Name: Konference pro zdravotníky
Start: 2021-03-01
End: 2021-03-01
Location: Poděbradská 538/46

Město dá Úrazové nemocnici 36 milionů, dalších 35 jí…

8 prosince, 2020
by Redakce

Brno 8. prosince (ČTK) – Úrazová nemocnice v Brně počítá pro letošní rok se ztrátou zhruba 70 milionů korun, nemusí být ale s ohledem na pandemii koronaviru konečná. ČTK to řekl ředitel nemocnice Pavel Piler. Podle něj je ztráta obdobná jako loni. Brněnské zastupitelstvo dnes schválilo neinvestiční příspěvek na provoz skoro 36 milionů a dalších 35 milionů jako půjčku.

Pro neinvestiční podporu zvedlo ruku 39 zastupitelů, dva byli proti a čtyři se zdrželi, pro návratnou finanční pomoc bylo 39 zastupitelů, pět se zdrželo a jeden byl proti. Podle Pilera bude celková ztráta jasná až na konci roku. Změnit ji ale ještě může pandemie koronaviru. Kvůli ní nemocnice omezila plánované operace a také musela kupovat více ochranných pomůcek. Nemocnice také řeší se zdravotními pojišťovnami, zda si od nich bude moct nechat zálohy na výkony.

Primátorčin náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že ztráty způsobují nedostatečně hrazené chirurgické zákroky. Podle něj se situace už dlouhou dobu řeší v mnoha nemocnicích. Nemocnice se musejí v posledních letech vypořádat i se zvyšováním platů zaměstnanců.

Město chce vypracovat analýzu rozvoje pro Úrazovou nemocnici a také Nemocnici Milosrdných bratří, kterou rovněž spravuje. Jednou z možností je i sloučení městských nemocnic, podle Hladíka se to může stát, ale nemusí. Brno už letos udělalo změnu v tom, že pro obě své nemocnice dosadilo jednoho ředitele. Piler, který vede od loňského podzimu Nemocnici Milosrdných bratří, se letos na jaře stal i ředitelem Úrazové nemocnice Brno. Právě to má pomoct ekonomice nemocnic, ale taktéž provázat a zlepšit péči.

Zpravodaj

ČR má objednanou vakcínu proti covidu-19 pro 6,9 mil.…

7 prosince, 2020
by Redakce

Praha 7. prosince (ČTK) – Česko má objednanou prostřednictvím společných smluv Evropské unie vakcínu proti covidu-19 pro 6,9 milionu obyvatel. Očkování bude hrazené z veřejného zdravotního pojištění a dobrovolné, vyplývá ze strategie očkování, kterou dnes projedná vláda. Návrh, který má ČTK k dispozici, doplňuje, že strategie bude dál upřesňována a aktualizována.

Dostupnost vakcíny do konce roku strategie označuje za minimálně reálné, i tak by byla nejvýše pro 400.000 osob. Pro milion dalších lidí má být v prvním čtvrtletí příštího roku, ve druhém pro 2,62 milionu lidí, ve třetím pro 2,42 milionu lidí a ve čtvrtém pro 382.000 lidí. Další dávky budou dostupné v roce 2022.

První budou podle strategie očkováni lidé nad 65 let a mladší nemocní s vážnými chorobami. Jen seniorů je podle poslední statistické ročenky přes 2,13 milionu, tvoří tak pětinu obyvatel republiky.

Počítá se s přednostním očkování nemocných s chronickou plicní obstrukční nemocí, plicními fibrózami, vysokým krevním tlakem léčeným kombinací nejméně tří léků nebo vážnými nemocemi srdce, ledvin, jater, hemato-onkologickými onemocněními, obézní či diabetici s vážnější formou nemoci. Počítá se také s lidmi po transplantaci orgánů či kostní dřeně nebo podrobující se léčbě, která potlačuje jejich imunitní systém. Dříve očkovaní budou také lidé se vzácnými genetickými nemocemi, kteří jsou kvůli dalšímu postižení či intelektové nedostatečnosti ve zvýšeném riziku.

