Vyberte stránku

Praha, 30.4.2019 (MHW)

V minulosti znamenala diagnóza Bechtěrevovy nemoci téměř jisté vyhlídky na brzký invalidní důchod. Dnes už ale existují vesměs pro všechny pacienty léky, které dokážou dostat chorobu do remise nebo alespoň do nízké aktivity. Důležitá je ovšem včasná diagnóza, což ale bývá právě u Bechtěrevovy choroby problém.

Bechtěrevova nemoc neboli ankylozující spondylitida je zánětlivé autoimunitní chronické revmatické onemocnění, trpí jí každý stý Čech. Bechtěrevova choroba patří do skupiny tzv. axiálních spondyloartritid neboli zánětlivých revmatických chorob, které postihují tzv. osový skelet – především páteř a křížovo-kyčelní skloubení. Je to nemoc nenápadná, ale zákeřná. Zpočátku se projevuje únavou, zvýšenou teplotou nebo nočním pocením. Pak se přidá bolest zad v okolí páteře. Tento typ bolesti se na rozdíl od jiných projevuje v klidu, zejména v noci. Pacienta může v noci dokonce budit a úleva přichází obvykle po rozcvičení, ale ne v klidu. Nemoc vypukne většinou již v mládí, obvykle mezi osmnáctým a třicátým rokem života. Vyskytuje se dvakrát až třikrát častěji u mužů než u žen. Páteř se postupně stává méně ohebnou, časem se pacient nemůže vůbec předklonit. V konečném stádiu choroby dochází k úplnému ztuhnutí páteře a nehybnosti hrudníku. 1

Základem úspěšné léčby Bechtěrevovy nemoci je včasná diagnóza. „Doba od vzniku prvních symptomů do diagnózy Bechtěrevovy nemoci, resp. axiálních spondyloartritid obecně, je stále ještě neuspokojivě dlouhá a podle některých odhadů a průzkumů může v praxi činit až 10 let2. U pacientů mladších 45 let s chronickou bolestí zad by proto mělo být při vyhledávání časné ankylozující spondylitidy již v ordinaci praktického lékaře využito všech dostupných ukazatelů, jako jsou zánětlivý typ bolesti zad, rodinná anamnéza, pozitivita HLA-B27, přítomnost mimokloubních projevů apod. Cílem je dostat pacienta včas do péče revmatologa a zahájením časné léčby zabránit budoucím invalidizujícím následkům, nebo jejich rozvoj co nejvíce oddálit, a také zachovat v co nejvyšší možné míře kvalitu života3,“ popisuje revmatolog profesor Pavel Horák z III. interní kliniky fakultní nemocnice Olomouc.

Bechtěrevova nemoc může ještě dnes svým nositelům zkrátit život v průměru o pět až sedm let. Už dávno ale neplatí, že se nedá léčit. Zcela odstranit příčinu nemoci sice lékaři nedokáží, ale při správné léčbě mohou žít pacienti plnohodnotný život bez hlavních příznaků. Lékaři mají k dispozici široké spektrum léků. Na bolest, zmírnění zánětu a otoky nesteroidní antirevmatika. Imunosupresiva na potlačení reakce imunitního aparátu, především při postižení periferních kloubů. Dále se používají lokálně podávané kortikoidy na potlačení zánětu. Nejúčinnější jsou biologické léky, i když tato léčba je samozřejmě finančně nejnáročnější. Je dostupná ve 29 centrech v České republice. Podle registru ATTRA (klinický registr pro monitorování efektivity a bezpečnosti biologické léčby revmatických onemocnění v ČR) je dnes léčeno biologickou léčbou zhruba 2500 nemocných. Terapie se nasazuje podle jasně daných kritérií. Všichni pacienti ale v prvním kroku dostávají standardní, konvenční léčbu v podobě nesteroidních antirevmatik či opichů kloubů. Až když tato terapie selže, může přijít na řadu biologická léčba. Lékaři používají takovou léčbu, která vede k dosažení remise nebo nízké aktivity nemoci.1

