Name: Konference pro zdravotníky
Start: 2021-03-01
End: 2021-03-01
Location: Poděbradská 538/46

Maďarsko jako první země EU začalo očkovat vakcínou Sputnik…

12 února, 2021
by Redakce

Budapešť 12. února (ČTK) – Maďarsko dnes začalo jako první členská země Evropské unie očkovat proti koronaviru ruskou vakcínou Sputnik V. Podle agentury AFP to na tiskové konferenci oznámila hlavní maďarská lékařka Cecília Müllerová. Budapešť k tomu přistoupila ještě před stanoviskem Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) k této vakcíně.

„Dnes začínáme očkovat vakcínou Sputnik V. Očkovat se bude ve vakcinačních střediscích určených úřady,“ sdělila Müllerová. Maďarsko tak se zahájením vakcinace ruskou látkou nepočkalo na doporučení, které by měla vydat EMA.

Maďarské úřady daly předběžný souhlas k použití Sputniku V už minulý týden, o čemž v neděli na facebooku informoval ministr zdravotnictví Miklós Kásler. Povolení očkovat již čtvrtou vakcínou v zemi podle něj následovalo poté, co Centrum pro veřejné zdraví dokončilo všechna nezbytná prověřování ruského preparátu.

Prvních 40.000 dávek ruské vakcíny do Maďarska dorazilo už 2. února. Podle lednové smlouvy má Rusko této zemi dodat během tří měsíců celkem dva miliony dávek.

V Maďarsku jsou nyní vedle Sputniku V k dispozici už také vakcíny firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca. Úřady kromě toho koncem ledna předběžně schválily i očkovací látku čínské společnosti Sinopharm, se kterou už také uzavřely dohodu o nákupu pěti milionů dávek.

Budapešť se často názorově rozchází s Evropskou komisí, zejména pokud jde o právo na azyl, nebo o respektování principů právního státu. Opakovaně rovněž kritizuje schvalovací proces a nákupy vakcín Bruselem, které předseda vlády Viktor Orbán označuje za příliš pomalé.

Zpravodaj

Reuters: EU je blízko podpisu dohody s výrobcem vakcíny Novavax

11 února, 2021
by Redakce

Brusel 11. února (ČTK) – Evropská unie by mohla podepsat dohodu o dodávkách vakcíny proti nemoci covid-19 s americkou společností Novavax již tento nebo příští týden. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje blízké jednání. Mluvčí společnosti Novavax uvedl, že jednání stále probíhají.

Evropská unie v prosinci ukončila předběžná jednání se společností Novavax o dodávce 100 milionů dávek vakcíny a opci na dalších 100 milionů. Mluvčí Novavaxu uvedl, že EU má zájem o rozšíření portfolia vakcíny.

Minulý týden Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) oznámila, že začala posuzovat účinnost a bezpečnost očkovací látky vyvinuté Novavaxem. Testování ještě neskončilo, předběžné studie provedené v Británii ukázaly účinnost 89,3 procenta. Podle výsledků je účinnost téměř stejně vysoká také v boji s britskou mutací koronaviru, napsal Reuters.

Pokud se obě strany dohodnou, bude to pro EU sedmá dohoda na dodávku vakcíny proti nemoci covid-19. EU již dříve uzavřela dohodu na dodávku celkem 2,3 miliardy dávek se společnostmi AstraZeneca, Johnson&Johnson, Pfizer/BioNTech, CureVac, Moderna a Sanofi-GSK, připomíná Reuters.

Zpravodaj

V několika regionech ČR začíná očkování vakcínou AstraZeneca

11 února, 2021
by Redakce

Hradec Králové 11. února (ČTK) – V několika regionech republiky začíná očkování vakcínou AstraZeneca. Dostávají ji dnes třeba lidé v centrech či nemocnicích v Kolíně, Trutnově nebo Jihlavě. Vyplývá to z ankety ČTK. Ve středočeském kraji ale někteří lidé tuto vakcínu odmítli kvůli zprávám o její nižší účinnosti. Podle studií je vakcína AstraZeneca méně účinná než v Česku již používané vakcíny Pfizer//BioNTech republiky přepravovat.

