Světový den meningitidy upozorňuje na jednu z nejzrádnějších infekčních nemocí dnešního světa

Praha, 23.4.2019 (Focus Agency)

Invazivní meningokoková onemocnění patří mezi nejrychleji probíhající infekční nemoci. Původcem je bakterie Neisseria meningitidis, kterou se lze nakazit podobně jako chřipkou či rýmou – kapénkovou infekcí. Pokud se onemocnění rozvine, postupuje velmi rychle a nejčastěji se projevuje jako zánět mozkových blan (meningitida), nebo otrava krve (sepse). I přes včasnou lékařskou péči mohou být následky závažné – v loňském roce v ČR onemocnění postihlo 56 osob, 3 lidé zemřeli¹, celosvětově postihuje kolem půl milionu lidí ročně. Světový den meningitidy, který každoročně připadá na 24.dubna, má za cíl upozornit na hrozbu, kterou meningokokové onemocnění představuje a propagovat možnosti prevence, kterou je především očkování.

Příznaky a následky

Invazivní meningokokové onemocnění se může u člověka rozvinout během několika hodin – následky si ale nese celý život. Jak upozorňuje MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce: „Nástup nemoci je zrádný – začíná totiž nenápadně – stejně jako běžná viróza. Pokud v počáteční fázi nemoci navštívíte lékaře, ten zpravidla nic závažného neshledá, a to dokonce ani na krevním obrazu, a pošle vás tedy domů s běžnými doporučeními k léčení například kataru horních cest dýchacích, chřipky apod. Že se jedná o meningokoka, lze poznat většinou až když se objeví projevy na kůži, organismus už je zaplavený bakterií a pacientovi jde o život.“ Léčba pak probíhá antibiotiky, ale i přes její včasné zahájení, organismus boj s bakterií nemusí zvládnout.

Tématem letošního Světového dne meningitidy je právě „Život po meningitidě“, který často bývá o dost jiný oproti tomu, jak postižený a jeho rodina žili před onemocněním. K trvalým následkům nejčastěji patří selhání důležitých orgánů – například ledvin, hluchota, slepota, mozková obrna, epilepsie, neurologické poruchy, amputace částí těla – nejčastěji končetin z důvodu nekrózy, mentální retardace a další.

Nejohroženější skupiny

Vstupní branou meningokokové infekce je sliznice nosohltanu. Pokud ji bakterie překoná, může dojít k rozvoji nemoci. Zvýšené riziko tak představuje narušená sliznice – předchozím respiračním onemocněním, prašností, pobytem v zakouřeném prostředí a podobně. Nakazit se může kdokoliv – nejohroženější skupinou ale jsou malé děti do čtyř let a dále pak dospívající a mladí dospělí. Ti navíc představují skupinu s nejvyšším výskytem bezpříznakových nosičů – tedy jedinců, kteří sice mají bakterii v sobě a mohou ji přenést na lidi ve svém okolí, u nich samotných ale k rozvoji meningokokového onemocnění nedochází.

Možnosti očkování

V současnosti lze očkováním pokrýt nejčastěji se vyskytující séroskupiny meningokoka a to kombinací dvou vakcín: jedna je proti skupinám A, C, W a Y a druhá proti séroskupině B. Pro co nejširší ochranu se doporučuje kombinovat oba typy vakcín s tím, že očkování lze uskutečnit současně, nebo s odstupem minimálně 14 dnů². Vhodné očkovací schéma a načasování vakcinace je dobré konzultovat s lékařem. Jak říká MUDr. Pavla Křížová, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ: „Přestože u nás infekční meningokoková onemocnění nezpůsobují vysokou nemocnost, je prevence očkováním velmi žádoucí vzhledem k vysoké smrtnosti a vysokému procentu celoživotních devastujících následků, které změní život nejen přeživšího pacienta, ale i jeho rodiny.“

Invazivní meningokokové onemocnění (včetně úmrtí) v ČR v roce 2018:¹

Počet případů a úmrtí invazivního meningokového onemocnění v ČR v letech 2014-2018:¹