Jak posílit dětskou imunitu?

6 listopadu, 2023
by andrlovak1

Silná imunita je pro naše nejmenší základem zdravého vývoje a bezstarostného dětství. V dnešním uspěchaném světě však dětská imunita občas čelí stejným výzvám jako imunita rodičů. A čím dál více vlivů může snížit dětskou odolnost proti nemocem. Proto je klíčové věnovat pozornost imunitě a posílit obranyschopnost děti. V tomto článku vám přinášíme praktické tipy, jak podpořit imunitu vašeho dítěte.

Pravidelný pohyb a zdravá strava

Name: Konference pro zdravotníky
Start: 2023-11-27
End: 2023-11-27
Location: Václavské náměstí 36

Pohyb a správná výživa jsou základními pilíři silné imunity. Zapojte děti do různých sportovních aktivit, hraní venku nebo je zapište na školní kroužky. Zdravá strava bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné obiloviny a bílkoviny dodá dětem potřebné živiny a vitamíny pro přirozenou imunitu a posílení jejich obranyschopnosti. Například vitamín C v ovoci a zelenině podporuje tvorbu bílých krvinek, které bojují proti infekcím a zinek napomáhá rychlejšímu hojení ran.

Dostatek spánku

Kvalitní spánek je důležitý pro regeneraci těla nejen dospělých, ale i našich nejmenších. Imunitní systém dětí potřebuje dostatek odpočinku, proto se ujistěte, že děti spí dostatečný počet hodin odpovídající jejich věku. Pravidelný spánkový režim posiluje obranyschopnost těla a snižuje náchylnost k nemocem.

Prevence a očkování

Prevence je vždy lepší než léčba. Očkování je důležitým nástrojem pro ochranu dětí před závažnými infekčními chorobami. Poraďte se s vaším pediatrem a ujistěte se, že vaše děti jsou chráněny před většinou závažných onemocnění.

Správná hygiena

Pamatujete si, jak vás jako děti nebavilo mýt si ruce několikrát denně? Nebylo to jen tak z rozmaru. I vy učte své děti, jak si správně umývat ruce, a to zejména před jídlem a po použití toalety. V uvozovkách prostým mytím rukou snižuje riziko přenosu virů a bakterií.

Prospěšná probiotika

Probiotika jsou užitečné bakterie, které žijí ve střevech a podporují zdraví trávicího systému. Studie ukazují, že probiotika mohou také pomoci posílit imunitní systém. Některé potraviny, jako jogurt nebo kysané zelí, přirozeně obsahují probiotika a jsou skvělým doplňkem ke zdravé stravě.

Omezte stres

Při slově stres si vybavíme uspěchaného dospěláka v práci nebo studenta před zkouškou, jenže stres mohou zažívat i děti. Ti ho na rozdíl od nás nedokáží včas rozpoznat a pojmenovat. Stres v dospělosti, stejně tak u dětí, může negativně ovlivnit imunitní systém. Pomáhejte dětem zvládat stresové situace jako je škola nebo nová prostředí a vytvořte jim podporující a bezpečné zázemí domova.

Dbejte na zdravý životní styl, pravidelně navštěvujte lékaře a zapojte do péče o zdraví celou rodinu. Silná imunita je klíčem k odolnosti proti nemocem a ke spokojenému a aktivnímu dětství.

Výzkumy a studie

Vědci: Za častější alergie u chlapců asi může nižší počet…

9 srpna, 20229 srpna, 2022
by andrlovak1

„Výskyt alergických onemocnění roste, a tím i zatížení socio-ekonomických a zdravotnických systémů. Proto se mnoho vědců věnuje hledání způsobu, jak rozvoj alergie předvídat a případně mu zabránit,“ sdělil spoluautor výzkumu Viktor Černý k tomu, proč se tým zaměřil na novorozence. „Je to složité, protože alergie vznikají z různých důvodů. Víme ale, že prenatální období je v tomto ohledu zásadní,“ dodal vědec.

Právě chlapce alergie v dětství trápí častěji než dívky. Ženy naopak alergie více postihují v dospělosti. Studie podle expertů prokázaly u chlapců v předpubertálním věku vyšší výskyt jak respiračních, kožních nebo potravinových alergií, tak i prudkých reakcí organismu po kontaktu s alergenem. Najít odlišnost, která to způsobuje, by tak mohlo znamenat objev parametru, na jehož základě by se zvýšené riziko alergie odhalilo. Pupečníková krev je pak podle Černého obzvlášť vhodný materiál k výzkumu, neboť ji lze získat šetrně hned po narození, aniž byl zatížen krevní oběh dítěte.