V sobotu do České republiky dorazilo prvních 19.200 dávek vakcíny AstraZeneca, která je třetí schválenou pro použití v EU. Dávky byly v pondělí rozvezeny do nemocnic v Kolíně, Hradci Králové a Jihlavě. Do Královéhradeckého kraje dorazilo 4600 dávek, z toho 2400 do krajských nemocnic a 2200 do státní Fakultní nemocnice (FN) Hradec Králové. „Dnes se očkuje v Trutnově,“ řekl krajský koordinátor očkování a lékařský náměstek hradecké FN Jaroslav Malý. Ve FN se podle něj začne touto látkou očkovat v sobotu.

Nemocnice Jihlava obdržela 4400 dávek. Náměstek hejtmana Vladimír Novotný (ČSSD) dnes ČTK řekl, že kraj je nabídl třeba psychiatrickým nemocnicím v Jihlavě a Havlíčkově Brodě, léčebnám dlouhodobě nemocných nebo věznicím v Rapoticích a Světlé nad Sázavou. Zařízení, která budou očkovat sama, si už postupně pro vakcínu jezdí. „Předpokládám, že už dneska to bude zkoušet Psychiatrická nemocnice Jihlava,“ uvedl Novotný. Vakcínu si podle něj vyzvedla i psychiatrická léčebna PATEB v Jemnici, kde by očkování mohlo začít v pátek.

Ve Středočeském kraji dnes látku AstraZeneca použili v kolínském očkovacím centru. Postupně si ji také z Kolína odvážejí pracovníci dalších center v regionu. „Postupně se bude AstraZeneca zavádět, zatím cestou očkovacích center. Praktičtí lékaři ještě nejsou zapojeni,“ řekl dnes ČTK krajský koordinátor pro očkování Martin Polák. Někteří zájemci o očkování však podle něj kvůli zprávám v médiích tuto očkovací látku odmítli. Podle Poláka se třeba stane, že senior dostane termín očkování, ale pak někdo z rodiny zavolá do očkovacího centra a zeptá se, jakou látku dostane. „Když se řekne – AstraZeneca, tak řeknou, že ji nechtějí,“ dodal.

Podle klinických studií je účinnost vakcíny od britské firmy AstraZeneca nižší než účinnost očkovacích přípravků konkurenčních firem. Účinnost vakcíny AstraZeneca je podle agentury AFP 70 procent, což je méně než v případě vakcín firem Pfizer/BioNTech a Moderna, které mají účinnost přes 90 procent. AstraZeneca ale využívá tradičnějších technologií, což usnadňuje výrobu vakcíny, která se také nemusí skladovat v hluboce podchlazeném stavu, díky čemuž je vhodnější pro masové očkovací kampaně.

Panel expertů Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučil podle středečních informací použití vakcíny AstraZeneca i navzdory pochybnostem o její účinnosti proti tzv. jihoafrické mutaci koronaviru nebo u pacientů s covidem-19 starších 65 let. Česko má celkem objednáno asi tři miliony dávek vakcíny AstraZeneca. V sobotu dorazilo prvních 19.200 a tento týden dalších 21.600 dávek, které budou rozváženy do regionů dnes a v pátek.

Zpravodaj

Šéfka EK: Komise udělala chyby, chce urychlit schvalování vakcín

10 února, 202111 února, 2021
by Redakce

Brusel 10. února (zpravodaj ČTK) – Evropská komise nebyla dost rychlá při schvalování vakcín a příliš věřila rychlosti jejich velkovýroby. Chybu udělala také při snaze omezit export očkovacích látek do Británie. Prohlásila to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která v Evropském parlamentu reagovala na kritiku pomalého postupu očkování v členských zemích Evropské unie. Komise bude podle ní pracovat na nových pravidlech, která by umožnila co nejvíce urychlit schvalovací proces.

„Byli jsme pomalí při schvalování. Byli jsme příliš optimističtí co se týká hromadné výroby. A možná jsme si byli příliš jistí, že co si objednáme, dostaneme včas,“ řekla europoslancům šéfka unijní exekutivy, která již část těchto pochybení připustila minulý týden.

Von der Leyenová dodala, že komisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová začne pracovat na nových pravidlech, která by umožnila Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA) co nejvíce urychlit schvalování. To v současnosti trvá o několik týdnů déle než v některých mimounijních státech. Komise chce zároveň více tlačit na výrobce, aby přizpůsobili své kapacity potřebám unie, dodala šéfka komise.

