Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
    • Aktuálně
    • Prevence a léčba
    • Děti a mateřství
    • České zdravotnictví
    • Sex a intimní zdraví
    • Výzkumy a studie
  • Akce
  • Kontakt
  • Vstup pro odborníky
Děti a mateřství

Průzkum: Pohybové dovednosti dětí se v posledních letech zhoršily

  • 8 března, 2022
  • by andrlovak1

Do průzkumu se zapojili účastníci soutěže Díky, trenére, která se letos bude konat posedmé. Ocenění v ní získávají trenéři, kteří vedou pravidelně alespoň jednoho svěřence, jemuž je maximálně 15 let. Daný sport musí spadat do sportovního svazu. Respondenti v průzkumu byli z různých sportovních odvětví z celé ČR.

 

Podle Jalůvky průzkum ukázal, že v posledních letech ubylo dětí, které se věnují sportu. Nárůst počtu dětí zaznamenalo 33 procent trenérů, což je zřejmě dáno jejich přechodem mezi různými sportovními aktivitami. Jiní trenéři naopak evidují úbytek třeba až o pětinu dětí. Přibližně čtyři pětiny jich za hlavní důvod úbytku dětí ve sportu označily restrikce při covidové epidemii, uvedl Jalůvka. Nezájem o sport ze strany dětí zmínilo 18 procent trenérů.

 

„Takže je vidět, že když se dětem podá ruka a nabídne se jim něco, tak ten zájem tam je,“ řekl. Překvapující je podle něj to, že na nedostatek financí na straně rodičů poukázalo devět procent trenérů.

 

Zhruba 79 procent oslovených v průzkumu také uvedlo, že se dětem za dobu epidemie covidu snížily pohybové dovednosti. Děti jsou podle nich línější. Jalůvka dodal, že sportovat přestávají nejčastěji mezi sedmým a desátým rokem života a pak mezi 14. a 16. rokem. V těchto skupinách dětí je proto podle něj obzvlášť důležité, aby je trenéři dokázali ke sportu přitáhnout.

 

Podle čtvrtiny oslovených měla epidemie covidu-19 negativní vliv také na zájem lidí o práci trenéra. „Asi 30 procent vnímá, že je nárůst trenérů, ale zároveň 50 procent vidí úbytek,“ řekl Jalůvka. To podle něj znamená, že v některých sportovních klubech se situaci daří ještě zvládat, ale obecně se počet trenérů snižuje. Pokles je podle respondentů někde až o 40 procent. „To je docela výrazný úbytek,“ zhodnotil.

 

Kromě covidu vidí trenéři jako hlavní důvod k odchodu zejména to, že se mladí nechtějí této práci věnovat. Důležitým faktorem je podle Jalůvka i výdělek. „Je důležité si uvědomit, že když se tomu mladí lidé nechtějí věnovat, tak samozřejmě proto, že mají jiné aktivity a případně z jiných aktivit mohou získat jiné finanční kompenzace, které jim pomohou zvládat život,“ řekl. Nejčastěji podle něj končí amatérští trenéři, u kterých je fluktuace asi 75 procent. Z těch, kteří pracují jako trenéři na plný úvazek, odchází asi čtyři procenta. U trenérů na částečný úvazek je to 21 procent. Hlavní motivací k práci trenéra je láska ke sportu a na druhém místě snaha pomoct dětem.

 

Výzkumy a studie

Průzkum psychiatrů neprokázal nárůst duševních potíží v době pandemie

  • 17 června, 202117 června, 2021
  • by andrlovak1

„V koronavirovém roce 2020 došlo k poklesu celkového počtu (osobních) psychiatrických vyšetření. Šlo zejména o měsíce březen až květen. Zároveň jsme zaznamenali výrazný nárůst počtu telefonických konzultací a cílených vyšetření,“ uvedla zástupkyně ředitele ÚZIS Jitka Soukupová. V součtu tak podle ní bylo výkonů, které psychiatři vykázaly zdravotním pojišťovnám, zhruba stejně jako v předchozích letech.

V prvních měsících pandemie výrazně ubylo hospitalizací kvůli psychickým potížím, zejména těch kratších do tří měsíců.

