„Nemocnice akutní péče i fakultní nemocnice ze sousedních krajů, ze kterých k nám přijíždějí pacienti na doléčení, rehabilitaci po operacích či mozkových příhodách a dalších zákrocích, pracovaly v jiném režimu a běžná operativa byla utlumena,“ uvedla náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Michaela Matoušková (STAN) s tím, že pokles nastal hlavně koncem předchozího a v první polovině tohoto roku.
Epidemie zasáhla hlavně zaplněnost lůžek, zvláště v Rehabilitačním ústavu v Brandýse nad Orlicí a Odborném léčebném ústavu v Jevíčku. Hejtmanství překládalo pacienty z nemocnic Pardubického kraje nejen do těchto dvou organizací, ale do všech dalších, které kraj zřizuje. „Vytvořili jsme tak dostatečnou kapacitu pro covidová pracoviště. Ve všech těchto organizacích byla lůžka rozdělena na covidovou a necovidovou péči a právě covidová péče přinášela zvýšené náklady na ochranné pracovní pomůcky a léčebný materiál,“ uvedla Matoušková.
Některých léčebných zařízení se epidemie ekonomicky nedotkla. Například odborný léčebný ústav Albertinum v Žamberku dosáhl zisku 3,6 milionu korun, o tři miliony víc než v roce 2019. „Výsledek byl nejlepší v historii Albertina,“ řekl ČTK ředitel ústavu Rudolf Bulíček.
Pardubický kraj zřizuje kromě ústavů v Žamberku a Jevíčku také Léčebnu dlouhodobě nemocných v Rybitví, Nemocnici následné péče Moravská Třebová, Vysokomýtskou nemocnici a Rehabilitační ústav Brandýs nad Orlicí. Matoušková předpokládá návrat pacientů do léčebných ústavů s postupným návratem k běžné operativě v nemocnicích. „Do tohoto období vstupují prázdniny a pacienti budou kalkulovat i s termínem svých plánovaných operací. Může se tedy stát, že tedy ani ve druhém čtvrtletí nebudou naše příspěvkové organizace vykazovat významné výnosy,“ uvedla. Podle ní bude nutná podpora státu a kompenzace prostřednictvím úhradové vyhlášky.