Autoři studie, kterou publikoval časopis Biomedicines, se zaměřili na takzvané regulační T lymfocyty. Tyto buňky jsou podle vědců zásadní k udržení rovnováhy imunitního systému. Posuzují škodlivost cizorodých látek a zároveň tlumí imunitní reakci proti těm, které vyhodnotí jako neškodné. Pokud se to ale u potenciálního alergenu nepodaří, může vzniknout alergie. Regulační T lymfocyty se dělí na přirozené a získané, které vzniknou až po setkání s vnějšími podněty. Děti mají zpočátku získaných mnohem méně než přirozených, neboť před narozením dochází k malému kontaktu s vnějším světem. Placenta a plod na druhou stranu nejsou sterilní, a regulační buňky tak vznikají i během vyzrávání imunity těsně před porodem a po něm.

„Právě těchto klíčových buněk jsme u novorozených chlapců zaznamenali menší množství než u děvčat. Jejich imunitní systém je tedy při příchodu na svět v tomto ohledu méně vyzrálý, a to je zřejmě příčinou, proč u nich v předpubertálním věku o něco častěji vznikají alergie,“ uvedl Černý. Podle týmu by právě počet a funkčnost těchto buněk mohly být ukazateli budoucího rizika rozvoje alergie. „Nejsme ovšem ve stadiu, kdy bychom tuto metodu mohli hned začít využívat. Na to je příliš komplikovaná a žádný rychlý test k dispozici v současnosti nemáme. Snažíme se pochopit mechanismy a zpřesnit naše poznání,“ uzavřel Černý.

České zdravotnictví

Stres urychluje imunitní stárnutí

20 července, 202220 července, 2022
by andrlovak1

Stárneme všichni, ale proč jsou někteří lidé zdravější? Co je příčinou drastických zdravotních rozdílů u dospělých ve stejném věku? Nejnovější výzkum pomáhá vysvětlit souvislost mezi celoživotním vystavením stresu a klesající vitalitou imunitního systému.

Stres ve formě traumatických událostí, pracovního vypětí a chronického stresu urychluje stárnutí imunitního systému a potenciálně zvyšuje riziko rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění a nemocí způsobených infekcemi, jako je COVID-19.

„Vzhledem k tomu, že světová populace stárne, je nezbytné porozumět rozdílům ve zdraví souvisejícím s věkem. Změny imunitního systému související s věkem hrají zásadní roli při zhoršování zdraví,“ řekl hlavní autor studie Eric Klopack z University of Southern Carolina.

S vyšším věkem imunitní profil člověka slábne a v krevním oběhu se vyskytuje příliš mnoho „opotřebovaných“ bílých krvinek a velmi málo „čerstvých“ bílých krvinek připravených vypořádat se s novými vetřelci. Imunitní stárnutí je spojeno nejen s rakovinou, ale také s kardiovaskulárním onemocněním, zvýšeným rizikem zápalu plic, sníženou účinností vakcín a stárnutím orgánového systému.

Co je ale příčinou zdravotních rozdílů u dospělých ve stejném věku? Pro tyto účely vědci analyzovali dotazníkové odpovědi 5 744 dospělých Američanů ve věku nad 50 let. K tomu analyzovali vzorky krve od účastníků průtokovou cytometrií, laboratorní technikou, která počítá a klasifikuje krevní buňky, které se pohybují v úzkém proudu před laserem.

Podle očekávání měli lidé s vyšším skóre stresu zdánlivě starší imunitní profily, s nižším procentem čerstvých bojovníků s nemocemi a vyšším procentem těch opotřebovaných.

Některé zdroje stresu neumíme ovládat, ale můžeme se účinně bránit

Minulé výzkumy naznačují, že proces snižování produkce imunitních buněk urychlují faktory životního stylu, jako je špatná strava a nedostatek pohybu, které jsou oba spojeny se sociálním stresem. Studie ukázala, že lidé, kteří zažívají více stresu, mají horší stravovací a cvičební návyky, což částečně vysvětluje, proč jejich imunitní systém stárne rychleji. Proto zlepšení stravy a cvičení u starších lidí může pomoci snížit imunitní stárnutí spojené se stresem.

