Vizitky letošních laureátů Nobelovy ceny za lékařství

Zpravodaj | 5. 10. 2020

Stockholm/Praha 5. října (ČTK) – Vizitky letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (řazeni abecedně):

 

Harvey J. Alter (85)

——————–

– Alter působí jako vedoucí sekce infekčních nemocí a náměstek ředitele pro výzkum při oddělení transfuzní medicíny v Lékařském centru Warrena Granta Magnusona, které spadá pod Národní výzkumný ústav zdraví (NIH) ve Washingtonu, jenž je nejprestižnější institucí svého druhu v USA.

– V polovině 70. let 20. století Alter se svým výzkumným týmem prokázali, že většina případů hepatitidy po krevní transfúzi není způsobena viry hepatitidy A nebo B. Navzdory tomu ale trvalo ještě několik let, než byl virus hepatitidy C identifikován. Alter existenci viru potvrdil v roce 1988. Do té doby byla hepatitida C nazývána non-A, non-B hepatitidou.

– Hepatitida C je infekční onemocnění, které postihuje především játra. Hepatitida C často není doprovázena žádnými příznaky, chronická infekce však může vést ke zjizvení jater a po mnoha letech až k cirhóze či k rakovině jater. Hepatitida C se přenáší primárně krví při nitrožilní aplikaci drog, používáním nesterilních zdravotnických pomůcek a krevní transfúzí, pohlavním stykem nebo z matky na dítě při porodu. Nelze proti ní očkovat.

– V roce 2000 byla Alterovi a jeho kolegovi Michaelu Houghtonovi, který virus nakonec objevil, udělena za objev viru hepatitidy C prestižní Laskerova cena za „průkopnickou práci vedoucí k objevu viru, který způsobuje hepatitidu C, a k vyvinutí metod vyšetření, které ve Spojených státech snížily riziko hepatitidy pocházející z krevních transfúzí z 30 procent v roce 1970 na téměř nulovou úroveň v roce 2000“. Je držitelem i dalších ocenění.

– Alter se narodil 12. září 1935 v New Yorku. Lékařství vystudoval na Rochesterské univerzitě, postgraduálně studoval na řadě prestižních univerzit nejen v USA. Působil jako profesor. Již jako mladý vědec se společně s Američanem Baruchem Blumbergem podílel na objevu viru hepatitidy B.

 

Michael Houghton

—————-

– Britský vědec a profesor kanadské Albertské univerzity se na objevu viru hepatitidy C podílel společně se svými kolegy z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Houghton navázal na výzkum Harveyho Altera, který jako první přišel na to, že většina případů hepatitidy po krevní transfúzi není způsobena viry hepatitidy A nebo B. Houghton se svými kolegy použili k identifikaci a objevu neznámého viru v roce 1989 a k vývoji diagnostického testu nový přístup molekulárního klonování. V druhé polovině 80. let se také podílel na identifikaci viru hepatitidy D.

– Houghton, který se narodil v Británii, získal společně s Alterem prestižní Laskerovu cenu.

– K vědecké práci ho prý inspirovaly knihy o Louisi Pasteurovi, průkopníkovi v očkování. Vystudoval Východoanglickou univerzitu (1972) a doktorát získal na londýnské Královské koleji (1977). Kariéru začínal ve farmaceutickém průmyslu, v roce 1982 nastoupil do biotechnologické společnosti Chiron, která mu umožnila podílet se na objevu viru hepatitidy C.

– Houghton také se svými kolegy z Albertské univerzity v roce 2013 oznámil, že jsou blízko vývoji nové vakcínu, která by mohla působit proti všem typům žloutenky. Vakcína je nyní ve fázi klinických zkoušek. Je také autorem desítek patentů.

 

Charles M. Rice (68)

——————–

– Americký virolog, který se zabývá výzkumem viru hepatitidy C. Od roku 2001 je profesorem na Rockefellerově univerzitě v New Yorku, působí v akademické sféře i na dalších školách.

– Vystudoval zoologii na Kalifornské univerzitě v Davisu (1974). Doktorát z biochemie získal na Kalifornském technologickém institutu v roce 1981, později zde čtyři roky pokračoval v dalším výzkumu. Poté začal v roce 1986 působit jako odborný asistent na lékařské fakultě Washingtonské univerzity. Stal se profesorem.

– Za svoji práci Rice obdržel řadu významných ocenění, mimo jiné v roce 2015 Cenu Roberta Kocha či o rok později Laskerovu cenu (oceněni tehdy byli též Ralf Bartenschlager a Michael J. Sofia).

– Rice je členem Americké asociace pro vědecký pokrok, členem Národní akademie věd (od roku 2005), v letech 2002 až 2003 byl prezidentem Americké virologické společnosti.

– V minulosti přispíval do odborných periodik se zaměřením na lékařství a virologii, na svém kontě má přes 400 publikací.

– Rice se narodil 25. srpna 1952 v Sacramentu v Kalifornii.

ped mav jd