V zemích EU se očkování proti covidu-19 rozběhlo pomaleji než ve Spojených státech, Británii či Izraeli, které dříve schválily vakcíny a uzavřely smlouvy s výrobci. Brusel se nyní pře s firmou AstraZeneca, která proti původním slibům zhruba o polovinu omezila objem vakcín, který členským státům doručí do konce března. Částečná snížení očekávaných dodávek se týkají i dalších dosud schválených očkovacích látek od firem Pfizer/BioNTech a Moderna.

Velká část europoslanců dávala najevo nespokojenost s tím, že komise s farmaceutickými firmami vyjednávala v tajnosti a smlouvy s odkazem na přání výrobců nezveřejnila ani po naléhání EP či nevládních organizací. „Smlouvy neobsahují žádné sankce za zpoždění, protože rozhodující slovo mají firmy,“ kritizovala nákup vakcín šéfka levicové frakce EP Manon Aubryová, podle níž je by měl EP společné unijní nákupy vakcín podrobně prošetřit.

Větší transparentnost požadovali i další poslanci, kteří zároveň volali po efektivnějším pokračování společné očkovací strategie EU. „Každé zpoždění v tomto programu se musí vysvětlit, ospravedlnit a doprovodit návrhy, jak jej napravit. Na každou další výzvu musíme být předem připraveni,“ prohlásil předseda europarlamentních liberálů Dacian Ciološ.

Brusel kvůli sporům s výrobci zavedl koncem ledna systém kontrol exportu očkovacích látek vyráběných v EU, jenž má v krajním případě umožnit zákaz jejich vývozu. Opatření však ostře kritizovala Británie kvůli tomu, že počítalo s kontrolami na hranicích Irska a Severního Irska vyloučenými brexitovou dohodou.

„Hluboce toho lituji“, řekla Von der Leyenová, podle níž je pro komisi zásadní udržení stability mezi oběma částmi Irska. Systém má podle ní sloužit především k tomu, aby unie měla o vývozech přehled. Podle dosud posledního vyjádření EK zatím nebyl vývoz vakcín zastaven ani jednou.

Tuto možnost by však podle některých poslanců měla unie v budoucnu využít. „Pokud některé země jako Británie odmítají vývoz vakcín do Evropy, proč by EU měla vyvážet vakcíny do Británie? Dokud nebude zaručena lepší spolupráce, je variantou omezení vývozu,“ prohlásil šéf nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber. Narážel tím zvláště na fakt, že část vakcín vyráběných AstraZenekou v EU mířila do Británie, zatímco v jejích britských továrnách dostatek zásob pro dodávky do unie není.

Zpravodaj

Zpoždění kvůli nedostatku vakcíny hlásí řada evropských zemí

28 ledna, 2021
by Redakce

Vídeň/Madrid/Moskva 28. ledna (ČTK) – Kvůli problémům s nedostatkem vakcíny proti covidu-19 začínají některé evropské země a regiony omezovat očkování nových zájemců. Přinejmenším do poloviny února se nebude první dávka podávat v Madridu a okolí, nové termíny nenabízí třeba ani v rakouské spolkové zemi Korutany či francouzském regionu Hauts-de-France. Itálie se chystá přepracovat očkovací plán. Kvůli problémům s dodávkami vakcíny roste i napětí mezi Británií a Evropskou unií. Na nedostatek vakcín si nyní nestěžují v Srbsku, kde mají smlouvy i s Ruskem a Čínou. Očkovacím přeborníkem je nadále Izrael následovaný Spojenými arabskými emiráty, Británií, Bahrajnem a USA.

Členské země EU se potýkají s problémy s dodávkami vakcíny proti covidu-19 vyráběné konsorciem Pfizer/BioNTech. Evropská komise se pře také s firmou AstraZeneca, která před časem oznámila, že dodá v 1. čtvrtletí jen malou část slíbených dávek. Přípravek AstraZeneca by mohla EK schválit k podmínečné registraci na unijním trhu už v pátek. Německá očkovací komise dnes doporučila, aby byla tato vakcína v zemi podávána jen lidem mezi 18 a 64 roky.

Některé země EU či jejich regiony už kvůli problémům s dodávkami přestávají očkovat první dávkou vakcíny a budou se soustředit na to, aby včas podaly dávku druhou.

Madridský region zastavil očkování první dávkou přinejmenším do poloviny února. Také Katalánsko ve středu oznámilo, že spotřebuje zásoby vakcíny v následujících několika dnech. Španělská vláda chtěla do července naočkovat 70 procent ze 47 milionů obyvatel, podle médií je ale nyní tento cíl ohrožen. Zdravotníci zatím vypotřebovali 1,3 milionu dávek vakcíny, tedy zhruba tři čtvrtě zásob, které mají k dispozici.