Zdroj informací www.medicalxpress.com a informační portál www.labtestsonline.cz

Prevence a léčba

Genetik: U omikronu se očekává snížení účinnosti vakcín i imunity po prodělání

9 prosince, 2021
by andrlovak1

Odborníci podle Pačese mají k dispozici už některá data o omikronu, z kterých lze odhadnout trendy. Špatnou zprávou je podle genetika to, že varianta je výrazně více infekční. „Lidé, kteří prodělali nákazu nějakou předcházející variantou, tak bohužel jejich imunita proti variantě omikron není moc dobrá,“ řekl Pačes. Předběžné výsledky dvou studií také ukazují, že je možné očekávat i snížení účinnosti vakcín proti covidu.

Dobrou zprávou podle Pačese je, že odborníci zatím nemají žádná data, která by ukazovala, že je tato varianta příliš nebezpečná. „Ale je to pořád ještě na začátku, protože těžké případy přicházejí až se zpožděním,“ poznamenal.

Důvodem, proč je imunita získaná proděláním covidu proti omikronu horší, je podle Pačese to, že všechny předcházející varianty jsou od sebe relativně dost vzdáleny. „Od té původní si každá šla svým vlastním směrem,“ uvedl Pačes. Nyní dostupné očkování bylo vyvinuto právě proti původní variantě.

Některá data naznačují, že by k omikronu mohly být náchylnější děti. Podle Pačese se dopad na tuzemskou populaci nedá odhadnout, protože v Jihoafrické republice je populace mnohem mladší, v ČR mají lidé jiná přidružená onemocnění, která mohou průběh ovlivnit. Srovnání epidemických vln předchozích variant a omikronu ale podle Pačese ukazuje posun k nižším věkovým kategoriím. Proto doporučuje očkování dětí proti covidu.

Výzkumy a studie

Výzkum: Linie viru lymfocytární meningitidy se pojí s určitými poddruhy…

7 října, 202120 října, 2021
by andrlovak1

Podle první autorky publikace Aleny Fornůskové z ÚBO se virus LCMV vyskytuje po celém světě. Člověk se jím nejčastěji nakazí od myši domácí. Fornůsková upozornila, že virus u lidí může způsobit nemoc podobnou encefalitidě. Obzvlášť nebezpečná je pro pacienty, kteří mají problémy s imunitou, ty může i zabít. U těhotných žen virus napadá a poškozuje plod. Výskyt viru není běžný, u myší se uvádí v rozmezí nula až 25 procent.

Podle evoluční bioložky Joëlle Goüy de Bellocqové různé poddruhy mastomyší mají své vlastní viry, a ty pravděpodobně neumějí překonat genetickou bariéru těchto poddruhů. „Na základě hostitelských druhů jsme pak schopni predikovat, kde se který virus či jeho varianta nachází,“ dodala vědkyně, která vede na ústavu tým Evoluční interakce holobiontů.

Podle AV je střední Evropa strategickým místem pro studium evoluční historie LCMV a jejich hostitelů kvůli genetické bariéře mezi dvěma poddruhy myši domácí – myší západoevropskou a myší východoevropskou. Výzkumu tohoto oboru vědci v ÚBO věnují více než dvě dekády. Tým otestoval 748 myší ze 179 různých lokalit v západních Čechách a Bavorsku z let 2008 – 2019. Virus genetickými analýzami odhalil u šesti vzorků z malého území v Ústeckém kraji. Výsledkem výzkumu mimo jiné je, že LCMV je ´věrný´ svému hostitelskému druhu, uvedla Fornůsková.

Jelikož různé linie LCMV mají odlišnou infekčnost, jde podle vědců o zásadní zjištění. Poznatky jsou důležité i pro pochopení toho, jak se virus přenáší a jak cirkuluje v myších populacích.

Výzkumy a studie

AIDS – po španělské chřipce nejhorší virová epidemie od roku…

2 června, 2021
by andrlovak1

AIDS je zkratka anglického termínu Acquired Immune Deficiency Syndrome, což je překládáno jako syndrom získaného selhání imunity. Jedná se o příznaky, které vedou ke snížení a následné úplné ztrátě obranyschopnosti organismu, čímž se organismus stává náchylným k řadě dalších infekčních onemocnění. Původcem je virus HIV (virus lidské imunodeficience), který v organismu napadá určitou skupinu bílých krvinek (T-lymfocyty), ve kterých se množí a následně je zabíjí, čímž snižuje zmíněnou obranyschopnost. To vede k selhávání imunity a následnému rozvoji onemocnění AIDS.