Psychiatrická klinika si také zadala průzkum mezi běžnou populací a oslovila s dotazníkem přes 40.000 lékařů. „Mapovali jsme, jaký dopad měla pandemie i samotné prodělání nemoci covid-19 na psychický i tělesný stav respondentů, na jejich vztah s rodinou, na finanční a pracovní situaci. Ve většina případů se pandemie na duševním zdraví nijak nepodepsala,“ popsal přednosta kliniky Martin Anders.

Deprese

Podle něj se ale zhoršila situace lidí, kteří nějaké duševní potíže již měli. Přibylo tak například lidí s těžkými depresemi. Právě deprese a úzkosti podle odborníků nejvíc souvisejí se stresem. Z tisíce dotazovaných trpí téměř deset procent těžkou depresí, dalších 20 procent mírnou až střední. Zhruba 3,5 procenta lidí má vysokou míru úzkosti. I mírná má přitom negativní dopady na kvalitu života a může způsobit vztahové či pracovní problémy. Potíže se také vraceli lidem, kteří třeba už přestali léky na psychické potíže užívat.

Dotazník ohledně duševního zdraví vyplnilo asi 3500 lékařů. „Zhruba 12 procent z nich trpí vysokou nebo střední úzkostností, s mírnou jich je dokonce před 40 procent, což je alarmující,“ uvedl klinický psycholog z Psychiatrické kliniky Radek Ptáček.

Lékaři v loňském roce vydali více než 2,6 milionu elektronických receptů na antidepresiva. Proti roku 2019 jde o nárůst o dvě procenta. Nárůst tak podle nich není výrazný a rozložení předepisování léků v měsících roku je podobné jako v běžných letech.

Zpravodaj

Průzkum: Lidé v době epidemie začali víc vnímat přínosy vědy

  • 11 února, 2021
  • by andrlovak1

Praha 11. února (ČTK) – Lidé si loni po vypuknutí epidemie covidu-19 začali víc uvědomovat přínosy vědy a technického vzdělávání. Přibližně tři čtvrtiny se domnívají, že společnost potřebuje hlavně technicky vzdělané pracovníky. Vyplývá to z průzkumu State of Science Index (SOSI) od společnosti 3M. Před krizí podle něj zastávalo až 85 procent lidí názor, že pracovní trh požaduje především zkušené obchodníky.

State of Science Index (SOSI) je platforma, prostřednictvím které společnost 3M celosvětově sleduje postoj lidí k vědě. Průzkum se konal loni ve 14 zemích, v každé se ho zúčastnilo 1000 dospělých.

Výsledky ukázaly, že 79 procent rodičů by povzbudilo své děti na cestě za vědeckou kariérou. Problémem zůstává to, že zhruba dvě pětiny studentů mají obavy, že pro to nejsou dost chytří. Často navíc slyší, že věda a technické obory jsou jen pro mimořádně inteligentní jedince, kteří mají problémy se začleněním do společnosti. Čtvrtina respondentů uvedla, že žáci základních a středních škol se o vědách ani moc neučí.

Nedostatek odvahy a sebevědomí pro studium technických odborů může podle průzkumu souviset s ekonomickým postavením. Svými znalostmi v oblasti vědy si není jisto 52 procent lidí z bohatších rodin, 64 procent z rodin se středně vysokými příjmy a 71 procent chudých. Souvislost s tím mají i mylné představy o předpokladech k vědecké kariéře. Víc než polovina lidí z nízkopříjmových rodin si myslí, že vědcem se může stát pouze génius. Ve rodinách s vyššími příjmy je tento názor zastoupen méně.

Ke zvýšení zájmu o vědecké vzdělání může vést například dostatečná motivace studentů. Nejlepším způsobem, jak toho docílit, je podle poloviny dotázaných výuka zábavnější formou. Pozitivní vliv by mohlo mít také to, když budoucí studenti uvidí, jak se dá věda uplatnit v každodenním životě a jak může změnit svět k lepšímu, uvedli autoři průzkumu.

