Name: Konference pro zdravotníky
Start: 2021-05-31
End: 2021-05-31
Location: Václavské náměstí 36

Slovensko začne očkovat ruskou vakcínou Sputnik V proti covidu-19

7 června, 2021
by Redakce

Na očkování Sputnikem V úřady na pětimilionovém Slovensku vyčlenily pouze osm očkovacích center, po jednom v každém z krajů. Podle ministerstva zdravotnictví se Sputnik V začne v zemi používat postupně, dnes odstartuje očkování zmíněnou vakcínou v Bratislavě a v Žilině, další města se přidají v příštích dnech.

Sputnik V dosud neschválila Evropská agentura pro léčivé přípravy (EMA). Slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv zase k ruské vakcíně nevydal své stanovisko s odvoláním na nedostatek informací od jejího výrobce a v souvislosti s prověřováním vakcíny se Bratislava dostala do sporu s Moskvou. Testy Sputniku V pro Slovensko nakonec provedlo i Maďarsko, které tuto očkovací látku začalo používat letos v únoru jako první členská země Evropské unie.

Dovoz Sputniku V na Slovensko navzdory nesouhlasu části koalice prosadil tehdejší premiér a nynější ministr financí Igor Matovič. V době značného nedostatku vakcín Matovič tvrdil, že až půl milionu obyvatel Slovenska se chce očkovat pouze ruskou vakcínou.

Minulý týden Matovič kritizoval, že Sputnikem V hodlá země očkovat pouze obyvatele ve věku 18 až 60 let. Ministerstvo zdravotnictví reagovalo, že se řídí informacemi od výrobce vakcíny. Úřad ale dostal nové údaje, které analyzuje.

Aspoň první dávku některé z vakcín proti covidu-19 dostalo na Slovensku dosud 1,81 milionu lidí, tedy třetina celkového počtu obyvatel. Země v současnosti používá hlavně vakcíny od firem Pfizer/BioNTech a Moderna. Očkování nových zájemců vakcínou od společnosti AstraZeneca úřady v květnu pozastavily hlavně kvůli nedostatečným dodávkám této očkovací látky.

Zpravodaj

Lékaři v ČR už zaznamenali případy odmítnutí vakcíny AstraZeneca

17 března, 2021
by Redakce

Praha 17. března (ČTK) – Někteří praktičtí lékaři v Česku zaznamenali případy lidí, kteří odmítli vakcínu AstraZeneca. Důvodem jsou kauzy úmrtí ve světě. Některé evropské země v minulých dnech kvůli výskytu krevních sraženin u očkovaných pozastavily očkování touto vakcínou. Českým lékařům nyní přibývá dotazů pacientů na bezpečnost vakcín. Lékaři upozorňují na to, že určité komplikace hrozí při jakémkoli očkování a lepší je očkovat než neočkovat. Potíže spatřují spíš v nedostatku vakcín. Česko bude vakcínou AstraZeneca očkovat dál. Podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebylo v Česku ani jedno z 11 úmrtí, která mohla s očkováním souviset, způsobené krevní sraženinou.

V Jihomoravském kraji odmítlo u praktických lékařů vakcínu AstraZeneca zhruba pět procent zájemců o očkování. „Odkazujeme je do očkovacích center,“ řekl ČTK krajský zástupce Sdružení praktických lékařů (SPL) Ivo Procházka. Důvodem odmítnutí jsou kauzy úmrtí, které se řeší ve světě. Podle Procházky je vakcína standardní jako každá jiná, přičemž každá vakcína má nežádoucí účinky. „V USA jsou komplikace s vakcínou Pfizer, v Británii AstraZenecou očkovali pět milionů lidí. Měli 43 úmrtí, ale nikdo neprokázal souvislost,“ uvedl Procházka.

Předseda SPL v okrese Opava Oldřich Víteček má informace od kolegů, že dost pacientů vakcínu AstraZeneca nechce. „Jeden kolega dostal vakcíny a musel obtelefonovat poměrně hodně lidí, aby vůbec někdo souhlasil, že se chce nechat naočkovat AstraZenekou. V úterý mi volala jedna paní doktorka z Opavy, že lidé AstraZeneku odmítají,“ řekl Víteček. Sám má v seznamu 200 sedmdesátiletých a starších lidí a už čtyři musel vyřadit, protože se chtěli očkovat jinou vakcínou.

