Praha 14. ledna (ČTK) – Senzory měřící kontinuálně hladinu cukru v krvi zlepšují podle studie lékaře Jana Šoupala z III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) léčbu diabetiků prvního typu. Fungují lépe než glukometry, méně podle něj záleží na způsobu aplikace inzulinu. Uvedl to dnes na tiskové konferenci. Senzory jsou od loňského prosince hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Pacientů s diabetem prvního typu je v Česku asi 60.000.
Jejich nemoc je vrozená. Jde o poruchu imunitního systému, který zničí buňky produkující inzulin. Nedochází tak u nich k regulaci cukru v krvi, takzvané glykémii. Většina pacientů si pravidelně několikrát denně měří hladinu cukru v krvi. Odeberou si kapku na proužek papíru, který pak vloží do glukometru. Podle naměřených hodnot si pak aplikují inzulin umělý buď inzulinovým perem s velmi tenkou jehlou nebo pomocí inzulinové pumpy, kterou mají trvale připojenou k tělu kanylou.
„Po objevení inzulinu a zavedení glukometrů v 70. letech se jedná fakticky o třetí historický milník. Na rozdíl od glukometru kontrolují senzory hladinu glykémie nepřetržitě a díky integrovaným vibračním alarmům varují pacienta například před blížící se hypoglykémií,“ uvedl ředitel VFN David Feltl. Senzory jsou buď nalepovací s jehlou nebo se zašijí pod kůži.
Lékaři ve studii od roku 2013 tři roky u pacientů porovnávali všechny kombinace senzorů, glukometrů, inzulinových per a pump. Jejich výrobci se ale na studii nepodíleli, dodal Šoupal. „Pacienti s glukometry se příliš nezlepšili bez ohledu na to, jestli měli pro aplikaci inzulinu pero nebo pumpu. Naopak lepší výsledky ukázaly obě skupiny pacientů se senzory. Zjistili jsme, že rozhodující není způsob aplikace inzulinu, ale způsob monitorace glykémie,“ řekl. Senzory dosud lékaři doporučovali většinou pacientům s inzulinovou pumpou. Nově ji nabízejí i těm, kteří z různých důvodů raději využívají pera. „Naše studie a samotné implantabilní senzory změnily celkový pohled na léčbu diabetu,“ dodal.
Na léčbu cukrovky jde asi deset až 15 procent částky vynaložené z českého veřejného zdravotního pojištění na léčení pacientů. Loni bylo na péči k dispozici asi 320 miliard korun, cukrovka tak spotřebovala zhruba 32 až 48 miliard korun.
Naprostá většina pacientů s cukrovkou trpí druhým typem onemocnění, které souvisí se zdravým životním stylem a získává se v průběhu života. Diabetiků obou typů dohromady žije v Česku už kolem milionu. Nemoc se v případě špatně nastavené léčby postupně zhoršuje a přicházejí komplikace jako problémy s ledvinami, poruchy zraku nebo postižení nervů nohou.
Cukrovka je nejčastější příčinou dialýzy, tedy strojového čištění krve nahrazující jejich činnost. Ve vyspělých zemích je také nejčastější příčinou slepoty. U asi 1,3 procenta pacientů si nemoc vynutí amputaci nohy.
van gcm
