožují na životě a které dokážeme léčit?

Nebezpečí většiny viróz spočívá především v tom, že na ně neznáme lék. Na viry nepůsobí antibiotika a jejich léčba je pouze symptomatická (tlumíme jen příznaky).1,6 Na některé typy virů máme ale vakcíny a můžeme se chránit očkováním – např. na spalničky, chřipku4,5 a nově i ebolu.8 Důležitým faktorem je také způsob šíření nemoci. Řada virů se totiž šíří v prostředí velmi snadno tzv. kapénkovou infekcí,1,6 i když jejich původcem jsou zvířata (ptáci a prasata v případě chřipky,5 velbloudi u syndromu MERS,11 opice u SARS a eboly).9,10 Tyto virózy jsou pak vysoce nakažlivé, šíří se ve vlnách, epidemiích nebo dokonce pandemiích a mají výrazně vyšší úmrtnost než ostatní nemoci.5,12

Pro šíření a průběh nemoci má velký význam také odolnost jedince (stav imunitního systému) a hygienická prevence. Oslabený organismus viru podlehne snáz než zdravý jedinec, proto bývají hůře postiženy oblasti třetího světa než vyspělé země s vysokým hygienickým standardem, komfortním zdravotnickým zázemím a dostupnou pestrou stravou.1,6 V době, kdy do Evropy míří vlny imigrantů z rozvojových či válkou zmítaných zemí, bychom se měli zamyslet nad tím, zda exotické viry nemohou ohrozit i nás. Epidemiolog, prof. Roman Chlíbek z katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, k tomu říká: „Nebezpečné infekční choroby se k nám tímto způsobem mohou dostat, to nevylučuji. Ale spíše než ebola hrozí třeba tuberkulóza, dětská přenosná obrna, záškrt nebo spalničky.“

V našem podnebném pásmu však byla a je největší hrozbou především chřipka (zejména virus typu A včetně ptačí a prasečí mutace),5 která je vůbec nejstarším, nejrozšířenějším a nejsmrtonosnějším virovým onemocněním.3,4,12 Virus chřipky mění každý rok svou genetickou podobu6 a v našich klimatických podmínkách má ideální podmínky pro šíření zejména na podzim a na jaře.1,3 Celosvětově ohrozí chřipka každý rok 10 % populace a zhruba 500 000 osob každý rok infekci podlehne.5 V České republice se chřipkou ročně nakazí statisíce obyvatel (10 – 30 % populace) a na její následky zemře každý rok zhruba 1 500 lidí.6 To je dvakrát víc, než jich ročně zemře při dopravních nehodách.

Hlavní riziko chřipky je v jejím sklonu k častým závažným komplikacím, problém je i podceňování a zaměňování za běžné nachlazení (běžnou lehkou virózu).6 Na rozdíl od pouhé nemoci z nachlazení má však chřipka výraznější příznaky – vysokou horečku, bolesti svalů a kloubů, suchý dráždivý kašel a celkovou silnou únavu těla.6 Aktuální pandemickou hrozbu tvoří hlavně subtypy H5 a H7, které cirkulují v ptačí populaci především v jihovýchodní Asii (tzv. ptačí chřipky) a od roku 1997 již bylo několik lidských onemocnění touto chřipkou zaznamenáno.5

Ebola, známá jako krvácivá horečka, má velmi vysokou úmrtnost (může končit až v 90 % smrtí), ale řádí především v Africe – ohnisko nemoci se nachází v Guineji, Libérii, Sieře Leone a Nigérii. Největší epidemie této nemoci propukla na přelomu let 2013 a 2014 v západní Africe a do dnešního dne se ebolou nakazilo přes 28.000 osob a zemřelo více než 11.000 lidí.3 Riziko nákazy pro Evropany je ale velmi malé. K přenosu dochází přímým kontaktem s krví nebo tělními tekutinami nakaženého zvířete (opice nebo kaloni) a virus k šíření potřebuje mimořádně teplé počasí (přes 30 stupňů).7,10

