Name: Konference pro zdravotníky
Start: 2021-12-27
End: 2021-12-27
Location: Václavské náměstí 36

Záchranáři získali v Kostelci nad Černými lesy nové výjezdové stanoviště

23 prosince, 2021
by Redakce

Kostelecké stanoviště je určené pro posádku tvořenou dvěma záchranáři, kteří slouží dvanáctihodinové směny. Vyjíždějí do Kostelce a přilehlých obcí, případně mohou být vysláni i dál směrem na Říčany či na Kolínsko. Budova vznikla spojením osmi kontejnerů a její součástí je i garáž pro sanitku.

Výjezdové stanoviště záchranky v Kostelci mění adresu v krátké době podruhé. Před dvěma lety se záchranáři stěhovali z nevyhovujících prostor do objektu, který jim poskytlo město. Ředitel středočeské záchranné služby Pavel Rusý poukázal na to, že nová budova je klimatizovaná a využívá moderní informační technologie. Komunikace záchranářů by tak podle něj měla být efektivnější.

Středočeská záchranná služba má 43 stanovišť, vyjíždí z nich více než 80 posádek. Kraj chce podle Pavlíka podobně investovat i do dalších stanovišť, aby jejich stav odpovídal standardům 21. století. „Některá stanoviště jsou už skutečně na hranici technické životnosti,“ uvedl radní.

V budoucnu se počítá například s investicemi do stanovišť v Benešově, Brandýse nad Labem a Říčanech. Nové stanoviště má vzniknout v Jesenici na Rakovnicku, v části regionu se tak zkrátí dojezdové časy k pacientům.

České zdravotnictví

Jihomoravští záchranáři čelí extrémní zátěži, zvažují traumatologický plán

23 listopadu, 2021
by Redakce

Obvykle mají záchranáři 250 až 270 událostí za den. Nyní je jich denně přes 300 a v sobotu jich bylo 346, přičemž rekord z letošního ledna je 350. „Na našem krizovém štábu i na krizovém štábu kraje se proto bavíme o variantě traumatologického plánu. Pokud bychom ho vyhlásili, můžeme si ‚sáhnout‘ na sanitky dopravních služeb, domluvit ještě užší spolupráci s ostatními složkami záchranného systému a časově odsunout výjezd s nejnižším stupněm naléhavosti,“ uvedla Bothová. Ze zákona by měla záchranná služba přijet do 20 minut, situaci ale někdy v praxi komplikují okolnosti, jako je například počasí a podobně.

Zatím není jasné, zda záchranná služba k traumatologickému plánu sáhne a kdy. „Zatížení je extrémní i přes navýšení počtu posádek a přidávání lidí na dispečink. Přeskupujeme lidi na základnách, abychom pokryli péči v plném rozsahu. Ale pokud nastane situace, že budou požadavky převyšovat naše možnosti, pak bude aktivace tohoto plánu nevyhnutelná, protože nebudeme schopni pokrýt přednemocniční péči v plném rozsahu,“ řekla Bothová.

Podle ní jsou záchranáři na hraně svých možností a situaci jim ztěžují pacienti, kteří si svůj stav vědomě poškodili sami požitím návykových látek. Právě v sobotu záchranáři opakovaně vyjížděli k lidem, kteří si takto sami způsobili těžkou intoxikaci nebo zranění. „Jeden z těchto pacientů zranil tři naše záchranáře. Použil pěsti, kopal, škrábal a kousal. Dva ze zdravotníků museli být ošetřeni v nemocnici. Utrpěli i hmotnou škodu, poškozená byla i sanitka,“ dodala Bothová.

Aktuálně

Praha vypíše soutěž na sídlo záchranářů, bude u Polikliniky Prosek

22 listopadu, 2021
by Redakce

Pražští záchranáři nyní sídlí v Korunní ulici v budově, kterou sdílí s Městskou policií. Stavbu samostatného sídla město plánuje delší dobu, v minulosti se objevilo několik návrhů řešení. Minulé vedení magistrátu chtělo ZZS umístit do již delší dobu rozestavěné budovy na Palmovce, kde měla původně být radnice Prahy 8. Z toho však kvůli komplikacím s dostavbou sešlo. Před tím magistrát zvažoval pozemky v Troji, proti však byla tamní radnice.