Více...  Premiér bude s šéfy zdravotních pojišťoven jednat o úhradách

Aktuálně je v registru ATTRA 2619 nemocných s ankylozující spondylitidou léčených biologickými léky. Data jsou uváděna k 3. lednu letošního roku a ukazují mj. i viditelný nárůst počtu léčených pacientů, v průměru o 276 pacientů za rok. Díky registru máme k dispozici i údaje jak o zdravotním stavu nemocných, tak o účinnosti biologické léčby, kterou užívají. Víme tedy i to, že při zahájení biologické léčby bylo 65 % pacientů s AS pracujících nebo aktivně hledajících práci a během dvou let léčby ztratilo práceschopnost jen necelých 15 % z nich. Naopak z 24 % pacientů, kteří byli na počátku léčby na nemocenských dávkách nebo v invalidním důchodu, došlo u téměř poloviny během dvou let léčby k obnovení jejich práceschopnosti,“ uvádí prof. Horák.4

Dobrou zprávou je, že i pacienti sami mohou zpomalit rozvoj nemoci a ovlivnit její další průběh. Jsou doporučeny rehabilitační cviky, které by měli pacienti cvičit dvakrát denně. Součástí rehabilitace by měla být i dechová cvičení. Důležitý je nácvik správného držení těla a udržování jeho pružnosti. Důležitá je i poloha ve spánku. Bolesti může zmírnit cvičení ve vodě, kde je zmenšena zátěž na přetížené obratle a klouby, snižuje se v ní napětí svalů.5

5 kritérií k včasnému rozpoznání Bechtěrevovy choroby6

  • Věk pacienta bývá nižší než 40 let.

  • Potíže mají pozvolný začátek.

  • Problémy se mírně zlepší poté, co pacient začne cvičit.

  • Naopak v klidu se bolesti stupňují.

  • Bolest se často objevuje v noci a nemocného budí.

 

Bechtěrevova nemoc u mužů a žen

Nemoc je aktuálně diagnostikována dvakrát až třikrát častěji u mužů než u žen. Pokud však vezmeme v úvahu také tzv. non-radiografickou formu axiální spondyloartritidy, u které není (zatím) vyvinuto postižení páteře viditelné při radiologickém zobrazení, ale choroba je diagnostikována jinými nástroji, je postižení mužů a žen stejně časté.8-9 Vzhledem k tomu, že u že se na chorobu stále myslí méně u žen než u mužů, je správná diagnóza obvykle dříve stanovena u mužů. Ukazuje se ale také, že i průběh samotného onemocnění se u obou pohlaví liší. Například laboratorní hodnoty zánětu bývají u mužů prokazatelně vyšší než u žen, a možná i proto odpovídají muži na biologickou léčbu lépe než ženy. Ženy navíc často udávají při stejném stupni onemocnění více bolesti a funkčních omezení než muži.

Více...  Zeman připustil, že Gottovi udělí vyšší státní vyznamenání

Reference:

  1. Horák P, Mann H, Pavelka K, Šenolt L, Štěpán J, Vencovský J. Revmatologie; Maxdorf 2018
  2. Klub bechtěreviků, 2008
  3. REVMATOLOGIE, Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře, SVL ČLS JEP 2014
  4. Léčba ankylozující spondylitidy preparáty biologické léčby v ČR, Základní přehled a hodnocení účinnosti a bezpečnosti léčby z dat registru ATTRA (analytická zpráva registru k 1. 1. 2017) , attra.registry.cz
  5. Andrea Levitová, Markéta Hušáková, BECHTĚREVOVA NEMOC, Návod na aktivní život a průvodce cvičením, Grada 2018
  6. Sieper et al., ARD 2009
  7. Dean LE, Jones GT, MacDonald AG, et al. Rheumatology(Oxford) 2014;53:650-657
  8. Baumberger H, Khan M Ann Rheum Dis. 2017
  9. Wallis D, Haroon N, Ayearst R et al. J Rheumatol 2013; 40: 2038 – 2041.