S odmítnutím vakcíny se setkali i lékaři ve středních Čechách. „Včera (v úterý) mi ji odmítlo asi 25 z těch, které jsem chtěl naočkovat,“ řekl ČTK regionální předseda SPL Martin Dudek. Podobné zprávy má i od ostatních kolegů v regionu. Odmítání podle Dudka působí problémy, obavy jsou podle něj zbytečné.

„Během včerejška zrušili termín očkování dva lidé. Jejich termíny jsme obsadili jinými zájemci. Také mnozí lidé, kteří se včera k očkování do ordinace dostavili, vyjadřovali obavy, ale po vysvětlení problematiky se očkovat nechali,“ řekla praktická lékařka Ludmila Bezdíčková, která provozuje ordinaci na Vítězném náměstí v Praze 6. V této pražské ordinaci zatím z březnové dodávky deseti lahviček vakcíny AstraZeneca, v nichž je zhruba 100 dávek očkovacího séra, naočkovali 44 pacientů starších 70 let.

Také v Karlovarském kraji se lékaři v posledních dnech setkávají s odmítáním vakcíny AstraZeneca. „A je to špatně. Je to částečně i vina médií. K těmto věcem by se měli vyjadřovat odborníci, ne politici,“ řekla ČTK krajská předsedkyně SPL Jaroslava Švadrlíková. Podle ní je chyba nechat vakcínu ve skříni, když se v Česku konečně začalo očkovat. Rovněž ve Zlínském kraji mírně přibylo lidí, kteří s očkováním váhají. „Zveme si na očkování asi 12 lidí denně, předtím váhal jeden, nyní dva až tři pacienti,“ řekl ČTK krajský předseda SPL Lubomír Nečas.

Na Vysočině se podle praktických lékařů oslovených ČTK lidé zajímají, jakou očkovací látku dostanou. Z AstraZeneky mají někteří obavy, hromadně se ale z očkování neodhlašují. Zuzana Kozárová, která má své ordinace na Žďársku, zatím očkování podala polovině registrovaným lidem, čeká na dodání dalších vakcín. K očkování má přihlášených přes 100 lidí, odhlásili se dva. „Ale až po zprávách, které se na internetu objevili, jinak jim to bylo jedno, čím očkujeme. Přímo od očkování mi nikdo neodešel, že by AstraZeneku nechtěl,“ řekla Kozárová.

Také praktická lékařka z Bohuňovic u Olomouce Jarmila Ševčíková zatím řešila jen několik dotazů na možné nežádoucí účinky vakcíny AstraZeneca. „Jelikož aktuálně nemám čím očkovat, tak to zatím moc neřešíme. Zpětně volali asi tři lidé, kteří u mě byli naočkováni. Chtěli se ujistit, že je to v pořádku,“ řekla ČTK. Podle ní v podobných případech hodně záleží na autoritě lékaře, zda dokáže obavy pacienta z očkování rozptýlit.

Krajská předsedkyně SPL v Libereckém kraji Irena Moravíková se zatím nesetkala s případem, že by někdo z očkovaných odmítl vakcínu AstraZeneca. „Mají pochybnosti, ptají se, ale snažím se jim to vysvětlit. Ale vzhledem k nedostatku vakcín, minimálnímu množství poskytnutých dávek do ordinací praktických lékařů, tak zatím to až tak dramaticky neřešíme,“ uvedla lékařka z České Lípy. Podle ní zatím praktičtí lékaři dostávají pouze tuto vakcínu. Ve svém obvodu s 2000 pacienty očkovala zatím 11 lidí starších 80 let. „Je to tři dny zpátky, zatím se nikdo neozval, nikdo nic nehlásil. Ve vedlejší ordinaci vím, že jeden pán měl zimnici večer po očkování a pak už nic, takže standardní reakce po očkování,“ dodala.

Podle praktického lékaře Radoslava Svobody, který zřídil očkovací místo v Seči na Chrudimsku, mohou za odmítání vakcíny AstraZeneca hlavně novináři. „Lidé dostanou nejisté informace a nikdo jim neřekne, že statisticky je větší pravděpodobnost, že je přejede auto, než že budou mít po očkování komplikace,“ řekl ČTK Svoboda. Většině pacientů se mu podaří vyvrátit jejich obavy, jen ojediněle některý vakcínu AstraZeneca odmítne.

Předseda SPL v Královéhradeckém kraji Petr Šubrt nezaznamenal v regionu případ, že by se někdo z pacientů odmítl nechat očkovat vakcínou AstraZeneca. V současnosti neočkuje, protože nejsou vakcíny, což považuje za hlavní problém.