První dávku nebudou teď lidem kvůli problémům se zásobováním podávat například ani v rakouské spolkové zemi Korutany. Očkovací plán bude muset přepracovat i hlavní město Vídeň. Kvůli nedostatku vakcíny odloží očkování zdravotníků v nemocnicích, prioritou bude vakcinace seniorů. V Rakousku, které má 8,9 milionu obyvatel, dostalo první dávku asi 160.000 lidí.

Výpadky dodávek se dotknou i Francie. Namísto slibovaných 16 milionů dávek vakcíny AstraZeneca jich země dostane jen 4,6 milionu. Nové termíny na očkování nenabízí už nyní třeba v regionu Hauts-de-France. Zpoždění nabral i vývoj přípravku francouzské firmy Sanofi. Ta tento týden nabídla své laboratoře k výrobě konkurenční vakcíny Pfizer/BioNTech, aby přispěla k uspokojení poptávky. Francie, která má 67 milionů obyvatel, zatím naočkovala asi 1,18 milionu lidí, zejména seniorů. Cíl naočkovat Francii do konce srpna tak zřejmě splněn nebude.

Šedesátimilionová Itálie za měsíc očkování aplikovala na 1,6 milionu dávek vakcíny, přičemž dvě potřebné dávky dostalo na 293.500 lidí. Její vláda kvůli problémům s dodávkami připravuje změnu očkovacího plánu. Asi o čtyři týdny by se mohl posunout začátek očkování lidí nad 80 let, s nímž se mělo začít v únoru, aby bylo dost vakcín pro zdravotníky a domovy pro seniory. Tento týden italská vláda oznámila, že investuje 81 milionů eur (asi 2,1 miliardy Kč) do vlastní vakcíny, kterou vyvíjí italská firma ReiThera a která by mohla být dostupná v září. Italská vláda před několika dny také uvedla, že zvažuje žalobu na společnosti Pfizer a AstraZeneca.

V Maďarsku, které má 9,8 milionu obyvatel, bylo podle vládních údajů doposud oočkováno 161.215 lidí vakcínami od Pfizeru a Moderny. Podle mluvčího premiéra Viktora Orbána masové vakcinaci brání nedostatečné množství očkovacích látek přicházejících přes EU. Maďarsko se proto rozhodlo, že jako první unijní stát použije i ruskou vakcínu Sputnik V. Do konce února by jí mělo mít dost na vakcinaci 300.000 lidí.

Problémy s dodávkami vakcíny zvýšily napětí mezi EU a Británií, která blok před rokem opustila. Brusel tlačí na to, aby AstraZeneca nahradila výpadek produkce v EU vakcínami vyráběnými v Británii. Proti tomu se ale dnes postavil britský ministr Michael Gove. Neuvedl sice, zda se bude vláda snažit zamezit vývozu části produkce do EU, zdůraznil ale, že bude trvat na tom, aby Británie dostala všechny dávky vakcíny, za které zaplatila. Británie začala očkovat už 8. prosince a první dávku v zemi od té doby dostalo sedm ze 67 milionů obyvatel země.

V Srbsku na rozdíl od jiných evropských zemí si podle místních médií na nedostatek vakcín nestěžují. Před očkovacími středisky sice jsou fronty, které se však nevytvářejí kvůli nedostatku vakcín, nýbrž kvůli malému počtu středisek. Agentura Tanjug s odvoláním na vládní údaje napsala, že v zemi už bylo oočkováno 375.329 občanů. To znamená, že v přepočtu na milion lidí je Srbsko v Evropě v tomto ukazateli druhé za Británií. Srbsko už obdrželo vakcíny Pfizer/BioNtech, ruský Sputnik V i přípravek čínské společnosti Sinopharm.

Problémy s distribucí vakcíny hlásí také Rusko. Ve středu uvedlo, že dodávky vakcíny Sputnik V, kterou vyrábí, do zemí Latinské Ameriky mohou být zpožděny až o tři týdny. Ruskou vakcínou chtějí obyvatele očkovat například Argentina, Bolívie nebo Mexiko. Spolu s Kostarikou a Chile začalo Mexiko očkovat jako první v Latinské Americe už na Štědrý den.