Jako další se budou očkovat vybraní zdravotníci, nejdříve z oddělení ARO a JIP a urgentních příjmů, poté pracovníci zdravotnické záchranné služby nebo infekčních oddělení. Následovat budou zdravotníci z plicních, lůžkových interních a kardiologických oddělení, lékaři otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, poté praktičtí lékaři pro děti a pro dospělé, dále zdravotníci z geriatrických oddělení a léčeben dlouhodobě nemocných.

Následně se počítá s pracovníky hygienických stanic, kteří provádějí epidemiologická šetření, a lidmi, kteří odebírají a zpracovávají biologické vzorky na vyšetření covidu-19. Po nich budou očkování ostatní zdravotníci, zubní lékaři, lékárníci a farmaceuti, pracovníci pobytových a odlehčovacích sociálních služeb nebo domácí zdravotní péče.

Před ostatními zájemci budou mít přednost ještě pracovníci zákonem definované kritické infrastruktury, jako jsou energetika, vláda, armáda, krizové štáby nebo pedagogové. Pak budou následovat ostatní pracovníci hygienických stanic a dalších orgánů státní správy, jako je například Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Česká obchodní inspekce, Státní veterinární správa nebo Česká inspekce životního prostředí.

Vakcína podle údajů ve strategii nebude zřejmě zpočátku registrovaná na použití u dětí. Většina firem ji testuje pouze na 17 až 85 let. Očkovat se budou moci i lidé, kteří nemoc covid-19 už prodělali, protože není jasné, jak dlouho jim po nemoci zůstávají protilátky.

Data o naočkovaných lidech bude spravovat speciální registr v rámci Informačního systému infekčních nemocí. „Účinnost očkování bude možné analyzovat na základě spárování údajů o očkování daného jedince a případného výskytu onemocnění covid-19 před nebo po očkování,“ uvádí dokument. Případné nežádoucí účinky bude sledovat Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Strategie počítá u většiny vakcín, které by měly být dostupné nejdříve, s nutností dvou dávek, které se budou podávat po 28 až 30 dnech. Aplikovat se bude do ramene na nedominantní paži. „Délka ochrany po vakcinaci není dosud známa. Potřeba přeočkování nebyla dosud stanovena,“ uvádí dokument.

Zpravodaj

O dotace na náklady kvůli epidemii žádalo 991 poskytovatelů…

23 září, 2020
by redakce

Praha 23. září (ČTK) – O dotace na dorovnání zvýšených nákladů kvůli koronavirové nákaze požádalo 991 poskytovatelů sociálních služeb. Rozdělí si 473 milionů korun. Peníze už ministerstvo práce odeslalo. Dnes to uvedlo jeho tiskové oddělení. Vláda na dotace na pokrytí výdajů kvůli epidemii vyčlenila 990 milionů korun. Ministerstvo tak dělá ještě další dotační kolo, o podporu je možné žádat do 26. října.

Resort měl také 5,2 miliardy korun na mimořádné odměny pro pracovníky v sociálních službách. O tyto dotace požádaly tři čtvrtiny provozovatelů, tedy 1653 z 2163. Získali 2,03 miliardy. I tady pak resort vyhlašoval druhé kolo. Dodatečně žádost poslalo 12 organizací.

Dotace na zvýšené náklady by měly dorovnat výdaje na ochranné pomůcky, čisticí prostředky a dezinfekce, internet, energie a pohonné hmoty i přesčasy a také výpadek příjmů. Domovy musely vyčlenit desetinu kapacity na karanténu a nemohly přijímat nové klienty.