Některé evropské země v minulých dnech kvůli výskytu krevních sraženin u očkovaných pozastavily očkování AstraZenekou. Chtějí počkat na doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky, která svolala na čtvrtek mimořádnou schůzi a poté vydá k vakcíně stanovisko.

Zpravodaj

Britský úřad: Důkazy neukazují vazbu mezi sraženinami a vakcínou

15 března, 202115 března, 2021
by Redakce

Londýn 15. března (ČTK) – Dostupné důkazy nenaznačují souvislost mezi vakcínou proti covidu-19 od firmy AstraZeneca a případy krevních sraženin u některých naočkovaných, míní britský úřad pro kontrolu léčiv (MHRA). Podle tohoto orgánu by se lidé i nadále měli nechat očkovat, jakmile tu možnost dostanou. Podobně se před několika dny vyjádřila Světová zdravotnická organizace (WHO).

Prohlášení reagují na rozhodnutí některých evropských zemí pozastavit očkování látkou od AstraZeneky kvůli obavám ze závažného nežádoucího účinku v podobě krevních sraženin. V posledních dnech takto kvůli několika podezřelým úmrtím postupovaly Dánsko, Bulharsko, Norsko, Irsko i Nizozemsko. Mnozí experti ale mají uvedené obavy za neopodstatněné.

„Zprávy pečlivě analyzujeme, ale vzhledem k velkému množství podaných dávek a frekvenci, s jakou se mohou krevní sraženiny vyskytovat přirozeně, dostupné důkazy nenasvědčují tomu, že příčinou je vakcína,“ citoval zpravodajský web BBC Phila Bryana, který v MHRA vede oddělení pro bezpečnost vakcín.

Podle firmy AstraZeneca byla její očkovací látka proti covidu-19 v Evropské unii a Británii podána 17 milionům osob, přičemž analýza údajů o dosavadním průběhu očkování nepřinesla žádné důkazy o zvýšeném riziku tvorby krevních sraženin. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) evidovala k 10. březnu jen 30 případů zmíněného problému mezi naočkovanými a uvedla, že „počet tromboembolických událostí“ v této skupině „není vyšší než počet pozorovaný v populaci obecně“.

I podle WHO zatím „příčinný vztah“ mezi vakcínou a tvorbou krevních sraženin nebyl prokázán. Podle publicistického webu Quartz někteří odborníci poznamenávají, že sraženiny bývají průvodním jevem nemoci covid-19 a problémy tak spíše než vakcína mohlo způsobit samotné onemocnění, před kterým má chránit.

„Problém se spontánními zprávami o možných špatných reakcích na vakcínu je v tom, že je nesmírně těžké odlišit příčinný efekt od náhody. Obzvláště to platí, když víme, že nemoc covid-19 je velmi silně spojená s tvorbou krevních sraženin a objevily se stovky, ne-li mnoho tisíc úmrtí způsobených krevními sraženinami vyplývajícími z covidu-19,“ uvedl pro web Science Media Centre profesor Stephen Evans z vysoké školy London School of Hygiene & Tropical Medicine.

Podle Bryana z britského úřadu MHRA by lidé „stále měli jít a nechat se proti covidu-19 naočkovat, jakmile o to budou požádáni“.

Zpravodaj

Maďarsko jako první země EU začalo očkovat vakcínou Sputnik…

12 února, 2021
by Redakce

Budapešť 12. února (ČTK) – Maďarsko dnes začalo jako první členská země Evropské unie očkovat proti koronaviru ruskou vakcínou Sputnik V. Podle agentury AFP to na tiskové konferenci oznámila hlavní maďarská lékařka Cecília Müllerová. Budapešť k tomu přistoupila ještě před stanoviskem Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) k této vakcíně.

„Dnes začínáme očkovat vakcínou Sputnik V. Očkovat se bude ve vakcinačních střediscích určených úřady,“ sdělila Müllerová. Maďarsko tak se zahájením vakcinace ruskou látkou nepočkalo na doporučení, které by měla vydat EMA.

Maďarské úřady daly předběžný souhlas k použití Sputniku V už minulý týden, o čemž v neděli na facebooku informoval ministr zdravotnictví Miklós Kásler. Povolení očkovat již čtvrtou vakcínou v zemi podle něj následovalo poté, co Centrum pro veřejné zdraví dokončilo všechna nezbytná prověřování ruského preparátu.

Prvních 40.000 dávek ruské vakcíny do Maďarska dorazilo už 2. února. Podle lednové smlouvy má Rusko této zemi dodat během tří měsíců celkem dva miliony dávek.

