Name: Konference pro zdravotníky
Start: 2021-05-31
End: 2021-05-31
Location: Václavské náměstí 36

Nemocnice Znojmo léčí ročně přes 200 pacientek s bolestivou menstruací

6 května, 20216 května, 2021
by Redakce

Zařízení v minulých třech letech operovalo pacientky z ČR, Slovenska, Rakouska, Irska, Velké Británie i Kanady. Jednou z operovaných byla třicetiletá Aneta, která trpěla od puberty bolestivou menstruací. Problém řešila už před několika lety v jiném zařízení, kde jí ale na pohotovosti doporučili navštívit psychiatra. „Toto řešení mi přišlo absurdní, takže jsem dál snášela bolest,“ uvedla Aneta. Později navštívila odborníka v Olomouci, diagnostikoval jí endometriózu, později se dostala až do Znojma.

„Spousta pacientek je odesílaná na psychiatrii nebo trpí bez léčby, protože jim nikdo jejich bolesti nevěří. Endometrióza je špatně vidět, důležité je kontaktní vyšetření pacientky, které dnes někteří kolegové, pro mne z nepochopitelných důvodů, nedělají,“ uvedl Radek Chvátal, primář Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Znojmo, který se léčbě endometriózy věnuje víc než 15 let.

Těhotenství

Ve Znojmě žena podstoupila operaci, v roce 2018 otěhotněla a rodila ve Znojmě, přestože je město vzdálené od jejího bydliště 200 kilometrů. Při kontrole se zdravotníkům nezdál nález dítěte, proto nastal císařský řez. „Pacientka krvácela do břicha, došlo k odloučení placenty a byl ohrožen život jak rodičky, tak dítěte,“ popisuje porod Chvátal. Na svět nakonec přišla zdravá holčička. Při kontrole ale ženě zjistili recidivu endometriózy a opět se ozvaly bolesti, které se začaly stupňovat. Nyní má za sebou druhou laparoskopickou operaci, která trvala šest hodin. Prochází rekonvalescencí a stejně jako lékaři věří ve druhé těhotenství. „Vůbec mě nenapadlo, že bych se svěřila do péče někoho jiného. Přes všechno, čím jsem prošla, je neuvěřitelné, že jsme našla pracoviště a lékaře, kteří se o mě postarali a postarají,“ dodala Aneta.

Endometrióza byla dříve podle Veselé okrajovou diagnózou, nyní je s ní ale každá čtvrtá žena konfrontovaná. „Závažné formy postihují mladé ženy, které chtějí mít děti. Průměrná doba od prvních příznaků do poskytnutí péče je v Evropě i naší zemi pět až sedm let,“ řekla Veselá. Ve Znojmě ročně léčí více než 200 pacientek s touto diagnózou.

Prevence a léčba

Masarykův onkologický ústav má vlastní aplikaci pro komunikaci s pacienty

28 dubna, 202129 dubna, 2021
by Redakce

Aplikace obsahuje bezpečně zašifrovanou zdravotní dokumentaci. „Podání ruky a osobní kontakt nenahradí žádná technologie, ale když přijdou těžké chvíle jako pandemie covidu a není tolik času, tyto technologie nám mohou významným způsobem pomoct,“ uvedl ředitel ústavu Marek Svoboda. Dodal, že ústav se snaží mít na nejvyšší úrovni nejen přístroje na léčení, ale i komunikační technologie.

Pacienti se mohou spojit s lékařem nebo sestrou pomocí videohovoru, chatu, klasického telefonního hovoru nebo prostřednictvím sms. Neznamená to však okamžitou odpověď personálu, který má na aplikaci vyhrazený čas. Aplikace umožňuje zasílat požadavky na předpis receptu nebo edukační materiály. „Když pacienta pošleme například kolonoskopii a nebude vědět, co to je, v aplikaci se to ihned dozví, bude vědět, na co se připravit a podobně,“ doplnil Šedo.

Podle něj je aplikace milníkem v české nemocniční péči. „Stejně jako jsme zvyklí posílat platby přes internetové bankovnictví nebo ze svého mobilu, i v telemedicíně uvidíme podobný vývoj. Za pár let bude běžné, že řadu věcí půjde vyřešit na dálku například z domova bez osobní návštěvy lékaře,“ řekl Šedo.

