Name: Konference pro zdravotníky
Start: 2023-10-30
End: 2023-10-30
Location: Václavské náměstí 36

Blanenská nemocnice rozvíjí estetickou medicínu a chirurgii ruky

20 listopadu, 2023
by budskap

„Medicína se dnes obecně hodně specializuje. Je to logické, když někdo dělá i náročnější úkony pravidelně, získá v tom rutinu. Stejné je to i s chirurgií ruky,“ uvedl Holoubek. „Ruka je anatomicky poměrně bohatý aparát, jen zápěstí obsahuje deset kostí, 20 kloubních ploch a 26 vazů. K tomu spoustu cév a nervů. Není tolik lidí, kteří by se tomu věnovali, přitom když člověku chybí 20 procent pohybu kotníku, mnohdy své omezení nevnímá, ale když necítí prst nebo mu chybí kvalitní úchop, padají mu věci z ruky,“ dodal.

Léčení poranění rukou je výrazně závislé na následné rehabilitaci. Po úrazech tvoří i polovinu výsledku. S tím je spojená spolupráce pacienta. „S ohledem na to je někdy třeba i řešení úrazu jiné. Náročnější operace vyžadují následnou péči půl roku i rok. Mám pacienta, který řekl, že potřebuje co nejdřív pracovat a raději bude bez prstu. I poranění šlachy budu řešit jinak u člověka, který hraje na housle nebo dělá těžkou manuální práci. Individualizovaný přístup je u specialistů nasnadě a záleží i na tom, jaké nároky na fungování daných částí těla pacienti mají,“ míní.

V ambulanci týdně ošetří okolo 30 lidí. Obecně vnímá to, že třeba úžinových syndromů, jakou je syndrom karpálního kanálu, nebo artrotických postižení, přibývá. Vysvětluje si to stárnutím populace. „Zatímco před 20 lety se šedesátníci brali jako staří lidé, dnes jsou velice aktivní a mají vysoké nároky na své tělo. Požadavky na vyšší kvalitu života v pozdějším věku stoupají a myslím, že do budoucna to bude ještě citelnější,“ poznamenal.

Holoubek se v Blansku částečně věnuje i kosmetickým a estetickým výkonům. Největší zájem je o plastiku očních víček a další drobné úpravy v oblasti obličeje. Jeho hlavním působištěm je ale několik let Fakultní nemocnice Brno, kde pracuje na klinice popálenin a plastické chirurgie. Tam se na rozdíl od Blanska může věnovat mikrochirurgii a provádět i rekonstrukce větších tkáňových celků. Jde třeba o náhradu konkrétní části těla po onkologických operacích, kdy musí lékaři část těla odebrat. Pokud to nejde vyřešit jiným způsobem, musí na těle najít tkáňovou jednotku, což může být kost, sval, kůže, vypreparovat ji a přenést do daného místa, kde ji našijí, napojí na všechny cévy, nervy a podobně. Takové operace trvají i celý den.

Zpravodaj

Ekonom: Pětina nákladů na léčbu v ČR jde na nemoci…

16 listopadu, 2023
by budskap

„Bavíme se o vysokých nákladech lékařské péče, ale i o tom, že lidé chybí v práci nebo se jim snižuje kvalita života,“ uvedl Aleš Rod z CETA. Je podle něj proto se zaměřit na ty nemoci, které generují největší náklady. Stárnutí populace bude situaci ještě zhoršovat, v nemoci podle něj žijí ženy 19 procent svého života a muži 23 procent života. Riziko vzniku nemocí srdce a cév zvyšuje kouření, obezita nebo vysoká hladina cholesterolu.

V současné době je podle předsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta podíl nemocí srdce a cév na všech úmrtích 41 procent. Navíc existuje poměrně těsná korelace mezi HDP a úmrtností na kardiovaskulární nemoci. „Polovina našich spoluobčanů v produktivním věku má nějaké chronické onemocnění,“ dodal s tím, že pečovat o ně nemohou jenom kardiologové, kterých není dostatek. Podílet se podle něj musí i praktičtí lékaři nebo internisté.

