Skip to content
MedNews.cz
  • Zpravodaj
    • Všechna Témata
    • Aktuálně
    • Prevence a léčba
    • Děti a mateřství
    • České zdravotnictví
    • Sex a intimní zdraví
    • Výzkumy a studie
  • Akce
  • Kontakt
  • Vstup pro odborníky
České zdravotnictví

Městskou nemocnici Ostrava posílí mladí lékaři

  • 5 září, 2022
  • by andrlovak1

„Lékaře absolventy ještě přijmeme zejména pro chirurgické obory, kde je většina míst spojená s možností získání náborového příspěvku. Nejvíce je volných míst na chirurgii, po jednom na neurochirurgii, kardiologii, urologii a ortopedii. Z interních oborů to jsou nefrologie, neurologie a patologie. Dosud se někteří absolventi lékařských fakult nerozhodli nebo své studium dokončí na podzim a budou si teprve volit místo, kde zahájí svou kariéru,“ řekla náměstkyně pro řízení lidských zdrojů a správu Kateřina Kyselá.

 

Mladí nastupující lékaři, kteří již pracovní poměr uzavřeli, rozšířili týmy nemocnice na ARO, chirurgii, interně, kardiologii, neurologii, gynekologii a porodnictví a celkem tři na radiologii, o kterou byl mezi absolventy největší zájem. „Lékařům absolventům po nástupu na pracoviště začíná příprava k atestaci ve zvoleném oboru. Její délka se liší podle oborů, nejkratší dobu se vzdělávají praktičtí lékaři, jsou to tři roky, a nejdelší potom neurochirurgové, sedm let. Předatestační příprava zahrnuje absolvování povinných stáží na akreditovaných pracovištích, splnění počtu předepsaných výkonů a také teoretické kurzy,“ připomněla mluvčí.

 

Devět mladých lékařů získalo stipendium, kterým je nemocnice motivuje již v průběhu studia právě k výběru tohoto zdravotnického zařízení. „Spojena jsou jen s určitými obory, kde potřebujeme nejvíce personálně posílit. Velkou roli při jejich rozhodování hrají reference na dané pracoviště, spektrum výkonů či vybavení zdravotnickou technikou,“ doplnila Kyselá.

 

Většina nově nastupujících lékařů vystudovala Ostravskou univerzitu. „Jsem ze Žiliny, vystudoval jsem ale Ostravskou univerzitu. Chirurgické oddělení naší nemocnice mě nadchlo už během mojí studentské praxe ve čtvrtém ročníku. Byla to pro mě jasná volba, především kvůli komplexnosti chirurgické péče, špičkovému vybavení a ochotě personálu v čele s panem primářem. Věřím, že právě tohle pracoviště ze mě udělá dobrého chirurga,“ uvedl jeden z absolventů Matúš Kobyliak.

 

Městská nemocnice Ostrava v letošním roce získala kromě absolventů také dalších sedm lékařů, celkem jich je 18 napříč všemi obory. Na některých odděleních má přesto stále volná místa. „Dlouhodobě se snažíme získat onkology, psychiatry a lékaře se zájmem o specializované obory, například endokrinology, oftalmology a další. Hledáme napříč celou Českou republikou i Slovenskem, ale v případě těchto specializací se skutečně jedná o nelehký úkol. Delší dobu hledáme lékaře také pro Centrální příjem s Emergency a na geriatrii,“ uvedla Kyselá.

 

Podle mluvčí se nemocnici podařilo mít posily nejen v podobě lékařů, ale také nelékařského zdravotnického personálu. Celkem devět sester zamířilo na radiologii, oddělení gynekologie a porodnictví a dětské lékařství. Městská nemocnice Ostrava má 1919 zaměstnanců, z toho 241 lékařů a 1288 nelékařského zdravotnického personálu.

České zdravotnictví

Lékárníci kvůli technickým problémům eReceptu nemohou vydávat léky

  • 19 ledna, 202224 ledna, 2022
  • by andrlovak1

„Lékárníkům nefunguje načítání eReceptů a nemohou pacientům vydat předepsané léky. Závada však není na jejich straně. Prosíme pacienty o trpělivost a porozumění,“ uvedla komora. Podle webu ePreskripce byl před 10:00 ráno předpoklad obnovení provozu v řádech desítek minut. „Intenzivně pracujeme na odstranění technických problémů,“ uvedla Brunclíková.

Lékaři povinně předepisují léky elektronicky od roku 2018. Loni jich bylo podle statistik každý měsíc předepsáno od 5,5 do 7,3 milionu. Pacienti si mohou díky tomuto systému léky vyzvednou v lékárně i bez předchozího osobního kontaktu s lékařem, může jim recept poslat v SMS nebo na e-mail. K vyzvednutí pak stačí ukázat kód nebo načíst občanský průkaz. Systém se osvědčil zejména v době pandemie.

van snm

Prevence a léčba

Pásový opar – jak ho poznat a následně léčit?

  • 16 prosince, 202116 prosince, 2021
  • by CRS Webmaster

Bolestivá a citlivá kůže, zarudnutí, puchýřky – řeč je pravděpodobně o pásovém oparu. Toto virové onemocnění může potkat každého, kdo si v životě prošel planými neštovicemi. Co mají tyto dvě nemoci společného a jak pásový opar léčit?

Co je pásový opar

Pásový opar, odborně nazývaný herpes zoster, je nepříjemné virové onemocnění, které nám dokáže i na několik týdnů zkomplikovat život. Příčinou jeho vzniku je vir varicella zoster, který stojí také za planými neštovicemi, kterými si většina lidí prošla již v dětství. Po jejich vymizení si člověk vytvoří protilátky, díky kterým se neštovice již znovu neobjeví. Virus v těle ale i nadále zůstává a v některých případech propukne právě v pásový opar.