Akutní respirační syndrom SARS se objevil v roce 2002 v Číně. Během několika měsíců se nakazilo přes 8.000 lidí a z tohoto počtu 774 lidí zemřelo. Nemoc má vysoký epidemiologický potenciál a neexistují na ni žádné léky ani vakcína. Ve vyspělých zemích se ale díky kvalitním zdravotnickým službám a vysokému hygienickému standardu podařilo šíření viru zastavit, většina nakažených se spontánně uzdravila a od roku 2004 nejsou známy žádné další výskyty této nemoci.1,9

Nejnovější smrtelný virus MERS se vyskytl v roce 2012 v oblasti Arabského poloostrova a Jordánska. Oproti SARS má podstatně větší úmrtnost, ale výrazně pomaleji se šíří. Hlavním důvodem obavy z této nemoci je skutečnost, že není objasněn způsob přenosu, ví se pouze, že zdrojem nákazy jsou egyptský netopýrvelbloud.11

Proti některým virózám se můžeme bránit očkováním

Proti některým typům virů se vědcům podařilo vyvinout aktivní vakcíny a je tedy možné se proti nákaze nechat očkovat.6,8 Osvědčilo se například očkování proti chřipce (včetně prasečího a ptačího subtypu), spalničkám nebo neštovicím, což je vůbec nejstarší zavedené očkování. Nedávno byla úspěšně testována i vakcína proti ebole a podle Světové zdravotnické organizace by do příští epidemie měla být již k dispozici.8

 

 

MÍSTO VÝSKYTU

POČET ZÁVAŽNÝCH PRŮBĚHŮ NEMOCI

POČET ÚMRTÍ

OČKOVÁNÍ

CHŘIPKA

Celý svět

3-5mil./ročně

250-500 tis./ročně

ANO

EBOLA

Sierra Leone, Libérie, Guinea

28.109

11.305

ANO

SARS

Čína, Singapur, Kanada, Vietnam

8.090

774

NE

MERS

J-V Asie, Blízký východ

1.493

527

NE

    zdroj: 3

Pokud by se k nám přece jen nějaké závažné infekční choroby s imigrační vlnou zavlekly, je podle prof. Chlíbka naše republika připravena i na tuto variantu: „Česká republika je připravena ve stejném rozsahu, jako byla při nedávné epidemii eboly. Jsou vyčleněna zdravotnická zařízení pro izolaci případných imigrantů s vysoce nebezpečnou nákazou v Nemocnici Na Bulovce a v armádním záložním Centru biologické ochrany v Těchoníně. Při výskytu běžné infekce by léčba a izolace probíhala v nejbližších infekčních odděleních příslušných nemocnic nebo na infekčních klinikách fakultních nemocnic.“

Zdroje

  1. http://www.tribune.cz/clanek/13211-amp-onemocneni-z-nachlazeni-amp-amp-co-vse-je-muze-zpusobit
  2. http://infekcni-nemoci.zdrave.cz/co-jsou-rotaviry/
  3. Chlíbek R.: Prezentace na tisk.konf. Umíme včas ochránit svou rodinu před chřipkou?, září 2015
  4. http://www.gsos.cz/man/biola/pk.Z-PL3-1-Viry_-_virov%C3%A1_onemocn%C4%9Bn%C3%AD_%C4%8Dlov%C4%9Bka.pdf
  5. http://www.medica-langer.cz/dokumenty/chripka_2011.pdf
  6. http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2011/09/02.pdf
  7. http://ec.europa.eu/health/preparedness_response/docs/ebola_infotravellers2014_cs.pdf
  8. http://news.sciencemag.org/health/2015/07/ebola-vaccine-works-offering-100-protection-african-trial
  9. http://www.cdc.gov/sars/about/fs-sars.pdf
  10. http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs103/en/
  11. http://www.szu.cz/tema/prevence/mers-cov-prvni-pripad-podezreni-na-onemocneni-v-cr-1
  12. Klinická farmacie II. Beran Chřipka – https://books.google.cz/books?id=H39VAwAAQBAJ&pg=PA41&dq=ch%C5%99ipkov%C3%A9+pandemie&hl=cs&sa=X&ei=Lk1oVYvOCYT0Uo3YgogC&ved=0CC4Q6AEwAw#v=onepage&q=ch%C5%99ipkov%C3%A9%20pandemie&f=false

 

Více na www.ockovaniprotichripce.cz

KONTAKT:

Kateřina Jíchová

email: katerina.jichova@allmedia4u.cz
M: +420 603 280 300