Zpoždění kvůli nedostatku vakcíny hlásí řada evropských zemí

Vídeň/Madrid/Moskva 28. ledna (ČTK) – Kvůli problémům s nedostatkem vakcíny proti covidu-19 začínají některé evropské země a regiony omezovat očkování nových zájemců. Přinejmenším do poloviny února se nebude první dávka podávat v Madridu a okolí, nové termíny nenabízí třeba ani v rakouské spolkové zemi Korutany či francouzském regionu Hauts-de-France. Itálie se chystá přepracovat očkovací plán. Kvůli problémům s dodávkami vakcíny roste i napětí mezi Británií a Evropskou unií. Na nedostatek vakcín si nyní nestěžují v Srbsku, kde mají smlouvy i s Ruskem a Čínou. Očkovacím přeborníkem je nadále Izrael následovaný Spojenými arabskými emiráty, Británií, Bahrajnem a USA.

Členské země EU se potýkají s problémy s dodávkami vakcíny proti covidu-19 vyráběné konsorciem Pfizer/BioNTech. Evropská komise se pře také s firmou AstraZeneca, která před časem oznámila, že dodá v 1. čtvrtletí jen malou část slíbených dávek. Přípravek AstraZeneca by mohla EK schválit k podmínečné registraci na unijním trhu už v pátek. Německá očkovací komise dnes doporučila, aby byla tato vakcína v zemi podávána jen lidem mezi 18 a 64 roky.

Některé země EU či jejich regiony už kvůli problémům s dodávkami přestávají očkovat první dávkou vakcíny a budou se soustředit na to, aby včas podaly dávku druhou.

Madridský region zastavil očkování první dávkou přinejmenším do poloviny února. Také Katalánsko ve středu oznámilo, že spotřebuje zásoby vakcíny v následujících několika dnech. Španělská vláda chtěla do července naočkovat 70 procent ze 47 milionů obyvatel, podle médií je ale nyní tento cíl ohrožen. Zdravotníci zatím vypotřebovali 1,3 milionu dávek vakcíny, tedy zhruba tři čtvrtě zásob, které mají k dispozici.

První dávku nebudou teď lidem kvůli problémům se zásobováním podávat například ani v rakouské spolkové zemi Korutany. Očkovací plán bude muset přepracovat i hlavní město Vídeň. Kvůli nedostatku vakcíny odloží očkování zdravotníků v nemocnicích, prioritou bude vakcinace seniorů. V Rakousku, které má 8,9 milionu obyvatel, dostalo první dávku asi 160.000 lidí.

Výpadky dodávek se dotknou i Francie. Namísto slibovaných 16 milionů dávek vakcíny AstraZeneca jich země dostane jen 4,6 milionu. Nové termíny na očkování nenabízí už nyní třeba v regionu Hauts-de-France. Zpoždění nabral i vývoj přípravku francouzské firmy Sanofi. Ta tento týden nabídla své laboratoře k výrobě konkurenční vakcíny Pfizer/BioNTech, aby přispěla k uspokojení poptávky. Francie, která má 67 milionů obyvatel, zatím naočkovala asi 1,18 milionu lidí, zejména seniorů. Cíl naočkovat Francii do konce srpna tak zřejmě splněn nebude.

Šedesátimilionová Itálie za měsíc očkování aplikovala na 1,6 milionu dávek vakcíny, přičemž dvě potřebné dávky dostalo na 293.500 lidí. Její vláda kvůli problémům s dodávkami připravuje změnu očkovacího plánu. Asi o čtyři týdny by se mohl posunout začátek očkování lidí nad 80 let, s nímž se mělo začít v únoru, aby bylo dost vakcín pro zdravotníky a domovy pro seniory. Tento týden italská vláda oznámila, že investuje 81 milionů eur (asi 2,1 miliardy Kč) do vlastní vakcíny, kterou vyvíjí italská firma ReiThera a která by mohla být dostupná v září. Italská vláda před několika dny také uvedla, že zvažuje žalobu na společnosti Pfizer a AstraZeneca.

V Maďarsku, které má 9,8 milionu obyvatel, bylo podle vládních údajů doposud oočkováno 161.215 lidí vakcínami od Pfizeru a Moderny. Podle mluvčího premiéra Viktora Orbána masové vakcinaci brání nedostatečné množství očkovacích látek přicházejících přes EU. Maďarsko se proto rozhodlo, že jako první unijní stát použije i ruskou vakcínu Sputnik V. Do konce února by jí mělo mít dost na vakcinaci 300.000 lidí.

Problémy s dodávkami vakcíny zvýšily napětí mezi EU a Británií, která blok před rokem opustila. Brusel tlačí na to, aby AstraZeneca nahradila výpadek produkce v EU vakcínami vyráběnými v Británii. Proti tomu se ale dnes postavil britský ministr Michael Gove. Neuvedl sice, zda se bude vláda snažit zamezit vývozu části produkce do EU, zdůraznil ale, že bude trvat na tom, aby Británie dostala všechny dávky vakcíny, za které zaplatila. Británie začala očkovat už 8. prosince a první dávku v zemi od té doby dostalo sedm ze 67 milionů obyvatel země.

V Srbsku na rozdíl od jiných evropských zemí si podle místních médií na nedostatek vakcín nestěžují. Před očkovacími středisky sice jsou fronty, které se však nevytvářejí kvůli nedostatku vakcín, nýbrž kvůli malému počtu středisek. Agentura Tanjug s odvoláním na vládní údaje napsala, že v zemi už bylo oočkováno 375.329 občanů. To znamená, že v přepočtu na milion lidí je Srbsko v Evropě v tomto ukazateli druhé za Británií. Srbsko už obdrželo vakcíny Pfizer/BioNtech, ruský Sputnik V i přípravek čínské společnosti Sinopharm.

Problémy s distribucí vakcíny hlásí také Rusko. Ve středu uvedlo, že dodávky vakcíny Sputnik V, kterou vyrábí, do zemí Latinské Ameriky mohou být zpožděny až o tři týdny. Ruskou vakcínou chtějí obyvatele očkovat například Argentina, Bolívie nebo Mexiko. Spolu s Kostarikou a Chile začalo Mexiko očkovat jako první v Latinské Americe už na Štědrý den.

Nejrychleji očkuje proti covidu-19 Izrael, kde jako první dostal vakcínu proti covidu-19 premiér Benjamin Netanjahu 19. prosince. Od té doby ji aplikovali už na 2,85 milionu z celkem devíti milionů Izraelců, z toho téměř 1,5 milionu dostalo i druhou dávku vakcíny. Epidemická situace se v zemi ale i přes měsíční lockdown nelepší, což někteří vykládají nakažlivějšími mutacemi, ale i porušováním omezení ultraortodoxní komunitou, kde se nákaza šíří rychleji.

Izrael zatím nehlásí problémy s nedostatkem vakcín, podle médií nabídla tamní vláda za vakcínu od firem Pfizer a BioNTech vyšší cenu než ostatní zájemci. Rychlost očkování v Izraeli je vysvětlována mimo jiné jeho vyspělým zdravotnictvím i dobrou logistikou, podle některých ale souvisí i s březnovými parlamentními volbami. Netanjahu prohlásil, že vláda chce všechny dospělé Izraelce oočkovat do konce března.