Jak onemocnění poznat

Pásový opar se na našem těle projevuje v několika fázích. Nejprve dochází k přecitlivělosti a bolesti na dotek na postiženém místě. Objevit se může také pálení, svědění či brnění. Následně se pár dní po první bolesti objeví zarudlá vyrážka, které se postupně začne plnit čirou tekutinou a vznikají z ní puchýřky. Ty se začnou slévat do větších puchýřových ložisek a nakonec zasychají. Strupy, které se z nich vytvoří, se dále hojí zhruba 2-3 týdny.

Kromě těchto příznaků se u postižené osoby mohou objevit teploty, bolesti hlavy, kloubů i svalů, únava, nechutenství či citlivost na světlo.

Je pásový opar infekční?

Toto onemocnění je infekční, ale na rozdíl od neštovic není přenosné kapénkově, tedy vzduchem, tudíž není pravděpodobnost přenosu tak vysoká. K infekci dochází pomocí obsahu puchýřů, tedy v případě doteku přes narušenou kůži další osoby.

Pásový opar bývá nakažlivý v období přibližně 1-2 dny před prvními příznaky a maximálně 5 dní po objevení prvních puchýřů. Ve chvíli, kdy dojde k jejich zaschnutí, již infekční není.

Jak se onemocnění léčí

Speciální léky konkrétně na pásový opar neexistují, proto dochází především k léčbě doprovodných symptomů a zabránění vzniku dalších komplikací. Lékař může doporučit masti s protizánětlivým účinkem či léky na tlumení bolesti. Ve vážnějších případech přistupuje k podání virostatik či antibiotik.

Při léčbě pásového oparu je nutné dbát na to, aby bylo postižené místo čisté a suché. Je vhodné nosit prodyšné oblečení, které zabrání zapaření rány.

Kdy navštívit lékaře?

V případě léčby pásového oparu je návštěva lékaře vhodná kdykoliv. Ten zkontroluje, jak vážné onemocnění je a poradí vhodnou léčbu. Existují ale případy, kdy je jeho návštěva nezbytně nutná. Ty jsou následující:

  • Vyrážka se objevila v oblasti obličeje, zejména v okolí očí.
  • V těhotenství.
  • Ve věku vyšším než 60 let.
  • Při onkologické či jiné náročné léčbě.
  • V případě chronických onemocnění, které mají za následek oslabení imunity.
  • Když se vyrážka nezlepšuje, případně horší a je velmi bolestivá.
Aktuálně

Rumburská nemocnice potřebuje do prosince získat lékaře pro internu…

  • 2 listopadu, 2021
  • by andrlovak1

Z rumburské nemocnice, která zajišťuje péči o 55.000 obyvatel výběžku, odchází primář chirurgického oddělení. Vrátit by se sem naopak měli chirurgové, kteří odešli do České Lípy v době, kdy budoucnost nemocnice v Rumburku byla nejistá. „Musíme stabilizovat chirurgické a interní oddělení, aby fungovala, budou přesunuti lékaři, kteří jsou na lůžkovém oddělení v ústecké Masarykově nemocnici,“ uvedl Štěrba. „Pokud by došlo k extrémnější situaci a dočasně během nějaké služby k nezajištění interny, vytvoříme logistické centrum a budeme svážet pacienty do Děčína,“ řekl.

Zdravotní personál chybí i jinde. „Věřím Krajské zdravotní, že dělá všechno proto, aby personál zajistila. Pokud se ale nesežene, panují obavy, že bude rumburská nemocnice prakticky uzavřena a občané ze Šluknovského výběžku to budou mít hodně daleko. Personální problémy jsou i na interně v Děčíně, to znamená, že nejbližší nemocnice je pak až v Ústí,“ řekl starosta obce Lipová Pavel Svoboda (STAN). Z Lipové do Ústí trvá cesta zhruba hodinu a půl, zatímco do Rumburku 20 minut. „Obavy jsou na místě. Hlavně bych chtěl, pokud taková situace nastane po 1. prosinci, abychom dostali informace a aby byla posílena rychlá záchranná služba a pacienti se dostali do nemocnic včas,“ řekl.

Spolupráce se Saskem

Svoboda apeloval na vedení Ústeckého kraje, které je vlastníkem Krajské zdravotní, aby se zasadilo o spolupráci s nemocnicemi Ebersbach a Sebnitz v sousedním Sasku. V roce 2019 uzavřel za Českou republiku memorandu o spolupráci se Saskem v oblasti zdravotní péče tehdejší a také současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Prakticky se však nic neděje. Podle Štěrby jde o pomoc hlavně s pacienty, kteří potřebují intenzivní péči v kritické situaci.

Krajské zdravotní (KZ), která v Ústeckém kraji sdružuje sedm nemocnic včetně rumburské, chybí zhruba 200 sester a 100 lékařů. Pomoci při shánění nových pracovníků by měla podle vedení KZ modernizace nemocnic i to, že samosprávy zajistí zdravotníkům bydlení. „Byli jsme jako starostové vyzváni, abychom poskytli pozemky nebo byty pro lékaře, všichni jsme připraveni pomoci,“ uvedl Svoboda. Lužická nemocnice přešla pod KZ loni v červenci. „Je to velká výhoda, protože personálně si mohou nemocnice vypomoci. Uděláme všechno proto, aby zdravotní péče se v Rumburku neomezila,“ uvedl hejtman Jan Schiller (ANO).

