Vědec usiluje o nový, zacílený způsob léčby žloutenky typu B

Nanočástice je složená z tuků se zmíněnou siRNA. „Aktuálně se v laboratoři zabýváme přípravou a testováním částic. Ve chvíli, kdy se dostanou do jaterních buněk, uvolní se z nich léčivo, terapeutická siRNA, která způsobí utišení virového genu. Právě ten je zodpovědný za proniknutí viru do buněk,“ vysvětlil Kratochvíl. Vědec předpokládá, že drtivá většina nanočástic se dostane na požadované místo do blízkosti jádra cílových buněk. „Tím pádem dokážeme maximálně eliminovat vedlejší účinky, které se jinak běžně při léčbě žloutenky objevují,“ doplnil. Proti tomuto typu žloutenky je dostupné i očkování.

Nanočástice jsou obalené speciálním krycím polymerem, díky kterému organismus léčivo snáz akceptuje. „Tělo je přijme a nevyvine proti němu přehnanou imunitní reakci. Účinná látka se tak dostane přesně tam, kam má,“ popsal Kratochvíl.

Podle výsledků prvních pokusů se ukazuje, že léčivo dokáže virový gen v jaterních buňkách utišit v průběhu několika dní až o 80 procent. Na projektu zamýšlí Kratochvíl s kolegy pracovat do konce roku. Následně se chtějí zaměřit na možnosti cílení tohoto typu nanočástic do mozku pro léčbu klíšťové encefalitidy. Využití by mohla najít i při léčbě nádorových onemocnění nebo ve výzkumu mRNA vakcín.

Kratochvíl se k doktorandskému studiu na agronomické fakultě dostal oklikou. Absolvent Vysokého učení technického v Brně v oboru chemie pro medicínské aplikace zamířil po konci studia do soukromého sektoru. Ten ho nenadchl, tak se vrátil na akademickou půdu.