Nejrychleji očkuje proti covidu-19 Izrael, kde jako první dostal vakcínu proti covidu-19 premiér Benjamin Netanjahu 19. prosince. Od té doby ji aplikovali už na 2,85 milionu z celkem devíti milionů Izraelců, z toho téměř 1,5 milionu dostalo i druhou dávku vakcíny. Epidemická situace se v zemi ale i přes měsíční lockdown nelepší, což někteří vykládají nakažlivějšími mutacemi, ale i porušováním omezení ultraortodoxní komunitou, kde se nákaza šíří rychleji.

Izrael zatím nehlásí problémy s nedostatkem vakcín, podle médií nabídla tamní vláda za vakcínu od firem Pfizer a BioNTech vyšší cenu než ostatní zájemci. Rychlost očkování v Izraeli je vysvětlována mimo jiné jeho vyspělým zdravotnictvím i dobrou logistikou, podle některých ale souvisí i s březnovými parlamentními volbami. Netanjahu prohlásil, že vláda chce všechny dospělé Izraelce oočkovat do konce března.

Zpravodaj

Moderna hlásí účinnost své vakcíny proti mutaci z Británie a JAR

25 ledna, 202128 ledna, 2021
by Redakce

Washington 25. ledna (ČTK) – Americká biotechnologická společnost Moderna dnes oznámila, že její vakcína proti covidu-19 podle laboratorních testů spouští odezvu imunitního systému i v případě infekce nakažlivějšími mutacemi koronaviru, které se poprvé objevily v Británii a v Jihoafrické republice. Firma však přesto zahájí dvě nové studie kvůli zjištění, že protilátky, které si naočkovaný jedinec po vakcinaci vytvoří, méně zabírají proti variantě SARS-CoV-2 objevené v JAR, napsal list The Washington Post.

Moderna proto začne v klinických testech zkoušet, zda by lepší celkovou ochranu nezajistila ještě třetí dávka vakcíny. Vědci už totiž vynalezli očkovací látku vytvořenou specificky proti jihoafrické variantě a nyní testují, jak by posílila imunitu, pokud by doplnila již schválené dvě dávky původní vakcíny. Výsledky by měly být známy za několik měsíců.

„Virus se neustále proměňuje a my se budeme posouvat, abychom se ujistili, že virus porazíme, ať se vydá kudykoli,“ řekl prezident firmy Stephen Hoge.

Vědci v testech zjistili, že vakcína Moderny je stejně účinná proti britské variantě, jako proti „normálnímu“ koronaviru. U varianty objevené v JAR byla však účinnost vytvořených protilátek šestkrát nižší, stále je ovšem podle nich možné vakcínu považovat za účinnou i proti této mutaci. Společnost svoje zjištění zatím nepublikovala v recenzovaném vědeckém časopise.

Obě varianty vědci objevili ke konci loňského roku. Mutování virů je obvyklým jevem, podoba SARS-COV-2 objevená v Británii a v JAR však vyvolala znepokojení, protože se týkala změn v proteinech, na něž se zaměřují při boji s virem již schválené vakcíny. Mezi vědci proto začaly růst obavy, že by nové mutace mohly učinit očkovací látky zastaralými jen týdny po jejich schválení. Dnešní oznámení firmy Moderna podle The Washington Post tento strach do značné míry mírní.

Zpravodaj

ZČU vyrobila na 3D tiskárně držáky na vakcíny proti…

21 ledna, 2021
by Redakce

Plzeň 21. ledna (ČTK) – Plastové držáčky na vakcíny proti koronaviru navrhla a na 3D tiskárně vytiskla pro Rokycanskou nemocnici laboratoř Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Pořadač ve tvaru plástve pojme až 12 lahviček vakcíny, a zdravotníkům tak usnadní jejich převoz i manipulaci s nimi, řekl dnes ČTK mluvčí krajských nemocnic Jiří Kokoška.

„Lahvičky s očkovací vakcínou proti nemoci covid-19 jsou velké zhruba tři centimetry a široké necelé dva centimetry. Při manipulaci v chladicím boxu jsou tedy relativně nestabilní, přičemž by ale měly být až do zužitkování ve vertikální poloze. Očkovací týmy proto často řeší způsob, jak nestabilní lahvičky s vakcínou přepravovat a skladovat v různém množství,“ řekl Kokoška.