Jedna z pacientek s nádorem Sabina E. uvedla, že jí aplikace ušetřila mnoho času. „Jsem teď mimo Brno a jsem nadšená. Nemusím kvůli všemu cestovat za lékařem. Stačí poslat smsku a na všem se domluvíme. Pomůže to v komunikaci pacienta s lékařem,“ řekla.

Zpravodaj

Vědci z Brna se více zaměří na prevenci cukrovky

18 března, 2021
by Redakce

Brno 18. března (ČTK) – Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA-ICRC) se zaměří na prevenci cukrovky. Jde o nemoc, kterou trpí každý dvanáctý Čech, cukrovka je čtvrtou nejčastější příčinu úmrtí v ČR. Navíc jde o jednu z chorob, které můžou způsobovat vážné komplikace při onemocnění covid-19, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Problémem je podle vědců skutečnost, že pacientům je cukrovka často diagnostikována až v pozdějších stadiích onemocnění. Existuje přitom podle nich řada rizikových faktorů, které mohou k rozvoji nemoci přispět a kterým lze předcházet právě prevencí. Nejvyšší stupeň rizika je takzvaný prediabetes, což je mírné zvýšení hodnot glukózy nad normální hodnotu. Pacienti s touto diagnózou mají trvale vysoké riziko (až 70 procent) rozvoje cukrovky 2. typu, která se může objevit kdykoli. A právě období prediabetu je podle vědců ideální čas pro účinnou kampaň prevence a informovanosti obyvatel o nebezpečí, které je může potkat.

Právě informace ale podle vědců v širší populaci chybějí. „Například v Brně zatím neexistuje program prevence cukrovky a navíc je obtížné nějaký nastavit, pokud osm z deseti lidí riziko spojené s prediabetem ignoruje,“ uvedl Juan Pablo Gonzalez Rivas, vedoucí výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC.

Při hodnocení více než 2000 obyvatel Brna a blízkého okolí ve věku 25 až 64 let vědci z Kardiovize zjistili, že téměř 65 procent z nich má vysoké riziko rozvoje cukrovky 2. typu v následujících letech. V současné době tak pracují na preventivní strategii, která by cílila právě na tuto rizikovou skupinu. Půjde podle nich o kombinaci důležitých změn, které povedou ke zlepšení životního stylu. Nejprve se vyhodnotí současný stav jedince, například pohybová aktivita, zdravotní anamnéza či stravovací návyky a na základě toho se stanoví riziko rozvoje diabetu 2. typu. Poté bude následovat konzultace s lékařem, nutričním poradcem a trenérem za účelem sestavení individuálního plánu. Cílem bude motivovat pacienta ke snížení váhy a obecně zlepšit jeho zdraví a kvalitu života.

„V červenci plánujeme provést pilotní studii, poté již chceme mít k dispozici finální verzi preventivního programu pro dobrovolníky,“ uvedl Gonzalez Rivas. Doplnil, že pokud se to podaří v lokálním měřítku, vědci by rádi tento program rozšířili pro celou českou populaci.

Při cukrovce organismus není schopen produkovat dostatečné množství inzulínu. Většina jídla, které člověk zkonzumuje, je v těle rozložena na jednoduchý cukr – glukózu. Lidské tělo glukózu využívá jako zdroj energie. Glukóza je v těle transportována krví. Aby buňky mohly glukózu z krve využít, potřebují k tomu právě inzulín. Bez tohoto hormonu tedy buňky nemohou získat energii z potravy. Lidé s cukrovkou nemohou využívat svou krevní glukózu, což vede k vzestupu hladiny cukru v krvi a dalším závažným důsledkům, jako například postižení zraku, onemocnění ledvin či postižení nervů, oběhového systému a dalších. Existují dva hlavní typy cukrovky, přičemž přibližně 95 procent pacientů trpí cukrovkou 2. typu.

Tisková zpráva

ČPZP už platí za léčbu onkologických pacientů tři miliardy…

3 února, 20213 února, 2021
by redakce

Ostrava, 3. února 2021 – Léčba onkologicky nemocných pacientů je rok od roku nákladnější. Zatímco před pěti lety uhradila Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) za jejich léčbu zhruba dvě a čtvrt miliardy Kč, v uplynulém roce to byly podle předběžných údajů již bezmála tři miliardy Kč.

