Údaje ČSSZ: Přebytek nemocenského pojištění se postupně snižuje

Praha 22. ledna (ČTK) – Přebytek na účtu nemocenského pojištění se v posledních letech snižuje. Loni za první tři čtvrtletí činil 0,36 miliardy korun. O pět let dřív byl skoro desetkrát vyšší, dosahoval 3,38 miliardy. Příjmy z odvodů se i přes vysokou zaměstnanost a růst výdělků zvedají pomaleji než výdaje na nemocenské dávky. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Z nemocenského pojištění se vyplácí nemocenská, ošetřovné, peněžitá pomoc a vyrovnávací příspěvek v mateřství. Loni k nim přibyla ještě otcovská a dlouhodobé ošetřovné. Zaměstnanci odvody neplatí. Zaměstnavatelé odvádějí 2,3 procenta. I živnostníci mohou dobrovolně z vyměřovacího základu pro důchodové pojištění posílat do systému 2,3 procenta. Sněmovna dnes rozhodla o zrušení karenční doby a o proplácení náhrad nemocným v prvních třech dnech stonání. Lidé by měli od pololetí dostávat 60 procent základu příjmu. Odvody se mají podnikům snížit na 2,1 procenta, vybere se tak méně.

Systém nemocenské je léta v plusu. Nejvíc příjmy převýšily výdaje v roce 2012, a to o 5,6 miliardy. Od té doby se přebytek snižuje. V roce 2013 činil 4,98 miliardy korun a předloni 3,19 miliardy. Data za celý loňský rok ještě nejsou k dispozici. Příjmy v roce 2017 dosáhly 31,5 miliardy a výdaje 28,3 miliardy. V roce 2013 se na odvodech vybralo 25,1 miliardy korun a vydalo 20,1 miliardy.

Za první tři čtvrtletí roku 2013 se z nemocenského pojištění na nemocenskou, mateřskou či ošetřovné vyplatilo 15,3 miliardy Kč. O pět let později to bylo 25,3 miliardy. Do systému loni od ledna do září přiteklo 25,6 miliardy, v roce 2013 pak 18,7 miliardy korun. Za posledních pět let se tak příjem z odvodů za první tři čtvrtletí zvedl o zhruba sedm miliard korun, výdaje ale vzrostly téměř o deset miliard.

Za růstem příjmů systému je vysoká zaměstnanost i růst výdělků, z nichž se pak platí i vyšší odvody. Vyšší mzdy a platy jsou ale i za růstem výdajů. Vyplácejí se k nim i vyšší nemocenské dávky. Redukční hranice pro jejich výpočet se navíc každý rok zvedají, také přibyly nové dávky.

Karenční doba byla zavedena v roce 2008. Ústavní soud ji ale po pár měsících zrušil s tím, že pokud si lidé platí pojistné, měli by z něj i něco dostávat. Karence se pak znovu obnovila s jinými pravidly. Zaměstnanci přestali odvody platit a zaměstnavatelům se snížily za to, že začali poskytovat náhrady v prvních dvou týdnech nemoci. Nemocenskou ze systému lidé dostávají až od patnáctého dne. Po zrušení karence by se odvody zaměstnavatelů měly snížit z 2,3 na 2,1 procenta.

Před změnami v roce 2008 přiteklo do nemocenského pojištění 46,7 miliardy korun, vyplatilo se 31,9 miliardy. Přebytek činil 14,8 miliardy. V následujícím roce za krize a po snížení odvodů se systém dostal do schodku, a to 2,7 miliardy. Dál se situace zlepšovala.

Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů se ke zrušení karenční doby zavázala v programovém prohlášení. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) představují tři dny stonání bez náhrad pro pracovníka s minimální mzdou ztrátu 898 korun a s průměrnou mzdou 2345 korun. Maláčová uvedla, že stát by neměl lidi za nemoc trestat. Po zrušení karence volají odbory, zaměstnavatelé jsou naopak proti. Obávají se růstu nemocnosti a zneužívání. Jejich názor sdílejí i někteří opoziční politici.

Příjmy, výdaje a zůstatek nemocenského pojištění ke konci září daných let v miliardách korun

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení, přehled vybraných ekonomických ukazatelů

ktk jw