Pražská záchytná stanice je po rekonstrukci v plném provozu

Praha 19. února (ČTK) – Prahou zřizovaná Městská poliklinika spustila od čtvrtka do plného provozu protialkoholní záchytnou stanici, která se od loňského března rekonstruovala a fungovala jen se šesti lůžky. Nyní jich má 25 a při rekonstrukci se opravil vnější plášť budovy, vyměnila se střecha, upravily interiéry a přistavěl se velký výtah. Práce vyšly na zhruba 22 milionů korun. Novinářům to dnes řekli radní města Milena Johnová (Praha Sobě) a ředitel polikliniky David Doležil.

Praha 19. února (ČTK) – Prahou zřizovaná Městská poliklinika spustila od čtvrtka do plného provozu protialkoholní záchytnou stanici, která se od loňského března rekonstruovala a fungovala jen se šesti lůžky. Nyní jich má 25 a při rekonstrukci se opravil vnější plášť budovy, vyměnila se střecha, upravily interiéry a přistavěl se velký výtah. Práce vyšly na zhruba 22 milionů korun. Novinářům to dnes řekli radní města Milena Johnová (Praha Sobě) a ředitel polikliniky David Doležil.

Záchytná stanice se nachází v areálu Bulovky, která ji také do roku 2013 provozovala. Poté přešla pod Městskou polikliniku. „Budova nebyla v dobrém stavu, zatékalo nám tady, byla tady plíseň, prostředí bylo technicky zastaralé a nevyhovovalo provozu,“ řekl Doležil. Dodal, že rekonstrukce po dlouhé přípravě začala loni začátkem března, trvala do konce ledna a stavba byla zkolaudována minulý týden.

Rekonstrukcí přibylo pět lůžek, pět pokojů je třílůžkových, čtyři jsou dvoulůžkové a dva jednolůžkové. Kapacita je podle ředitele pro běžné potřeby Prahy dostatečná. Doplnil, že pro provoz stanice je zásadní přístavba velkého výtahu, který umožňuje pohodlně intoxikované klienty převážet do patra, kde je většina pokojů. Součástí oprav byla mimo jiné i výměna oken a mříží, stejně jako dveří do pokojů. Ty původní podle Doležila agresivní klienti rozbíjeli, což by u nových nemělo být možné.

Stanice má i nové kamery na pokojích či komunikační systém, kterým mohou klienti komunikovat se sestrami. Ředitel dodal, že poliklinika by chtěla ještě rozšířit cestu u stanice tak, aby tam mohly vozy městské policie či sanitky lépe parkovat a byl zajištěn průjezd do areálu nemocnice.

Johnová uvedla, že ztížená situace lidí v době pandemie covidu-19 má podle výzkumů negativní vliv na psychiku lidí, což vede k většímu pití. To se nicméně odehrává doma, kde je zcela mimo kontrolu, což má vliv například na zvyšování počtu případů domácího násilí. Radní dodala, že důsledky se budou projevovat i po skončení pandemie a že plánuje více propojit služby, jako je záchytná stanice, se sociálními a adiktologickými organizacemi.

Město před časem zvedlo cenu za pobyt na stanici na 3000 korun, před tím byla 1950 Kč. To bylo podle Johnové ve srovnání s jinými českými stanicemi velmi levné. Radní nicméně dodala, že město se chce na cenu ještě zaměřit a poskytovat slevy úplně nemajetným lidem, například lidem bez domova. Ti tvoří velký podíl klientů stanice a ve výsledku neúspěšné vymáhání dlužných částek polikliniku pouze zbytečně administrativně zatěžuje. Podle Doležila za přespání zaplatí jen čtvrtina klientů a stanice od roku 2013 eviduje dluhy v celkové výši asi 60 milionů korun.

Záchytná stanice je otevřená 24 hodin denně, podle vrchní sestry Vladimíry Moravcové se mnoho klientů vrací opakovaně. Někteří podle ní začínají pít ihned, jak jsou ze zařízení propuštěni, a dokonce mají hned u stanice schovaný alkohol. K propuštění musí mít klient méně než jednu promile alkoholu v krvi, zdravotnickému personálu se zvládnutím často divokých a agresivních opilců pomáhá 11 sanitářů.

První československá záchytka byla otevřena v Praze u Apolináře v roce 1951, jsou i v dalších krajích. Jinde v Evropě jsou výjimkou, opilci tam většinou končí na urgentních příjmech nemocnic.