Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
    • Aktuálně
    • Prevence a léčba
    • Děti a mateřství
    • České zdravotnictví
    • Sex a intimní zdraví
    • Výzkumy a studie
  • Akce
  • Kontakt
  • Vstup pro odborníky
Zpravodaj

Válek: Prioritou jsou vyšší úhrady za péči o děti, dostatek…

  • 12 května, 2023
  • by budskap

Jednání pojišťoven se zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče o rozdělení peněz na péči v příštím roce začala v lednu, dohody by měly být uzavřeny v červnu. Ministerstvo do jednání oficiálně nezasahuje, své priority prezentuje prostřednictví rady poskytovatelů zdravotní péče. „Moje rada poskytovatelů pak s nimi diskutuje, co jsou ty priority a trendy tak, aby nějaká nátlaková skupina nepřeválcovala ty ostatní,“ řekl Válek.

Pojišťovny bude žádat o navýšení peněz na péči o duševní zdraví, na zvýšení dostupnosti praktických lékařů pro děti i pro dospělé nebo na preventivní programy a screeningová vyšetření, kam lékaři zvou jinak zdravé lidi ve skupinách, které mají vyšší riziko některého druhu rakoviny, aby ho u nich případně odhalili včas.

Nyní fungují pro rakovinu prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku a u kuřáků k rakovině plic. Válek už dříve avizoval, že od příštího roku bude pilotně zaveden screening rakoviny prostaty. Prioritou budou podle něj také jednodenní medicína a péče ve specializovaných centrech. „Toto jsou systémová rozhodnutí, která já navrhnu jako ministr,“ dodal.

Narovnat chce také špatně nastavenou úhradu za stejné výkony u dětí a u dospělých. Vyšetřit dětského pacienta je podle něj pro lékaře náročnější i časově, proto byl měl podle Válka za takovou péči dostávat více peněz. „Pokud máte nemocnici, kde je většina pacientů dětských, tak ta nemocnice vždycky bude v minusu,“ doplnil.

Podle materiálů z dohodovacího řízení se počítá s příjmy systému veřejného zdravotního pojištění 489,5 miliardy korun, asi o šest procent vyššími než letos. Loni byly náklady na zdravotní služby 420,7 miliardy, meziročně rostly o čtyři procenta. Největší podíl peněz jde do nemocnic akutní péče, loni to bylo 221 miliard korun. Například stomatologická péče stála loni 15 miliard, péče praktických lékařů 25 miliard a ambulantních specialistů 29 miliard.

Systém veřejného zdravotního pojištění má letos plánované příjmy 464 miliard korun, o 7,4 procenta vyšší než loni. Plánované výdaje ale jsou ještě o 12 miliard vyšší než příjmy, pojišťovny proto budou muset čerpat z rezerv z předchozích let. Náklady přímo na zdravotní péči budou 432 miliard korun. Na pojistném by se letos mělo vybrat 306,6 miliard korun, dalších 125,5 miliardy zaplatí stát za státní pojištěnce.

 

Prevence a léčba

Tisícům Ukrajinců skončí automatický nárok na státní zdravotní pojištění

  • 19 července, 2022
  • by andrlovak1

U VZP se od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu registrovalo 350.000 Ukrajinců. Z toho 215.000 jich je ve věku od 18 do 65 let a ti se budou muset na pojišťovnu znovu obrátit. Pojišťovna předpokládá, že část z nich už se vrátila zpět na Ukrajinu. Podle Philippa 43.000 běženců pojištěných u VZP si už našlo uplatnění na trhu práce a platí za ně pojištění zaměstnavatel nebo si jej jako OSVČ platí sami.

 

Pro ty, kterých se povinnost kontaktovat pojišťovnu týká, pojišťovna vytvořila formulář, který bude možné vyplnit on-line na webu pomocukrajine.vzp.cz.

 

Změny ve zdravotním pojištění pro Ukrajince přinesla novela zákona zvaného lex Ukrajina, která začala platit na konci června. Podle novely stát hradí uprchlíkům vyjma seniorů a dětí zdravotní pojištění nejvýše 150 dnů. Poté uprchlíci do osmi dnů musí kontaktovat svoji pojišťovnu. První Ukrajinci začali do Česka přicházet na přelomu února a března.

