„Zaplacený odvod a penále za porušení rozpočtové kázně se stanou příjmem státního rozpočtu a toto opatření je tak rozpočtově neutrální,“ uvedl na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Peníze ministerstvo zdravotnictví žádá z rozpočtové kapitoly všeobecná pokladní správa.
Nákupy ústavů v letech 2017 až 2019 přesáhly 1,3 miliardy korun a byly v nich vážné nedostatky. Ústavy u 70 procent kontrolovaných nákupů nepostupovaly podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Při zveřejnění výsledků kontrol v roce 2021 Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kritizoval i ministerstvo zdravotnictví, že výdaje nedostatečně kontrolovalo. Podal také oznámení příslušným finančním úřadům.
Jeden z ústavů například podle NKÚ kupoval pravidelně stejné zboží, jako jsou diagnostika, kultivační média či chemikálie za více než 122,5 milionu korun, jen na základě objednávek. Nevypsal veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle zákona. U nákupů u zakázek malého rozsahu za více než 31 milionů korun ústavy nepostupovaly transparentně nebo diskriminovaly svým postupem další dodavatele.
Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva zdravotnictví a poskytují například laboratorní služby ve zdravotní péči i ochraně životního prostředí nebo očkování. Ústavy v roce 2012 prošly reorganizací. Existují tak dva zdravotní ústavy se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě, které poskytují své služby na pracovištích i v dalších krajích.
Ústavy v kontrolovaných letech hospodařily se ztrátou, podle NKÚ i kvůli nezvyšovanému provoznímu příspěvku ministerstva a způsobu úhrad objednaných výkonů od zdravotních pojišťoven. Už po první části kontrole v roce 2018 musel skončit tehdejší ředitel Zdravotního ústavu v Ostravě Petr Hapala, přičemž ve funkci ho nahradil Eduard Ježo. V současné době je podle webů ústavů ředitelem obou. Ministerstvo po kontrolách uvedlo, že jeho úkolem bude především napravit pochybení zjištěná NKÚ.