Rokycanská nemocnice vyřešila problém s Centrem informatizace a výpočetní techniky ZČU. Pracovníci univerzitních laboratoří IoT (Internet of Things) pomohli navrhnout a vyrobili první prototypy pořadačů lahviček na 3D tiskárnách. Poslední verzi vložili i na internet, aby si pořadníky mohla vytisknout i další vakcinační centra.

Originální balení vakcíny Pfizer se skladují zmrazené na minus 70 až minus 90 stupňů Celsia. Tak je lze uchovat jen ve větších nemocnicích, které mají potřebné mrazicí zařízení. V kraji je to FN Plzeň a Klatovská nemocnice. Před aplikací se musí vakcína rozmrazit a pak lze lahvičky skladovat pět dní při dvou až osmi stupních v chladničce.

„Proto jsou z velkých balení průběžně vydávána pouze menší množství pro jednotlivá vakcinační centra,“ řekl ředitel Rokycanské nemocnice Jaroslav Šíma. „Navržený držák, který má tvar včelí plástve, chrání při přepravě celkem 12 lahviček vakcíny. Usnadňuje tak manipulaci při přepravě v aktivních termoboxech i skladování v chladničkách,“ popsal autor nápadu Aleš Padrta.

Unikátní tvar umožňuje snadnou výměnu vzduchu v okolí lékovky. Díky tomu je možné zahřát vakcínu před aplikací přímo v držáčku. Vakcinační látka je velmi křehká a kvalita séra se snižuje s případnými otřesy. Proto je lahvička v držáku celou dobu chráněna i proti převrhnutí. Držák usnadňuje správné zacházení s vakcínou od vyzvednutí v mraženém stavu až do aplikace, dodal Kokoška.

Lada Pešková

Zpravodaj

Pražský koordinátor: Dodávky od firmy Pfizer se ještě sníží

20 ledna, 2021
by Redakce

Praha 20. ledna (ČTK) – Dodávky očkovacího séra firem Pfizer a BioNTech se příští týden sníží na 60 procent původně dojednaného objemu a v dalších týdnech lze počítat se zhruba 80 procenty. Na jednání zdravotnického výboru pražského magistrátu to řekl ředitel Městské polikliniky Praha a krajský koordinátor očkování David Doležil. Informace podle něj zazněly na dnešní schůzce krajských koordinátorů s národním a se zástupci ministerstva zdravotnictví.

Tento týden se proti původní domluvě dodávky snížily asi o 85 procent, má tak přijít o 13.650 dávek méně. Premiér Andrej Babič (ANO) dnes nejprve řekl, že stát zatím o dodávkách v dalších týdnech nemá informace, poté ale v České televizi uvedl, že následující tři týdny mají být kráceny původně naplánované dodávky v průměru o 30 procent a že má přijít až o 80.000 dávek méně.

To se zhruba shoduje s informacemi, které podle pražského koordinátora zazněly na dnešní schůzce. V Praze to bude znamenat velké komplikace v souvislosti s očkováním seniorů v domovech. „V tuhle chvíli není dost vakcín. Ty, které byly nasmlouvané, budou dramaticky redukovány, a bude problém správně udělat reočkování těch, kteří již byli naočkováni,“ uvedl Doležil.

Dodal, že město nyní dokončuje očkování lidí v domech pro seniory, s ohledem na snížené dodávky vakcín však bude zřejmě problém zajistit včas aplikaci druhé dávky. Tu je podle něj u seniorů třeba uskutečnit za 21 dní od první dávky, zatímco u zdravotníků je v plánu časový odstup o týden prodloužit. „Teď budeme trnout, aby bylo dostatek vakcín,“ řekl.

Radní Prahy pro zdravotnictví Milena Johnová (Praha Sobě) si na jednání stěžovala na slabou roli města při rozdělování očkovací látky, která chodí v podstatě pouze do autonomních velkých nemocnic. „I ministerstva na ně mají omezený vliv, tím méně krajský koordinátor jako pracovník Prahy,“ řekla. Město podle ní může jen prosit nemocnice, aby mu očkovací látku poskytly.

Doležil se vyjádřil podobně, dodal však, že jinak by tomu mělo být s dalšími dodávkami vakcíny od firmy Moderna. Ta má podle koordinátora mířit jen do městských organizací, zejména pak do Městské polikliniky, kde má vzniknout očkovací centrum. „Byl jsem dnes ujištěn vrcholnými představiteli ministerstva zdravotnictví, že dodávky by měly být plynulé a měly by být se stoupající tendencí,“ řekl. První dodávka 8400 dávek této vakcíny dorazila minulý týden do Ostravy.