České zdravotnictví

VZP dosud registrovala 298.900 uprchlíků, z nich 85 pct tvoří…

  • 25 dubna, 2022
  • by andrlovak1

Speciální vízum ke strpění či k dočasné ochraně v Česku získalo za dva měsíce války 308.000 lidí z Ukrajiny. S tímto vízem mají nárok na veřejné zdravotní pojištění. Uprchlíci se mohou registrovat u kterékoliv ze sedmi zdravotních pojišťoven. VZP má pobočky přímo v krajských asistenčních centrech pomoci, ostatní pojišťovny přihlašují nové pojištěnce ve svých pracovištích.

 

Podle Philippa VZP zaregistrovala k dnešku 298.900 příchozích z Ukrajiny. Z nich je zhruba 119.000 dětí do 18 let, 136.000 žen a 44.000 mužů. Desetina dospělých zdravotní odvody už hradí sama. Našli si zaměstnání, nebo se stali živnostníkem. „Platí vyšší úhradu, než platí stát,“ podotkl Philipp. Podle něj zdravotní pojištění platí šest procent všech registrovaných ukrajinských pojištěnců. Stát na osobu posílá měsíčně 1967 korun.

 

VZP odhaduje, že by letos mohla zajišťovat péči celkem 362.000 příchozích z válečných oblastí. Pokud by pracovala a odváděla si pojistné zhruba desetina z nich, tedy kolem 36.000 dospělých, očekává od nich pojišťovna příjem 0,8 miliardy korun. Za zbývajících 90 procent by platil stát, podle odhadů by mohl poskytnout 3,6 miliardy korun. Celkové příjmy by tak činily 4,4 miliardy. Vedení VZP počítá s tím, že by zdravotní péče pro uprchlíky mohla stát 7,1 miliardy korun.

 

 

 

 

 

 

Prevence a léčba

Ke zdravotnímu pojištění se v ČR registrovalo téměř 153.000 uprchlíků…

  • 14 března, 2022
  • by andrlovak1

VZP vytvořila pro Ukrajince, kteří do Česka utekli po invazi Ruska na Ukrajinu, webový formulář v ukrajinštině, který umožňuje vyřízení náhradního průkazu pojištěnce online. Průkaz jim pak přijde mailem. Pracovníci VZP jsou také v krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině, z toho v 15 centrech pracují nonstop. Registraci ke zdravotnímu pojištění si mohou uprchlíci vyřídit také na 196 pobočkách největší tuzemské pojišťovny. Bližší informace najdou zájemci na webu pojišťovny.

 

Náhradní průkaz opravňuje k bezplatné péči ve stejném rozsahu jako mají ostatní pojištěnci v Česku, není třeba si sjednávat komerční pojištění. Doba platnosti zdravotního pojištění je shodná s platností uděleného víza, většinou je stanovená na jeden rok. Pokud uprchlíci nemají v Česku zaměstnání, pojistné za ně bude hradit stát.

 

Zákon, který minulý týden schválila Sněmovna, umožní, aby měli uprchlíci bezplatnou zdravotní péči včetně léků 30 dní před udělením víza o strpění, připomněl dnes předseda správní rady VZP Tom Philipp (KDU-ČSL). Poskytovatelé se tak podle něj nemusí obávat, že by za ošetření Ukrajinců nedostali od pojišťoven zaplaceno. Ukrajinské děti, které se v Česku narodí, budou mít ze zákona na 60 dní pojištění u zdravotní pojišťovny. Podle Philippa se předpokládá, že do té doby rodiče dítěti vyřídí vízum a zdravotní pojištění pak bude pokračovat.

 

Kromě zajištění zdravotní péče o uprchlíky VZP podle svého ředitele pracuje také na tom, aby rovnoměrně distribuovala zátěž na zdravotnická zařízení. „Pracujeme na tom, aby byla zátěž, která bude směřovat zejména do primární péče, přesměrována do nemocnic a chceme najít takový systém řešení, který v žádném případě nesníží přístup českých klientů zdravotních pojišťoven ke zdravotním službám,“ uvedl Kabátek. Situace je podle něj nyní zvládnutelná.