V Maďarsku jsou nyní vedle Sputniku V k dispozici už také vakcíny firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca. Úřady kromě toho koncem ledna předběžně schválily i očkovací látku čínské společnosti Sinopharm, se kterou už také uzavřely dohodu o nákupu pěti milionů dávek.

Budapešť se často názorově rozchází s Evropskou komisí, zejména pokud jde o právo na azyl, nebo o respektování principů právního státu. Opakovaně rovněž kritizuje schvalovací proces a nákupy vakcín Bruselem, které předseda vlády Viktor Orbán označuje za příliš pomalé.

Zpravodaj

Reuters: EU je blízko podpisu dohody s výrobcem vakcíny Novavax

11 února, 2021
by Redakce

Brusel 11. února (ČTK) – Evropská unie by mohla podepsat dohodu o dodávkách vakcíny proti nemoci covid-19 s americkou společností Novavax již tento nebo příští týden. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje blízké jednání. Mluvčí společnosti Novavax uvedl, že jednání stále probíhají.

Evropská unie v prosinci ukončila předběžná jednání se společností Novavax o dodávce 100 milionů dávek vakcíny a opci na dalších 100 milionů. Mluvčí Novavaxu uvedl, že EU má zájem o rozšíření portfolia vakcíny.

Minulý týden Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) oznámila, že začala posuzovat účinnost a bezpečnost očkovací látky vyvinuté Novavaxem. Testování ještě neskončilo, předběžné studie provedené v Británii ukázaly účinnost 89,3 procenta. Podle výsledků je účinnost téměř stejně vysoká také v boji s britskou mutací koronaviru, napsal Reuters.

Pokud se obě strany dohodnou, bude to pro EU sedmá dohoda na dodávku vakcíny proti nemoci covid-19. EU již dříve uzavřela dohodu na dodávku celkem 2,3 miliardy dávek se společnostmi AstraZeneca, Johnson&Johnson, Pfizer/BioNTech, CureVac, Moderna a Sanofi-GSK, připomíná Reuters.

Zpravodaj

V několika regionech ČR začíná očkování vakcínou AstraZeneca

11 února, 2021
by Redakce

Hradec Králové 11. února (ČTK) – V několika regionech republiky začíná očkování vakcínou AstraZeneca. Dostávají ji dnes třeba lidé v centrech či nemocnicích v Kolíně, Trutnově nebo Jihlavě. Vyplývá to z ankety ČTK. Ve středočeském kraji ale někteří lidé tuto vakcínu odmítli kvůli zprávám o její nižší účinnosti. Podle studií je vakcína AstraZeneca méně účinná než v Česku již používané vakcíny Pfizer//BioNTech republiky přepravovat.

V sobotu do České republiky dorazilo prvních 19.200 dávek vakcíny AstraZeneca, která je třetí schválenou pro použití v EU. Dávky byly v pondělí rozvezeny do nemocnic v Kolíně, Hradci Králové a Jihlavě. Do Královéhradeckého kraje dorazilo 4600 dávek, z toho 2400 do krajských nemocnic a 2200 do státní Fakultní nemocnice (FN) Hradec Králové. „Dnes se očkuje v Trutnově,“ řekl krajský koordinátor očkování a lékařský náměstek hradecké FN Jaroslav Malý. Ve FN se podle něj začne touto látkou očkovat v sobotu.

Nemocnice Jihlava obdržela 4400 dávek. Náměstek hejtmana Vladimír Novotný (ČSSD) dnes ČTK řekl, že kraj je nabídl třeba psychiatrickým nemocnicím v Jihlavě a Havlíčkově Brodě, léčebnám dlouhodobě nemocných nebo věznicím v Rapoticích a Světlé nad Sázavou. Zařízení, která budou očkovat sama, si už postupně pro vakcínu jezdí. „Předpokládám, že už dneska to bude zkoušet Psychiatrická nemocnice Jihlava,“ uvedl Novotný. Vakcínu si podle něj vyzvedla i psychiatrická léčebna PATEB v Jemnici, kde by očkování mohlo začít v pátek.

Ve Středočeském kraji dnes látku AstraZeneca použili v kolínském očkovacím centru. Postupně si ji také z Kolína odvážejí pracovníci dalších center v regionu. „Postupně se bude AstraZeneca zavádět, zatím cestou očkovacích center. Praktičtí lékaři ještě nejsou zapojeni,“ řekl dnes ČTK krajský koordinátor pro očkování Martin Polák. Někteří zájemci o očkování však podle něj kvůli zprávám v médiích tuto očkovací látku odmítli. Podle Poláka se třeba stane, že senior dostane termín očkování, ale pak někdo z rodiny zavolá do očkovacího centra a zeptá se, jakou látku dostane. „Když se řekne – AstraZeneca, tak řeknou, že ji nechtějí,“ dodal.