Poskytovatelům sociálních služeb na jaře ochranné pomůcky chyběly. Museli si je zajistit sami. Často personál s klienty domovů šil roušky, nebo je stejně jako další materiál dostal od dárců. První dodávky získala zařízení až po několika týdnech. Domovy musely zůstat přes dva měsíce uzavřené, obyvatelé areály nemohli opouštět. Klienti se mohli s blízkými spojit jen telefonicky či přes internet.

V prvním kole mohli provozovatelé žádat o dorovnání nákladů za období od 13. března do konce září, ve druhém kole se doba prodloužila do 15. října. Podrobné informace jsou na webu ministerstva. „Mimořádná opatření už jsou s ohledem na aktuální epidemickou situaci opět aktivní a provozovatelé i pracovníci sociálních služeb tak budou opět vystaveni náročným pracovním i provozním podmínkám,“ uvedla v tiskové zprávě ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní mohou dotace zmírnit dopady první vlny epidemie i těžkosti s vlnou druhou.

ktk mal

Zpravodaj

Průzkum: Při pandemii se zhoršila finanční situace třetiny Čechů

14 července, 202018 července, 2020
by redakce

Praha 14. července (ČTK) – Za dobu pandemie se zhoršila finanční situace třetiny Čechů. Šetřit plánuje dvakrát více žen než mužů. Muži chtějí dvakrát více investovat. Utrácet uvážlivěji si přeje 40 procent mladých ve věku 18 až 24 let. V případě, že se s příchodem druhé vlny pandemie dostanou do finančních potíží, plánuje polovina Čechů využít hlavně úspory v kombinaci s pomocí rodiny (23 procent) a státní podporou (21 procent), vyplývá z červnového průzkumu Provident Financial mezi 600 respondentů.

Nejvíce dopady omezení ekonomiky pocítili lidé bez úspor, finanční situace se zhoršila u 56 procent z nich. Přesto pouze čtvrtina lidí bez finanční rezervy plánuje začít více šetřit, ať už v hotovosti (15 procent) nebo na spořicím účtu (devět procent). Jsou však i domácnosti, kde pandemie měla opačný dopad, 12 procent dotázaných ve věku 18 až 24 let hlásí zlepšení finanční situace.

„Vyhlášení nouzového stavu ze dne na den přineslo velmi rychlé změny. Mnoho lidí čelilo prudkému, okamžitému, a hlavně nečekanému poklesu příjmů. Tato zkušenost mnoho lidí vedla ke změně přístupu k osobním financím,“ uvedl generální ředitel Providentu Viktor Boczán. Kroky, které nyní Češi chystají, závisí na jejich úsporách.

Čtvrtina lidí bez finanční rezervy plánuje výrazně omezit výdaje a chce co nejrychleji doplatit stávající úvěry. V domácnostech s úsporami vyššími než 150.000 plánuje třetina odkládat více peněz stranou a čtvrtina chce naspořené peníze investovat. Zhodnocování peněz se dvakrát častěji plánují věnovat muži než ženy.

„V souvislosti s první vlnou coronaviru jsme zaznamenali zodpovědný přístup našich klientů a snížení poptávky po úvěrech. I my jsme přistoupili ke zpřísnění podmínek pro získání půjčky,“ upozornil Boczán. V případě druhé vlny však bude situace v mnoha rodinách obtížnější právě proto, že úspory z části nebo zcela využili již na jaře. Zpomalení ekonomiky a konec vyplácení ošetřovného kvůli zavřeným školám nyní negativně ovlivní zaměstnanost a řada lidí přijde o práci.