 

„VZP je připravená v rámci svých rezerv krýt veškeré náklady spojené s péči o ukrajinské uprchlíky,“ doplnil ředitel. Na dotaz, jaké mohou být náklady veřejného zdravotního pojištění na péči o Ukrajince, řekl, že pokud budou srovnatelné s průměrnými náklady na péči o českého občana, šlo by asi o jednu až 1,5 miliardy korun za rok na 100.000 běženců.

Prevence a léčba

VZP chce motivovat poskytovatele, aby dohnali propad v plánované péči

  • 27 prosince, 202127 prosince, 2021
  • by andrlovak1

Z dat největší tuzemské pojišťovny vyplývá, že během epidemie covidu poklesla plánovaná péče především v ortopedii. Nemocnice v době velkého náporu pacientů s covidem mnohé plánované operace odkládaly. „Máme ambici, abychom pro příští rok vytvořili prostor pro to, aby tento propad byl eliminován. Chceme ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví vytvořit motivační programy, které by poskytovatelům umožnily, aby té péče, která byla odsunuta, aby jí udělali co nejvíc v co nejkratší době,“ řekl ČTK Kabátek. Pokud například zdravotnické zařízení dožene propad v plánované péči za rok, mohlo by získat finanční bonifikaci.

 

Kromě ortopedických výkonů by se to mohlo dotknout například operací kýl, urologických či gynekologických zákroků, které byly odloženy. Podmínkou je samozřejmě odeznění současné vlny covidu, která nemocnice zatěžuje.

 

V příštích letech se chce pojišťovna zaměřit více na prevenci. „Pojďme se o klienta starat v celém průběhu jeho života a ne jenom, když přijde k lékaři a už je nemocný,“ uvedl Kabátek a dodal: „Je to obrovský dluh, který tady máme.“ Náklady celého systému veřejného zdravotního pojištění jsou podle Kabátka vyšší, pokud má populace nízkou zdravotní gramotnost a nevyužívá možností, jak zamezit nebo alespoň oddálit propuknutí nemoci. S prevencí se dá podle Kabátka pracovat třeba u předcházení kardiovaskulárních onemocnění či cukrovky. VZP uvažuje mimo jiné o edukační kampani zaměřené na rodiče či podpoře zdravého stravování ve školách.

 

Odměny

Nyní pojišťovna bonifikuje ambulantní lékaře, pokud správně pečují a pravidelně kontrolují například pacienty s cukrovkou. Od příštího roku chce nabídnout příspěvek na lázeňský pobyt i pacientům diabetikům, kteří chodí na pravidelné kontroly, dodržují léčbu a doporučení lékaře.

 

Epidemie covidu pojišťovnu, která má 5,9 milionu klientů, posunula podle Kabátka k větší elektronizaci. Klienti si nyní mohou o všechny příspěvky z fondu prevence, tedy na očkování, pohybové aktivity či některá preventivní vyšetření, žádat elektronicky. Nemusí také pojišťovně doručit originály dokladů o zaplacení. To dříve nebylo možné. „Přišli jsme na to, že asi není třeba, aby všude pobočky byly pět dní v týdnu osm hodin otevřené. Na druhou stranu se nechceme vzdávat toho, že jsme rozkročeni na široko po celé republice, spíše chceme efektivizovat fungování a už to děláme,“ konstatoval Kabátek.

 

Šárka Stříhavková

Prevence a léčba

Neuhrazené výkony pojišťovnou? Experti radí, kde vznikají nejčastější chyby

  • 13 prosince, 2021
  • by andrlovak1

 

Vykonavatelé zdravotní péče se ani tolik nesetkávají s neuhrazením zdravotních výkonů jako s krácením výsledné úhrady úhradovým vzorcem. Tudíž nemají zaplacené výkony v plné hodnotě bodu, ale regulovaným způsobem. U některých poskytovatelů sahá neuhrazená péče v segmentu ambulantních specialistů oproti plné úhradě třeba až k 35 %, průměr krácené péče v roce 2020 činil 10-20 %. Nejvíce se experti na smluvní vztahy s pojišťovnami setkávají s krácením výsledné úhrady v segmentu komplementu a fyzioterapie.