Dál připomněli, že technicky vzdělaní lidé jsou už nyní potřeba pro rozvoj umělé inteligence, robotizace, zpracovávání dat a hledání ekologických řešení v průmyslu, dopravě a dalších odvětví ekonomiky.

Zpravodaj

Průzkum: 52 pct lidí podporuje plošné očkování proti covidu

  • 11 prosince, 2020
  • by andrlovak1

Praha 11. prosince (ČTK) – Více než polovina lidí podporuje plošné očkování proti nemoci covid-19. Je mezi nimi i pětina těch, kteří se sami nechtějí nechat očkovat. Plošné testování má podporu asi u tří pětin populace, přičemž jsou mezi nimi opět i lidé, kteří se sami testovat neplánují. Obavu z rizika nákazy nemocí covid-19 má 70 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu, který si nechalo udělat ministerstvo zdravotnictví a který dnes představilo novinářům.

Průzkum uvádí, že 45 procent lidí odmítá očkování proti nemoci covid-19, dvě pětiny lidí se chtějí nechat očkovat a asi 16 procent váhá. Mezi zastánci očkování jsou nejčastěji lidé starší 60 let, obyvatelé velkých měst a také častěji muži než ženy. Obecně ale 52 procent respondentů podporuje plošné očkování. Z těch, kteří se sami očkovat nechtějí, plošné očkování podporuje asi pětina a dalších 34 procent si není podporou jisto.

„V podstatě i ti, kteří očkování odmítají, si uvědomují, že má význam,“ uvedl k průzkumu ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Nejvíce jsou pro plošné testování lidé nad 60 let a opět častěji muži než ženy.

Zájem o testování antigenními testy, které má pro veřejnost začít 18. prosince, v průzkumu vyslovilo 42 procent lidí, desetina si není jista a zhruba polovina testování neplánuje podstoupit. Opět je větší zájem ve věkové skupině nad 60 let, která je nemocí covid-19 více ohrožena.

Plošné testování pak podporují zhruba tři pětiny lidí a je mezi nimi asi 30 procent z těch, kteří se sami testovat nechtějí. Zhruba 45 procent lidí také uvádí, že se pravděpodobně nechají testovat i ostatní členové rodiny.

Průzkum provedla agentura STEM od 30. listopadu do 3. prosince, zúčastnilo se 1004 dospělých respondentů.

 

Zpravodaj

Čtyři pětiny českých mediků chtějí po studiu pracovat v ČR

  • 4 května, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 4. května (ČTK) – Necelých 18 procent českých studentů lékařských fakult v ČR by chtěla po skončení studia pracovat v zahraničí. Důvodem jsou zejména vyšší platy. Nejatraktivnější destinací pro mediky je Německo následované Rakouskem. Vyplývá to z výzkumu, který na přelomu loňského a letošního roku provedla organizace HealthCare Institute mezi posluchači posledních tří ročníků osmi lékařských fakult v Česku.

Čtyři pětiny mediků mají zájem pracovat jako nemocniční lékaři. Práci praktického lékaře preferuje 18 procent dotázaných, zjistil průzkum.

Zájem zůstat po ukončení studia v Česku projevilo 82,4 procenta mediků českého občanství. Studenti s jiným občanstvím by chtěli po dokončení školy zůstat v České republice přibližně v 50 procentech případů.

„Nejčetnějším důvodem pro rozhodnutí věnovat se lékařské profesi v zahraničí jsou jednoznačně tamní lepší platové podmínky,“ uvádí autoři průzkumu. Téměř třetina studentů, kteří chtějí vykonávat lékařskou profesi v zahraničí, pomýšlí po své první atestaci na plat přesahující 100.000 korun. Naproti tomu studenti, kteří plánují zůstat v ČR, očekávají nejčastěji plat po první atestaci v rozmezí od 40.000 do 60.000 korun. K dalším důvodům zvažovaného odchodu do zahraničí patří vyšší míra dozoru nad prácí lékaře a kvalitnější trénink ve specializační přípravě.

Nejatraktivnějším cílem pro české posluchače lékařských fakult jsou německojazyčné země. V případě odhodu do zahraničí by skoro 27 procent studentů preferovalo Německo, 18 procent Rakousko a přibližně 14 procent Švýcarsko.