– Na nemoc AIDS, na kterou ani po 40 letech od prvního popisu neexistuje účinná vakcína, dosud podle odhadů zemřelo přes 33 milionů lidí, což z nemoci činí druhou nejhorší virovou nákazu po španělské chřipce od začátku 20. století. Pandemie španělské chřipky si v letech 1918 až 1920 vyžádala 40 až 50 milionů mrtvých, s nemocí covid-19 dosud zemřelo přes 3,2 milionu lidí.

– Díky novým lékům se ale úmrtnost na AIDS v posledních letech výrazně snižuje – vrcholem bylo 3,1 milionu mrtvých v letech 2002 a 2004, v roce 2019 zahynulo na AIDS na 690.000 lidí.

– Současná lékařská věda nedokáže AIDS vyléčit, dokáže ale oddálit jeho propuknutí a zpomalit jeho průběh či přenos na další lidi. Podle odhadů je nyní možnost dožití bez léčení 11 let, s léčbou se blíží normálním rokům dožití.

Přenos

– Známy jsou tři základní cesty přenosu viru HIV. Jedná se o přenos krevní cestou, nechráněným pohlavním stykem a z matky na plod. V prvním případě může být virus předán při krevní transfúzi, kdy je postiženému „darována“ infikovaná krev, druhou variantou je pak použití infikovaných injekčních stříkaček například při aplikaci drog. Nechráněný pohlavní styk je další možností přenosu viru, a to jak při koitální, anální nebo orální formě. Nejvyšší riziko je při análním styku, dostatečnou ochranu (i když ne stoprocentní) poskytuje kondom. K přenosu viru HIV z matky na plod může dojít kdykoliv během těhotenství, porodu nebo následné péče (kojení), současná medicína je schopna snížit riziko tohoto přenosu, není mu s to ale zabránit. Virus se nepřenáší například při běžném společenském styku (kupříkladu při podání ruky), objímáním či při hmyzím kousnutí.

– Podle odhadů odborníků je riziko nákazy 26 krát větší u mužů, kteří mají styk s muži, 29 krát větší u lidí, kteří užívají drogy, a 30 krát větší u sexuálních pracovníků.

– Virus je identifikovatelný pouze laboratorním vyšetření, v první fázi onemocnění postižený nevykazuje žádné vnější známky přítomnosti viru. Jedinou cestou jak ověřit možnost přítomnosti viru v těle je laboratorní vyšetření, tzv. „test na AIDS“. Ten informuje, zda byl člověk infikován virem HIV.

Léčba

– Virus HIV nelze v současné době zcela vyléčit. Ačkoliv vývoj nových léků jde relativně rychle kupředu, základem léčby vedle profylaxe a včasné léčby infekcí je především protivirová terapie. Jejím záměrem je zpomalení šíření viru HIV v těle pacienta a maximální oddálení zhroucení imunitního systému. Definitivní eliminace viru z organismu není dosud vyřešena, všechny zatím vyvinuté léky zpomalují šíření viru a zvyšují kvalitu života pacientů.

– Loni v červnu mělo přístup k antivirotickým léčivům již 26 milionů lidí, zatímco v roce 2015 na 17 milionů a v roce 2010 asi 7,7 milionu.

– Podle vědců se dosud podařilo vyléčit dva pacienty. Prvním byl v letech 2008-2009 Američan Timothy Ray Brown, který loni podlehl rakovině, druhým loni v březnu Adam Castillejo z Londýna (původem z Venezuely), za jehož vyléčením podle lékařů stojí transplantace kostní dřeně, kterou podstoupil kvůli rakovině.

– Nemoc byla popsáno poprvé před 40 lety, kdy v časopise, který vydávalo Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v Atlantě, vyšel 5. června 1981 článek amerického lékaře Michaela Gottlieba s názvem Pneumocystová pneumonie – Los Angeles. V něm se poprvé popisovalo dosud neznámé smrtelné onemocnění, které se projevilo vzácnou formou zápalu plic u pěti amerických homosexuálů ve věku 29 až 36 let. Pacientům se hroutila imunita, dva ze zkoumaných onemocněných již byli v té době po smrti. Výzkumníci záhy rozjeli akci k dalšímu zkoumání choroby a zjistili šíření této choroby pohlavní cestou mezi homosexuály. Choroba byla původně pojmenována jako „zápal plic homosexuálů“, záhy však byly zjištěny přenosy mezi heterosexuály a přenosy krevní cestou. Ze „zápalu plic homosexuálů“ se již na konci roku 1981 stal AIDS, o dva roky později byl identifikován původce onemocnění – virus HIV.