Podle klinických studií je účinnost vakcíny od britské firmy AstraZeneca nižší než účinnost očkovacích přípravků konkurenčních firem. Účinnost vakcíny AstraZeneca je podle agentury AFP 70 procent, což je méně než v případě vakcín firem Pfizer/BioNTech a Moderna, které mají účinnost přes 90 procent. AstraZeneca ale využívá tradičnějších technologií, což usnadňuje výrobu vakcíny, která se také nemusí skladovat v hluboce podchlazeném stavu, díky čemuž je vhodnější pro masové očkovací kampaně.

Panel expertů Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučil podle středečních informací použití vakcíny AstraZeneca i navzdory pochybnostem o její účinnosti proti tzv. jihoafrické mutaci koronaviru nebo u pacientů s covidem-19 starších 65 let. Česko má celkem objednáno asi tři miliony dávek vakcíny AstraZeneca. V sobotu dorazilo prvních 19.200 a tento týden dalších 21.600 dávek, které budou rozváženy do regionů dnes a v pátek.

Zpravodaj

Šéfka EK: Komise udělala chyby, chce urychlit schvalování vakcín

10 února, 202111 února, 2021
by Redakce

Brusel 10. února (zpravodaj ČTK) – Evropská komise nebyla dost rychlá při schvalování vakcín a příliš věřila rychlosti jejich velkovýroby. Chybu udělala také při snaze omezit export očkovacích látek do Británie. Prohlásila to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která v Evropském parlamentu reagovala na kritiku pomalého postupu očkování v členských zemích Evropské unie. Komise bude podle ní pracovat na nových pravidlech, která by umožnila co nejvíce urychlit schvalovací proces.

„Byli jsme pomalí při schvalování. Byli jsme příliš optimističtí co se týká hromadné výroby. A možná jsme si byli příliš jistí, že co si objednáme, dostaneme včas,“ řekla europoslancům šéfka unijní exekutivy, která již část těchto pochybení připustila minulý týden.

Von der Leyenová dodala, že komisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová začne pracovat na nových pravidlech, která by umožnila Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA) co nejvíce urychlit schvalování. To v současnosti trvá o několik týdnů déle než v některých mimounijních státech. Komise chce zároveň více tlačit na výrobce, aby přizpůsobili své kapacity potřebám unie, dodala šéfka komise.

V zemích EU se očkování proti covidu-19 rozběhlo pomaleji než ve Spojených státech, Británii či Izraeli, které dříve schválily vakcíny a uzavřely smlouvy s výrobci. Brusel se nyní pře s firmou AstraZeneca, která proti původním slibům zhruba o polovinu omezila objem vakcín, který členským státům doručí do konce března. Částečná snížení očekávaných dodávek se týkají i dalších dosud schválených očkovacích látek od firem Pfizer/BioNTech a Moderna.

Velká část europoslanců dávala najevo nespokojenost s tím, že komise s farmaceutickými firmami vyjednávala v tajnosti a smlouvy s odkazem na přání výrobců nezveřejnila ani po naléhání EP či nevládních organizací. „Smlouvy neobsahují žádné sankce za zpoždění, protože rozhodující slovo mají firmy,“ kritizovala nákup vakcín šéfka levicové frakce EP Manon Aubryová, podle níž je by měl EP společné unijní nákupy vakcín podrobně prošetřit.

Větší transparentnost požadovali i další poslanci, kteří zároveň volali po efektivnějším pokračování společné očkovací strategie EU. „Každé zpoždění v tomto programu se musí vysvětlit, ospravedlnit a doprovodit návrhy, jak jej napravit. Na každou další výzvu musíme být předem připraveni,“ prohlásil předseda europarlamentních liberálů Dacian Ciološ.

Brusel kvůli sporům s výrobci zavedl koncem ledna systém kontrol exportu očkovacích látek vyráběných v EU, jenž má v krajním případě umožnit zákaz jejich vývozu. Opatření však ostře kritizovala Británie kvůli tomu, že počítalo s kontrolami na hranicích Irska a Severního Irska vyloučenými brexitovou dohodou.

„Hluboce toho lituji“, řekla Von der Leyenová, podle níž je pro komisi zásadní udržení stability mezi oběma částmi Irska. Systém má podle ní sloužit především k tomu, aby unie měla o vývozech přehled. Podle dosud posledního vyjádření EK zatím nebyl vývoz vakcín zastaven ani jednou.