Nyní se vedení magistrátu dohodlo s Prahou 9 na využití pozemků u Polikliniky Prosek. Podle dřívějšího vyjádření radní města Mileny Johnové (Praha Sobě) by vítěz dvoukolové architektonické soutěže měl být znám v létě příštího roku. Vybere ho porota, v níž zasednou architekti a zástupci města. Podle plánovaného harmonogramu by se mohlo se stavbou začít v roce 2025, hotovo by mohlo být o dva roky později. Soutěž má stát asi šest milionů korun, celé vypracování projektové dokumentace stavby pak asi 80 milionů bez DPH.

Do novostavby by se měly podle schváleného dokumentu přemístit dispečink, středisko pro výcvik záchranářů, administrativní zázemí ZZS nebo zařízení pro servis a mytí sanitek. Pracoviště pražských záchranářů jsou nyní rozmístěná v různých částech města. Část provozů ZZS se do doby, než bude postavená nová budova na Střížkově, přesune do Polikliniky Prosek, kterou podle starosty Prahy 9 Tomáše Portlíka (ODS) čeká rozšíření. V nové nástavbě by měla ZZS podle dřívějšího vyjádření Johnové nalézt dočasné zázemí od roku 2023.

Pražská záchranná služba oslaví v příštím roce 165 let od svého založení. V současnosti disponuje více než 20 výjezdovými základnami a postupně buduje další. V objektu v Korunní ulici sídlí ZZS od roku 1999. Roční rozpočet organizace je zhruba půl miliardy korun. Loni a letos se záchranáři zapojili do boje s pandemií, kromě převozu nakažených do nemocnic pomáhali například při testování a očkování.

Aktuálně

Nové sídlo pražské Zdravotnické záchranné služby bude v Praze 9

18 listopadu, 2021
by Redakce

„Stavba nového sídla pražské záchranky je jednou ze strategických investic Prahy, kterou pražským záchranářům hlavní město už roky dluží,“ uvedla Johnová. Radní připomněla, že stavba sídla ZZS se řeší několik desetiletí. Dříve se uvažovalo o jeho vybudování například v rozestavěné budově na Palmovce, kde měla být nová radnice Prahy 8. Zvažovalo se také umístění v Troji, proti se však tehdy postavila tamní radnice. Záchranáři nyní využívají prostory mimo jiné v Korunní ulici a podle Johnové je tento objekt nevyhovující. Důvodem je mimo jiné to, že budovu v Korunní ulici záchranáři sdílí s městskou policií a objekt tak nesplňuje kapacitní požadavky. Podle ředitele ZZS Petra Koloucha nevyhovuje objekt dispozičně a rovněž neodpovídá požadavkům na další rozvoj záchranné služby.

Nyní se magistrát dohodl s Prahou 9, že budova pro ZZS vznikne v sousedství Polikliniky Prosek na Střížkově. Pozemky, které patří hlavnímu městu, byly svěřené Praze 9. V současnosti se proto řeší jejich předání do správy zpět Praze.

Podle Johnové by měl být vítěz architektonické soutěže znám v létě 2022. Vybere ho porota, v níž zasednou architekti a zástupci města. Podle plánovaného harmonogramu by se mohlo se stavbou začít v roce 2025, hotovo by mohlo být o dva roky později. Předpokládaná hodnota soutěže o návrh je podle Johnové 6,5 milionu korun s DPH. Celkem by měla Praha za nové sídlo ZZS zaplatit odhadem 1,2 až 1,5 miliardy korun.

Do novostavby by se měly přemístit dispečink, vzdělávací středisko mimo jiné pro výcvik záchranářů a administrativní zázemí ZZS, doplnil její ředitel Petr Kolouch. Pracoviště pražských záchranářů jsou nyní rozmístěná v různých částech města. Část provozů ZZS se do doby, než bude postavená nová budova na Střížkově, přesune do Polikliniky Prosek. Praha 9 připravuje podle svého starosty Tomáše Portlíka (ODS) nástavbu svého zdravotnického zařízení. V této nástavbě by měla ZZS podle Johnové nalézt dočasné zázemí od roku 2023.