Zpravodaj

Výzkum: Ztráta čichu je předzvěstí mírného průběhu covidu-19

15 března, 2021
by andrlovak1

Madrid 15. března (ČTK) – Ztráta čichu patří mezi nejznámější příznaky nemoci covid-19, podle mezinárodní studie vydané tento měsíc je ale také předzvěstí příznivého klinického průběhu nemoci u hospitalizovaných pacientů. Na závěry studie dnes poukázala agentura EFE. Výzkum na zhruba 5900 pacientech vedla Univerzita Complutense v Madridu společně s nemocnicemi ve Španělsku, Itálii, Ekvádoru a na Kubě.

„Je možné, že zahlcení čichového epitelu v nose vyvolává správnou imunitní reakci a zamezuje spouštění cytokinových bouří,“ uvedl jeden z autorů studie Jesús Porta Etessam, primář neurologického oddělení madridské fakultní nemocnice San Carlos. Cytokinová bouře, neboli nepřiměřená reakce imunity na nemoc, je podle vědců jednou z příčin, která vede ke zhoršení stavu či dokonce až k úmrtí pacientů s nemocí covid-19.

Podle autorů studie může výsledek sloužit k vypracování nových postupů při hodnocení vážnosti stavu pacientů a určovaní terapie. „Mohli bychom například vypracovat indexy rizika komplikací, což je zajímavé při pozorování, léčení či rozhodování o propuštění pacientů,“ uvedl Porta Etessam.

Podle výsledků výzkumu se ztráta čichu častěji projevuje u žen, lidí mladších 65 let a pacientů, již mají některé další nemoci, například rakovinu či onemocnění srdce, plic nebo ledvin.

Zpravodaj

Imunita po prodělaném covidu přetrvává dlouho, ukazuje studie

18 února, 2021
by andrlovak1

Vídeň 18. února (ČTK) – Imunita získaná po prodělaném covidu-19 je poměrně stabilní, ukazuje rakouská studie na obyvatelích tyrolského střediska zimních sportů Ischglu. U 90 procent těch, u nichž byly protilátky potvrzeny loni v dubnu, byla také v listopadu zjištěna imunita vůči infekci, dokládá studie, kterou dnes zveřejnila lékařská univerzita v Innsbrucku.

Ischgl se loni stal jedním z prvních ohnisek koronavirové pandemie v Evropě. „Dobré zprávy z Ischglu,“ komentoval dnes výsledky studie rektor innsbrucké univerzity Wolfgang Fleischhacker. To, že imunita přetrvává, je podle něj velmi povzbuzující.

U 801 lidí, kteří se v dubnu 2020 účastnili studie, byla prokázána séroprevalence, tedy četnost výskytu protilátek v krvi, na úrovni 51,4 procenta. V listopadu to bylo 45,4 procenta.

„U téměř 90 procent těch, kteří byli testováni jako séropozitivní v dubnu, byly protilátky odhaleny i v listopadu,“ řekla podle agentury Reuters viroložka Dorothee van Laerová, jedna z hlavních spoluautorek studie. „Přes lehký pokles koncentrace protilátek můžeme říct, že imunita je poměrně stabilní,“ dodala vědkyně.

Innsbrucká lékařská univerzita tvrdí, že její studie byla jednou z největších svého druhu a pokrývala jedno z nejdelších období.

Zpravodaj

Lékař: Přemíra konzumace soli může vést imunitním onemocněním

24 listopadu, 202024 listopadu, 2020
by CRS Webmaster

Praha 24. listopadu (ČTK) – Nadměrná konzumace soli v kombinaci se stravou s vysokým obsahem cukru může lidem narušit imunitu a vést k rozvoji roztroušené sklerózy či zánětlivého střevního onemocnění. Na tiskové konferenci to dnes řekl Jan Krejsek, přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Podle Krejska je strava české populace většinou energeticky bohatá, protože obsahuje vysoký obsah cukru a zároveň tuky. Když se k tomu přidá nadměrná konzumace soli, jde podle Krejska o mimořádně nezdravou kombinaci. Nejvíce soli je v pečivu, průmyslově zpracovaných potravinách, ale i masných výrobcích, neboť sůl působí jako konzervant. Příliš solená jídla jedí i děti, které si tak špatné návyky přenášejí do dospělosti.