Řešení případných finančních potíží při druhé vlně pandemie se liší mezi pohlavími. Ženy by se častěji obrátily s prosbou o pomoc na rodinu, zatímco muži by situaci častěji řešili úvěrem. Na podporu od státu by nejčastěji spoléhali lidé bez úspor, své problémy by tak řešilo 35 procent z nich.

fd mal

Zpravodaj

Slovenská vláda navrhla zvýšení pokuty za nedodržení karantény

13 července, 202018 července, 2020
by redakce

Bratislava 13. července (zpravodaj ČTK) – Slovenská vláda navrhla zvýšení pokut pro lidi, kteří po návratu z rizikových zemí v souvislosti s koronavirem nenastoupí do domácí karantény. Hygienici také získají přístup k údajům o mobilních telefonech, aby navrátilcům na Slovensko mohli například posílat krátké textové zprávy s upozorněním na povinnou domácí izolaci a následný test na koronavirus. Předlohu schválila vláda poté, co Slovensko od druhé poloviny června zaznamenává stoupající počet nových případů infikovaných.

Povinnost Slováků nastoupit do domácí karantény, registrovat se u hygieniků a následně podstoupit test na koronavirus není pouze při návratu z takzvaných méně rizikových zemí, mezi které Bratislava zařadila tři desítky států včetně Česka.

Slovenští politici dříve přiznali, že po otevření hranic a zrušení předchozích kontrol na hraničních přechodech kvůli koronaviru úřady prakticky nemají možnost zjistit, že Slováci přijíždějí z rizikových zemí. Nově by hygienici tyto informace mohli získat z údajů o pohybu mobilních telefonů od operátorů a následně na tato čísla posílat upozornění na absolvování domácí karantény a testu na koronavirus. Za nedodržení izolace by provinilcům měla hrozit pokuta do 5000 eur (133.500 korun), zatímco nyní nejvyšší peněžitá sankce činí 1659 eur (44.300 Kč).

„V žádném případě nejde o osobní údaje. Úřad veřejného zdravotnictví dostane jen telefonní čísla, která se nacházela v ´červených´ zemích,“ řekl novinářům ministr dopravy Andrej Doležal, který novelu příslušného zákona na jednání vlády předložil.

Právě otevření hranic po uvolnění karanténních omezení přispělo podle slovenských hygieniků v zemi k nárůstu počtu nových případů nákazy. Od druhé poloviny června země až na výjimky zaznamenala dvouciferný denní přírůstek potvrzených nových případů koronaviru. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi ale Slovensko s 5,5 milionu obyvateli dosud zaznamenalo celkově nízký počet infikovaných, a to 1902 případů. Výrazná většina nakažených se již uzdravila, 28 pacientů s koronavirem zemřelo.

Adrian Bobok jd

Zpravodaj

Na odměny zdravotníkům by mělo po schválení rozpočtu jít 1,25…

30 června, 202018 července, 2020
by redakce

Praha 30. června (ČTK) – Celkem 1,25 miliardy korun na odměny pro zdravotní personál za práci v době epidemie koronaviru má podle dohody komunistů s ministerstvem zdravotnictví jít do nemocnic zvláštním dotačním programem přes kraje. Jde o největší položku v sumě dvě miliardy korun, kterou komunisté podmínili svůj souhlas s navýšením státního rozpočtu. Dalších 500 milionů mají dostat zdravotní sestry v sociálních službách, řekla dnes na tiskové konferenci místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová.

Na odměny sociálním pracovníkům v obcích by podle dohody měl stát poslat 50 milionů, 200 milionů na odměny personálu v dětských domovech. Schválením těchto pozměňovacích návrhů komunisté podmínili svůj souhlas s navýšením rozpočtového schodku na 500 miliard korun v třetím čtení a s ministryní financí Alenou Schillerovou došli ke shodě.

Dalších 300 milionů korun z rozpočtové rezervy žádá KSČM pro regionální školství na neinvestiční náklady. Tento návrh podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa zatím dohodnut s vládní koalicí nebyl.

Návrh na zvýšení rozpočtového schodku míří po dnešku ve Sněmovně k závěrečnému schvalování. Poslanci by o něm měli hlasovat příští týden ve středu. V dnešním druhém čtení navrhli změny za více než 165 miliard korun. K předloze se sešly tři desítky návrhů úprav včetně doprovodných usnesení, která nemají za cíl přesouvat peníze.

Nad všemi pozměňovacími návrhy se ještě v pátek sejde rozpočtový výbor, aby k nim vydal své doporučení. Už dřív výbor podpořil návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který snižuje vládní rozpočtovou rezervu o 100 miliard korun a peníze přesouvá přímo do vybraných kapitol.

rem mal

Zpravodaj

Dohodáři budou potřebovat na bonus potvrzení od zaměstnavatele

29 června, 202018 července, 2020
by redakce

Praha 29. června (ČTK) – Pracující na dohodu, kteří budou chtít kompenzace za omezení v době epidemie, budou na rozdíl od živnostníků či malých firem k žádosti muset přiložit doklad od zaměstnavatele. Návrh bonusu dnes posoudí vláda. Nárok na kompenzaci získají po schválení novely zákona i živnostníci (OSVČ), kteří kvůli souběhu práce na dohodu nezískali nárok na dříve schválenou podporu. Novinářům to při příchodu na jednání vlády řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Takzvaní dohodáři mají zpětně za období od vyhlášení nouzového stavu 12. března do 8. června dostat za den 350 korun, celkem tedy přes 31.000 korun.

Kompenzační bonus dohodářům by měla vyřizovat finanční správa. Doklad od zaměstnavatele budou pracovníci na dohodu potřebovat, protože ministerstvo financí je neregistruje. Ministerstvo práce a sociálních věcí, které přehled má, podle Schillerové na věci odmítlo spolupracovat. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na konci března evidovala 222.600 takzvaných dohodářů. Zhruba polovina z nich měla vedle toho ještě zaměstnání, druhá polovina byla odkázaná na příjem z práce na dohodu.

Protože živnostníci pracující na dohodu nedosáhli na kompenzaci pro OSVČ, budou moct podle Schillerové nárok vznést zpětně. „Je logické, že budou žádat o podporu pro OSVČ, která je vyšší (500 korun na den),“ uvedla.

Opatření bude stát zhruba 1,7 až dvě miliardy korun ze sdílených daní, z toho obce přijdou zhruba o půl miliardy. Ministryně proto navrhne vrátit obcím 50 korun na jednoho obyvatele. Počítá, že návrh zákona Sněmovna projedná hladce.

V současnosti příspěvky dostávají osoby samostatně výdělečně činné a společníci malých společností s ručením omezeným. Částka činí 500 korun na den, a to za období od 12. března do 8. června. Příspěvek je podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, což snižuje příjmy obcí a krajů ze sdílených daní. Sněmovna proto schválila, že obce dostanou jednorázový příspěvek 1200 korun ze státního rozpočtu jako kompenzaci výpadku daňových příjmů.

Na dohody dělají často samoživitelky, rodiče malých dětí, lidé v penzi či studenti. Využívají se i u kratších úvazků. Na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) se nesmí odpracovat víc než 20 hodin týdně. Pokud je odměna přes 3000 korun měsíčně, odvádí se pojistné. Dohoda o provedení práce (DPP) zahrnuje nejvýš 300 hodin za rok. Pokud výdělek přesahuje 10.000 korun, platí se z něj sociální a zdravotní odvody.

rem mal

Leden

Únor 2021

Březen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

1
2
3
4
5
6
7

Únor

28

6:00 am - 9:00 pm

Kalendář akcí

Únor 2021

Únor

28

Březen

1

Březen

2

Březen

3

Březen

4

Březen

5

Březen

6

Březen

7

Březen

8

Březen

9

Březen

10

Březen

11

Březen

12

Březen

13

Březen

14

Březen

15

Březen

16

Březen

17

Březen

18

Březen

19

Březen

20

Březen

21

Březen

22

Březen

23

Březen

24

Březen

25

Březen

26

Březen

27

Březen

28

Březen

29

Březen

30

Březen

31

Duben

1

Duben

2

Duben

3

Newsletter