České zdravotnictví

Pražští záchranáři mají sanitku, jejíž vnitřek lze zcela izolovat…

6 října, 202120 října, 2021
by Redakce

„Nový sanitní vůz rozšiřuje naši schopnost poskytovat péči pacientům při mimořádných událostech a zároveň zvyšuje ochranu zasahujících zdravotníků,“ uvedl ředitel Zdravotnické záchranné služby hlavního města Petr Kolouch. Jádrem nového speciálně upraveného sanitního vozu Mercedes Benz Sprinter 519 CDI, který stál 4,4 milionu korun a na něhož ZZS dostala dotaci od pražského magistrátu, je podle mluvčí pražských záchranářů filtroventilační jednotka s kazetovými filtry. Ta dokáže v kabině a v ambulantním prostoru vytvořit přetlak nebo podtlak. Zatímco podtlak zabraňuje přenosu látek z vnitřních prostorů vozidla do okolí, přetlak naopak chrání vnitřek vozidla a jeho posádku před okolními vlivy.

Speciální vůz budou záchranáři používat pro výjezdy k událostem, při nichž došlo k úniku nebezpečných látek v místech zásahu a hrozí tak kontakt s nebezpečnými chemickými, biologickými či radioaktivními látkami. Podle Poštové je v metropoli několik míst, kde by k těmto zásahům mohlo dojít. Na území Prahy jsou chemické provozy, dva výzkumné jaderné reaktory a radioaktivní materiál se využívá například i ve zdravotnických zařízeních, dodala.

Transport nebezpečných pacientů

Sanitka se uplatní i při transportech pacientů trpících nebezpečnými infekčními chorobami jako jsou například Ebola nebo SARS. Pro tyto případy je sanitní vůz se zdravotnickou nástavbou od KOV Velim vybavený tzv. biovakem, který izoluje pacienta od okolí. Vůz bude díky zvýšenému rozsahu napětí zásuvek možné využívat i při transportech pacientů mezi nemocnicemi, při nichž pacienti potřebují přístrojovou podporu pro zajištění životních funkcí. Možné budou i transporty s využitím přístroje ECMO, který zajišťuje mimotělní okysličování krve.

Nový vůz využije skupina speciálních činností. Tvoří ji zdravotničtí záchranáři se specializací na urgentní medicínu, kteří mají širší kompetence při poskytování péče pacientům a jsou školení pro zásahy u mimořádných událostí. Skupina má k dispozici také vybavení pro detekci nebezpečných látek, jako je například Geigerův počítač pro radioaktivní látky nebo multidetektor pro změření hladiny nebezpečných plynů.

Pražská záchranná služba, kterou zřizuje hlavní město, má více než 20 výjezdových základen. Loni řešila 114.915 případů, tedy asi o 13.000 méně než v roce 2019. Ke většině případů vyjely posádky zdravotnických záchranářů, u 11.000 událostí zasahoval lékař. Vrtulník leteckých záchranářů vzlétl ke 528 případům.

České zdravotnictví

Jihočeští záchranáři využívají novou základnu ve Veselí nad Lužnicí

6 srpna, 2021
by Redakce

„Šlo nám o to, abychom se dostávali k občanům v co nejkratší době,“ řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Nejbližší stanoviště záchranářů je v nedaleké Soběslavi, což představuje pro sanitky vzdálenost od Veselí nad Lužnicí pět minut. Podle Kuby však může být tento čas někdy i rozhodující. „Chtěli jsme, aby obyvatelé měli pocit, že jsou uprostřed kraje, ne na jeho periferii,“ řekl Slabý.

Na základně ve Veselí nad Lužnicí slouží posádka bez lékaře. Záchranáři, kteří na ní pracují, mohou aplikovat zákroky, k nimž lékaře nepotřebují. „Jsou to lidé, kteří jsou schopni zachránit život, poskytnout první pomoc nebo i resuscitovat,“ popsal Kuba. V případě potřeby přijede lékař z jiné základny.

Jihočeský kraj, který je zřizovatelem záchranné služby v regionu, plánuje i modernizaci jiných výjezdových míst a předpokládá, že ještě další stanice vybuduje. Na jihu Čech momentálně funguje 56 posádek zdravotní záchranné služby, které vyráží ze 33 základen. Průměrně absolvují 250 výjezdů za 24 hodin, tedy deset za hodinu.