Aktuálně

V Rusku našli pohřešovaného lékaře, který léčil Navalného

  • 10 května, 2021
  • by andrlovak1

Murachovskij se pohřešoval od 7. května, kdy na terénní čtyřkolce odjel z lovecké základny ve vsi Pospelovo do hlubokého lesa. Známí se ho nejprve pokoušeli najít sami, ale nakonec se v sobotu obrátili na policii. V neděli se podařilo najít ministrovu čtyřkolku, ale Murachovskij zůstával nezvěstný.

Do pátrání se zapojila stovka policistů, záchranářů a dobrovolníků, jakož i vrtulník a bezpilotní stroje. ale ministr se nakonec objevil sám, když přišel do vsi Basly. „Byl přepraven do okresní nemocnice a podle předběžných údajů se cítí uspokojivě,“ citovala agentura TASS vyjádření oblastních úřadů, které slíbily později podat podrobnější informace.

Devětačtyřicetiletý Murachovskij se stal členem oblastní vlády loni v listopadu. Po jeho předchůdkyni Irině Soldatovové úřady vyhlásily mezinárodní pátrání kvůli podezření, že se při nákupu zdravotnického zařízení dopustila zpronevěr v řádu milionů rublů.

Jako primář dal Murachovskij loni v srpnu – po průtazích a naléhání německých lékařů – souhlas s přepravou Navalného do Berlína. Tvrdil, že omští lékaři nenašli v opozičníkově organismu stopy jedu a že se nejspíše jednalo o metabolickou poruchu.

List Kommersant připomněl, že ve stejné omské nemocnici pracovali dva lékaři, kteří letos náhle zemřeli: bývalý Murachovského zástupce pro anesteziologii a reanimaci Sergej Maximišin a šéf oddělení traumatologie a ortopedie Rustam Agišev.

Navalnyj zkolaboval při vnitrostátním letu ze sibiřského Tomsku do Moskvy a letoun nouzově přistál v Omsku. Podle pozdějšího vyjádření německých expertů byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok, kterou vyvíjel někdejší Sovětský svaz. To potvrdila i Organizace pro zákaz chemických zbraní.

Navalnyj otravu připsal přímo ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho tajné službě. Kreml podobná obvinění odmítá. Evropská unie za otravu uvalila sankce na Putinovy spolupracovníky a Rusko odpovědělo odvetnými sankcemi. Navalného, který se v Německu zotavil, ruské úřady po návratu do vlasti zadržely a poslaly na dva a půl roku do vězení, když mu letos v únoru dřívější podmíněný trest za údajnou majetkovou trestnou činnost změnily na trest nepodmíněný.

Zpravodaj

Lékaři mohou předpovědět, které ženě hrozí předčasný porod

  • 25 srpna, 202027 srpna, 2020
  • by Lucie Fílová

Praha 25. srpna (ČTK) – Lékaři mohou předpovědět, které ženě hrozí předčasný porod. V pilotním projektu vyšetřují těhotné, které už předčasně porodily nebo měly potrat. Podílí se na něm Gynekologicko-porodnická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Zástupci těchto institucí ho dnes představili novinářům. V ČR se ročně narodí asi 110.000 dětí, předčasných porodů před 37. týdnem těhotenství je zhruba sedm procent.

„Až u poloviny těchto maminek se předčasný porod díky tomuto screeningu daří oddálit,“ řekl vedoucí lékař Perinatologického centra kliniky Antonín Pařízek.

Pilotní projekt podpořený z fondů EU počítá s vyšetřením tisícovky těhotných. Zájemkyně o vyšetření ve 20. až 24. týdnu mají vyplnit dotazník na webu predcasnyporod.eu. Podle odpovědí lékaři vyhodnotí jejich rizikovost, a pokud je vysoká, pozvou ženu na vyšetření. Díky podpoře z evropských fondů je zdarma.

Veškeré příčiny předčasných porodů lékaři neznají. Podílí se na nich ale například kouření a užívání drog v těhotenství, chudokrevnost, chybějící předporodní péče, ale i stres. Častější jsou také u žen z nižších sociálních vrstev nebo s nízkou hmotností.

Vyšší riziko nesou podle lékařů ženy, které už dítě předčasně porodily, narodilo se jim mrtvé dítě, měly potrat ve druhém trimetru, nebo vícekrát potratily v prvním trimestru. V roce 2018 podle dat ÚZIS rodila předčasně každá pátá žena s touto anamnézou, bez ní každá dvacátá.

Vyšetření s odběrem krve, slin a moči a zároveň pomocí ultrazvuku trvá asi 45 minut. Vyhodnotí se koncentrace takzvaného fetálního fibronektinu. „Je přítomný ve vaginálním sekretu v rané fázi těhotenství. Postupně mizí a jeho přítomnost před 34. týdnem gravidity naznačuje blížící se předčasný porod,“ řekl vedoucí lékař oddělení šestinedělí Patrik Šimják. Ultrazvukem lékaři zjistí délku děložního hrdla, která může předčasný porod také signalizovat.

Z vyšetření lékaři dokážou poznat, jestli bude žena rodit do týdne, do dvou či čtyřech týdnů nebo 30., 34. nebo až 37. týdne. Podle toho mohou pomoci porod oddálit nebo více sledovat. U některých žen se jim daří porod oddálit až k donošení dítěte.

Předčasný porod je podle lékařů v rozvinutém světě největší komplikace v porodnictví. „Díky specializovaným oddělením a skvělé péči dnes většina miminek předčasný příchod na svět zvládá dobře, ale přesto řada rodin bojuje s následky nedonošenosti,“ uvedl Pařízek. Může jít podle něj i o celoživotní postižení, slepotu, mozkovou obrnu, epilepsii, poruchy autistického spektra nebo duševní poruchy. Čím dříve se dítě narodí, tím větší zdravotní komplikace mu hrozí.

van jw

Zpravodaj

Průměrný výdělek lékaře bude letos 88.000 Kč, sestry 47.500 Kč

  • 26 června, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Praha 26. června (ČTK) – Průměrný měsíční výdělek lékaře v akutní lůžkové péči podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) pravděpodobně letos dosáhne 88.312 korun, sestry 47.498 korun. Rozdíl mezi platem sester ve státních nemocnicích a mzdou u jiných zřizovatelů bude až 7000 korun. Data o odměnách zdravotníků v nemocnicích dnes zveřejnil ÚZIS. Vyplývá z nich také, že se zastavil úbytek zdravotních sester v nemocnicích.