Lékaři připravují nový dokument Národní kardiovaskulární plán na roky 2023 až 2033. Statisticky je totiž podle nich významnou část těchto úmrtí preventabilní. Cílem plánu je proto snížit v nadcházejících deseti letech tuto úmrtnost o pět procent.

„Limity ale máme například v dostupnosti úhrady některých léčiv pro časná stadia onemocnění, obrovské rezervy jsou ve vzdělanosti populace o rizicích, a to zejména mladých lidí,“ popsal Linhart. Zodpovědný přístup pacientů k léčbě nejsou podle Linharta lékaři navíc schopni nijak kontrolovat. Někteří předepsané léky neužívají nebo nechtějí měnit svůj životní styl. Ovlivnit chování pacientů je potřeba i podle zdravotních pojišťoven. „Český pacient je podle mě připravený na to, že dostane lék a ty jeho potíže se tím vyřeší,“ uvedla Alena Miková z Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Michal Vrablík z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze připomněl, že země jako Velká Británie nebo Finsko dokázaly výrazně snížit kardiovaskulární úmrtnost. „Neudělali to doktoři. Byla to práce společná, i politické reprezentace, výrobců potravin nebo edukátorů,“ vysvětlil. „Při srovnání české populace s našimi evropskými sousedy vidíme, že nejsme příliš fyzicky aktivní, čtvrtina populace kouří, zato jsme šampiony ve spotřebě soli a alkoholu i kalorií na hlavu,“ dodal.

Podle Miloše Táborského z I. interní kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci se odborníci snaží i za pomoci digitálních technologií usnadnit spolupráci s praktickými lékaři a narovnat cestu pacienta systémem. „Pacient by měl vědět, za kým má jít,“ doplnila Kristýna Čilíková z České aliance pro kardiovaskulární onemocnění.

Děti a mateřství

Nemocniční lékaři vyzvali v dopise Válka k řešení dětských pohotovostí

16 listopadu, 2023
by budskap

„Jsme velmi znepokojeni trendem posledních let, kdy služby postupně vykonává čím dále menší podíl praktických lékařů pro děti a dorost,“ uvedli lékaři, kterých je pod dopisem podepsáno více než pět desítek. Vyjádření ministerstva zdravotnictví ČTK zjišťuje. Již v říjnu ale Válek odmítl postihy pro praktické lékaře, kteří nebudou pohotovosti sloužit, což bylo v návrhu úhradové vyhlášky pro příští rok.

Lékařská pohotovostní služba, v samostatné ordinaci nebo jako součást urgentního příjmu nemocnice, je podle signatářů dopisu ministrovi nutným předstupněm nemocniční péče, který oddělí většinu dětí, jejichž stav vyžaduje pouze rychlé ambulantní ošetření, od pacientů, které je třeba hospitalizovat. „Je velmi důležité, aby tuto práci vykonával kvalifikovaný a zkušený pediatr,“ dodali podepsaní lékaři.

Sdružení podle Hülleové nemá data o tom, kolik dětských praktických lékařů se na lékařské pohotovostní službě podílí. „Jsme přesvědčeni, že pohotovostní služba je součástí neodkladné péče a má být poskytována ve zdravotnických zařízeních s bezprostřední dostupností služeb komplementu, lékárny a zejména lůžkového pracoviště pediatrie, tedy má být součástí urgentních příjmů nemocnic, které mají dostatečně personálně vybavené pediatrické oddělení s možností poskytování intenzivní péče,“ sdělila ČTK.

Většina lékařů, která má atestaci v pediatrii, jsou podle podepsaných lékařů praktičtí lékaři pro děti a dorost v ordinacích. „Atestovaní lékaři v nemocnicích nastupují do ústavních pohotovostních služeb na svých lůžkových pracovištích. Vykonávají tak často nadměrný počet přesčasových hodin a nemohou k tomu navíc zajišťovat i lékařské pohotovostní služby namísto absentujících kolegů z řad praktických lékařů pro děti a dorost,“ napsali v dopise.