Aktuálně

Záchranáři v Jihomoravském kraji častěji zasahují u kolapsů z vedra

8 července, 2021
by Redakce

Záchranáři v souvislosti s horkem vyjíždějí především k chronicky nemocným pacientům či seniorům. „Nejde vždy jen o přímé působení slunce, ale například i o lidi, kteří sice jsou doma a slunečnímu záření se nevystavují, ale málo pijí. V důsledku toho jsou dehydratovaní, takže začnou být malátní a v takovém stavu mohou upadnout a způsobit si i úraz,“ uvedla mluvčí.

Rizikovou skupinou jsou i děti. Protože nemají pocit žízně, je potřeba je v horku hlídat, aby pily. Rodiče by děti také neměli nechávat samotné ve vyhřátém voze.

Teplé počasí kromě jiného komplikuje i práce na střechách v oblastech zasažených tornádem. Záchranáři, kteří tam působí, vedle úrazů na stavbách obvyklých denně řeší i kolapsy z horka, úpal nebo úžeh.

Nadměrné slunění

Mluvčí Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně Dana Lipovská dnes uvedla, že lékaři nemocnici zatím vysoký nárůst pacientů, kteří by kolabovali z horka, nezaznamenali. V interních ambulancích denně ošetří do pěti lidí. Převážně jsou to starší a chronicky nemocní lidé, kterým se při opakovaných vedrech přitíží. „Včera (ve středu) jsme ošetřili pacientku, která strávila dva dny opalováním na koupališti. Nadměrné slunění jí neudělalo dobře, navíc se přidaly neurologické potíže, takže jsme ji museli hospitalizovat,“ uvedla lékařka Lenka Zimolková.

Obecně se v horkém počasí doporučuje omezit tělesnou zátěž, omezit pohyb na slunci, nenechávat děti v kočárcích na přímém slunci a děti či zvířata v autech na parkovištích. Pacienti s chronickými nemocemi dýchacích cest a nemocemi srdce a cév by měli omezit vycházky kolem poledne a odpoledne. Důležitý je pravidelný přísun tekutin.

Příznaky

Žízeň je příznakem mírného nedostatku tekutin, sliznice jsou suché a snižuje se množství moči, která je tmavá a koncentrovaná. Později klesá krevní tlak, objevuje se zrychlený puls, bolesti hlavy, poruchy soustředění, ospalost, závratě a hrozí riziko pádu.

Nejvhodnějším nápojem je voda, minerálky, vychlazené slabší čaje nebo vodou naředěné přírodní šťávy. Vhodným zdrojem tekutin je také ovoce nebo zelenina. Nedoporučují se slazené nápoje, protože cukr zvyšuje pocit žízně.

Libor Popela

České zdravotnictví

Záchranáři dostanou od Prahy termovizní kameru na měření teploty

21 června, 20211 července, 2021
by Redakce

Nejvíc pomůcek poputuje do Městské nemocnice následné péče. Od magistrátu dostane 79.600 rukavic a 5000 respirátorů. Zároveň obdrží 15.000 antigenních testů, jejichž nákup vyjde na asi 1,49 milionu. Celkem dostane nemocnice pomůcky za více než 1,9 milionu.

Do Městské polikliniky poputuje 32.400 vakcinačních sad, kterými jsou lidé očkováni vakcínami proti covidu. Poliklinika dostane také 3000 antigenních testů. Správa hřbitovů pak obdrží 5000 rukavic a 10.000 respirátorů.

Záchranné službě zapůjčí magistrát kameru na měření teploty. Jedná se o přístroje pro bezdotykové měření teploty. „Onemocnění (covid-19) je až v 90 procentech indikovaných případů provázeno zvýšenou tělesnou teplotou, či dokonce horečnatým stavem. Navíc horečnatý projev patří mezi první z příznaků onemocnění,“ píše se v materiálu. Záchranáři rovněž dostanou několik set rukavic.

Magistrát nakupuje pomůcky průběžně. Vedení města schválilo např. na konci března přidělení sad a dalších ochranných pomůcek výše zmíněným lékařským zařízením zřizovaných městem. Vakcinační sady pak nakoupilo pro praktické lékaře, kteří očkovali seniory nad 80 let. Město v uplynulých měsících schválilo také pořízení lednice a boxů pro uchování očkovacích látek.