Nadměrný příjem cukru v potravě přispívá k nadváze a obezitě, přičemž o obezitě Krejsek mluví jako o poškozujícím zánětu. Problém je to i u dětí, podle dřívějších údajů ministerstva zdravotnictví více než pětina dětí v Česku ve věku 11 až 15 let má nadváhu nebo je obézní.

Vysoká konzumace soli má špatný vliv na krevní tlak, funkci ledvin a imunitní systém. „Sůl v potravě narušuje přirozenou mikrobiotu střeva, která je klíčová pro udržení dobrého výkonu imunitní soustavy jako celku,“ uvedl Krejsek. Doplnil, že sůl zprostředkovaně zvyšuje propustnost střevní sliznice a uvolňuje prozánětlivé působení. „Solí jsou ovlivněny složky vrozené imunity, například makrofágy a dendritické buňky. Snižuje se jejich schopnost chránit nás. Přemíra konzumace soli může mít za následky i taková onemocnění, jakými jsou roztroušená skleróza či Crohnova nemoc,“ dodal Krejsek.

Podle studie, na kterou odkazuje Státní zdravotní ústav, nadbytek soli může také snižovat odolnost proti bakteriálním infekcím. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, že by měli dospělí lidé denně přijmout pět až šest gramů soli. Češi toto doporučení překračují až trojnásobně.

Doporučené články

Na slovíčko o imunitě II – vitamíny

22 dubna, 202018 července, 2020
by CRS Webmaster

V předchozím článku, který vyšel před Velikonocemi, jsme psali o obecném posílení obranyschopnosti organismu. Dnes na toto téma navážeme a zároveň se nebudeme vůbec zabývat koronavirem. Pojďte se s námi lépe seznámit se dvěma vitamíny a dvěma stopovými prvky, se kterými se setkáváte denně v reklamách a na krabičkách od potravinových doplňků.

V mnoha článcích o zdravé výživě se dozvíte, že pro správnou funkci imunitního systému byste měli užívat především vitamín C, selen a zinek a také vitamín A. Ale proč?

Vitamín C

Vitamin C je nezbytný pro správnou funkci našeho metabolismu a tkáňového dýchání. Jeho nedostatek se projevuje menší pevností cévní stěny, především vlásečnic, a sníženou pevností vazivového aparátu zubu. Proto lidem postiženým jeho nedostatkem mohou krvácet dásně, viklat se a kazit se zuby nebo se jim hůře hojí rány. Všechny tyto projevy nedostatku vitamínu C se ve větší míře projevují u kuřáků. Je to z toho důvodu, že organismus kuřáka spotřebuje vitamín C na opravování tkání poškozených toxickými látkami, které kuřák vdechuje při kouření.

Možná jste slyšeli o nemoci zvané kurděje, která v dávných časech sužovala námořníky na dlouhých cestách. Lidé si totiž nedokáží vitamín C syntetizovat sami a musí jej přijímat v čerstvé potravě nebo potravinových doplňcích. Většina zvířat si ho naopak vyrábí sama. V rostlinné říši je na vitamín C bohatý šípek, rakytník, citrusy (limetka, citrón, pomeranč, grapefruit), brambory, rajčata, papriky, papája, brokolice, černý rybíz, jahody, květák, špenát, kiwi nebo brusinky.

Vitamínem C se nemůžeme předávkovat. Hrozí nám nanejvýš překyselení a tudíž podráždění žaludku, což je samo o sobě nepříjemné. Lidské tělo si vitamín C nedokáže ani ukládat do zásoby, proto jeho konzumace ve vyšší míře stejně nemá smysl. Jeho přebytek se vyloučí ledvinami. Vitamín C se rozkládá působením tepla (např. vařením) a oxidací.

Selen

Selen je stopový prvek nezbytný pro dobrou obranyschopnost organismu a správnou funkci štítné žlázy, růst vlasů, nehtů a vývoj spermií.

