Aktuálně Jihomoravští záchranáři loni pečovali o více než stovku dětí s popáleninami
Naposledy záchranáři zasahovali u popálené dívky o víkendu, sanitkou ji převezli na Popáleninové centrum Fakultní nemocnice Brno. Podrobnosti Bothová s ohledem na citlivost případu nesdělila. Z obecné statistiky ale vyplývá, že případy popálení nejsou ojedinělé. „Loni jsme ošetřili 114 dětí s popáleninami, což je něco přes polovinu z celkového počtu asi 220 popálených. Nejvíce pacientů máme ve věku od 0 do tří let a nejčastěji se jedná o opařeniny kávou, čajem, horkou vodou,“ řekla Bothová.
Další skupinu tvoří větší děti v náctiletém věku. „Může to nastat ve chvíli, kdy jsou děti samy iniciativní. Pamatuju si případ dívky, která se popálila horkým olejem, když si chtěla něco usmažit,“ přiblížila Bothová. Další popálení vznikají při požárech. Jednotky případů pak tvoří teenageři, kteří vylézají na vlakové vagony spojené s napětím. „Tam se často bavíme o vážných poraněních s doživotními následky, dokonce bývají i smrtelná zranění,“ upozornila Bothová.
Pokud se dítě popálí, je podle ní potřeba přerušit účinek tepla, takže uhasit nebo sejmout oděv. Postižené místo je potřeba ochladit vodou. „Popáleniny malého rozsahu je možné chladit až do úlevy od bolesti. Popáleniny většího rozsahu jen krátkodobě a jednorázově, protože hrozí riziko podchlazení. Zasažený oděv je nutné sundat, části přilnuté k ráně ale nelze strhávat,“ zdůraznila Bothová.
Pokud je popálenina závažná rozsahem i hloubkou, je potřeba volat na tísňovou linku. „U malých dětí stačí popálenina s puchýři na pěti procentech tělesného povrchu. Rozsah jednoho procenta odpovídá dlani s prsty postiženého. Tísňovou linku je potřeba volat i v případě, že popálený kolabuje nebo jeví známky dalšího poranění, má popálené dýchací cesty nebo se nadýchal zplodin hoření,“ dodala Bothová.
