Lékaři se snaží vytipovávat lidi s budoucí revmatoidní artritidou

Praha 21. července (ČTK) – Lékaři se snaží vytipovávat lidi, u kterých se v budoucnu může projevit revmatoidní artritida (RA), například podle výskytu nemoci v rodině. Pro dobrou účinnost léčby je důležité znát správnou diagnózu brzy po prvních příznacích. Novinářům to dnes řekl Ladislav Šenolt z Revmatologického ústavu. RA je nevyléčitelná nemoc, která postihuje zejména klouby, které bolí a otékají. Léčba ale může příznaky prakticky eliminovat.

Revmatologové se proto snaží edukovat i praktické lékaře, aby u svých pacientů s bolestmi kloubů na RA mysleli. „Devadesát procent lidí má jiné příčiny bolestí kloubů než je autoimunitní nemoc. Proto je to poměrně složité,“ vysvětlil Šenolt. Nasměrovat lékaře na RA může podle něj i stisk ruky, pro pacienty je příční stisk záprstních kůstek bolestivý. Ideální podle lékařů je nasadit první léky na RA do tří měsíců od prvních příznaků.

V Česku je nemocných podle odhadů asi 91.000, u některých nemoc nebyla diagnostikovaná. „Počet pacientů v následujících letech bohužel poroste. V roce 2020 bude přes 107.000, do roku 2025 přes 143.000,“ řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Podle Šenolta se výskyt nemoci v populaci nezvyšuje, přibývá ale lidí ve věku nad 40 let, u kterých se nemoc nejčastěji projeví. Při RA imunitní systém nesprávně reaguje a „bojuje“ proti vlastním kloubům. Ty otékají a bez vhodné léčby se začnou deformovat nebo rozpadat. Někdy jsou tak nutné i operace.

Pacientům jsou nejprve po diagnóze nasazené protizánětlivé léky typu kortikoidů. Pokud nezabírají ideálně, kombinují se nebo nahrazují moderní biologickou léčbou. Ta je pro pacienty s RA dostupná už zhruba 20 let, díky čemuž se snižuje i jejich cena. Jde o bílkovinné preparáty vyvinuté genetickými inženýry, které jsou schopny cíleně ovlivňovat buněčné struktury, které nemoc způsobují. Mohou tak přerušit patologický proces a potlačit nebo zastavit nepříznivou imunitní reakci. Právě vysoká cena je limitací vstupu nových moderních léků do úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Za posledních pět let se náklady na měsíční léčbu jednoho pacienta snížily o více než třetinu.

Podle Šenolta mají moderní léky také vliv na množství komplikací jako jsou cévní mozkové příhody, infarkty a plicní embolie. Od roku 2012 je diagnostikováno dvojnásobné množství pacientů, hospitalizací je ale proti té době polovina. Také příčiny úmrtí pacientů se v současné době neliší od běžné populace. Podle Duška se za posledních sedm let také o tři až čtyři roky prodloužila průměrná doba dožití.

Příčiny vzniku onemocnění nejsou známy, určitý vliv mají ale genetické předpoklady. Nemoc se vyskytuje třikrát častěji u žen než u mužů. Často postihuje lidi v produktivním věku. Dříve lékaři uváděli, že do deseti let od prvních příznaků je polovina lidí v invalidním důchodu. To už podle Šenolta přestává být pravda. Podle výpočtu Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) mohl stát na invalidních důchodech pacientů s RA, pokud jsou správně léčeni, ušetřit v letech 2010 až 2017 až 399 milionů korun.

van mal