„Podařilo se nám zastavit dosavadní kontinuální úbytek všeobecných sester a porodních asistentek v nemocnicích. Počet lékařů stabilně roste. Současné řady lékařů navíc za pár let doplní také absolventi ročníků lékařských fakult, jejichž kapacitu jsme navýšili o 15 procent,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Rok 2019 byl podle ÚZIS prvním rokem od roku 2012, kdy se zvýšil počet úvazků sester v akutní lůžkové péči. Nyní je jich více než 48.000, pořád ale zhruba o 1900 méně než v roce 2010. Čtyři roky po sobě rostou i kapacity v dlouhodobé a následné péči. Asi o dvě procenta přibylo i lékařů.

Průměrná mzda v ČR byla v roce 2019 podle dat Českého statistického úřadu 34.125 korun. Sestry v lůžkové péči pobíraly průměrně 43.865 korun, tedy její 1,29násobek. Plat lékaře byl loni v průměru 82.333 korun, tedy zhruba 2,4krát vyšší.

Odbory kritizují významný rozdíl mezi výdělkem lékařů a sester ve státních nemocnicích, které se musí řídit platovými tabulkami, a smluvními mzdami v nemocnicích měst, krajů nebo soukromých. Požadují, aby byly pro zdravotníky platové tabulky jednotné. U zdravotních sester letos bude rozdíl dosahovat až 7000 korun měsíčně. Například u lékařů ale loni mzdy rostly rychleji než platy.

ÚZIS upozorňuje také na velký podíl přesčasové práce zdravotníků. Základní tarif u lékařů v akutní péči tvoří 49 procent platu a 58 procent mzdy. U zdravotních sester jde o 56 procent platu a 66 procent mzdy.

 

Odměny zdravotníků v lůžkové péči:

Rok 2019Odhad 2020
PrůměrPlatMzdaPrůměrPlatMzda
Lékař akutní81.448 Kč85.238 Kč77.738 Kč88.312 Kč90.293 Kč85.342 Kč
Lékař ostatní76.213 Kč73.282 Kč79.143 Kč81.729 Kč81.432 Kč82.494 Kč
Sestra akutní43.865 Kč46.841 Kč39.840 Kč47.498 Kč50.660 Kč43.154 Kč
Sestra ostatní42.514 Kč47.876 Kč37.152 Kč48.277 Kč51.883 Kč38.949 Kč

zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

van snm

Zpravodaj

AI: V Egyptě zatýkají zdravotníky za kritiku řešení epidemie

  • 18 června, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Káhira 18. června (ČTK) – Organizace Amnesty International (AI) vyzvala egyptské úřady, aby přestaly zastrašovat a pronásledovat zdravotníky, kteří vládu kritizovali za její postup v době pandemie koronaviru. Podle AI bylo v Egyptě od března zatčeno osm pracovníků zdravotnictví, mezi nimiž byli lékaři a lékárníci, kteří se otevřeně k situaci vyjádřili na sociálních sítích.

V Egyptě se potvrdila nákaza u více než 49.000 lidí, zemřelých je tam 1850. Přes 400 z nakažených jsou zdravotníci a mezi mrtvými je jich 68. Jeden z egyptských představitelů v květnu přiznal, že čísla nejsou přesná a že nakažených může být až 100.000.

Zdravotníci si trvale stěžují na nedostatek ochranného materiálu, testů a lůžek.

„Egyptské úřady řeší krizi covidu-19 svou obvyklou represivní taktikou, místo aby chránily ty, kdo jsou v první linii, a zajistily jim bezpečnost a živobytí,“ uvádí se v prohlášení, které dnes AI vydala.

V posledních dnech je v Egyptě hlášeno více než 1000 nakažených denně, v pondělí tam zaznamenali rekordních 97 mrtvých za jediný den.

AI má informaci o zadržení šesti lékařů a dvou lékárníků, kteří zveřejnili své obavy na sociálních sítích. „Tato kampaň je nejen dalším omezením svobodného vyjádření názoru, ale také ochromuje ty, kteří bojují s touto krizí. Ohrožuje jejich životy i životy jiných,“ řekl Philip Luther z africké a blízkovýchodní sekce AI, jehož citovala agentura AP.

Svaz egyptských lékařů v úterý oznámil, že požádal prokurátora o propuštění zadržených.

sva lcm

Zpravodaj

V Číně zemřel lékař, jemuž po nákaze koronavirem ztmavla pleť

  • 3 června, 202018 července, 2020
  • by CRS Webmaster

Peking 3. června (ČTK) – V Číně v úterý zemřel lékař Chu Wej-feng, který se v lednu nakazil koronavirem a později mu v důsledku infekce či léčby ztmavla pleť. Zdravotnické zdroje tehdy uváděly, že důvodem bylo pravděpodobně poškození jater. Chu pracoval v centrální nemocnici ve městě Wu-chan, kde se nákaza objevila vůbec poprvé. Na čínských sociálních sítích vyvolala jeho smrt vlnu smutku, rozhořčení i otázek. Podle kritiků se vedení wuchanské centrální nemocnice v počátcích epidemie snažilo nákazu tajit a nutilo lékaře, aby pracovali i bez nejnutnějších ochranných pomůcek. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News.