„Statistiky za posledních pět let ukazují současně i na každoroční nárůst pacientů s diagnostikovaným nádorem. Výjimkou je jen uplynulý rok, kdy nám jejich počet klesl meziročně téměř o 1200 pacientů,“ uvedla tisková mluvčí České průmyslové zdravotní pojišťovny Elenka Mazurová.

Počty onkologicky nemocných pojištěnců ČPZP a náklady na jejich léčbu

rok	2016	2017	2018	2019	2020 *	2016/2020
Počet pacientů	43 308	44 825	46 709	48 975	47 803	9,6 %
Náklady v tis. Kč	2 243 155	2 351 378	2 58 829	2 855 248	2 996 726	22,5 %

* předběžné údaje

Podle odhadu ČPZP je pacientů, u nichž nebyl v uplynulém roce diagnostikován zhoubný nádor, daleko více než zachycují statistická data. ČPZP současně eviduje i meziroční pokles vykázaných preventivních prohlídek, které by mohly nemoc včas odhalit. „Chápeme, že pandemie koronaviru neusnadňuje lidem ani situaci v oblasti péče a prevence zdraví. Přesto apelujeme nejen na naše pojištěnce, aby nezanedbávali preventivní prohlídky ani cílená screeningová vyšetření, neboť při včasném odhalení vážné nemoci je šance na vyléčení daleko vyšší. Léčba je zároveň méně náročná na náklady z veřejného zdravotního pojištění a samozřejmě i na psychiku pacienta,“ doplňuje mluvčí Mazurová.

Na preventivní prohlídku přišlo jen 19 procent pojištěnců

Například na preventivní prohlídky k praktickému lékaři se loni dostavilo jen necelých 19 procent pojištěnců ČPZP starších 19 let, to odpovídá počtu 183 tisíc pojištěnců, přičemž žen bylo asi 101 tisíc. V předchozích čtyřech letech se ale procento pojištěnců s preventivní prohlídkou u praktického lékaře pohybovalo okolo 22 procent. „Evidujeme pokles v počtu všech prevencí a uvědomujeme si, že je způsoben pandemií koronaviru. Například ale screeningu kolorektálního karcinomu se v roce 2020 zúčastnilo něco přes 13 % pojištěnců ČPZP nad 50 let, kterých v roce 2019 bylo téměř 16 %. I přesto počet zachycených nádorů stoupá, a to hlavně u mužů. Ti tvoří více než 58 % případů,“ konstatuje mluvčí ČPZP.

Novinky v preventivních prohlídkách

Od ledna tohoto roku se některé preventivní prohlídky u lékařů změnily. Nově praktičtí lékaři doporučují lidem ve věku 45 až 61 let preventivní oční vyšetření jednou za čtyři roky. V rámci gynekologické preventivní prohlídky bude nově ženám v 35 a 45 letech vykonán během prevence HPV test, který by měl lépe odhalit případné změny vedoucí k rakovině děložního hrdla.

Preventivní programy ČPZP na onkologickou prevenci

Prevenci onkologických onemocnění ČPZP dlouhodobě podporuje i prostřednictvím nabídky preventivních programů. „Jedná se o Program onkologické prevence, kde poskytujeme příspěvek až 2 000 Kč pojištěncům od 35 let na komplexní onkologickou preventivní prohlídku provedenou na specializovaných pracovištích, ve kterých je možné absolvovat preventivní onkologickou prohlídku. Stejnou částku, tedy 2000 Kč poskytujeme kuřákům, kteří chtějí skoncovat s cigaretami. Na preventivní vyšetření rakoviny prsu a rakoviny kůže mohou klienti využít příspěvek ve výši 500 Kč,“ uzavírá tisková mluvčí ČPZP.

Česká průmyslová zdravotní pojišťovna registruje téměř 1,3 milionu klientů. Třetí největší zdravotní pojišťovna v zemi má více než sto poboček po celé republice. Klientům spolu s dostupnou a kvalitní zdravotní péčí nabízí atraktivní příspěvky a programy plné výhod, slev a bonusů.

Zpravodaj

Lékaři se snaží vytipovávat lidi s budoucí revmatoidní artritidou

21 července, 2020
by Aneta Řezníčková

Praha 21. července (ČTK) – Lékaři se snaží vytipovávat lidi, u kterých se v budoucnu může projevit revmatoidní artritida (RA), například podle výskytu nemoci v rodině. Pro dobrou účinnost léčby je důležité znát správnou diagnózu brzy po prvních příznacích. Novinářům to dnes řekl Ladislav Šenolt z Revmatologického ústavu. RA je nevyléčitelná nemoc, která postihuje zejména klouby, které bolí a otékají. Léčba ale může příznaky prakticky eliminovat.

