Praha 4. ledna (ČTK) – Výběr hlavních informací o ptačí chřipce (v ČR je skoro po desetiletí potvrzen případ ptačí chřipky):
– Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež.
– Z třicítky druhů virů ptačí chřipky jsou často smrtelné viry H5 a H7 – zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a hynou do dvou dnů. Existuje ale i lehčí forma nemoci, kdy má drůbež jen opelichané peří a snáší méně vajec. Vakcinace v chovech se neprovádí, je dokonce zakázaná. Postižená hejna se likvidují.
– Ptačí chřipku, která je známa již od 19. století jako ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru (označovaný jako H5N1) byl poprvé zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Opětovně se vir objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji. V Česku se první případ chřipky viru H5N1 objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou.
– Od té doby se v tuzemsku vir H5N1 u ptactva vyskytl několikrát. Poslední případ vysoce patogenní ptačí chřipky byl v Česku zjištěn v roce 2007, méně nebezpečná nízkopatogenní varianta choroby se vyskytla v roce 2012 u divoké kachny.
– Jako opatření proti šíření ptačí chřipky se v ČR uplatňovalo především vymezení rizikových pásem, vybíjení postižených chovů či zákazy přepravy, výstav a trhů drůbeže.
– Na člověka se virus přenáší jen zřídka, má pak ale vysokou úmrtnost – nepřežije více než polovina nakažených. Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, mohou se ale objevit i příznaky méně časté: zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání.
– Nejnebezpečnější je pro lidi virus H5N1, zatím nebyla prokázána přenositelnost choroby z člověka na člověka. Antivirotika jako například Tamiflu mohou průběh nemoci zmírnit a zkrátit.
– Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem. Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání a při dalším zpracování masa.
– Virus H5N1 začal v roce 2003 decimovat drůbež v Asii, odkud se infekce rozšířila do Evropy, na Blízký východ a do Afriky.
– Ptačí chřipka se v EU v posledních letech objevila několikrát, v posledních měsících se pak vyskytla mimo jiné na farmách v Británii, Německu, Rakousku, Nizozemsku, Francii, Polsku, Maďarsku nebo v Chorvatsku. Koncem loňského roku také výskyt této nemoci ohlásilo Slovensko, Bulharsko nebo Irsko.
– Podle zatím posledních údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) zemřelo ve světě od roku 2003 na ptačí chřipku typu H5N1 přes 450 lidí z asi 860 případů osob, které se virem nakazily. Nejvíce osob zemřelo v Indonésii (167) a v Egyptě (119).
mav ped mal