Přesná příčina úmrtí urologa Chu Wej-fenga nebyla zveřejněna. Virem se nakazil hned v lednu v počáteční fázi epidemie a následující dva měsíce byl léčen v několika různých nemocnicích. V polovině března se jeho stav zlepšil, koncem dubna a v květnu ho ale postihlo krvácení do mozku.

V dubnu informaci o „těžké bitvě s virem“ lékaře Chu Wej-fenga a jeho kolegy, kardiologa I Fana zveřejnila čínská média. Uživatelé populární čínské sociální sítě Weibo byli tehdy ohromeni, když viděli, že oběma mužům výrazně ztmavla pleť v obličeji.

„Wuchanští lékaři s černou tváří“, jak se jim začalo přezdívat, se tehdy dočkali velkého ocenění jak od vysokých čínských představitelů, tak od řadových občanů. Čínská Komunistická liga mládeže je označila za „anděly, kteří svedli boj se smrtí“.

List China Daily uvedl, že lékař I Fan byl konečně propuštěn z nemocnice 6. května. Lékař Chu Wej-feng se podle všeho neuzdravil vůbec.

Oba lékaři působili ve stejné nemocnici jako třiatřicetiletý oftalmolog Li Wen-liang, který onemocnění podlehl 7. února. Li se před koronavirem snažil své kolegy varovat již v prosinci minulého roku, policie ho však obvinila z šíření poplašných zpráv.

Podle severu BBC News není jasné, jestli se oba zemřelí lékaři navzájem znali, protože wuchanská centrální nemocnice má údajně více než 4200 zaměstnanců. Stejně tak není známo, zda se lékaři mohli nakazit jeden od druhého. Podle čínského listu Global Times se totiž v nemocnici infikovalo asi 68 zdravotníků.

Stejně jako v případě Li Wen-lianga i smrt Chu Wej-fenga vyvolala hněv. Informaci o Chuově skonu sdílely na síti Weibo desítky tisíc lidí. Řada z nich kladla otázku, jak vlastně lékař zemřel. Chu byl od 7. února do 22. března napojen na mimotělní oběh ECMO, který nahrazuje funkci srdce a plic, a i poté dál zůstával na jednotce intenzivní péče. Jeho ošetřující lékař Li Šu-šeng v dubnu uvedl, že má obavy o jeho duševní zdraví.

Další diskutéři na síti Weibo vyzvali k propuštění vedoucích představitelů wuchanské centrální nemocnice. „Kdy bude konečně vedení nemocnice pohnáno k odpovědnosti?“ tázal se jeden z přispěvatelů. „Toto je pátý lékařský pracovník, který ve wuchanské centrální nemocnici zemřel,“ upozornil další.

Nezávislý čínský server The Epoch Times, který je v pevninské Číně blokován, napsal, že vysocí představitelé zmíněné nemocnice „přísně potlačovali počáteční varovné zprávy ohledně nemoci covid-19, aby nepronikly k lékařům, a nutili je vystavovat se obrovskému množství případů nákazy virem bez jakékoli ochrany“.

Zpochybňována je také transparentnost čínských údajů z poslední doby. „Netvrdili nám, že všichni pacienti s koronavirem se již dávno uzdravili a byli propuštěni z nemocnic?“ podotkl další diskutér.

Podle serveru BBC nová smrt wuchanského lékaře vzbuzuje obavy, že v čínských nemocnicích může být stále léčeno mnoho pacientů se zdravotními problémy, které jsou přímým důsledkem nemoci covid-19, ačkoli tito lidé již mají testy na koronavirus negativní.

lcm sva

Zpravodaj

Rozhovor: MUDr. Aleš Tomek o cévní mozkové příhodě

  • 7 května, 20203 srpna, 2020
  • by CRS Webmaster

Budeme si dnes povídat o cévní mozkově příhodě nebo lidově řečeno mrtvici. Co to je vlastně ta cévní mozková příhoda, co se během ní v našem těle odehrává.  

MUDr. Aleš Tomek

Tak cévní mozková příhoda je závažné onemocnění, které je způsobeno tím, že vaše mozkové buňky, část mozku je postižená nedokrevností, ischemií nebo krvácením. To znamená, dochází k zániku části mozku, a to se projevuje pak různými příznaky. To je u mrtvice právě to nejzvláštnější, že u každého pacienta může vypadat trošičku jinak a známe nejméně dvacet základních příznaků, které mrtvice může mít. Tady už asi je důležité říct pro všechny – jsou tři takové nejdůležitější. Ty jsou i obsažené v takovém hezkém testu, kde se testuje tvář, ruka a řeč. To znamená, pokud máte náhle vzniklou poruchu mluvení nebo náhle vzniklou poruchu hybnosti jedné poloviny těla anebo taky jedné poloviny tváře.  To znamená, pokud máte jeden z těchto tří příznaků pozitivní, tak jste podezřelý z toho, že máte mrtvici a měli byste ihned volat sanitku.

Jak k tomu ale vůbec dojde? Co se stane v tom mozku nebo v našem těle, že dojde k té cévní mozkové příhodě? 

MUDr. Aleš Tomek

Nejčastější je, asi devadesát procent všech mrtvic, je způsobeno uzávěrem cévy. Ten uzávěr může být způsoben řadou příčin, nejčastější je embolizace ze srdce, to znamená, asi třicet procent mrtvic je způsobeno tím, že sraženina, která vnikne v srdci, často u pacientů, kteří mají srdíčko nemocné, mají třeba arytmii jako je fibrilace síní, pak ta sraženina odlétne do těla a ucpe tu tenkou malou mozkovou cévu, která už ale může způsobit pak velké škody u toho pacienta. To je asi příčina číslo jedna. Číslo dvě jsou pak postižení velkých mozkových tepen nebo malých mozkových tepen, které mají stejné rizikové faktory jako třeba infarkt myokardu.