Revmatologové se proto snaží edukovat i praktické lékaře, aby u svých pacientů s bolestmi kloubů na RA mysleli. „Devadesát procent lidí má jiné příčiny bolestí kloubů než je autoimunitní nemoc. Proto je to poměrně složité,“ vysvětlil Šenolt. Nasměrovat lékaře na RA může podle něj i stisk ruky, pro pacienty je příční stisk záprstních kůstek bolestivý. Ideální podle lékařů je nasadit první léky na RA do tří měsíců od prvních příznaků.

V Česku je nemocných podle odhadů asi 91.000, u některých nemoc nebyla diagnostikovaná. „Počet pacientů v následujících letech bohužel poroste. V roce 2020 bude přes 107.000, do roku 2025 přes 143.000,“ řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Podle Šenolta se výskyt nemoci v populaci nezvyšuje, přibývá ale lidí ve věku nad 40 let, u kterých se nemoc nejčastěji projeví. Při RA imunitní systém nesprávně reaguje a „bojuje“ proti vlastním kloubům. Ty otékají a bez vhodné léčby se začnou deformovat nebo rozpadat. Někdy jsou tak nutné i operace.

Pacientům jsou nejprve po diagnóze nasazené protizánětlivé léky typu kortikoidů. Pokud nezabírají ideálně, kombinují se nebo nahrazují moderní biologickou léčbou. Ta je pro pacienty s RA dostupná už zhruba 20 let, díky čemuž se snižuje i jejich cena. Jde o bílkovinné preparáty vyvinuté genetickými inženýry, které jsou schopny cíleně ovlivňovat buněčné struktury, které nemoc způsobují. Mohou tak přerušit patologický proces a potlačit nebo zastavit nepříznivou imunitní reakci. Právě vysoká cena je limitací vstupu nových moderních léků do úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Za posledních pět let se náklady na měsíční léčbu jednoho pacienta snížily o více než třetinu.

Podle Šenolta mají moderní léky také vliv na množství komplikací jako jsou cévní mozkové příhody, infarkty a plicní embolie. Od roku 2012 je diagnostikováno dvojnásobné množství pacientů, hospitalizací je ale proti té době polovina. Také příčiny úmrtí pacientů se v současné době neliší od běžné populace. Podle Duška se za posledních sedm let také o tři až čtyři roky prodloužila průměrná doba dožití.

Příčiny vzniku onemocnění nejsou známy, určitý vliv mají ale genetické předpoklady. Nemoc se vyskytuje třikrát častěji u žen než u mužů. Často postihuje lidi v produktivním věku. Dříve lékaři uváděli, že do deseti let od prvních příznaků je polovina lidí v invalidním důchodu. To už podle Šenolta přestává být pravda. Podle výpočtu Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) mohl stát na invalidních důchodech pacientů s RA, pokud jsou správně léčeni, ušetřit v letech 2010 až 2017 až 399 milionů korun.

van mal

Doporučené články

Čas na kontrolu znamének

16 července, 202018 července, 2020
by redakce

Kůže je největším orgánem lidského těla. Je nepostradatelná, chrání nás i krášlí – pro krásné opálení jsou lidé ochotní strávit na sluníčku minuty a hodiny. O svou pokožku bychom se proto měli řádně starat – zvenku i zevnitř. Odráží se na ní životní styl i psychika. K takové prevenci rozhodně patří i návštěva dermatologa.

Podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny, jejímiž klienty je zhruba 60 procent české populace, přibývá počet onkologických pacientů – za dva roky jejich počet vzrostl o 2,5 procenta. V roce 2019 se jich léčilo více jako 317 tisíc. A nejčastěji právě s nádorem kůže – zde je nárůst mezi lety 2017 až 2019 až 6,32 procent.

Není proto třeba zmiňovat, že prevence rakoviny kůže je důležitá – případnému poškození kůže je samozřejmě lepší předcházet, než ho později léčit. Obecně se doporučuje podstoupit preventivní prohlídku jednou ročně nebo při pozorování změn pigmentových útvarů.