 

Co se týká vykazování dávek na pojišťovny, je častým problémem odmítnutí péče u ambulantních specialistů, a to z různých důvodů.  Jedná se například o frekvenční omezení, některé aplikované interní předpisy jednotlivých zdravotních pojišťoven, které nemají oporu ve vyhlášce, nebo o nesprávnou kombinaci vykázaných výkonů s uvedenou diagnózou. Problematický také bývá vykazování zvlášť účtovaného materiálu a zvlášť účtovaných léčivých přípravků či administrativní chyby, jako je nesprávně zvalidované číslo pojištěnce nebo příslušnost ke zdravotní pojišťovně.

 

U praktických lékařů bývá ze zkušeností expertů největší chybovost ve vykazování výkonů, zahrnutých do kapitační platby. Dalším problémem je vykazování péče neregistrovaným pacientům na nesprávném druhu dokladu. „U ambulantních specialistů se nejčastěji jedná o nepovolené kombinace výkonů, chybovost v zápisu kombinace diagnózy, výkonu, zvlášť účtovaného materiálu či zvlášť účtovaného léčivého přípravku. I tyto zdánlivě drobné chyby, zejména u diagnóz, kde lékaři občas nereflektují nejvyšší možné rozšíření označení dg, vedou u zdravotních pojišťoven k odmítnutí veškeré vykázané péče na pojištěnce,” říká Mgr. Radka Bauerová, MBA vedoucí smluvních vztahů se zdravotními pojišťovnami ze společnosti STROFIOS, a.s.

 

Pomůže digitalizace zdravotnictví

 

Nejvíce poskytovatele zdravotní péče trápí limitace, kombinace výkonů a frekvence. V tomhle směru by podle expertů mohla pomoci elektronizace zdravotnictví. „V momentě, kdy by měli lékaři již při zapisování do chorobopisů informace o tom, zda pro daného pacienta nepřekračují limitaci preskripce např. u diabetiků, automatickou informaci, zda je u praktického lékaře nebo třeba gynekologa pacientka registrovaná, a zda nepřekročili frekvenci výkonu, určitě by jim to snížilo chybovost,” doplňuje Radka Bauerová.

 

Podle expertů ze společnosti STROFIOS a.s. nastávají komplikace také u regulace preskripce léků a zdravotnických prostředků, stejně jako vyžádané péče. Zde mají poskytovatelé možnost vykazovat určité objemové procento nad rámec referenčního období, aby regulace krácené úhrady nebyla pojišťovnou uplatněna. V momentě, kdy se ale dostanou lékaři v preskripci materiálu a indukované péče nad tuto hranici, a současně pod hranici mimořádně nákladných pacientů, je tato péče regulována. V úhradových vzorcích jsou nyní regulace uplatňovány i za mimořádně nákladné pacienty, oproti referenčnímu období. Tato problematika je však složitější, než je tento nástin. Některé pojišťovny regulace preskripce a indukované péče i tak neuplatňují, jiné zase ano, záleží na plnění jejich pojistných plánů.

 

České zdravotnictví

Válek: Veřejné zdravotní pojištění by se mělo plánovat na…

  • 3 prosince, 20213 prosince, 2021
  • by andrlovak1

Podle Válka má stát data o tom, jak se bude vyvíjet průměrný věk obyvatel a kolik bude státních pojištěnců. „Proto musí existovat mechanismus, který prováže úhradu za státní pojištěnce s tím, jak se vyvíjí ekonomika státu,“ řekl. Státních pojištěnců je asi 5,9 milionu, jde o děti, nezaměstnané, seniory nebo vězně. Každý měsíc za ně stát letos odvádí 1767 korun, příští rok to bude 1967 korun. „Jeden z obrovských problémů českého zdravotnictví je, že plánuje meziročně,“ dodal.

