Vědci získali miliony eur na vývoj pokročilého mikroskopu

Praha 18. ledna (ČTK) – Téměř čtyři miliony eur (zhruba 105 milionů Kč) z evropského programu Horizont 2020 získal tým, jehož součástí jsou vědci z ČR. Prestižní grant pomůže k vývoji nové hybridní zobrazovací techniky. Díky ní by vědci mohli například detailně studovat buněčné membrány či vlastnosti proteinů, aniž se poškodí vzorky. Akademie věd ČR (AV) dnes ČTK o projektu informovala v tiskové zprávě. Za Česko na něm spolupracuje tým Mariany Manuely Amarové z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV.

Vyvíjená technika má název optická elektronová mikroskopie blízkého pole (Optical Near-field Electron Microscopy ‒ ONEM). Podle vědců kombinuje pozorování vzorku světlem a elektronovou mikroskopií.

„Je to zcela nový přístup, který využívá to nejlepší z obou světů. Věříme, že náš přístup vyústí ve vývoj unikátní techniky, jež umožní sledovat biologické systémy ve vysokém detailu,“ poznamenala Amarová. „Biologové a odborníci z dalších vědeckých oborů budou mít možnost pozorovat dosud neviditelné detaily nejrůznějších materiálů a biologických rozhraní, například buněčných membrán,“ zdůraznila vědkyně.

Tým z Česka sestaví ONEM mikroskop pro měření ve vodných prostředích. Podle AV jsou vzhledem k „všudypřítomnosti vody“ v živých organismech vývoj i zavedení neinvazivních zobrazovacích technik pro měření ve vodných prostředích velmi důležité.

„Nový mikroskop by měl dosáhnout rozlišení tří nanometrů (3 miliontin milimetru), a to při vysokých frekvencích snímání v rozlišení několika milisekund po delší dobu, navíc bez poškození vzorku,“ popsala Amarová. „Umožní rovněž zkoumání široké škály elektrochemických jevů, jakými jsou koroze, transport hmoty v bateriích a přepínání tekutých krystalů,“ upřesnila vědkyně. Technologie se podle ní uplatní jak v oblasti membránové biologie, tak při studiu vlastností bílkovin nebo tvorby pórů.

„Při takto pokročilém prostorovém a časovém rozlišení bezpochyby posílí naše chápání rozmanitých biologických procesů odehrávajících se v blízkosti buněčných membrán,“ konstatoval výzkumník Radek Šachl, který se na projektu podílí jako vedoucí oddělení biofyzikální chemie. Podle AV se do projektu zapojí i výzkumníci z oddělení nízkodimenzionálních systémů. Ti budou mimo jiné vyvíjet speciální povrchy pro nanášení biologických vzorků do ONEM mikroskopu

Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského na projektu spolupracují s výzkumníky z Vídeňské univerzity a Univerzity v Leidenu.