Tuto možnost by však podle některých poslanců měla unie v budoucnu využít. „Pokud některé země jako Británie odmítají vývoz vakcín do Evropy, proč by EU měla vyvážet vakcíny do Británie? Dokud nebude zaručena lepší spolupráce, je variantou omezení vývozu,“ prohlásil šéf nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber. Narážel tím zvláště na fakt, že část vakcín vyráběných AstraZenekou v EU mířila do Británie, zatímco v jejích britských továrnách dostatek zásob pro dodávky do unie není.

Zpravodaj

Zpoždění kvůli nedostatku vakcíny hlásí řada evropských zemí

28 ledna, 2021
by Redakce

Vídeň/Madrid/Moskva 28. ledna (ČTK) – Kvůli problémům s nedostatkem vakcíny proti covidu-19 začínají některé evropské země a regiony omezovat očkování nových zájemců. Přinejmenším do poloviny února se nebude první dávka podávat v Madridu a okolí, nové termíny nenabízí třeba ani v rakouské spolkové zemi Korutany či francouzském regionu Hauts-de-France. Itálie se chystá přepracovat očkovací plán. Kvůli problémům s dodávkami vakcíny roste i napětí mezi Británií a Evropskou unií. Na nedostatek vakcín si nyní nestěžují v Srbsku, kde mají smlouvy i s Ruskem a Čínou. Očkovacím přeborníkem je nadále Izrael následovaný Spojenými arabskými emiráty, Británií, Bahrajnem a USA.

Členské země EU se potýkají s problémy s dodávkami vakcíny proti covidu-19 vyráběné konsorciem Pfizer/BioNTech. Evropská komise se pře také s firmou AstraZeneca, která před časem oznámila, že dodá v 1. čtvrtletí jen malou část slíbených dávek. Přípravek AstraZeneca by mohla EK schválit k podmínečné registraci na unijním trhu už v pátek. Německá očkovací komise dnes doporučila, aby byla tato vakcína v zemi podávána jen lidem mezi 18 a 64 roky.

Některé země EU či jejich regiony už kvůli problémům s dodávkami přestávají očkovat první dávkou vakcíny a budou se soustředit na to, aby včas podaly dávku druhou.

Madridský region zastavil očkování první dávkou přinejmenším do poloviny února. Také Katalánsko ve středu oznámilo, že spotřebuje zásoby vakcíny v následujících několika dnech. Španělská vláda chtěla do července naočkovat 70 procent ze 47 milionů obyvatel, podle médií je ale nyní tento cíl ohrožen. Zdravotníci zatím vypotřebovali 1,3 milionu dávek vakcíny, tedy zhruba tři čtvrtě zásob, které mají k dispozici.

První dávku nebudou teď lidem kvůli problémům se zásobováním podávat například ani v rakouské spolkové zemi Korutany. Očkovací plán bude muset přepracovat i hlavní město Vídeň. Kvůli nedostatku vakcíny odloží očkování zdravotníků v nemocnicích, prioritou bude vakcinace seniorů. V Rakousku, které má 8,9 milionu obyvatel, dostalo první dávku asi 160.000 lidí.

Výpadky dodávek se dotknou i Francie. Namísto slibovaných 16 milionů dávek vakcíny AstraZeneca jich země dostane jen 4,6 milionu. Nové termíny na očkování nenabízí už nyní třeba v regionu Hauts-de-France. Zpoždění nabral i vývoj přípravku francouzské firmy Sanofi. Ta tento týden nabídla své laboratoře k výrobě konkurenční vakcíny Pfizer/BioNTech, aby přispěla k uspokojení poptávky. Francie, která má 67 milionů obyvatel, zatím naočkovala asi 1,18 milionu lidí, zejména seniorů. Cíl naočkovat Francii do konce srpna tak zřejmě splněn nebude.

Šedesátimilionová Itálie za měsíc očkování aplikovala na 1,6 milionu dávek vakcíny, přičemž dvě potřebné dávky dostalo na 293.500 lidí. Její vláda kvůli problémům s dodávkami připravuje změnu očkovacího plánu. Asi o čtyři týdny by se mohl posunout začátek očkování lidí nad 80 let, s nímž se mělo začít v únoru, aby bylo dost vakcín pro zdravotníky a domovy pro seniory. Tento týden italská vláda oznámila, že investuje 81 milionů eur (asi 2,1 miliardy Kč) do vlastní vakcíny, kterou vyvíjí italská firma ReiThera a která by mohla být dostupná v září. Italská vláda před několika dny také uvedla, že zvažuje žalobu na společnosti Pfizer a AstraZeneca.