 

Model pravidelné valorizace podle něj vychází z návrhu bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). Navázaný bude na vývoj ekonomiky. „Když se státu daří dobře a zlepšuje se, tak to podle nějakého koeficientu narůstá. Koeficient není fixní, ale je provázaný s hospodařením státu,“ uvedl. Když ekonomika stagnuje či klesá, koeficient neklesá, ale zůstává stejný. Díky tomu podle Válka mají pojišťovny i poskytovatelé zdravotní péče jasnou představu, kolik peněz budou mít za rok či za dva roky.

 

„Netuším, jak rychle se to podaří, protože to musí být hodně dobře vydiskutované a rezistentní vůči změnám složení Parlamentu,“ dodal s tím, že na návrhu už pracuje. Financování musí podle něj také odpovídat růstu nákladů na zdravotní péči. Ten se ale kvůli čím dál většímu podílu personalizované medicíny, založené na nových drahých léčebných metodách, velmi obtížně předvídá.

 

Z dohodovacího řízení, při kterém v létě jednají pojišťovny se zástupci jednotlivých segmentů, o rozdělení nákladů na zdravotní péči na následující rok, by měly podle Válka vycházet finanční plány na tři roky. Každý rok by se upravovaly jen úhrady za nové technologie, postupy nebo léky.

Úhrada za diagnózu

„Chtěl bych, abychom se víc a víc posouvali k úhradě za diagnózu,“ uvedl. Úhradový systém nazývaný DRG se v ČR postupně zavádí už několik let, v některých segmentech péče už tak pojišťovny platí. Sjednocují se platby za pacienty se stejnou nemocí, ve stejném stavu a stejném typu nemocnice. Vychází z klinických doporučených postupů odborných společností, jak léčit jednotlivé diagnózy. „Klinické doporučené postupy nedefinují, co je maximum, ale co je nepodkročitelný standart,“ dodal Válek. Zároveň podle něj umožní definovat péči, které musí být hrazená z veřejného zdravotního pojištění.

 

Současný postup založený na úhradě podle počtu vyšetření nebo zdravotních výkonů podle Válka vede k tomu, že se nemocnice soustředí na kvantitu, která jim přináší víc peněz. Platba za diagnózu zohlední kvalitu a co nejrychlejší vyléčení pacienta. Válek doufá, že se mu změnu podaří aspoň nastartovat, když už ne realizovat. „Pokud se dohodneme, že to spustíme, tak pak si úplně nedokážu představit, co by mě mohlo zastavit,“ dodal.

 

Léčbu některých nemocí je podle Válka potřeba lépe centralizovat, než dát přednost snadné dostupnosti v každé nemocnici. „Pokud chci kvalitu zvyšovat, musím některé výkony koncentrovat. Aby je člověk dělal dobře, musí jich dělat hodně a pacientů je omezený počet,“ vysvětlil. Parametry by podle něj měly nastavit odborné lékařské společnosti, kterým chce pro to dát i konkrétní nástroje a rozhodovací pravomoc.

 

Posílení dopravy

Další z priorit nové vlády v oblasti zdravotnictví je regionální dostupnost péče, která ale zatím podle Válka není dobře definovaná. „V případě akutní péče, kdy zachraňuji pacientovi život, je daleko lepší posílit efektivitu dopravy do nemocnic, které jsou schopny zajistit 24hodinovou akutní péči, než se snažit nalákat do periférie specialistu,“ uvedl.

 

Pro každou část České republiky je podle něj optimální jiné řešení. „Pokud nejsem schopen najít kvalitního lékaře, musím hledat jiné cesty,“ dodal s tím, že dostupnost nemůže mít přednost před kvalitou. V některých malých obcích je tak podle něj zaplatit pacientům třeba dopravu k lékaři do větší obce, protože stejně by museli cestovat do lékárny nebo na odborná vyšetření. Hlavní roli ve tvorbě této sítě musí podle něj hrát zdravotní pojišťovny.