Ministra v něm žádají, aby ve spolupráci s kraji a zdravotními pojišťovnami našel řešení, ve kterém bude podmiňovat výkon praxe dětského praktického lékaře právě sloužením na pohotovosti. „Počet služeb za rok, které bude muset každý z nich zajistit, bude velmi malý a nebude nijak narušovat chod jejich praxí,“ doplnili nemocniční lékaři.

Podle Hülleové je ve stávající podobě samostatně sloužících pohotovostních ordinací dětských praktických lékařů dětská pohotovost zastaralá. „Nepřetržitá péče je logickou součástí urgentních příjmů nemocnic, které mají dětské lůžkové oddělení,“ uvedla. Praktické by podle ní bylo, aby na urgentním příjmu pracoval v denní a večerní době kvalifikovaný lékař, v pozdních nočních hodinách podle ní může pohotovost poskytovat přímo nemocniční dětské oddělení.

Zpravodaj

Krajská nemocnice v Náchodě nabízí onkologickým pacientům biologickou léčbu

6 listopadu, 2023
by budskap

„Poprvé ve své historii dnes podala náchodská nemocnice pacientce s onkologickým onemocněním biologickou léčbu. Náchodská nemocnice se tak zařadila mezi 16 nemocnic v ČR, které nejsou komplexními onkologickými centry, a přesto biologickou léčbu podávají. Současně jde o první regionální nemocnicí v Královéhradeckém kraji, která může biologickou léčbu onkologickým pacientům podávat,“ řekla ČTK Chytilová.

Pacienti z Náchodska tak už nebudou muset dojíždět do několik desítek kilometrů vzdálené hradecké fakultní nemocnice.

„Biologická léčba je cílená na určité povrchové molekuly nádorových buněk, signální dráhy nebo cévy vyživující nádor. Není to ale tak, že by biologická léčba měla být spojována se slovem BIO,“ uvedla primářka onkologie náchodské nemocnice Šárka Lukešová.

Náchodská nemocnice musela před zavedením této léčby splnit řadu kritérií. Mezi nejdůležitější patří minimálně dvojice klinických onkologů, náležité přístrojové vybavení a oddělení s lůžky. „V naší nemocnici je pouze onkologický stacionář, ale veškeré přístrojové vybavení je dostupné na dalších odděleních – chirurgie, interna nebo třeba lůžka následné péče v Broumově,“ uvedl ředitel náchodské nemocnice Jan Mach.

Biologická léčba je obvykle podávána s chemoterapií, někdy i samostatně. Volba správné léčby je dána mezinárodně platnými doporučeními podle stadia a klasifikace nádoru. Typ léčby si nemůže volit sám pacient, rozhodnutí o možnostech léčby je v kompetenci lékaře. Léčba je vždy cílena individuálně, dva různí lidé tedy nebudou léčeni stejně, uvedli zástupci nemocnice.

Královéhradecký kraj má nemocnice v Trutnově, Jičíně, ve Dvoře Králové nad Labem a v Náchodě, pod který spadá i rychnovská nemocnice. Krajské nemocnice v regionu zastřešuje Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje. Holding je akciová společnost, jejímž je Královéhradecký kraj stoprocentním vlastníkem.

Prevence a léčba

Denně v ČR podlehne mrtvici 20 lidí, lidé málo znají…

27 října, 2023
by budskap

V ČR je průměrný čas do zahájení léčby 120 minut, což je jeden z nejlepších výsledků v EU. „Nejvíc času se ztrácí od vzniku mrtvice do zavolání pomoci,“ řekl předseda Cerebrovaskulární sekce Neurologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČSL JEP) Aleš Tomek. Okolí pacienta by podle něj mělo včas rozpoznat příznaky, mezi které patří pokles očního víčka nebo koutku úst nebo nesrozumitelná řeč, což jsou důsledky ochrnutí obličeje. Při předpažení pak lidé postižení mrtvicí neudrží obě paže ve stejné výšce.