Když tmavne a zvětšuje se

Většina nádorů kůže je plně léčitelná, pokud se zachytí včas. Co tedy vlastně sledovat? Obecně lze znaménka rozdělit právě na vyvýšená mateřská a tmavá plochá. Přestože hmatatelná znaménka působí na člověka jako více nebezpečná a často jsou nevzhledná, jsou to právě ta plošná nenápadná, která stojí za pozornost. Při bližším pozorování často mění barvu – tmavnou, rozšiřují se, svědí, jejich povrch zdrsňuje, kůže kolem může poblednout. V určitém stadiu se znaménko může vyvýšit nad kůži. V takovém případě by mohlo jít o zhoubný kožní nádor – melanom.

Důležité je však zmínit, že ne všechna podezřele se chovající znaménka jsou nebezpečná. Růst a jeho změna mohou sice ukazovat na rakovinu, ale může jít jen o takzvané předrakovinové stadium – v takovém případě je nutné znaménko vyjmout. Proto by jakékoliv měnící se znaménko měl vidět lékař. Je zkrátka lepší navštívit doktora desetkrát zbytečně než jednou pozdě.

Způsobů odstranění znamének je několik. Nejčastěji jde o odstranění skalpelem – Tkáň se totiž dá po vyjmutí vyšetřit, čímž se potvrdí nebo vyvrátí rakovinové bujení. Po zákroku sice zůstane malá jizva, ta se ale dá v dnešní době odstranit laserem.

Další možností je užití laseru samotného. Plusy? Po jizvě nejsou skoro žádné stopy. Avšak znaménko se po zákroku nedá vyšetřit. Právě následná diagnostika znaménka po je však velmi důležitá, proto lékaři používají laser většinou pouze v případech kosmetických „úprav“.

Zpravodaj

Ani v době pandemie se nesmí zanedbat péče o chronické pacienty

15 června, 20203 srpna, 2020
by redakce

Infekční onemocnění COVID-19 se sice nesmí podcenit, ale není ani jediným zdravotním problémem v České republice. Každý rok zemřou tisíce lidí na onemocní srdce a cév, nádorová onemocnění, metabolická onemocnění a mnoho dalších nemocí. Dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR u nás umírá ročně více než 112 000 osob.[1] Častou příčinou úmrtí jsou i důsledky chronických onemocnění, jako je například dyslipidémie (porucha metabolismu tuků se zvýšeným LDL cholesterolem) a osteoporóza (úbytek kostní hmoty). Chronická onemocnění v době šíření koronaviru nezmizela, probíhají dál a ohrožují zdraví pacientů, kteří se obávají jít k lékaři, i když trpí akutními obtížemi. Někteří nepřijdou ani na plánovanou kontrolu či laboratorní testy. To může mít za následek hrubou chybu, kterou je přerušení léčby.

„Osteoporózou (nazývanou jako „tichý zloděj kostí“) trpí přibližně půl milionu obyvatel České republiky[2] a dyslipidémií přibližně 2/3 obyvatel České republiky ve věku 25 až 64 let,”[3] uvádí prof. MUDr. Richard Češka, CSc., předseda České internistické společnosti ČLS JEP, a dodává: „Dyslipidémie vede k onemocnění srdce a cév, které se může projevit například infarktem myokardu nebo cévní mozkovou příhodou. Osteoporóza je příčinou zlomenin kostí (například obratlů nebo krčku kosti stehenní). Obě onemocnění spojuje, že stojí na začátku onemocnění jako příčina rozvoje osudové, často smrtící události. Dlouho před tím ovšem často probíhají zcela bez příznaků, „tiše“, takže nemocného netrápí a nenutí ho navštívit lékaře nebo pravidelně užívat předepsanou léčbu.“

