Vědci z AV ČR vyvinuli nový postup pro sledování buněčných procesů v játrech

Autor: Redakce | Výzkumy a studie | 31. 8. 2021

Tým z Oddělení optických a biofyzikálních systémů pro postup využil optickou a fluorescenční mikrospii a superrozlišovací konfokální mikroskop. Ten funguje na bázi rotujícího disku. „Tyto neinvazivní technologie zlepšují zobrazování buněčných systémů a mohou být velmi užitečným nástrojem pro screening modelů lékového poškození jater,“ vysvětlil jeden ze dvou vedoucích týmu Oleg Lunov. Dalším je výzkumník Alexandr Dejneka.

Podle AV se preklinický screening dopadu léků dosud opírá o nástroje in vitro, během kterých odborníci zkoumají vliv testovaného přípravku na životaschopnost buněk. Tyto testy však podle vědců nedokážou zachytit časné změny, ke kterým dochází, pokud se buňka v orgánu na lékové poškození adaptuje. Moderní zobrazovací techniky jsou tak vedle metod z oblasti biochemie a molekulární biologie dalším účinným nástrojem pro detailní pozorování procesů v buňkách.

Výzkum publikovaný v časopisu Journal of Hepatology podrobně popisuje, jak by vědci v budoucnu měli hodnotit poškození jater při testování bezpečnosti léčiv. Studie podle AV také zdůraznila, že zatím nejsou žádné spolehlivé modely lékového poškození jater akceptované regulačními orgány v Evropě a Spojených státech.

projekt PRO-EURO-DILI-NET

„Lékové poškození jater stojí až za 30 procenty případů neuvedení léku na trh. Vnímáme tedy vysokou potřebu vyvinout nové fyziologicky relevantní preklinické modely pro screening léčiv z hlediska jaterního poškození,“ sdělil Alexandr Dejneka.

Výzkum se koná v rámci Evropské sítě pro lékové poškození jater podporované ze společného evropského projektu PRO-EURO-DILI-NET, do něhož jsou vědci z Fyzikálního ústavu AV zapojeni. Cílem projektu je vytvořit mezioborovou evropskou síť pro koordinaci úsilí ve výzkumu lékového poškození jater, usnadnění výměny poznatků i hypotéz napříč obory a podporu klinického výzkumu i uplatnění jeho výsledků v praxi.