Nedostatek selenu v potravě má nepříznivý vliv na kardiovaskulární systém. Zvyšuje tedy riziko infarktu myokardu a cévních onemocnění. U těhotných žen je selen jednou z důležitých látek pro správný vývoj plodu.

Selen je v potravě nejvíce obsažen v ořeších, vnitřnostech a mořských rybách. Na trhu najdete celou řadu potravinových doplňků, které obsahují optimální denní dávku selenu. Je však třeba dát si velký pozor na předávkování. Ve vyšších dávkách může působit toxicky. Předávkování selenem se může projevit poruchami trávení, vypadáváním vlasů, změnami na nehtech a depresemi. Naštěstí se selen se v organismu neukládá do zásoby.

Zinek

Tělo dospělého člověka obsahuje pouze přibližně 2 g zinku. I u tohoto stopového prvku se jeho nedostatek projevuje velmi nepříjemnými zdravotními komplikacemi jako jsou nechtěný úbytek na váze, pomalé hojení ran, zhoršování paměti a smyslové poruchy.

Mezi hlavní zdroje zinku živočišná strava – játra, tmavé maso, mléko, vaječné žloutky a mořští živočichové (především ústřice). Z rostlinných produktů obsahují nejvíce zinku celozrnné cereálie, fazole, ořechy a dýňová semena, vločky nebo celozrnné produkty. Vegetariáni by měli přijímat zinek v potravinových doplňcích, protože rostlinná strava potřebný příjem zinku nedokáže organismu zajistit.

Vitamin A

Vitamín A vzniká z provitamínu A, především z betakarotenu. Je jedním z vitamínů rozpustných v tucích. To jsou ty čtyři vitamíny, na které si mnoho lidí vzpomene ze školy díky pomůcce ADEK. Vitamín A posiluje a udržuje imunitní reakce a je důležitý antioxidant.

Antioxidanty mají na organismus většinou příznivé účinky, protože chrání buňky a snižují pravděpodobnost vzniku kandiovaskulárních chorob a některých typů rakoviny. Chrání ovšem i buňky rakovinné, a proto by onkologičtí pacienti měli konzultovat jejich případné užívání či neužívání se svým lékařem.

V Česku je vitamín A velmi dobře dostupný, protože se vyskytuje v mléčném tuku, tedy mléce, smetaně nebo v másle, vaječném žloutku, v mase a v játrech. Z rostlinné říše jsou zdroji provitamínu A tradičně citovaná mrkev, pomeranče, brokolice a špenát.

Nedostatek vitamínu A vede k šerosleposti. Vzhledem k tomu, že toto slovo v jiné souvislosti nejspíš moc často neuslyšíte, tak vás možná hned nenapadne, o jaký zdravotní problém se jedná. Šeroslepí mají problémy s viděním za zhoršených světelných podmínek. V důsledku nedostatku vitamínu A nefungují správně buňky na sítnici oka.

Vitamínem A je možná se předávkovat. Ukládá se v játrech a může způsobovat celou řadu zdravotních potíží od nevolnosti přes zvýšené krvácení, padání vlasů a bolesti kloubů. Ve všech případech platí, že diagnózu nedostatku či nadbytku vitamínů a stopových prvků může zjistit pouze lékař pomocí krevních testů.

Říjen

Listopad 2023

Prosinec

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

27
28
29
30
1
2
3

Listopad

26

6:00 am - 9:00 pm

Pravidelný pohyb a zdravá strava

Dostatek spánku

Prevence a očkování

Správná hygiena

Prospěšná probiotika

Omezte stres

Některé zdroje stresu neumíme ovládat, ale můžeme se účinně bránit

Přenos

Léčba

Kalendář akcí

Listopad 2023

Listopad

26

Listopad

27

Listopad

28

Listopad

29

Listopad

30

Prosinec

1

Prosinec

2

Prosinec

3

Prosinec

4

Prosinec

5

Prosinec

6

Prosinec

7

Prosinec

8

Prosinec

9

Prosinec

10

Prosinec

11

Prosinec

12

Prosinec

13

Prosinec

14

Prosinec

15

Prosinec

16

Prosinec

17

Prosinec

18

Prosinec

19

Prosinec

20

Prosinec

21

Prosinec

22

Prosinec

23

Prosinec

24

Prosinec

25

Prosinec

26

Prosinec

27

Prosinec

28

Prosinec

29

Prosinec