Výzkumy a studie

Hygienici na jihu Čech letos evidovali pět případů klíšťové…

18 června, 2021
by Redakce

„Před rokem jsme ve 24. týdnu měli 16 případů. To je o 11 více, ale vloni byl výskyt klíšťové encefalitidy v kraji vysoký, více než 130 potvrzených případů. Jihočeský kraj je dlouhodobě regionem s velmi vysokým výskytem klíšťové encefalitidy v rámci celé střední Evropy. Toto infekční onemocnění virového původu může mít velmi těžké průběhy a trvalé následky především pro starší pacienty, vždy proto doporučujeme v souladu s očkovacím kalendářem nechat se očkovat nebo u již očkovaných přeočkovat. Aktivita klíšťat je pro všechny okresy Jihočeského kraje pro příští dny na stupni čtyři pětibodové škály, tedy dle metodiky Českého hydrometeorologického úřadu vysoké riziko,“ uvedla Kotrbová.

Méně je zatím také lymeské boreliózy. Hygienici na jihu Čech evidovali 55 případů tohoto onemocnění. „Vloni to bylo ve 24. týdnu 87 případů. Loňská sezona byla v regionu ve výskytu lymeské boreliózy klidnější, potvrzeno bylo na 350 případů, ale rok předtím více než čtyři stovky. Zatímco výskyt klíšťové encefalitidy bývá zpravidla rozprostřen do okresů Jihočeského kraje celkem rovnoměrně, mezi okresy s dlouhodobě nejvyšším výskytem lymeské boreliózy patří Českobudějovicko, Jindřichohradecko a Táborsko, v posledních letech se přidává Českokrumlovsko,“ uvedla ředitelka protiepidemického odboru krajských hygieniků Jitka Luňáčková.

České zdravotnictví

Záchranáři z Vysočiny mají nové sanitky za více než 24…

9 června, 2021
by Redakce

Nové vozy nyní čeká dovybavení přístroji a technologií. Potom budou přidělené na základy Havlíčkův Brod, Jihlava, Telč, Počátky, Třebíč, Humpolec, Jemnice a Pelhřimov. „Průběžná obnova vozového parku Zdravotní záchranné služby Kraje Vysočině probíhá pravidelně každý rok. Průměrné stáří sanitních vozidel, které ročně najezdí bezmála dva miliony kilometrů, je necelých pět let,“ řekl Janáček

Nové vozy Volkswagen Transporter 4motion s naftovými motory o výkonu 146 kW mohou jezdit rychlostí až 184 kilometrů v hodině. Jsou vybaveny pohonem obou náprav, zesíleným pérováním a automatickou převodovkou. „Právě automatické řazení při vyšších rychlostech a kritických situacích zvyšuje bezpečnost řízení, jelikož má řidič po celou dobu jízdy obě ruce na volantu. Samozřejmostí je klimatizace ambulantního prostoru, kterou převážně v horkých dnech ocení jak pacienti, tak posádka,“ uvedl Janáček.

ZZS je příspěvkovou organizací kraje. Pracuje pro ni přes 400 lidí. Záchranáři zasahují na Vysočině s více než půl milionem obyvatel z 21 základen, kde je k dispozici 29 pozemních výjezdových skupin a jedna letecká. Loni měli 45.840 výjezdů.

Listopad

Prosinec 2021

Leden

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

27
28
29
30
31
1
2

Prosinec

26

6:00 am - 9:00 pm

Transport nebezpečných pacientů

Nadměrné slunění

Příznaky

Kalendář akcí

Prosinec 2021

Prosinec

26

Prosinec

27

Prosinec

28

Prosinec

29

Prosinec

30

Prosinec

31

Leden

1

Leden

2

Leden

3

Leden

4

Leden

5

Leden

6

Leden

7

Leden

8

Leden

9

Leden

10

Leden

11

Leden

12

Leden

13

Leden

14

Leden

15

Leden

16

Leden

17

Leden

18

Leden

19

Leden

20

Leden

21

Leden

22

Leden

23

Leden

24

Leden

25

Leden

26

Leden

27

Leden

28

Leden

29

Leden

30

Leden

31

Únor