Průzkum provedla organizace HealthCare Institute mezi studenty osmi českých lékařských fakult. Odpovídalo v něm 1089 respondentů.

dto mal

Zpravodaj

Průzkum: Většina lidí by chtěla i po krizi pracovat z domova

  • 7 dubna, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 7. dubna (ČTK) – Většina lidí by chtěla i po skončení koronavirové krize pracovat aspoň částečně z domova. Vyplývá to z průzkumu mezinárodní poradenské společnosti Colliers International, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Takzvaný home office by chtěli po skončení opatření kvůli koronaviru využívat pravidelně i lidé, kteří dřív z domova nikdy nepracovali. Jen malá část dotázaných uvedla, že nynější vynucený home office snížil jejich pracovní výkon.

V Česku se objevily první případy koronaviru 1. března a v polovině března vláda kvůli šíření koronaviru přistoupila k různým opatřením, například k zákazu volného pohybu. Podle informací Hospodářské komory ČR z konce března byla skoro polovina zaměstnavatelů nucena kvůli nynější situaci poslat své zaměstnance na home office, nařídit závodní dovolenou nebo propouštět. Velké části lidí, co nyní pracují z domova, to vyhovuje. Podle průzkumu Colliers International by 82 procent dotázaných chtělo pracovat z domova alespoň jeden den týdně i po konci krize.

Zhruba polovina účastníků průzkumu by uvítala až dva dny práce z domova týdně, a třetina dokonce tři i více dní týdně. V budoucnu by chtěla pracovat částečně z domova i naprostá většina – přes 70 procent – lidí, kteří před opatřeními kvůli koronaviru z domova nikdy nepracovali.

Více než polovina účastníků průzkumu si myslí, že jejich produktivita se při práci z domova nijak nezměnila. Čtvrtina lidí se pak domnívá, že jejich produktivita dokonce doma stoupla. Méně než čtvrtina dotázaných uvedla, že doma zvládnou méně práce než ve firmě. Zvýšení výkonu zaznamenali nejčastěji třeba pracovníci finančních služeb či technologických firem. Naopak snížení produktivity uváděli nejvíce lidé z právních firem nebo školského a výzkumného sektoru.

Lidé žijící sami a také dotázaní, kteří žijí v manželství, nebo s partnerem, vykázali nejnižší pokles produktivity. Rovněž patřili k těm účastníkům průzkumu, kteří by častěji uvítali práci z domova. Naopak lidé, kteří nežijí s partnerem ani sami, ale mají spolubydlící, by po skončení krize zase chtěli více pracovat z kanceláře.

Průzkum, který je součástí rozsáhlejší studie k práci z domova během pandemie, prováděla firma mezi zhruba třemi tisícovkami lidí z několika desítek zemí světa včetně Česka. „Ocitli jsme se uprostřed doposud největšího testovacího období s prací z domova v lidské historii, který bude mít významný dopad na to, jak budeme v budoucnu fungovat,“ uvedl ředitel oddělení Workplace Advisory pro Evropu, Střední východ a Afriku ve firmě Colliers International Jan Jaap Boogaard. „Domníváme se, že tento poznatek bude mít významný dopad na požadavky firem na kancelářský prostor,“ doplnila šéfka oddělení Workplace Advisory pro ČR Jana Vlková.

ver snm

ŽIVOTNÍ STYL U PACIENTŮ S PSYCHÓZAMI

ŽIVOTNÍ STYL U PACIENTŮ S PSYCHÓZAMI

více
Pokud máte zájem o zveřejnění vašeho článku na portálu MedNews, můžete jej zaslat na e-mail:
redakce@mednews.cz

Kalendář akcí

Leden

Únor 2023

Březen
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
27
28
1
2
3
4
5
Únor

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Únor

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Únor

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
6
7
8
9
10
11
12
Březen

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
13
14
15
16
17
18
19
Březen

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
20
21
22
23
24
25
26
Březen

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
27
28
29
30
31
1
2
Březen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Přidat akci

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.

Vyplněním e-mailové adresy a odesláním souhlasím s GDPR.

  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.: +420 604 992 595
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS