Name: Konference pro zdravotníky
Start: 2023-02-27
End: 2023-02-27
Location: Václavské náměstí 36

Zlínská krajská nemocnice má nový přístroj k léčbě močových kamenů

28 března, 2023
by budskap

„Ročně jich ošetříme v průměru zhruba 200, před 20 lety to bylo ročně 400. Snížení počtu má několik příčin. Jednou z nich je preventivní program metabolické ambulance v naší nemocnici. Tam odesíláme pacienty k biochemickému rozboru krve a moči s tím, že jsou jim stanoveny rizikové faktory pro tvorbu nových konkrementů (kamenů). Při dodržování všech pokynů se jim v lepším případě přestanou nové konkrementy tvořit úplně, anebo se sníží počet recidiv,“ uvedl vedoucí lékař pracoviště LERV Ivan Anděl. Druhou okolností je podle něj zavedení nových endoskopických metod, kdy je možné v celkové anestézii řešit problém s kameny v močovodu i v ledvině.

Ještě před zavedením endoskopických metod a rázových vln se močové kameny operovaly otevřeně, kdy lékaři vypreparovali močovod nebo ledvinu, kámen vyjmuli a pak zašili močovod. Pracovní neschopnost poté trvala minimálně šest týdnů. „Takové operace se u nás v minulosti prováděly dvakrát až třikrát týdně,“ uvedl Anděl. Současné metody jsou podle něj daleko šetrnější a s mnohem kratší rekonvalescencí.

„Nový přístroj s elektrickým výbojem v kapalině je modernější verzí toho předchozího. Procedura rozbíjení trvá zhruba hodinu, provádíme ji při tlumení bolesti injekcí. Následně pacienta tři hodiny sledujeme v čekárně litotryptoru nebo na urologickém oddělení,“ uvedl primář urologického oddělení Martin Kučera.

České zdravotnictví

Kladenská nemocnice využívá v případě léčby mrtvice i umělou inteligenci

27 března, 2023
by budskap

Umělá inteligence poskytne podle mluvčí radiologům i neurologům rychlé a relativně přesné zhodnocení snímků z počítačového tomografu. „Právě rychlost je v tomto případě naprosto zásadním předpokladem úspěšné léčby. Každou minutu od vzniku cévní mozkové příhody odumírají až dva miliony mozkových buněk, a lékaři si tak nemohou dovolit žádné prodlení. Aby se co nejvíce minimalizoval počet chyb, stále častěji se do rozhodovacího procesu zařazuje strojové rozpoznávání obrazu,“ uvedl vedoucí lékař iktového centra kladenské nemocnice Richard Brzezny.

Systém e-Stroke Suite od společnosti Brainomix pracuje na principu takzvaných neuronových sítí a učí se podobně jako lékař, který hodnotí snímky mozku pacienta a vzdělává se s každým dalším případem. Zásadní rozdíl je podle Oliveriusové v množství a kvalitě dat, ze kterých se systém učí. „Společnost Brainomix totiž využívá velké množství kvalitních dat z předních světových institucí a databází, u kterých je stoprocentně potvrzená diagnóza,“ uvedl manažer pro zdravotní péči společnosti Brainomix David Balo.

Výsledky analýzy program odesílá do minuty, a to nejen do počítače, ale třeba i na telefon či tablet lékaře. Kromě potvrzení mozkové příhody dokáže určit objem nezvratného poškození mozku, najde uzávěry velkých cév a vypočítá rozsah poškozených a kriticky ohrožených tkání. Zásadní je pro lékaře rozhodnutí, zda je nutné podat nitrožilní látku rozpouštějící sraženinu nebo případně pacienta přepravit na pracoviště, kde je možné sraženinu vyndat mechanicky. Právě s tímto rozhodnutím umělá inteligence pomáhá.

Aktuálně systém využívá 15 zemí a instaluje se v polovině ze všech 45 iktových center v ČR, která se starají o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je jedna z nejčastějších příčin nemocnosti i úmrtnosti v České republice. Mezi hlavní příznaky patří ochrnutí končetin či tváře na jedné polovině těla, potíže s vyjadřováním a porozuměním, případně rozmazané vidění, ztráta koordinace, prudká bolest hlavy nebo zdánlivá zmatenost. V takovém případě je nutné ihned volat rychlou lékařskou pomoc na čísle 155 nebo 112.

České zdravotnictví

Tuberkulózu nelze vymýtit, jen zkrotit – Říkají čeští plicní…

16 března, 202317 března, 2023
by budskap

Praha, 16. 3. 2023 – V Česku přibylo lidí, kteří mají odolnou formu tuberkulózy – tzv. multirezistentní. Na tuto tuberkulózu běžné léky nezabírají a pacienti se z ní dostávají až dva roky. Plicní lékaři volají po vzniku specializovaných center, kde ji bude možné léčit. Dosud existuje jediné – ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, to však do budoucna nemusí stačit. Pneumologové o tom informují u příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března – ve stejný den jen o 141 let dříve oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje.

Zatímco v roce 2021 bylo v Česku deset případů multirezistentní (MDR) tuberkulózy, loni se číslo vyšplhalo na devatenáct (včetně dvou pacientů diagnostikovaných již na Ukrajině) a stále mírně roste. „Jednáme s ministerstvem zdravotnictví o vzniku dalších dvou center v Brně a Hradci Králové, kde bychom se do budoucna mohli o pacienty s multirezistentní formou postarat. Vznik těchto pracovišť bohužel není levnou záležitostí, což situaci komplikuje. Počet pacientů nadále poroste a my na to musíme být připraveni,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Podle MUDr. Ivany Hricíkové, vedoucí lékařky Centra vysoce specializované péče o pacienty s multirezistentní tuberkulózou Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN) v Praze, roste výskyt i kvůli migraci. „Každý pacient s MDR tuberkulózou by měl ležet zvlášť, aby nedošlo ke křížení rezistencí. Výjimkou jsou rodinní příslušníci či spolubydlící, u nichž předpokládáme infekci stejným kmenem mykobakteria. Loni u nás postupně leželo 18 pacientů, což je kapacitně na hraně – máme 15 lůžek,“ vysvětluje MUDr. Hricíková. „Kromě nových center, která by zajistila místa pro budoucí pacienty, by také pomohlo, kdyby se ke všem potřebným dostaly nové léky. Zkracují totiž dobu hospitalizace z 18–24 měsíců na 6–9 měsíců, ale jsou finančně náročné a pojišťovny se zdráhají je proplácet. Přestože tyto léky Světová zdravotnická organizace MDR pacientům doporučuje, u nás trvá přibližně 3–6 týdnů, v horším případě i 3 měsíce, než je pojišťovna schválí.“

Podle nejnovějších dat vzrostl v Česku celkový počet lidí s tuberkulózou o 17 osob na loňských 374. Podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou FN Bulovka, to souvisí s přílivem uprchlíků z Ukrajiny. „Počet osob s TBC narozených na Ukrajině činil 89, což je o 154 % více než v roce předcházejícím,“ říká MUDr. Wallenfels.

Loni v Česku onemocnělo tuberkulózou jedenáct dětí. Jak uvádí vedoucí lékařka Plicní ambulance a Střediska péče pro děti s tuberkulózou a mykobakteriózami FTN MUDr. Karolína Doležalová, Ph.D., dětští nemocní nebývají pro své okolí zdravotně nebezpeční. „Dítě se od dítěte velmi pravděpodobně nenakazí. Pokud je nemocné, musíme hledat zdroj v rodině nebo v jeho blízkém okolí. Pomohlo by, kdyby lidé z rizikových zemí prošli před vstupem do zaměstnání tuberkulinovým testem nebo rentgenem hrudníku. To samé bychom doporučovali také u dětí před tím, než nastoupí do školy nebo školky,“ vysvětluje MUDr. Doležalová. „Asi 30 % našich současných pacientů je romského původu. Abychom neztratili kontrolu nad nemocí, ohromně by pomohlo zavedení nabídky bezplatného očkování Romů v porodnicích nebo například vznik mobilních očkovacích týmů v Čechách a na Moravě. Řada chudších rodin, kde se TBC vyskytuje, nemá auto, a tak do nejbližší kalmetizační stanice, kde by očkování dostali, zkrátka nedojedou. Tuberkulóza se pak šíří rodinou dál,“ vysvětluje MUDr. Doležalová.

Plicní lékaři se shodují, že zrušení plošného očkování proti tuberkulóze mělo smysl, důležité je očkovat v rizikových skupinách. „Tuberkulózu zcela vymýtit nelze, ale je možné ji držet na nízkých číslech, tak jak tomu bylo doposud. K tomu přispívá i selektivní očkování. Loni jsme takto naočkovali asi 3500 osob,“ upřesňuje prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS. Podle lékařů by už v horizontu několika měsíců mohlo dojít ke změně vyhlášky, která drží tuberkulózní pacienty v nemocnicích, i když už nejsou nakažliví. „Česko je jednou z posledních zemí Evropské unie, která pacienty měsíce izoluje v nemocnicích. Na západ od nás je pouští domů a kontrolují pouze, zda dodržují léčbu, zdržují se doma a nosí roušku. Žádná z těchto vyspělých zemí nemá s vyšším výskytem tuberkulózy problém,“ připomíná doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy ve Fakultní nemocnici v Brně a předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním. Zodpovědní pacienti by tak mohli po základním zaléčení jít z nemocnice domů a ošetřujícím lékařům by přes aplikaci typu WhatsApp posílali video, jak užívají léky.

Jak uvádí doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., vědecký sekretář ČPFS, tuberkulóza má velmi nejasné projevy – obraz člověka chrlícího krev do kapesníku je už dávno minulostí. „Onemocnění se snadno schová za jiné choroby. Kašel, vykašlávání krvavých hlenů a zadýchávání patří mezi typické příznaky pokročilé plicní tuberkulózy. Někteří pacienti jenom hubnou, jsou unavení, slabí nebo trpí nočními poty,“ uvádí doc. Koblížek a vyvrací i další zažitou představu, jak dochází k nakažení. „Rozhodně ne tak lehce, jak si lidé často představují. Tuberkulóza není chřipka. Pokud lidé po vdechnutí tuberkulózních bacilů mají dobrou imunitu, nemusí se vůbec nakazit, jejich organismus se s bacilem vypořádá. Riziko infekce vzrůstá ve chvíli, kdy stráví s vykašlávajícím nemocným několik hodin či spíše dnů v uzavřené místnosti. I poté se ale nemusí TBC projevit – jedná se o takzvanou latentní formu tuberkulózní infekce. Ta se schová v těle a spí, dokud ji něco neprobudí. Tato forma je nebezpečná v tom, že se může projevit později jako manifestní tuberkulózní onemocnění – například při zahájení biologické léčby nebo onemocnění cukrovkou.“

O České pneumologické a ftizeologické společnosti

Odborná společnost plicních lékařů, která garantuje komplexní péči o všechny plicní nemoci včetně tuberkulózy. Je součástí České lékařské společnosti J. E. Purkyně, vzdělává odbornou i laickou veřejnost, organizuje odborná setkání a provádí vědeckou činnost. Péči o tuberkulózu zajišťuje komplexně včetně diagnostiky, léčby, prevence i provádění epidemiologických šetření. Více informací na: www.pneumologie.cz.

O České alianci proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO)

Instituce, která napomáhá zmenšovat zátěž chronickými respiračními nemocemi v populaci České republiky. ČARO se hlásí ke světové organizaci GARD (Global Alliance against Chronic Respiratory Diseases) a její činnost probíhá pod patronací Světové zdravotnické organizace (WHO). Cílem je na národní úrovni výrazně zvýšit společenské povědomí o chronických chorobách dýchacího systému na všech úrovních zdravotní péče. ČARO sdružuje přes 20 odborných i laických organizací, které se zabývají diagnostikou, léčbou a popularizací nejzávažnějších respiračních onemocnění, kam patří chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), bronchiální astma, rakovina plic, TBC a celá řada dalších závažných nemocí. ČARO apeluje na zlepšení prevence a včasné diagnostiky u rizikové části populace s cílem zvýšit účinnost racionální léčby. Více informací na www.caro-gard.cz

České zdravotnictví

Lidé zneužívají podle Válka urgentní příjmy, chce zavést regulační…

3 března, 2023
by budskap

Lidé v současnosti platí za využití lékařské a zubní pohotovostní služby 90 korun. Vedle pohotovostí ale v Česku fungují také urgentní příjmy zdravotnických zařízení, které lidé podle Válka nadužívají. „Regulace na urgentních příjmech je potřeba, řada lidí tam chodí zbytečně,“ řekl Válek deníku.

Za nepřijatelné ministr považuje, aby o tom, kdo by má platit, rozhodovali lékaři na příjmu. „Musela by být předem jasná definice, zda z toho budou osvobozeni lidé, kteří přijedou sanitkou,“ uvedl Válek.

Návštěva praktických lékařů by podle Válka zpoplatněna být neměla. „Spíš si dokážu představit to, že pacient zaplatí za to, že nejde nejdřív k praktikovi, ale přímo do zdravotnického zařízení,“ uvedl Válek. Poukázal na to, že dostupnost praktiků není všude stejná, a proto by bylo nekorektní trestat člověka, který ho nemá za to, že jde rovnou do nemocnice.

Češi začali platit regulační poplatky v lednu 2008 – u lékaře a za položku na receptu 30 korun, za den v nemocnici 60 Kč a za pohotovost 90 korun. Jednotlivé poplatky se pak časem měnily a zanikaly. Naposled od ledna 2015 zanikla povinnost třicetikorunových poplatků v ambulancích a lékárnách. Zůstal jen poplatek 90 korun na pohotovosti.

Někteří lékaři, zejména gynekologové či zubaři, přesto od pacientů vybírají od svých pacientů peníze i za zákroky hrazené zdravotními pojišťovnami. Podle Válka by právě pojišťovny měly takové případy řešit. „Děje se spousta věcí, které jsou nelegální. A ten, kdo takovou činnost provozuje, by měl být stíhaný,“ řekl ministr ve čtvrtek serveru Deník N.

Podle Válkova názoru není vybírání poplatků za výkony placené pojišťovnami v Česku plošným jevem. Takové případy označil za jakousi daň za demokracii. „Kdybychom měli diktaturu, tak osvícený diktátor půjde a lékaře, kteří porušují zákony a vybírají nějaké nelegální poplatky, zavřel,“ řekl Válek.

České zdravotnictví

Masarykova univerzita získá 850 milionů na výzkumné centrum pokročilé…

1 března, 2023
by budskap

Pro naplnění cíle univerzita spojila síly s dalšími partnery, například univerzitami v Lipsku nebo Kodani. Právě s nimi si rozdělí 350 milionů korun z Evropské unie na lidské kapacity a tréninky výzkumníků. Zbylých 500 milionů od státu poslouží na úpravu prostor v univerzitním kampusu v Brně a na nové technologie. „Žádná nová budova nevznikne, ale zrekonstruujeme tu stávající a vybavíme ji nejmodernějšími technologiemi,“ uvedla Demlová. Celý projekt začne letos v září a potrvá šest let. Modernizace prostor by měla být hotová na konci příštího roku.

Centrum nazvané Creatic se zaměří na výzkum a vývoj v buněčné a genové terapii u vybraných vzácných nemocí. Asi 30 milionů obyvatel Evropské unie trpí podle odborníků jedním z více než 6000 vzácných onemocnění, která jsou v současné době známá. Mezi ně patří například nemoc motýlích křídel, která se projevuje bolestivými puchýři na kůži. Pokrok v biomedicínských technologiích umožňuje vědcům využívat zcela nové nástroje k léčbě dědičných vzácných nemocí. Léčebné přípravky pro moderní terapii pak využívají nejnovějšího pokroku v genomice, buněčné biologii a editaci genů k personalizovaným léčebným možnostem.

Zpravodaj

Část pediatrů na Teplicku nechce sloužit pohotovost, nemocnice žádá…

28 února, 202328 února, 2023
by budskap

„My víme, že demografická struktura nejen dětských praktických lékařů, ale i praktiků pro dospělé vede postupně k tomu, že jsou starší, často i v důchodovém věku a péči třeba na té pohotovosti nemusí úplně zvládat,“ uvedl obecně k praktickým lékařům v kraji Severa. Lékaře potom v pohotovostních ambulancích zastupuje nemocniční personál, což je podle Severy špatně. „Nemocnice (v Teplicích) vyvolala jednání proto, aby ty služby, které už ani nemocnice není schopna pokrýt, aby se na nich podíleli víc pediatři,“ uvedl vedoucí. Kraj chce s pediatry jednat. Pokud by se jich totiž zapojilo víc, mohli by mít službu například jednou za dva měsíce.

Kraj se chce vyhnout rozpisům pohotovostních služeb, který funguje v Děčíně pro dospělé. Tam si musí lidé zjišťovat, který lékař slouží a kde má svou ordinaci. Severa řekl, že v případě Teplicka jde o krajní řešení. Pohotovost v ordinaci praktického lékaře má podle slov vedoucího nevýhodu v tom, že není tak vybavená jako nemocnice. „Podstatou té pohotovosti přece je, že je to náhlá změna zdravotního stavu,“ podotkl Severa. Na druhou stranu se však na pohotovost mnohdy vypraví i pacienti, kteří akutní pomoc nepotřebují. Proto je podle Severy důležité, aby se lékaři zaměřili na jejich edukaci. Jediné k čemu však kraj pediatry může donutit, jsou právě služby v jejich ordinacích, proto se s nimi chce nejprve domluvit na společném řešení.

Mezi 15 praktickými lékaři pro děti a dorost je zhruba pět lékařů, kteří mají podle Gridzhaka na odmítnutí služeb na pohotovosti nárok kvůli pokročilému věku. Zbylých deset služby brát může, řekl. „Oni ale říkají, že to není povinné, že sloužit nechtějí a nebudou,“ popsal důvody, které pediatři na Teplicku uvádějí. „Ti, kteří slouží, tak z principu vezmou jen jednu službu. Na druhou stranu říkají, že když ostatní praktici vezmou alespoň po jedné službě, tak ti mladší, kteří už slouží, vezmou klidně i víkendy,“ doplnil Gridzhak. Na dětské pohotovosti tak praktičtí lékaři slouží až na jednoho pouze v týdnu, víkendové služby zajišťují většinou lékaři z nemocnice.

Dalším problémem je to, že se nedaří přesvědčit mladé lékaře, aby se vrátili po vystudování medicíny do svého rodiště. Teplice proto poskytly společnosti Krajská zdravotní, pod kterou teplická nemocnice spadá, zhruba 20 bytů k pronájmu. Primátor Jiří Štábl (ANO) dnes ČTK řekl, že jsou všechny obsazené. Nemocnice je pronajímá různým specialistům.

Děti a mateřství

Nový Pavilon pro matku a dítě v Ml.Bol. by mohl být…

27 února, 202327 února, 2023
by budskap

„Pavilon vznikne ve stávající části areálu naší nemocnice: jedná se tedy o částečnou rekonstrukci pavilonu A, nejstaršího pavilonu areálu nemocnice, a pavilonu B a částečně o novou výstavbu, kde se bude odehrávat hlavní medicínská část, jako jsou porody a operace,“ uvedl předseda představenstva nemocnice Ladislav Řípa. Dětské a gynekologicko-porodnické oddělení dnes sídlí v budově v ulici Boženy Němcové, podle Řípy už nevyhovuje současným požadavkům.

Dokumentace má být hotová za rok a půl. Podle místopředsedy představenstva Daniela Marka by pak mohla začít stavba. Nemocnice počítá s tím, že v létě, kdy bude mít první studii, představí záměr podrobněji veřejnosti. „Počítáme s tím, že by tento objekt, zrekonstruovaná i nová část, měl splňovat nejvyšší standardy energetické náročnosti. Měl by být zcela pasivní. Budeme se ale snažit i o další národní a evropské fondy,“ doplnil Řípa.

V mladoboleslavské porodnici se loni narodilo 1086 dětí, předloni v ní přišlo na svět 1317 dětí.

Ve Sdružení pro Pavilon pro matku a dítě jsou zastoupeny společnosti Energy Benefit Centre a Ateliér Velehradský.

České zdravotnictví

Vsetínská nemocnice bude mít nové přístroje za 105 mil.Kč,má…

17 února, 202324 února, 2023
by budskap

Nemocnice má novou ultrazvukovou techniku téměř za 6,5 milionu korun. „Pořízeny byly čtyři špičkové přístroje, nejnákladnější z nich slouží na gynekologicko-porodnickém oddělení, další na neurologii a anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Všechno vybavení bylo uhrazeno díky dotaci REACT-EU,“ uvedla mluvčí nemocnice Lenka Plačková.

Oddělení ARO získalo dva nové přístroje, jeden je vyšší kategorie, druhý bezdrátový a přenosný. Moderní anesteziologie a intenzivní medicína se podle primáře Marka Proksy bez ultrazvukového vyšetření přímo u lůžka neobejde. „V intenzivní péči ultrazvuky využíváme každodenně: k vyšetření kriticky nemocných, posouzení dynamiky onemocnění, časné diagnostice. Ale také například k zajištění žilních vstupů pod přímou ultrazvukovou kontrolou. V anestézii pak k provádění nervových blokád, coby součásti pooperační léčby bolesti. Metoda je pod přímou ultrazvukovou kontrolou úspěšnější, bezpečnější,“ uvedl Proksa.

Neurologické oddělení používá nový ultrazvuk k vyšetření krčních tepen a hluboko uložených tepen, také k vyšetření u pacientů s cévním onemocněním mozku. Přístroj sloužící na gynekologickém oddělení vyniká kvalitním zobrazením. „Je úžasný na běžnou gynekologii i prenatální diagnostiku, na které spolupracujeme se specializovanými pracovišti,“ uvedl zástupce primáře Martin Janáč.

České zdravotnictví

Traumatologové z FN Ostrava používají při operacích vstřebatelné fixační hřeby

6 února, 20237 února, 2023
by budskap

„Jako první v České republice jsme použili vstřebatelnou fixaci při operaci zlomenin obou kostí předloktí pravé ruky. Vstřebatelné hřeby jsou vyrobeny z materiálu nové generace, který je na bázi kyseliny mléčné a glykolové. Lidské buňky je metabolizují na oxid uhličitý a vodu, a z těla jsou tak postupně vydechovány a vylučovány,“ uvedl specialista na léčbu dětských pacientů Ivo Kopáček z Kliniky úrazové chirurgie a ortopedie.

Podle mluvčí musel zkušený operatér kvůli práci se vstřebatelnými hřeby absolvovat speciální kurz v Maďarsku, který organizoval finský výrobce těchto pomůcek. Největší předností vstřebatelných hřebů je právě fakt, že mohou zůstat v těle pacienta, čímž odpadá další operace spojená s jejich vyjmutím. Vstřebatelný hřeb není vidět ani na rentgenu, pouze jeho konec je pro rentgen kontrastní tak, aby bylo patrné jeho zavedení.

„Musím říct, že s implantací vstřebatelných fixací nebyl žádný problém a u dítěte se nevyskytly žádné pooperační komplikace. Jen bych ještě rád doplnil, že fixační materiál se sice vstřebá a zároveň podporuje i hojení kosti, ale vnější fixace zlomené končetiny sádrou zůstává. A není možné jej používat u otevřených zlomenin,“ dodal Kopáček.

Ročně je v Centru dětské traumatologie a chirurgie ošetřeno na traumatologických ambulancích okolo 6200 poraněných dětí, hospitalizováno z důvodu úrazu je 650 dětí a operační léčba je nutná u dvou třetin z nich. Průměrná doba hospitalizace je po operaci zlomeniny zhruba dva až tři dny.

mtk kš

Prevence a léčba

Hartmann-Rico zdraží zdravotnické pomůcky, zdražily suroviny i energie

6 dubna, 202221 dubna, 2022
by andrlovak1

Česká pobočka loni dosáhla tržeb 5,4 miliardy korun, což je meziroční růst o 15 procent. Zisk činil 225 milionů korun. „Do výsledků se promítly rostoucí prodeje na domácím trhu, ale i vysoká produktivita výrobních technologií. Zvyšující se náklady na vstupy ovlivnily meziroční snížení čistého zisku. Jedná se zejména o rostoucí náklady na materiály a jejich dopravu,“ řekl výkonný ředitel a člen představenstva Marek Třeška.

Výsledky celé skupiny byly loni paradoxně horší než v roce 2020 a tržby činily 2,3 miliardy eur (cca 56 mld. Kč). Důvodem byla pokračující pandemie koronaviru. V roce 2020 panovala mimořádná poptávka po dezinfekčních prostředcích a osobních ochranných pomůckách. Loni už měli zákazníci skladové zásoby, tudíž poptávka klesla. A nemocnice, kam velkou část produkce firma dodává, tolik neoperovaly a byly během pandemie prázdnější. „Navzdory pandemii byly naše obchodní výsledky loni dobré. I když bylo velmi náročné udržet ziskovost. Zisk byl meziročně nižší kvůli prudkému nárůstu cen vstupů, energií, lodní nákladní dopravy a zejména rostoucím cenám surovin a místní přepravy v Evropské unii,“ řekla Fünfstücková.

Aby si firma udržela konkurenceschopnost, zahájila loni modernizaci a rozšiřování výroby a tempo investic v řádech desítek milionů eur chce udržet i letos. Transformační program spočívá v posílení ziskových sektorů výroby. Jde o výrobky v kategoriích péče o rány, péče při příznacích inkontinence a prevence infekcí. Soustředí se na zvýšenou míru inovací a rozvoj digitálních služeb. Ale i kvůli nekončící pandemii očekává skupina letos další mírný pokles tržeb. A zatím nedokáže odhadnout, do jaké míry se na hospodaření projeví válka na Ukrajině.

V české pobočce se podařilo loni nejen udržet míru zaměstnanosti, ale ještě naopak zvýšit počet zaměstnanců o 88. Aktuálně pro firmu pracuje 1700 lidí. Po vypuknutí války na Ukrajině pomohla firma také rodinám 300 ukrajinských zaměstnanců, které našly v Česku dočasné útočiště. Uprchlíkům firma také nabídla ve výrobě 55 nových pracovních míst.

Leden

Únor 2023

Březen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

27
28
1
2
3
4
5

Únor

26

6:00 am - 9:00 pm

Kalendář akcí

Únor 2023

Únor

26

Únor

27

Únor

28

Březen

1

Březen

2

Březen

3

Březen

4

Březen

5

Březen

6

Březen

7

Březen

8

Březen

9

Březen

10

Březen

11

Březen

12

Březen

13

Březen

14

Březen

15

Březen

16

Březen

17

Březen

18

Březen

19

Březen

20

Březen

21

Březen

22

Březen

23

Březen

24

Březen

25

Březen

26

Březen

27

Březen

28

Březen

29

Březen

30

Březen

31

Duben

1

Newsletter