V Maďarsku, které má 9,8 milionu obyvatel, bylo podle vládních údajů doposud oočkováno 161.215 lidí vakcínami od Pfizeru a Moderny. Podle mluvčího premiéra Viktora Orbána masové vakcinaci brání nedostatečné množství očkovacích látek přicházejících přes EU. Maďarsko se proto rozhodlo, že jako první unijní stát použije i ruskou vakcínu Sputnik V. Do konce února by jí mělo mít dost na vakcinaci 300.000 lidí.

Problémy s dodávkami vakcíny zvýšily napětí mezi EU a Británií, která blok před rokem opustila. Brusel tlačí na to, aby AstraZeneca nahradila výpadek produkce v EU vakcínami vyráběnými v Británii. Proti tomu se ale dnes postavil britský ministr Michael Gove. Neuvedl sice, zda se bude vláda snažit zamezit vývozu části produkce do EU, zdůraznil ale, že bude trvat na tom, aby Británie dostala všechny dávky vakcíny, za které zaplatila. Británie začala očkovat už 8. prosince a první dávku v zemi od té doby dostalo sedm ze 67 milionů obyvatel země.

V Srbsku na rozdíl od jiných evropských zemí si podle místních médií na nedostatek vakcín nestěžují. Před očkovacími středisky sice jsou fronty, které se však nevytvářejí kvůli nedostatku vakcín, nýbrž kvůli malému počtu středisek. Agentura Tanjug s odvoláním na vládní údaje napsala, že v zemi už bylo oočkováno 375.329 občanů. To znamená, že v přepočtu na milion lidí je Srbsko v Evropě v tomto ukazateli druhé za Británií. Srbsko už obdrželo vakcíny Pfizer/BioNtech, ruský Sputnik V i přípravek čínské společnosti Sinopharm.

Problémy s distribucí vakcíny hlásí také Rusko. Ve středu uvedlo, že dodávky vakcíny Sputnik V, kterou vyrábí, do zemí Latinské Ameriky mohou být zpožděny až o tři týdny. Ruskou vakcínou chtějí obyvatele očkovat například Argentina, Bolívie nebo Mexiko. Spolu s Kostarikou a Chile začalo Mexiko očkovat jako první v Latinské Americe už na Štědrý den.

Nejrychleji očkuje proti covidu-19 Izrael, kde jako první dostal vakcínu proti covidu-19 premiér Benjamin Netanjahu 19. prosince. Od té doby ji aplikovali už na 2,85 milionu z celkem devíti milionů Izraelců, z toho téměř 1,5 milionu dostalo i druhou dávku vakcíny. Epidemická situace se v zemi ale i přes měsíční lockdown nelepší, což někteří vykládají nakažlivějšími mutacemi, ale i porušováním omezení ultraortodoxní komunitou, kde se nákaza šíří rychleji.

Izrael zatím nehlásí problémy s nedostatkem vakcín, podle médií nabídla tamní vláda za vakcínu od firem Pfizer a BioNTech vyšší cenu než ostatní zájemci. Rychlost očkování v Izraeli je vysvětlována mimo jiné jeho vyspělým zdravotnictvím i dobrou logistikou, podle některých ale souvisí i s březnovými parlamentními volbami. Netanjahu prohlásil, že vláda chce všechny dospělé Izraelce oočkovat do konce března.

Zpravodaj

Moderna hlásí účinnost své vakcíny proti mutaci z Británie a JAR

25 ledna, 202128 ledna, 2021
by Redakce

Washington 25. ledna (ČTK) – Americká biotechnologická společnost Moderna dnes oznámila, že její vakcína proti covidu-19 podle laboratorních testů spouští odezvu imunitního systému i v případě infekce nakažlivějšími mutacemi koronaviru, které se poprvé objevily v Británii a v Jihoafrické republice. Firma však přesto zahájí dvě nové studie kvůli zjištění, že protilátky, které si naočkovaný jedinec po vakcinaci vytvoří, méně zabírají proti variantě SARS-CoV-2 objevené v JAR, napsal list The Washington Post.

Moderna proto začne v klinických testech zkoušet, zda by lepší celkovou ochranu nezajistila ještě třetí dávka vakcíny. Vědci už totiž vynalezli očkovací látku vytvořenou specificky proti jihoafrické variantě a nyní testují, jak by posílila imunitu, pokud by doplnila již schválené dvě dávky původní vakcíny. Výsledky by měly být známy za několik měsíců.

