Vyberte stránku

Praha 25. září (ČTK) – Evropští vědci pod vedením svých kolegů z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze budou mapovat, jak se bakterie odolné účinku antibiotik šíří v odpadních vodách, a současně zjišťovat typy genů, které tyto bakterie činí rezistentní vůči antibiotikům. Následně vypracují mezinárodní metody odběru a analýzy vzorků odpadních vod. ČTK to dnes sdělila VŠCHT v tiskové zprávě. Cílem tříletého projektu je zabránit šíření bakterií, které jsou odolné vůči běžně užívaným antibiotikům, například penicilinu.

Na problém pravidelně upozorňuje Světová zdravotnická organizace nebo Lékaři bez hranic. Kvůli neúčinnosti antibiotik vůči bakteriím ve světě totiž ročně umírají stovky tisíc lidí. Antibiotika se stávají neúčinnými, když se bakterie geneticky pozmění tak, že jim léky nemohou ublížit.

„Pokud trvá působení antibiotik dostatečně dlouho, kultury bakterií si vytvoří obranné mechanismy a uloží si je do své DNA. Další generace bakterií jsou pak rezistentní vůči určitým antibiotikům, aniž jim byly v minulosti vystaveny, a tuto rezistenci mohou šířit dál,“ uvedla Kateřina Demnerová z Ústavu biochemie a mikrobiologie VŠCHT. Právě její skupina a skupina Jana Bartáčka z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT povede spolu se zástupci nizozemské Technické univerzity v Delftu, dánské univerzity v Aalborgu, portugalské katolické univerzity a Evropského centra excelence pro udržitelné technologie vody výzkum zaměřený na rezistentní patogeny v odpadních vodách.

Podle vědců je šíření rezistentních kmenů bakterií spojeno s vývojem a masivním užíváním antibiotik. Tyto kmeny vznikají nejen v tělech nemocných pacientů, ale mohou se pak šířit a vznikat i v odpadních vodách z objektů, kde se tito pacienti léčí. „Bohužel nejde pouze o nemocnice, ale i o domácnosti a v neposlední řadě o zemědělské objekty. Zdaleka největší objemy antibiotik se aplikují v chovu zemědělských zvířat,“ doplnila Demnerová.

Podle Bartáčka problém rezistentních patogenů v odpadních vodách je i přesto, že voda prochází čistírnou. „Většina patogenů sice nepřežije čištění, jejich genetická informace se však může šířit dál přenosem na jiné, nepatogenní bakterie, které se v čistírnách běžně množí a mohou se dostat do řek nebo podzemních vod,“ doplnil k důvodům výzkumu Bartáček.

Více...  Vědci zkoumají, jak obrazy ovlivňují stav člověka a jeho konání