Přerušení léčby chronických pacientů je zásadní chybou

Provoz ambulancí byl v době nouzového stavu omezen nebo zcela přerušen, což situaci pacientů stěžovalo. Spolu s uvolňováním restrikcí se ambulance ale začínají vracet do obvyklejšího režimu, i když bude nutné dodržovat jistá pravidla. „Zatímco dřív mohli být pacienti v čekárnách jeden vedle druhého, teď musí respektovat rozestupy. Je důležité, aby pacienti chodili přesně na objednanou hodinu, aby se nehromadili v čekárnách. Dá se říci, že postupně se provoz začne dostávat k normě. Pravděpodobně budou ale prodloužené objednací doby. Nová pravidla budou vyžadovat kázeň jak od pacientů, tak i od zdravotnického personálu,” říká prof. MUDr. Richard Češka, CSc. Podstatné je, aby se pacienti nebáli a měli na paměti, že jejich léčba je důležitá a nesmí ji náhle a bez dohledu lékaře přerušit, i když se cítí dobře. „Přerušení léčby je začátkem skutečného konce pravidelných a dlouhodobých kontrol“, dodává prof. MUDr. Richard Češka, CSc. Péče o pacienty s chronickými onemocněními by měla probíhat dál bez ohledu na okolnosti. Pokud situace nedovoluje dostavit se k lékaři k pravidelné kontrole, je důležité, aby pacienti byli v kontaktu se svým lékařem a další postup léčby s ním konzultovali. Nedaří-li se jim spojit se se svým lékařem, nemusí se bát navštívit ani nemocnici, kde jim s jejich obtížemi také pomohou.

„Vynechání léčby dyslipidémie nebo osteoporózy je vážným problémem. Až zvládneme koronavirovou epidemii (ale i v jejím průběhu, pokud to lze), musíme se co nejrychleji vrátit k léčbě chronických onemocnění. Zmiňuji sice dyslipidémii a osteoporózu, ale stejně tak to platí pro hypertenzi, cukrovku, střevní záněty, revmatologická nebo plicní onemocnění a mnohé další,“ uzavírá prof. MUDr. Richard Češka, CSc.

Tisková zpráva vznikla ve spolupráci se společností Amgen.

[1] Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS). Zemřelí 2018. https://www.uzis.cz/res/f/008280/zdrroccz-2018.pdf (14. 5. 2020)

[2] A. Svedbom. Arch Osteoporos (2013) 8:137. Osteoporosis in the European Union: a compendium of country-specific reports. DOI 10.1007/s11657-013-0137-0)

[3] Cífková R, Skodová Z, Bruthans J, et al. Longitudinal trends in major cardiovascular risk factors in the Czech population between 1985 and 2007/8. Czech MONICA and Czech post-MONICA. Atherosclerosis 2010; 211: 676–681

Doporučené články

Braňte se zimním virózám

29 února, 202018 července, 2020
by redakce

Většinou se nám zdá zima jako nejdelší roční období. Přitom je stejně dlouhá jako ostatní. Ale vzhledem ke studenému počasí a ke krátkým dnům, kdy slunce svítí minimálně, nám připadá nekonečná.

V zimě je největší riziko, že onemocníme nějakým respiračním onemocněním. Riziko nákazy je největší v období vysokého výskytu chřipek. Téměř každý rok je u nás chřipková epidemie. Nemusí být na celém území naší republiky, ale často zasáhne celé kraje.

Ne každé nachlazení nebo viróza musí být hned chřipka. Příznaky chřipky a nachlazení se liší. Nachlazení poznáte podle toho, že jeho příznaky přetrvávají jen krátkou dobu. Můžete mít ucpaný nos, kašel a teplotu, bolest v krku a bolí vás celé tělo. Chřipka trvá podstatně déle. Skolí vás i na několik týdnů.

Pokud se chcete nepříjemným virózám vyhnout, je důležité dodržovat zásady prevence. Základem je správná hygiena. Je důležité mýt si často ruce. Pomoct může také otužování a saunování. Jezte dostatek vitamínů, především vitamín C. Je-li to možné, tak v místnostech, kde se pohybuje hodně lidí, dostatečně větrejte.

Postihne-li vás viróza, zůstaňte pár dní doma v posteli, abyste bacily nepředávali dál. Pijte dostatek tekutin a užívejte vitamín C. Nejvíce ho je v citrusech a ty mají právě v zimě svou sezónu a jsou tudíž dostupné. Proto ho využívejte v jeho přirozené formě a kupujte si citróny, pomeranče, grepy, kiwi apod. Zmírnit příznaky také pomůžou volně prodejné léky z lékárny. Pokud viróza po několika dnech neustupuje, vyhledejte lékaře.

Aktuálně

Lékárníci: Na dovolenou je třeba myslet na zásobu užívaných…

15 února, 202018 července, 2020
by redakce

Praha 15. února (ČTK) – Před dovolenou je podle České lékárnické komory (ČLnK) třeba myslet na zásoby pravidelně užívaných léků. Do lékárničky je vhodné přibalit ale i léky pohotovostní, například na horečku, rýmu nebo trávení. Na hory je vhodné vzít také krémy proti větru a slunci, uvedla komora v tiskové zprávě. Jarní prázdniny začaly v Česku letos začátkem února, o víkendu začínají také polovině městských částí Prahy.