„Virus se neustále proměňuje a my se budeme posouvat, abychom se ujistili, že virus porazíme, ať se vydá kudykoli,“ řekl prezident firmy Stephen Hoge.

Vědci v testech zjistili, že vakcína Moderny je stejně účinná proti britské variantě, jako proti „normálnímu“ koronaviru. U varianty objevené v JAR byla však účinnost vytvořených protilátek šestkrát nižší, stále je ovšem podle nich možné vakcínu považovat za účinnou i proti této mutaci. Společnost svoje zjištění zatím nepublikovala v recenzovaném vědeckém časopise.

Obě varianty vědci objevili ke konci loňského roku. Mutování virů je obvyklým jevem, podoba SARS-COV-2 objevená v Británii a v JAR však vyvolala znepokojení, protože se týkala změn v proteinech, na něž se zaměřují při boji s virem již schválené vakcíny. Mezi vědci proto začaly růst obavy, že by nové mutace mohly učinit očkovací látky zastaralými jen týdny po jejich schválení. Dnešní oznámení firmy Moderna podle The Washington Post tento strach do značné míry mírní.

Zpravodaj

ZČU vyrobila na 3D tiskárně držáky na vakcíny proti…

21 ledna, 2021
by Redakce

Plzeň 21. ledna (ČTK) – Plastové držáčky na vakcíny proti koronaviru navrhla a na 3D tiskárně vytiskla pro Rokycanskou nemocnici laboratoř Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Pořadač ve tvaru plástve pojme až 12 lahviček vakcíny, a zdravotníkům tak usnadní jejich převoz i manipulaci s nimi, řekl dnes ČTK mluvčí krajských nemocnic Jiří Kokoška.

„Lahvičky s očkovací vakcínou proti nemoci covid-19 jsou velké zhruba tři centimetry a široké necelé dva centimetry. Při manipulaci v chladicím boxu jsou tedy relativně nestabilní, přičemž by ale měly být až do zužitkování ve vertikální poloze. Očkovací týmy proto často řeší způsob, jak nestabilní lahvičky s vakcínou přepravovat a skladovat v různém množství,“ řekl Kokoška.

Rokycanská nemocnice vyřešila problém s Centrem informatizace a výpočetní techniky ZČU. Pracovníci univerzitních laboratoří IoT (Internet of Things) pomohli navrhnout a vyrobili první prototypy pořadačů lahviček na 3D tiskárnách. Poslední verzi vložili i na internet, aby si pořadníky mohla vytisknout i další vakcinační centra.

Originální balení vakcíny Pfizer se skladují zmrazené na minus 70 až minus 90 stupňů Celsia. Tak je lze uchovat jen ve větších nemocnicích, které mají potřebné mrazicí zařízení. V kraji je to FN Plzeň a Klatovská nemocnice. Před aplikací se musí vakcína rozmrazit a pak lze lahvičky skladovat pět dní při dvou až osmi stupních v chladničce.

„Proto jsou z velkých balení průběžně vydávána pouze menší množství pro jednotlivá vakcinační centra,“ řekl ředitel Rokycanské nemocnice Jaroslav Šíma. „Navržený držák, který má tvar včelí plástve, chrání při přepravě celkem 12 lahviček vakcíny. Usnadňuje tak manipulaci při přepravě v aktivních termoboxech i skladování v chladničkách,“ popsal autor nápadu Aleš Padrta.

Unikátní tvar umožňuje snadnou výměnu vzduchu v okolí lékovky. Díky tomu je možné zahřát vakcínu před aplikací přímo v držáčku. Vakcinační látka je velmi křehká a kvalita séra se snižuje s případnými otřesy. Proto je lahvička v držáku celou dobu chráněna i proti převrhnutí. Držák usnadňuje správné zacházení s vakcínou od vyzvednutí v mraženém stavu až do aplikace, dodal Kokoška.

Lada Pešková

Duben

Květen 2021

Červen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

31
1
2
3
4
5
6

Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Kalendář akcí

Květen 2021

Květen

30

Květen

31

Červen

1

Červen

2

Červen

3

Červen

4

Červen

5

Červen

6

Červen

7

Červen

8

Červen

9

Červen

10

Červen

11

Červen

12

Červen

13

Červen

14

Červen

15

Červen

16

Červen

17

Červen

18

Červen

19

Červen

20

Červen

21

Červen

22

Červen

23

Červen

24

Červen

25

Červen

26

Červen

27

Červen

28

Červen

29

Červen

30

Červenec

1

Červenec

2

Červenec

3

Newsletter