Koordinátor doplnil, že zatím není možné pro seniory zajistit očkování doma. Jednou naředěnou očkovací látku z ampule totiž podle něj není možné převážet ani mezi dvěma domy. Pokud by tak u seniora doma zdravotník aplikoval jednu dávku, zbylých pět by musel vylít. To by se podle Doležila mělo změnit po očekávané registraci další vakcíny firmy AstraZeneca, kterou již by měli dostávat i praktičtí lékaři a očkování provádět buď v ordinacích, nebo i při domácích návštěvách u pacientů.

Česko má podle Babiše objednáno zhruba 20 milionů vakcín proti nemoci covid-19. Kromě vakcíny od společností Pfizer a BioNTech a firmy Moderna, kterými se už očkuje, jsou mezi objednanými dodávkami i látky od výrobců Curevac, AstraZeneca a Johnson&Johnson. Ta počítá s aplikací pouze jedné dávky a měla by na světový trh přijít v březnu.

Zpravodaj

Před očkováním starších lidí by měl jejich stav posoudit…

20 ledna, 2021
by Redakce

Praha 20. ledna (ČTK) – Před očkováním lidí starších 85 let proti nemoci covid-19 by měl jejich celkový zdravotní stav nejprve zhodnotit lékař. V klinických studiích, které se zabývaly účinností nyní používaných vakcín, bylo totiž jen velmi málo lidí ve věku nad 85 let. Na svém webu o tom informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). V Česku zatím zaznamenal jeden případ závažného zhoršení zdravotního stavu u seniora nad 80 let, který nastal třetí den po očkování proti covidu-19. Ústav k 19. lednu eviduje 106 podezření na nežádoucí účinky tohoto očkování.

SÚKL uvádí, že v Norsku bylo 15. ledna nahlášeno 23 případů úmrtí u velmi křehkých seniorů starších 80 let. Ta měla časovou souvislost s očkováním proti covidu-19. Odborníci prozkoumali 13 případů a ve všech případech podle SÚKL šlo o pacienty, kteří měli zároveň závažné onemocnění.

Lidé starší 80 let se mohou v Česku na očkování hlásit od pátku, kolik jich už dostalo vakcínu, není známo. „Z důvodu předběžné opatrnosti by měl lékař doporučit očkování pacientům starším 85 let na základě zhodnocení zdravotního stavu pacienta a po konzultaci s pacientem a s jeho rodinou,“ uvedl SÚKL. Lékař by měl podle ústavu posoudit, jak je pacient náchylný k závažným komplikacím při možném prudkém zhoršení zdravotního stavu.

V EU jsou nyní schváleny dvě vakcíny proti covidu-19, první od společností Pfizer a BioNTech a druhá od firmy Moderna. Mezi nejčastější nežádoucí účinky u obou vakcín patří bolest a zduření v místě vpichu, únava, bolest hlavy, horečka a zimnice, bolest svalů a kloubů. U vakcíny společnosti Moderna se navíc mezi nejčastějšími nežádoucími účinky uvádí také nevolnost, zvracení, zarudnutí v místě vpichu, zduření a bolest podpažních uzlin. Reakce se objevují u každého desátého člověka, u většiny za několik dní odezní.

„Není však možné vyloučit, že tyto relativně běžné nežádoucí účinky, které nejsou vážnou komplikací pro zdravého člověka (např. horečka, nechutenství, zvracení a malátnost), mohou u závažně oslabených osob vést k závažnému zhoršení zdravotního stavu a následně i k úmrtí,“ upozornil ústav. Také u pacientů v terminálním stadiu onemocnění by měli lékaři zvážit, jestli očkování nebude pro pacienta nepřiměřenou zátěží.

SÚKL eviduje zatím 106 podezření na nežádoucí účinky očkování proti covidu-19. Většinou se podle mluvčí ústavu Kláry Brunclíková jednalo o očekávané reakce, které se popisují v oficiálních dokumentech k vakcíně. V několika případech měli lidé alergickou reakci mírnější až střední závažnosti, přičemž tyto obtíže v oficiálních dokumentech k vakcíně uvedeny nejsou. „Ve dvou případech bylo nahlášeno podezření na závažnější alergickou reakci (tzv. anafylaktická reakce), v obou případech však po podání léčby potíže rychle ustoupily,“ napsala ČTK Brunclíková. Dodala, že tato reakce se neprokázala v klinických studiích, ale až po uvedení na trh.

Klinické studie obou vakcín prokázaly účinnost asi 95 procent u lidí ve věku 18 až 65 let i u seniorů nad 65 let. Ve studiích bylo zahrnuto ale jen velmi málo lidí nad 85 let, a proto mají odborníci podle SÚKL málo dat o účinnosti a bezpečnosti v této věkové skupině. Předpokládá se, že budou podobné jako u mladších lidí.

První lidé byli v Česku očkováni proti koronaviru 27. prosince. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) zdravotníci k úterním 11:00 podali téměř 130.000 dávek vakcíny.

Zpravodaj

WHO: Svět je v distribuci vakcíny na prahu morálního selhání

18 ledna, 2021
by Redakce

Ženeva 18. ledna (ČTK) – Svět se v distribuci vakcín proti covidu-19 ocitá na prahu katastrofálního morálního selhání. Dnes to prohlásil šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Vyzval přitom státy a výrobce, aby vakcíny spravedlivěji rozdělovali. V opačném případě podle něj hrozí prodloužení pandemie.

Šance na spravedlivé rozdělení vakcín jsou podle Tedrose „vážně ohroženy“ v situaci, kdy má příští měsíc začít distribuce chudším zemím v rámci iniciativy WHO COVAX. V uplynulém roce bylo podle něj podepsáno 44 bilaterálních dohod k nákupu vakcíny proti covidu-19 a letos nejméně 12.

„To by mohlo zpozdit dodávky COVAX a vytvořit přesně ten scénář, kvůli němuž byl COVAX navržen,“ uvedl šéf WHO s tím, že smyslem iniciativy bylo zabránit hromadění vakcín jednotlivými státy, nekoordinovanému postupu, chaosu na trhu s vakcínami a prodloužení ekonomických a sociálních problémů spojených s pandemií.

V důsledku přístupu „já na prvním místě“ jsou ohroženi nejchudší a nejzranitelnější lidé světa, řekl šéf WHO v úvodu virtuální schůze výkonné rady organizace. „V konečném důsledku toho chování pandemii pouze prodlouží,“ dodal, přičemž vyzval státy, aby se vyvarovaly stejných chyb jako při pandemiích H1N1 a HIV.

Celosvětová tahanice o vakcíny nabyla na síle po nedávném odhalení nových nakažlivějších mutací koronaviru. Ve 49 bohatších zemích bylo přitom podle Tedrose dosud lidem aplikováno na 39 milionů dávek vakcín proti covidu-19, zatímco jedna z chudých zemí podala pouze 25 dávek.

Vyslanec Burkina Faso jménem afrických států vyjádřil při schůzi obavy, že několik zemí „vyluxovalo“ většinu světových zásob proticovidových vakcín.

Jednání výkonné rady WHO potrvá do úterý. Podle pozorovatelů patří k nejdůležitějším ve více než 70leté historii této agentury OSN a mohlo by formovat její roli v globálním zdraví dlouho po skončení pandemie. Na programu jednání je reforma WHO i systém jejího financování, který je považován za nedostačující poté, co Spojené státy, největší přispěvatel organizace, loni oznámily své odstoupení.

„WHO musí zůstat relevantní… musí z této krize vyjít silnější než předtím,“ řekl minulý týden místopředseda výkonné rady Bjoern Kuemmel. Lze však podle něj očekávat, že se tlak na zvýšení finančních příspěvků setká s odporem některých zemí.

Leden

Únor 2021

Březen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

1
2
3
4
5
6
7

Únor

28

6:00 am - 9:00 pm

Kalendář akcí

Únor 2021

Únor

28

Březen

1

Březen

2

Březen

3

Březen

4

Březen

5

Březen

6

Březen

7

Březen

8

Březen

9

Březen

10

Březen

11

Březen

12

Březen

13

Březen

14

Březen

15

Březen

16

Březen

17

Březen

18

Březen

19

Březen

20

Březen

21

Březen

22

Březen

23

Březen

24

Březen

25

Březen

26

Březen

27

Březen

28

Březen

29

Březen

30

Březen

31

Duben

1

Duben

2

Duben

3

Newsletter