„Je zásadní, aby se pacienti před odjezdem na dovolenou ujistili, že mají dostatečné množství pravidelně užívaných léků,“ uvedl prezident komory Aleš Krebs. Přestože je možné nechat si od lékaře poslat recept na léky na dálku do mailu nebo mobilního telefonu, není na to podle Krebse vhodné spoléhat. „S ohledem na vzdálenost lékárny v těchto místech to může přinést i výrazné komplikace při jejich vyzvednutí,“ dodal.

Na dovolenou lékárníci radí také přibalit léky proti bolesti, horečce, na bolest v krku, kašel a na rýmu. Hodit se mohou také přípravky na trávení, průjem nebo zvracení. „Přípravky na stejné zdravotní obtíže jsou v mnoha případech pro děti a dospělé odlišné, ať už samotným složením přípravku nebo silou,“ doplnil viceprezident komory Martin Kopecký.

Kromě léků by měla lékárnička obsahovat také dezinfekci, obvaz nebo stahovací obinadlo. Na hory by lidé neměli zapomínat vzít si opalovací krém s vyšším faktorem, krém na obličej do větru a mrazu, krém na ruce a pomádu na rty s ochranným faktorem.

„Sluneční paprsky se odrážejí od sněhu, čímž se jejich síla násobí. Je tedy nezbytné chránit kůži před spálením a zejména před rizikem vzniku melanomu. V zimě je nejvíce ohroženou oblastí obličej, především nos, tváře a ústa,“ uvedla mluvčí komory Michaela Bažantová. Naopak před větrem a mrazem ochrání také speciální krém.

van mha

Aktuálně

Proti rakovině čípku byla loni očkovaná třetina 13letých chlapců

7 ledna, 202018 července, 2020
by redakce

Praha 7. ledna (ČTK) – Proti viru způsobujícímu rakovinu děložního hrdla byla loni očkovaná téměř třetina třináctiletých chlapců, kterým byla nově vakcína hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Nemoc, která postihuje převážně ženy, tak nebudou přenášet dál. Očkovaných dívek ale mírně ubylo na zhruba 60 procent. Novinářům to dnes řekla předsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Věra Adámková (za ANO) a ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Rakovinu děložního čípku a hrdla, ale také penisu nebo úst, způsobuje lidský papilomavirus (HPV). „Nádorů asociovaných s HPV je zhruba 2500 nově diagnostikovaných každý rok. Osobní zkušenost s nemocí má asi 28.000 osob, největší část tvoří nádory děložního hrdla už žen,“ vysvětlil Dušek.

Na zjišťování nemoci se zaměřují při preventivních prohlídkách i gynekologové, odhalí ale až vznikající nádor. Očkování podle odborníků zabrání jeho vzniku. Z veřejného zdravotního pojištění je hrazeno od roku 2012 dívkám od 13 do 14 let, od roku 2018 také stejně starým chlapcům. Starší lidé si ho mohou sami zaplatit, doporučuje se ale před zahájením sexuálního života, protože virus je sexuálně přenosný.

Podle Duška se podíl očkovaných v populaci výrazně liší podle regionů. Zatímco na Ústecku nebo Královehradecku bylo očkovaných přes 70 procent třináctiletých dívek, na Zlínsku, v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji nebo v Praze se proočkovanost pohybuje jen lehce nad 50 procenty.

van mha

Duben

Květen 2021

Červen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

31
1
2
3
4
5
6

Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Těhotenství

Když tmavne a zvětšuje se

Kalendář akcí

Květen 2021

Květen

30

Květen

31

Červen

1

Červen

2

Červen

3

Červen

4

Červen

5

Červen

6

Červen

7

Červen

8

Červen

9

Červen

10

Červen

11

Červen

12

Červen

13

Červen

14

Červen

15

Červen

16

Červen

17

Červen

18

Červen

19

Červen

20

Červen

21

Červen

22

Červen

23

Červen

24

Červen

25

Červen

26

Červen

27

Červen

28

Červen

29

Červen

30

Červenec

1

Červenec

2

Červenec

3

Newsletter