 

Na péči nebo prevenci, kterou si lidé teď sami ve zdravotnických zařízeních platí, by se podle Válka do budoucna mohli připojistit v rámci svého zdravotního pojištění. Jako příklad uvedl komplexní preventivní onkologické prohlídky. Ty si někteří lidé platí, aby jim odhalily rizika různých druhů rakoviny. Stojí řádově tisíce korun a zdravotní pojišťovny je nehradí. Jednotlivá vyšetření v nich obsažená pojišťovny platí na doporučení lékaře nebo preventivně lidem v určitém věku. Stát organizuje takové screeningy například k rakovině prsu, tlustého střeva a konečníku nebo plic.

 

Prevence

Pojišťovny by také podle něj měly zohlednit, jestli se lidé o své zdraví aktivně starají, například chodí na preventivní prohlídky k praktickému lékaři. Takoví by naopak mohli mít výhody, třeba zdarma právě podobnou komplexní onkologickou prohlídku.

 

Trestat lidi, kteří se naopak o zdraví nestarají, ale podle Válka vhodné není, přestože je to lákavé. „Smysl solidárního pojištění je, že někdo má štěstí a někdo má smůlu. Ten, kdo má štěstí, je zdravý,(…), ale solidárně přispívá těm, co mají smůlu,“ uvedl. Otevřít debatu o tom, jestli své zdraví ničí obézní, kuřák nebo třeba alkoholik, a ty pak postihovat, označil za začátek cesty do pekel, která pak nejde zastavit.

Zpravodaj

VZP: Příjmy z pojištění se zatím propadají velmi mírně

  • 29 června, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 29. června (ČTK) – Příjmy z veřejného zdravotního pojištění se podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka podle dat za květen a odhadů za červen zatím propadají velmi mírně. Řekl to na tiskové konferenci po dnešním jednání správní rady největší české zdravotní pojišťovny. Podle místopředsedy správní rady Jiřího Běhounka (ČSSD) počítá VZP s příjmy asi o 14 miliard korun nižšími, než bylo plánováno. Náklady budou naopak asi o čtyři miliardy vyšší, dodal Kabátek.

„Jakékoliv odhady jsou problematické. Pracujeme s trochu pesimističtější predikcí než ministerstvo financí, s nezaměstnaností vyšší asi o 50.000 občanů a nižším růstem průběžné mzdy,“ řekl Kabátek. Počítá proto se zapojením části úspor na běžném účtu z minulých let.

Podle Běhounka je za leden až květen pojišťovna, jejímiž klienty je asi 5,9 milionu obyvatel ČR, zhruba 300 milionů korun v plusu. „Za těch pět měsíců je menší náklad na zdravotní služby,“ uvedl. Podle Kabátka ale modely zohledňující kompenzační vyhlášku do konce roku počítají zhruba se čtyřmi miliardami korun navíc proti zdravotně pojistnému plánu, tedy loni naplánovaným nákladům na letošní rok.

Příjmy budou naopak proti plánu odhadem o 14 miliard nižší. „Věříme, že zvýšením plateb za státní pojištěnce se to podaří vyrovnat, ale ne tak, abychom byli se zdravotně pojistným plánem na nule,“ řekl Běhounek. Přesnější odhady chce správní rada VZP projednat v srpnu, v červenci by měla být k dispozici přesnější predikce ministerstva financí.

Podle Kabátka pojišťovna pro letošek počítá se zapojením peněz, které má na běžném účtu. Finanční stabilitě pomůže také zvýšení plateb za státní pojištěnce. „Letos nepočítáme s tím, že bychom měli finanční problémy. Budeme schopni platit závazky našim poskytovatelům včas,“ dodal ředitel. Kompenzační vyhláška počítá s tím, že systém veřejného zdravotního pojištění bude hospodařit s asi 354 miliardami korun. Původní úhrady pro letošní rok byly 346 miliard.