Lidé se podle odborníků nemají snažit dojet do nemocnice sami nebo vozit své blízké do nemocnice, nejvhodnější je zavolat zdravotnickou záchrannou službu. Záchranáři pak pacienta dovezou do jednoho z center, která mají s léčbou mrtvice zkušenosti. V nich pak lékaři pacientovi vyšetří mozek počítačovou tomografií a podle doby od příznaků nasadí léčbu pomocí léků nebo zavedením nástroje přímo do mozku, kterým krevní sraženinu vytáhnou a proudění krve v mozku obnoví.

V mozku jsou desítky miliard nervových buněk. „Každou minutu odumře 1,9 milionu mozkových buněk a 12 kilometrů mozkových drah. Čím pacient přijde dřív, tím ho můžeme rychleji vrátit do jeho normální životní aktivity a pracovního procesu,“ řekl předseda Radiologické společnosti ČSL JEP Miloslav Roček. Podcenit podle něj není vhodné ani menší příznaky, protože mohou předcházet silnější mrtvici.

V roce 2021, ze kterého jsou poslední dostupná data, zemřelo po hospitalizaci s mrtvicí asi 7000 lidí. Řádově stovky dalších lidí se vůbec nedostanou do nemocnice, necelá pětina hospitalizovaných zemře do tří měsíců po mrtvici. Za posledních 20 let se podařilo snížit počty těch, kteří mrtvici nepřežijí, na polovinu. Více než polovina lidí se po zákroku lékařů vrátí i do práce.

Část lidí ale zůstane s postižením řeči, pohybu, zraku nebo kognitivních schopností jako například paměť. Celosvětově je mrtvice jedna z hlavních příčin invalidity. „Lidé ztrácejí soběstačnost. Nesmírně to zatěžuje nejenom je, ale i jejich rodiny,“ doplnil předseda České neurologické společnosti ČSL JEP Petr Marusič. Pro vážné případy není dostatek rehabilitačních lůžek, podle odborníků se ale připravuje celostátní plán, jak tuto situaci řešit a dotační program na vznik nových kapacit.

Rizikovými faktory pro vznik mrtvice je zejména věk, potom srdeční onemocnění, diabetes, obezita, fyzická neaktivita, kouření, vysoký krevní tlak nebo vysoká hladina cholesterolu.

Zpravodaj

Nemocnice Boskovice kvůli rekonstrukci medicinálních plynů omezila péči

25 října, 2023
by budskap

„V době od 25. října do 15. prosince budeme poskytovat pouze akutní operační péči, plánované operace musíme kvůli rekonstrukci medicinálních plynů odložit,“ uvedl Kavka. Medicinální plyny, jako je kyslík, oxid dusný, entonox a další, jsou v nemocnici používány při léčebných procesech na operačních sálech i na pokojích pacientů. Důvodem rekonstrukce je zkvalitnění poskytované péče a modernizace technického vybavení.

„Už jsme opravili zázemí skladu, záložní stanice a hlavní zdroj média v areálu nemocnice. Celková modernizace plynů a instalace nové medicínské technologie pro jednotku intenzivní péče a centrální operační sály vyjde na 20,1 milionu korun. Nemocnice zaplatí 8,4 milionu a částku 11,7 milionu uhradí město. Projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj,“ dodal Kavka.

Nemocnice také za poslední rok díky dotačnímu titulu React EU modernizovala přístrojové vybavení. Za 46 milionů korun pořídila 29 nových přístrojů pro operační sály, intenzivní péče, gynekologie a porodnictví, vnitřní lékařství a laboratoře. Nemocnice Boskovice funguje pro spádovou oblast okresu Blansko, tedy zhruba pro 110.000 obyvatel. Lékaři v ní ročně provedou kolem 320.000 ošetření.

České zdravotnictví

Liberecká nemocnice změní systém služeb, aby lékaři nesloužili tolik…

17 října, 2023
by budskap

Jedním z nich je Vít Blecher z chirurgického oddělení v Liberci. Novinářům dnes řekl, že snahu vedení nemocnice vítá, ale zatím neví, zda jde o dostatečné řešení. „Jsme rádi, že naše nemocnice to jako jedna z mála, co vím od spolužáků a známých, řeší. Uvidíme, jak to nakonec bude vypadat. Jsme za to rádi, ale ještě nemáme žádné konkrétní verze na stole, takže nemůžu říct stačí, nebo nestačí,“ řekl Blecher.

Podle Roubíčka bude nejvýraznější změnou to, že nebudou potřebovat tolik lékařů pro víkendové služby. Aktuálně jich v nemocnicích v Liberci, Turnově a Frýdlantu slouží o sobotách a nedělích 41. „Po reformě služeb bychom měli potřebovat o sedm lékařů méně v rámci služeb. Toho docílíme tím způsobem, že bychom tyto lékaře měli ’doma přítomné na telefonu’ a zavoláme si je do nemocnice na nejnáročnější výkony v momentu, kdy je budeme potřebovat.“ uvedl lékařský ředitel.

Pohotovost doma se do přesčasů nebude počítat, lékaři by ale za ní ale měli dostávat příplatek. Jeho výše se podle generálního ředitele KNL Richarda Lukáše řeší, cílem ale není ušetřit peníze. „Naopak vypadá to, že to bude trochu dražší, než je to v současné době,“ řekl. Pro protest lékařů má pochopení. „Tady není konflikt mezi mladými lékaři a námi. My rozumíme tomu protestu sekce mladých lékařů. Víme, čemu se chtějí bránit,“ dodal Lukáš.

Sekce mladých lékařů České lékařské komory kritizuje novelu zákoníku práce kvůli tomu, že zavedla až 832 hodin dobrovolné přesčasové práce za rok, což je proti dřívějšímu stavu dvojnásobek. Ministři práce Marián Jurečka (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přislíbili, že to ze zákona další novelou odeberou.

Libereckému lékaři Blecherovi vadí, že novelou se jen legalizoval současný stav. „Přesčasová práce nás trápí dlouhodobě, respektive její množství. Tak nějak za ty léta jsme čekali, že se to postupně bude zlepšovat. Nicméně novela zákoníku, která prošla, jde naprosto proti tomu. Ukázalo se, že politici se akorát pokusili zlegalizovat problém, který tady dlouhodobě je, což byl spouštěcí důvod, proč jsme se k té akci připojili,“ řekl Blecher.

Sám loni odpracoval zhruba 800 hodin přesčasů a letos to vypadá na 600. Podle Roubíčka se ale ani po chystané reformě služeb nedostanou v KNL do stavu, že by lékaři nesloužili přesčasy. „Našim cílem je vejít se do 416 hodin, tak jak to bylo podle předchozí legislativy platné,“ dodal.

Nový systém služeb začne v KNL platit od ledna 2024, výpovědi z dobrovolných přesčasů se ale týkají už letošního prosince. I když je lékaři nestáhnou, jsou podle Lukáše schopni akutní péči zajistit. „My jsme přesvědčeni, že to zvládneme,“ dodal.

České zdravotnictví

České nemocnice by mohly začít využívat nového operačního robota

12 října, 2023
by budskap

Robot by měl zajistit například to, že zákrok bude méně invazivní, a tím pádem pro pacienta bude představovat nižší zátěž. „Při robotických operacích dochází obvykle k menším ztrátám krve, menším jizvám a celkově menšímu poškození těla. Je tomu tak kvůli jemnějšímu typu operace, navíc má lékař zvětšený pohled do těla pacienta a při náročných a dlouhých operacích může celou dobu sedět, což jsou také nesporné výhody. Pobyt v nemocnici i rekonvalescence bývají kratší,“ uvedl primář urologického oddělení pražské ústřední vojenské nemocnice Miroslav Záleský.

Robota řídí lékař. Umělá inteligence však například pozná, pokud by mohl operatér udělat nějakou chybu. „Když to řeknu zjednodušeně, tak robot opatrně a velmi delikátně kontroluje preciznost chirurga. A pokud by se chirurg například přibližoval do nebezpečného pole, nebo neměl dostatečnou koncentraci, tak robot zasáhne a upozorní na to,“ uvedl Michal Vondraš, ředitel firmy Medtronic, která přístroj vyrábí.

Náklady na pořízení robota jsou v řádech desítek milionů korun. Záleží na jeho konkrétním vybavení. Vondraš uvedl, že zájem o robota zatím projevilo přibližně 10 nemocnic v České republice. „Přístrojová komise ministerstva zdravotnictví má stanovená kritéria, na základě nichž se rozhodne, zda danému zájemci robota uvolní. Bylo by ale mylné si myslet, že se robot nedostane i do regionálních nemocnic. Máme případy, kdy jsou i v těchto nemocnicích vysoce specializované urologické nebo gynekologické pracoviště,“ uvedl Vondraš. Podle ně by české nemocnice mohly začít pracovat s robotem během několika měsíců.

Dodal, že robota už používá řada zdravotnických zařízení v zahraničí. Jde například o Kanadu, Itálii, Nizozemsko, Británii nebo Německo.

Tisková zpráva

Oddělení nukleární medicíny FN HK dokončilo obměnu přístrojů za…

5 října, 2023
by budskap

Oddělení nukleární medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové dokončilo rozsáhlou obměnu svého přístrojového vybavení, která začala v květnu 2022 uvedením do provozu nové SPECT/CT kamery. V letních měsících roku 2022 následovala výměna přístroje PET/CT a letos v srpnu oddělení získalo druhou SPECT/CT kameru. Celkové náklady přesáhly 120 milionů korun, nemocnice prostředky na pořízení nových přístrojů čerpala z evropských dotací. Pořízené moderní přístroje jsou používány pro vyšetření pacientů za pomoci otevřených radioaktivních zářičů.

SPECT/CT je hybridní zobrazovací systém kombinující jednofotonovou emisní tomografii a počítačovou tomografii. Kombinace metod SPECT a CT umožňuje fúzi funkčních a morfologických obrazů. Hybridní systém zlepšuje diagnostický potenciál vyšetření a poskytuje synergické efekty z obou zobrazovacích metod. Tato nová generace přístrojů také vystavuje pacienty menším dávkám ionizujícího záření.

Zobrazení nádorových ložisek o velikosti jen několika málo milimetrů umožňuje hybridní přístroj PET/CT nové generace, který kombinuje pozitronovou emisní tomografii a počítačovou tomografii. Přístroj umožňuje snížení radiační zátěže pacientů i personálu oproti předchozí generaci PET/CT. Unikátní polovodičová technologie společně s akvizicí obrazových dat, jež je řízená dechovou frekvencí pacienta, umožňuje významně zvýšit kvalitu obrazu a detekovat i malá nádorová ložiska. Toto může následně zcela změnit strategii onkologické léčby pacienta.

PET/CT přístroj ve FN HK na začátku letošního roku prošel evropskou akreditací a zařadil se mezi několik evropských center excelence. „Zapojení PET/CT ONM FN HK do tohoto akreditačního programu tedy dovoluje jednoduché porovnání a výměnu nálezů a měření mezi jednotlivými centry v Evropě a v USA. Toto je obrovská výhoda pro pacienty, kteří jsou zapojeni do mezinárodního výzkumu a klinického hodnocení nových vysoce inovativních léčiv. Pro pacienty opakovaně vyšetřované na PET/CT ve FN HK má akreditace přínos především v tom, že akvizice obrazových dat probíhá za stále stejných podmínek. Získaná obrazová data pak totiž mohou být ovlivněny pouze změnami v jejich zdravotním stavu a nikoli změnami ve vyšetřovacích postupech nebo vlastnostech PET/CT přístroje,“ uvedl doc. MUDr. Jiří Doležal, Ph.D., vedoucí lékař ONM.

Oddělení nukleární medicíny FN HK provádí všechny standardní diagnostické a léčebné činnosti v oboru nukleární medicíny, například vyšetření PET/CT kvůli onkologickým, kardiologickým či neurologickým indikacím. Oddělení provádí také scintigrafie skeletu, tumorů, zánětů či trávícího traktu nebo plic. Oddělení zajišťuje také radionuklidová vyšetření u hematologicky nemocných pacientů, léčbu radiojódem u pacientů s diferencovaným karcinomem štítné žlázy a hypertyreózou. Více informací o Oddělení nukleární medicíny FN HK je možné najít na www.fnhk.cz/onm.

České zdravotnictví

Vsetínská nemocnice má magnetickou rezonanci, pacienti nemusí dojíždět

4 října, 2023
by budskap

Pro magnetickou rezonanci vznikla ve Vsetíně přístavba k hlavnímu pavilonu chirurgických oborů. Stavební práce si vyžádaly přes 56 milionů korun, investorem byl Zlínský kraj coby zřizovatel nemocnice. Technologie za téměř 45 milionů korun pořídila nemocnice díky evropským dotacím.

„Letos v létě jsme ve Vsetíně otevřeli nové hemodialyzační středisko za více než 120 milionů korun, nyní zprovozňujeme novou magnetickou rezonanci a zároveň se naplno pouštíme do projektové přípravy nových pavilonů,“ uvedl hejtman Radim Holiš (ANO). Vsetínská nemocnice byla poslední z nemocnic ve Zlínském kraji, kde vyšetření magnetickou rezonancí nebylo možné.

Pořízení magnetické rezonance završilo modernizaci radiodiagnostického oddělení. „V posledních letech bylo obměněno téměř celé přístrojové vybavení za více než 90 milionů korun. Od moderního CT, přes novou rentgenovou techniku včetně mobilního rentgenu, moderních ultrazvuků, C-ramena pro operační sály až po diagnostické monitory,“ uvedl ředitel nemocnice Martin Pavlica. Pacientům by podle něj nové pracoviště mělo významně zkrátit čekací dobu na vyšetření.

Přístroj je vybavený umělou inteligencí. „Umožňuje urychlit vyšetření, aniž by došlo ke ztrátě jeho kvality. Součástí dodávky je také anesteziologický přístroj, kompatibilní s magnetickou rezonancí. Můžeme tak vyšetřovat i naše nejmenší pacienty, kteří by jinak nemohli toto vyšetření absolvovat,“ uvedla primářka radiodiagnostického pracoviště Blanka Ludvová. Magnetická rezonance bude v provozu od 9. října.

Jde o neinvazivní vyšetření s širokým využitím. „Od klasického zobrazení centrální nervové soustavy, páteře a kloubů, orgánů hrudníku, břicha, až po zobrazení srdce a cév. Velkou výhodou magnetické rezonance je velmi dobré zobrazení měkkých tkání a orgánů bez využití ionizujícího záření,“ uvedla mluvčí.

Září

Říjen 2023

Listopad

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

30
31
1
2
3
4
5

Říjen

29

6:00 am - 9:00 pm

Kalendář akcí

Říjen 2023

Říjen

29

Říjen

30

Říjen

31

Listopad

1

Listopad

2

Listopad

3

Listopad

4

Listopad

5

Listopad

6

Listopad

7

Listopad

8

Listopad

9

Listopad

10

Listopad

11

Listopad

12

Listopad

13

Listopad

14

Listopad

15

Listopad

16

Listopad

17

Listopad

18

Listopad

19

Listopad

20

Listopad

21

Listopad

22

Listopad

23

Listopad

24

Listopad

25

Listopad

26

Listopad

27

Listopad

28

Listopad

29

Listopad

30

Prosinec

1

Prosinec

2

Newsletter