A může přijít ale mrtvice jen tak z ničeho nic u zdravého člověka, aniž bychom něco tušili?

MUDr. Aleš Tomek

Tak nikdo z nás není úplně zdravý, to vám řekne každý lékař, ale určitě může postihnout i dosud zcela zdravého pacienta a udeří opravdu zčista jasna. Ty příznaky jsou opravdu tak rychlé, že pacient je jednu minutu zdravý a pak náhle během další minuty už je zcela ohrnutý, třeba nemůže mluvit. Když bychom měli mluvit o těch mladších pacientech bez nějakých zásadních rizikových faktorů, tak samozřejmě je to možné, ale velmi vzácné, nutno říct. Nejčastější oběti mrtvice jsou pacienti staršího věku, kteří již mají cévy nebo srdce nějak nemocné.

Jsou někteří lidé, kteří jsou k mrtvici náchylnější? Je to třeba v genech?

MUDr. Aleš Tomek

V genech je jenom malá část mrtvic, opravdu drtivá většina si to způsobí sama svojí životosprávou nebo prostě tím, že se dožijí vysokého věku, protože věk je asi tím nejhlavnějším rizikovým faktorem a malá část mrtvic může být způsobená geneticky. To je pak většinou tak, že v těch rodinách máte nějaké rodinné příslušníky, předky, kteří měli mrtvici třeba do padesáti let nebo radši ještě do čtyřiceti. Tak pak mohou být různé vzácné genetické příčiny, ale těch je opravdu promile.

Jak se vlastně ta cévní mozková příhoda projeví? Na čem poznáme, že se jedná o cévní mozkovou příhodu?

MUDr. Aleš Tomek

Tak tady je potřeba říct, že jsou dvě věci: potřeba jednat, pokud vám samotnému, jako tomu, kdo tu mrtvici si prodělává, není dobře, tak pokud je mu divně, tak je lepší si samozřejmě zavolat záchrannou službu, ale hlavně to musí znát jeho nejbližší, protože často pacient s mrtvicí bohužel sám nemůže vůbec nic říct, protože nemůže mluvit, nemůže si nikam dojít, protože se nemůže hýbat. To znamená, je potřeba otestovat, pokud se někdo začne chovat nějak divně nebo nemůže ničím hýbat, otestovat ty základní tři příznaky. To znamená, nechat se toho daného postiženého usmát – pokud jedna strana úst se nesměje a jakoby klesá dolů, nehýbe se, tak hned volat sanitku. Stejně tak nechat předpažit, deset vteřin ruce před sebe. Pokud jedna ruka klesá nebo není vůbec schopný ten jedinec ji zvednout, tak zase – hned volat sanitku a zeptat se, aby vám ten člověk plně rozuměl a taky správně odpověděl. Zeptat se třeba na adresu nebo na práci, na něco ne tak úplně jednoduchého a nespokojit se s tím, že někdo vám přikývne nebo zamručí.

Teď k té rychlosti a podcenění příznaků. Je naprosto klíčové dorazit do nemocnice včas. Je známo, že my můžeme část pacientů úspěšně léčit a jsme tím úspěšnější, čím je dřív u nás pacient v nemocnici. To znamená, optimální pacient by měl dorážet někdy třeba na konci první hodiny toho, co ty příznaky trvají, protože samozřejmě víme, že tam vždycky je nějaké zdržení: než vy zavoláte sanitku, než sanitka dojede, než vás sanitka odveze do specializované nemocnice. To je taky potřeba říct – ne každá nemocnice by měla léčit mrtvici, těch je čtyřicet pět po celé republice rovnoměrně.

Když pacient dorazí do čtyř a půl hodin, tak mu můžeme nabídnout rozpuštění té krevní sraženiny, což je, jak jsme řekli, problém devadesáti procent pacientů. To se dělá pomoci trombolýzy, to je taková kapačka s drahým lékem, který rozpustí tu sraženinu. Pokud je ucpaná nějaká větší mozková céva, je ještě možnost mechanické léčby, trombektomie, která se dělá katetrizačně. To znamená, že pomocí zavedení drátku katetru, kterým tu sraženinu odstraníme, a ta je možná pro většinu pacientů nebo pro všechny do šesti hodin a pak ještě pro menší část až do čtyřiadvaceti hodin, ale to ten pacient musí mít štěstí a už není každý zachranitelný po té šesté hodině.  To znamená, platí, že máte-li podezření, že to je něco divného a lidi to opravdu často sami nedovedou poznat, co se jim vlastně děje, pokud je vám nějak zvláštně, nemůžete vykonávat nějaké duševní funkce, nemůžete si najednou něčím pohnout nebo vás něco brní nebo je vám najednou špatně a zvracíte a motáte se, tak je nejlepší ihned volat sanitku a dostat se do specializovaného centra co nejdříve.

Když se podíváme taky na nebezpečnost mrtvice, tak možná stojí v dnešní době infekcí koronavirem zmínit, že každý rok zemře v České republice přes osm tisíc lidí na cévní mozkovou příhodu. Přičemž, když se podíváme na celosvětové škody a ztráty na životech, způsobené koronavirem, tak je to zatím jenom tři tisíce. To znamená, ta velikost toho problému, který je tady a který je setrvalý, je násobně větší. Samozřejmě není to něco infekčního, ale je to vlastně taky epidemie, protože jak se dožíváme delšího a delšího věku, tak opravdu přes pětadvacet tisíc lidí dostane ročně v České republice mrtvici. A jak vidíte, čtvrtina z nich na ni zemře.

Při té mrtvici, která nebolí, jde o minuty. Je to tedy pravda, že to nebolí, pane doktore?

MUDr. Aleš Tomek

Je to pravda. Drtivou většinu pacientů nic nebolí. Je tam malá část pacientů, jak jsme říkali, že devadesát procent je ischemie, pak taky je deset procent krvácení a tam je část pacientů, asi jeden a půl procenta ze všech, kteří mají naopak velmi krutou bolest hlavy. Takže to jsou ti, co mají krvácení mezi mozkové obaly, to je velmi nebezpečný podtyp mrtvic, a ten má naopak velmi krutou bolest hlavy. A pak dalších pět až deset procent pacientů buď s intracerebrálním krvácením, to znamená do mozkové tkáně nebo taky někdy u některých nedokrevností ta hlava bolí, ale ne nějak strašně. Ale devadesát procent pacientů nemá žádné bolesti, jenom jim jakoby nějaká funkce vypadne.

Může se tedy stát, že bychom prodělali cévní mozkovou příhodu, aniž bychom o tom věděli?

MUDr. Aleš Tomek

Pokud proděláte nějakou příhodu, která sama odezní, tak to se děje. To víme často, že pacienti prodělají nebo že jsou ty příznaky takové, že ti pacienti to nepřičítají té mozkové mrtvici, tak to je taky možné. A pak je ještě další taková jednotka, kdy proděláte vlastně malou mrtvici ve vašem mozku uzavřením nějaké velmi drobné cévy, která zrovna je v oblasti, která nemá žádné jasné projevy. To znamená, nezpůsobí vám poruchu hybnosti, poruchu zraku, poruchu řeči, takže vy si toho nevšimnete. To víme, že mozek, když stárne a postupně se zužují a přiuzavírají různé drobné mozkové cévky, tak takový proces opravdu může být a projeví se pak až dlouhodobě, když už se toho nashromáždí hodně, tím, že ten pacient má například postižení uvažování a myšlení, to znamená kognitivní deficit, něco jako Alzheimerovu nemoc, ale způsobenou cévními příčinami.

Cévní mozková příhoda má často bohužel zdravotní následky. Když nepřijedeme v lékaři včas, jaké ty zdravotní následky mohou být?

MUDr. Aleš Tomek

Je to tak, že když vezmu celou množinu pacientů, kteří prodělají mrtvici, tak víme, že tak zhruba jedna čtvrtina z nich zemře. Pak máme další čtvrtinu, kteří jsou velmi těžce postižení. To znamená, že prodělají tak těžkou mrtvici, že jsou třeba upoutáni doživotně na lůžko. Ta skupina těch, co prodělají mrtvici a mají velké následky, tak je pak doplněna těmi, co mají následky lehčí, jsou schopní být třeba doma, ale už to nikdy není to, co to bývalo. Jenom tak někde mezi čtvrtinou až polovinou pacientů ty následky má minimálně a platí, že je to spíš víc než polovina těch, co mají ty těžké následky, když se k nám dostanou pozdě, a naopak minimální následky mají ti, kteří dostanou léčbu co nejdříve. To znamená ten sociální problém způsobený mrtvici je samozřejmě rozsáhlý, protože určitě je víc pacientů postižených, než kolik jich zemře, a vemte si, že jsme si říkali, že jich zemře přes osm tisíc, to znamená, že každý rok přibyde asi mnoho dalších tisíc pacientů, kteří mají nějaké trvalé následky.

Znamená to že, když nás postihne cévní mozková příhoda, tak máme velké štěstí, jestli máme někoho takzvaně na blízku.

MUDr. Aleš Tomek

Určitě, a hlavně někdo informovaný. To je klíčové, já vždycky říkám nebo my se snažíme s kolegy z neurologie a s kolegy s dalších odborností, aby bylo povědomí o mrtvici co největší, což je právě to, co tady dneska děláme, aby si lidi zapamatovali, protože proběhla ve světě řada vědeckých studií, kde se vždycky dělala nějaká kampaň o tom, jaké jsou příznaky mozkové mrtvice a pak zkoumali, jestli bude víc lidí chodit dřív do nemocnice. Vždycky byl tam vidět jenom mírný efekt, který ale v čase vymizel. To znamená, proto my musíme ty kampaně dělat neustále. Další věc jsou školní osnovy. Je zajímavé, že zatím v České republice není vůbec to, že aspoň ty tři základní příznaky mrtvice jsou součástí vzdělávacího programu. Když se podíváme na to, co se učí dnešní děti o zdravovědě, tak se učí řadu možná i trochu zbytečných věci jako třeba co dělat, když je uštkne zmije, ale neučí se tři základní příznaky mrtvice, což chceme s kolegy taky změnit.

Může se, pane primáři, opakovat cévní mozková příhoda?

MUDr. Aleš Tomek

Může, samozřejmě. Je tam riziko opakování v průměru někdy kolem šesti až osmi procent za rok. To znamená, proděláte-li jednu mrtvici, tak máte zhruba jedna ku deseti nebo jedna ku dvanácti šanci, že ten další rok ji dostanete znovu. Ale velmi se to liší podle toho, jaká byla příčina té mrtvice. Jsou některé velmi rizikové stavy, jako je třeba ta fibrilace síní, a někdy zase naopak taková méně rizikové. To znamená, že šance jeden ku stu, pokud jste mladší pacient, který má embolizaci skrz vrozenou srdeční abnormitu. Je velmi důležité každého pacienta důkladně vyšetřit a zjistit, co bylo nejpravděpodobněji tou příčinou.  To už je pak práce samozřejmě neurologů, kteří pacienta ošetřují, a každý by měl být po mrtvici vypuštěn, pokud se vrací zase do svého života, s nějakou preventivní léčbou. Tam je nejdůležitější říct, že hlavní je rizikový věk a ten léčit neumíme. Dvojka za věkem populačně je vysoký krevní tlak. To znamená je potřeba opravdu ještě víc než před tou mrtvicí tak určitě po té mrtvici léčit vysoký krevní tlak. Další je už zmíněná srdeční arytmie, kterou je potřeba řešit se svým kardiologem a brát léčbu antikoagulační na ředění krve. Další jsou pak významné zúžení, stenózy přívodných mozkových cév, které je potřeba řešit operačně, eventuálně stentingem. A pak hlavně, a to je to nejdůležitější, co musí dělat pacient sám a taky často se ukazuje jako nejtěžší, změny na životosprávě. To znamená, třeba zejména pravidelný pohyb a aktivita, alespoň každý den dlouhá procházka, nejméně třikrát týdně třičtvrtěhodinová procházka je naprostý základ, pokud je toho ten člověk schopen. Druhou věcí je samozřejmě dieta. To znamená, ne že by byla nějaká speciální, ale zdravá, vyvážená, racionální strava. To znamená nepřejídat se tučného, mastného, ale hlavně ovoce, zeleniny, ryb, lehčí maso. Další je samozřejmě kouření a alkohol, rozšířené nešvary, kdy platí nekouřit a alkoholu velmi málo, prakticky vůbec. Jsou takové kontroverzní názory, že malé množství alkoholu pomáhá, ale pro mrtvice se to konkrétně vůbec neprokázalo. Co se říká, tak platí pro infarkty myokardu, ale po mrtvici vlastně není žádný signál, že by malé množství alkoholu pomáhalo.

Takže ani stopička alkoholu neroztáhne naše cévy?

MUDr. Aleš Tomek

Překvapivě ty výsledky, když se analyzují, tak jsou velmi rozporuplné. Těch studií probíhá celá řada, každá je nějak ovlivněná. Víte, že se doporučuje malé množství vína a určitě se najdou skupiny kolegů, kteří se mnou nebudou souhlasit. Já samozřejmě říkám, pokud pacient to má jako svoji životní radost, aspoň nějaké malé množství, tak já tomu taky nějak nebráním, ale kdyby si ten pacient myslel, že tím, že bude pít drobné množství alkoholu, že si pomůže a sníží riziko další mrtvice, tak u mrtvice to neplatí.

To jste možná teďko někoho zklamal. Může samozřejmě ten životní styl za mnohé, to si povídáme tady se všemi lékaři. Co obezita? Znamená to, že když máme nějakou nadváhu, měli bychom radši nějaké to kilo shodit?

MUDr. Aleš Tomek

Extrémní obezita – určitě ano. Mírná nadváha, pokud je ten pacient aktivní i přes tu mírnou nadváhu, tak naopak tak špatná není. Zas extrémně hubení pacienti – taky to není dobře. To znamená, zlatý střed a samozřejmě optimální váha, eventuálně mírná nadváha, přece s přibývajícím věkem je to v populaci rozšířenější, ale platí, že i když jste obézní, ale budete stále aktivní a budete se pohybovat, tak to vaše riziko je určitě menší.

Možná na závěr ještě, pane primáři, je to mýtus, když vlastně máme nějaký úraz a v těle máme nějakou krevní sraženinu, na kterou nepřijdeme během nějakého toho vyšetření nebo nám ani nic nenaznačuje, že by mělo dojít k tomu, že bychom tu krevní sraženinu mohli mít, může dojít k cévní mozkové příhodě?

MUDr. Aleš Tomek

Tak po každém úraze, kde je nějaké krvácení, tak se tělo brání tím, že zvyšuje srážlivost krve, takže ano, stavy po úrazech pro některé pacienty mohou být zvýšením rizikem prodělání cévní mozkové příhody. Stejně jako platí, že vyšší riziko mrtvice mají pacienti po operacích. To znamená, to už ale lékaři ví, a měli by správně zahájit prevenci ředění krve.

 

 

Navigace pro příspěvky

1 2
ŽIVOTNÍ STYL U PACIENTŮ S PSYCHÓZAMI

ŽIVOTNÍ STYL U PACIENTŮ S PSYCHÓZAMI

více
Pokud máte zájem o zveřejnění vašeho článku na portálu MedNews, můžete jej zaslat na e-mail:
redakce@mednews.cz

Kalendář akcí

Únor

Březen 2023

Duben
MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU
27
28
29
30
31
1
2
Březen

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

30

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Březen

31

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

1

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
3
4
5
6
7
8
9
Duben

2

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

3

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

4

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

5

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

6

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

7

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

8

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
10
11
12
13
14
15
16
Duben

9

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

10

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

11

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

12

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

13

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

14

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

15

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
17
18
19
20
21
22
23
Duben

16

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

17

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

18

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

19

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

20

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

21

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

22

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
24
25
26
27
28
29
30
Duben

23

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

24

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

25

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

26

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

27

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

28

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
Duben

29

6:00 am - 9:00 pm

Konference pro zdravotníky

Václavské náměstí 36
1
2
3
4
5
6
7
Přidat akci

Newsletter

Zajímají vás pravidelné informace ze světa zdravotnictví a životního stylu? Vyplňte vaši e-mailovou adresu a my vám budeme posílat výběr toho nejzajímavějšího.

Vyplněním e-mailové adresy a odesláním souhlasím s GDPR.

  • RSS
  • GDPR
Kontakt: MedNews, spol. s.r.o.
V Háji 1214/13, 170 00 Praha 7
Tel.: +420 604 992 595
E-mail: redakce@mednews.cz
Copyright © 2020
MedNews.cz
All Rights Reserved
Created by CRS