Pro příští rok je podle něj reálný růst nákladů na zdravotní služby zhruba ve výši tří až čtyř procent letošního roku. Pojišťovny se o tom dohody s jednotlivými segmenty zdravotní péče, chybí dohoda s nemocnicemi. Těm proto stanoví úhrady pro příští rok na podzim ministerstvo úhradovou vyhláškou. „Dá se říct, že příští rok je z hlediska ekonomické stability spíše optimistický,“ uvedl Kabátek.

van jw

Zpravodaj

Více pohybu lidí by zdravotnictví ušetřilo 90 až 130…

  • 27 září, 201918 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 27. září (ČTK) – Dostatek pohybu lidí by mohl českému zdravotnictví ušetřit 90 až 130 miliard korun za rok. Pohyb totiž zlepšuje stav pacientů s mnoha diagnózami, včetně obezity, cukrovky a kadiovaskulárních nemocí, které jsou nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Vyplynulo to z vyjádření odborníků na dnešní konferenci Pohyb na předpis. Letos se z vekonference veřejného zdravotního pojištění na zdravotní péči vynaloží přes 300 miliard korun.

Podle odborníka na tělovýchovné lékařství Martina Matoulka je pohyb nejblíže definici ideálního léku, protože se hodí pro všechny, nemá žádné vedlejší účinky a léčí více nemocí najednou. Vedle kardiovaskulárních problémů a cukrovky má pozitivní vliv také na krevní tlak, depresi, řídnutí kostí nebo nádorová onemocnění. „Lépe fyzicky zdatní také lépe zvládnou srdeční příhodu nebo léčbu rakoviny,“ řekl Václav Bunc z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

Náklady zdravotnictví na sníženou fyzickou zdatnost odborníci odhadují na šest až devět miliard korun ročně, na obezitu asi 15 až 30 miliard a u srdečných a cévních nemocí to může být až 50 miliard korun ročně. „Studie prokazují, že 1,5 kilometru denní chůze v proměnlivém terénu může snížit riziko Alzheimerovy demence o 30 procent,“ dodal Bunc.

Za poslední dvě dekády se přitom zdatnost populace snížila téměř o třetinu, naopak obezita se zvýšila o 20 procent. Ta navíc o 80 procent zvyšuje riziko cukrovky druhého typu a vysokého tlaku.

Podle viceprezidentky Hospodářské komory ČR Ireny Bartoňové-Pálkové nedostatek pohybu Čechů zvyšuje náklady i firmám. Pokud by každý zaměstnanec byl v práci kvůli nemoci o několik dní několik dní méně, ušetřilo by se asi deset až 12 miliard korun, uvedla.

Podle Jany Havrdové z České asociace fitness jsou praktičtí lékaři připraveni pohyb pacientům doporučovat. Spolupráci je ale třeba nastavit. „Musí vzniknout spolupráce mezi osvícenými lékaři a sportovním prostředím,“ dodala. Zaznívala i myšlenka hradit pohybové aktivity z veřejného zdravotního pojištění. V současné době zdravotní pojišťovny už přispívají na pravidelný pohyb z fondů prevence. Lidé mohou čerpat řádově stovky korun za rok na pravidelné cvičení, permanentky na plavání a podobně.

Podle Bunce v současné době nedokáže 60 až 70 procent dětí zvládnou aktivy, které by vzhledem ke svému věku měly. U dospělých je to 30 až 40 procent, u seniorů 13 až 17 procent. Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2015 je přímým viníkem desetiny všech světových úmrtí nedostatek pohybu. Zprostředkovaně až třetiny. Mezi 90 a 120 minutami pohybu týdně má podle studií jen asi 16 až 18 procent české populace.

 

 

ŽIVOTNÍ STYL U PACIENTŮ S PSYCHÓZAMI

ŽIVOTNÍ STYL U PACIENTŮ S PSYCHÓZAMI

více
Pokud máte zájem o zveřejnění vašeho článku na portálu MedNews, můžete jej zaslat na e-mail:
redakce@mednews.cz

Kalendář akcí

Duben

Květen 2023

Červen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
29
30
31
1
2
3
4
Květen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Květen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
5
6
7
8
9
10
11
Červen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
12
13
14
15
16
17
18
Červen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
19
20
21
22
23
24
25
Červen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
26
27
28
29
30
1
2
Červen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Červenec

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Přidat akci

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.

Vyplněním e-mailové adresy a odesláním souhlasím s GDPR.

  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.: +420 604 992 595
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS