Cukrovka trápí každého devátého Čecha a trend se zhoršuje. Už…

9 listopadu, 202118 listopadu, 2021
by Redakce

Praha, 2. listopadu 2021

Zdravotní pojišťovny evidují v ČR přes milion lidí, kteří se léčí s cukrovkou, trpí jí tak už každý devátý člověk. Ještě v roce 1997 byl přitom výskyt této nemoci skoro poloviční[1]. Každý rok přibývá zhruba třicet tisíc lidí s touto diagnózou.

„Celkové roční náklady na léčbu diabetu činí více než 53 miliard korun a neustále rostou. V částce se promítají nejenom přímé náklady na léčbu diabetu, ale i výdaje za léčbu pozdních komplikací diabetu, zahrnující i náklady na hospitalizaci a vyplacené invalidní důchody. Léčba diabetiků tak spotřebuje cca 15 % celkových nákladů na zdravotní péči v ČR. Kromě toho ale diabetes zhoršuje průběh i jiných nemocí. Statistiky například ukazují, že právě u diabetiků je významně vyšší riziko těžkého průběhu nemoci Covid-19,“ říká Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven.

Přestože nemoc může být vrozená, častěji souvisí s životním stylem, dostatkem pohybu a zdravým stravováním. Nadváha a obezita s výskytem cukrovky silně korelují. Už v roce 2019 varovalo Ministerstvo zdravotnictví, že nadváhu má cca pětina dětí ve věku 11-15 let[2]. Poslední po-covidové průzkumy přitom ukazují, že se tento trend ještě zhoršil. Kombinace špatných návyků z dětství a rostoucí doby dožití naznačuje, že podíl diabetiků bude ve společnosti i nadále růst.

„Jsou dvě cesty, jak s tím bojovat. Jednak aktivní podporou pohybových aktivit u dětí, na což pojišťovny myslí v příspěvcích v preventivních programech. A potom snahou o včasné odhalení nemoci – vyšetření hladiny cukru v krvi je součástí hrazených preventivních prohlídek,“ doplňuje výkonný ředitel svazu Martin Balada.

Lékaři rozlišují dva typy diabetu. V obou případech je problémem vysoká hladina cukru v krvi, která způsobuje řadu dalších závažných obtíží. První typ se objevuje nejčastěji u lidí do dvaceti let věku, souvisí s vrozenou poruchou tvorby inzulinu a nemocní musí celoživotně dostávat inzulín, obvykle ve formě injekcí. První typ je však méně častý. Výrazně častější je diabetes druhého typu, který lze do značné míry považovat za civilizační onemocnění. Souvisí s nezdravým životním stylem, nedostatkem pohybu, nadváhou či nezdravou stravou. Na rozdíl od diabetu prvního typu se proti němu lze správným životním stylem lépe bránit.

[1] Data o diabetu v ČR | Diabetická Asociace České Republiky (diabetickaasociace.cz)

[2] České děti přibírají. Pětina z nich má problém s hmotností – Ministerstvo zdravotnictví (mzcr.cz)

Prevence a léčba

Odborníci z Brna nabízí prohlídky se zaměřením na nemoci jako…

3 srpna, 2021
by Redakce

Preventivní prohlídky nabízí tým Kardiovize. „Podle výsledků studie Kardiovize přibližně 60 procent dospělé populace v Brně splňuje kritéria pro zahájení intervenčních programů životního stylu v rané fázi onemocnění. Naše centrum může přispět k detekci a stratifikaci rizikových subjektů a poskytnout účinné intervence,“ uvedl vedoucí týmu Juan Pablo Gonzalez Rivas.

Účinné intervence v ranných stadiích nemocí zabraňují vzniku komplikací a jsou určené pro lidi s obezitou, zvýšenou hladinou cukru v krvi, zvýšeným krevním tlakem nebo cukrovkou druhého typu. „Nezdravý životní styl je příčinou většiny častých onemocnění na celém světě. Nezdravé stravování, nedostatečná fyzická aktivita, užívání tabáku a nadměrná konzumace alkoholu jsou hlavními hnacími silami nepřenosných nemocí. Medicína životního stylu nabízí příležitost předcházet těmto chorobám a komplikacím v počátečních fázích,“ řekl Gonzalez Rivas.

Bližší informace najdou zájemci na webu nebo mohou přímo kontaktovat odborníky z Kardiovize na telefonních číslech 549 185 592, 603 299 683 či na mailu infokardiovize@fnusa.cz.

Zpravodaj

Vědci z Brna se více zaměří na prevenci cukrovky

18 března, 2021
by Redakce

Brno 18. března (ČTK) – Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA-ICRC) se zaměří na prevenci cukrovky. Jde o nemoc, kterou trpí každý dvanáctý Čech, cukrovka je čtvrtou nejčastější příčinu úmrtí v ČR. Navíc jde o jednu z chorob, které můžou způsobovat vážné komplikace při onemocnění covid-19, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Problémem je podle vědců skutečnost, že pacientům je cukrovka často diagnostikována až v pozdějších stadiích onemocnění. Existuje přitom podle nich řada rizikových faktorů, které mohou k rozvoji nemoci přispět a kterým lze předcházet právě prevencí. Nejvyšší stupeň rizika je takzvaný prediabetes, což je mírné zvýšení hodnot glukózy nad normální hodnotu. Pacienti s touto diagnózou mají trvale vysoké riziko (až 70 procent) rozvoje cukrovky 2. typu, která se může objevit kdykoli. A právě období prediabetu je podle vědců ideální čas pro účinnou kampaň prevence a informovanosti obyvatel o nebezpečí, které je může potkat.

Právě informace ale podle vědců v širší populaci chybějí. „Například v Brně zatím neexistuje program prevence cukrovky a navíc je obtížné nějaký nastavit, pokud osm z deseti lidí riziko spojené s prediabetem ignoruje,“ uvedl Juan Pablo Gonzalez Rivas, vedoucí výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC.

Při hodnocení více než 2000 obyvatel Brna a blízkého okolí ve věku 25 až 64 let vědci z Kardiovize zjistili, že téměř 65 procent z nich má vysoké riziko rozvoje cukrovky 2. typu v následujících letech. V současné době tak pracují na preventivní strategii, která by cílila právě na tuto rizikovou skupinu. Půjde podle nich o kombinaci důležitých změn, které povedou ke zlepšení životního stylu. Nejprve se vyhodnotí současný stav jedince, například pohybová aktivita, zdravotní anamnéza či stravovací návyky a na základě toho se stanoví riziko rozvoje diabetu 2. typu. Poté bude následovat konzultace s lékařem, nutričním poradcem a trenérem za účelem sestavení individuálního plánu. Cílem bude motivovat pacienta ke snížení váhy a obecně zlepšit jeho zdraví a kvalitu života.

„V červenci plánujeme provést pilotní studii, poté již chceme mít k dispozici finální verzi preventivního programu pro dobrovolníky,“ uvedl Gonzalez Rivas. Doplnil, že pokud se to podaří v lokálním měřítku, vědci by rádi tento program rozšířili pro celou českou populaci.

Při cukrovce organismus není schopen produkovat dostatečné množství inzulínu. Většina jídla, které člověk zkonzumuje, je v těle rozložena na jednoduchý cukr – glukózu. Lidské tělo glukózu využívá jako zdroj energie. Glukóza je v těle transportována krví. Aby buňky mohly glukózu z krve využít, potřebují k tomu právě inzulín. Bez tohoto hormonu tedy buňky nemohou získat energii z potravy. Lidé s cukrovkou nemohou využívat svou krevní glukózu, což vede k vzestupu hladiny cukru v krvi a dalším závažným důsledkům, jako například postižení zraku, onemocnění ledvin či postižení nervů, oběhového systému a dalších. Existují dva hlavní typy cukrovky, přičemž přibližně 95 procent pacientů trpí cukrovkou 2. typu.

Aktuálně

Studie: Senzory měřící cukr zlepšují léčbu cukrovky prvního typu

14 ledna, 202018 července, 2020
by redakce

Praha 14. ledna (ČTK) – Senzory měřící kontinuálně hladinu cukru v krvi zlepšují podle studie lékaře Jana Šoupala z III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) léčbu diabetiků prvního typu. Fungují lépe než glukometry, méně podle něj záleží na způsobu aplikace inzulinu. Uvedl to dnes na tiskové konferenci. Senzory jsou od loňského prosince hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Pacientů s diabetem prvního typu je v Česku asi 60.000.

Jejich nemoc je vrozená. Jde o poruchu imunitního systému, který zničí buňky produkující inzulin. Nedochází tak u nich k regulaci cukru v krvi, takzvané glykémii. Většina pacientů si pravidelně několikrát denně měří hladinu cukru v krvi. Odeberou si kapku na proužek papíru, který pak vloží do glukometru. Podle naměřených hodnot si pak aplikují inzulin umělý buď inzulinovým perem s velmi tenkou jehlou nebo pomocí inzulinové pumpy, kterou mají trvale připojenou k tělu kanylou.

„Po objevení inzulinu a zavedení glukometrů v 70. letech se jedná fakticky o třetí historický milník. Na rozdíl od glukometru kontrolují senzory hladinu glykémie nepřetržitě a díky integrovaným vibračním alarmům varují pacienta například před blížící se hypoglykémií,“ uvedl ředitel VFN David Feltl. Senzory jsou buď nalepovací s jehlou nebo se zašijí pod kůži.

Lékaři ve studii od roku 2013 tři roky u pacientů porovnávali všechny kombinace senzorů, glukometrů, inzulinových per a pump. Jejich výrobci se ale na studii nepodíleli, dodal Šoupal. „Pacienti s glukometry se příliš nezlepšili bez ohledu na to, jestli měli pro aplikaci inzulinu pero nebo pumpu. Naopak lepší výsledky ukázaly obě skupiny pacientů se senzory. Zjistili jsme, že rozhodující není způsob aplikace inzulinu, ale způsob monitorace glykémie,“ řekl. Senzory dosud lékaři doporučovali většinou pacientům s inzulinovou pumpou. Nově ji nabízejí i těm, kteří z různých důvodů raději využívají pera. „Naše studie a samotné implantabilní senzory změnily celkový pohled na léčbu diabetu,“ dodal.

Na léčbu cukrovky jde asi deset až 15 procent částky vynaložené z českého veřejného zdravotního pojištění na léčení pacientů. Loni bylo na péči k dispozici asi 320 miliard korun, cukrovka tak spotřebovala zhruba 32 až 48 miliard korun.

Naprostá většina pacientů s cukrovkou trpí druhým typem onemocnění, které souvisí se zdravým životním stylem a získává se v průběhu života. Diabetiků obou typů dohromady žije v Česku už kolem milionu. Nemoc se v případě špatně nastavené léčby postupně zhoršuje a přicházejí komplikace jako problémy s ledvinami, poruchy zraku nebo postižení nervů nohou.

Cukrovka je nejčastější příčinou dialýzy, tedy strojového čištění krve nahrazující jejich činnost. Ve vyspělých zemích je také nejčastější příčinou slepoty. U asi 1,3 procenta pacientů si nemoc vynutí amputaci nohy.

van gcm

Zpravodaj

Více pohybu lidí by zdravotnictví ušetřilo 90 až 130…

27 září, 201918 července, 2020
by redakce

Praha 27. září (ČTK) – Dostatek pohybu lidí by mohl českému zdravotnictví ušetřit 90 až 130 miliard korun za rok. Pohyb totiž zlepšuje stav pacientů s mnoha diagnózami, včetně obezity, cukrovky a kadiovaskulárních nemocí, které jsou nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Vyplynulo to z vyjádření odborníků na dnešní konferenci Pohyb na předpis. Letos se z vekonference veřejného zdravotního pojištění na zdravotní péči vynaloží přes 300 miliard korun.

Podle odborníka na tělovýchovné lékařství Martina Matoulka je pohyb nejblíže definici ideálního léku, protože se hodí pro všechny, nemá žádné vedlejší účinky a léčí více nemocí najednou. Vedle kardiovaskulárních problémů a cukrovky má pozitivní vliv také na krevní tlak, depresi, řídnutí kostí nebo nádorová onemocnění. „Lépe fyzicky zdatní také lépe zvládnou srdeční příhodu nebo léčbu rakoviny,“ řekl Václav Bunc z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

Náklady zdravotnictví na sníženou fyzickou zdatnost odborníci odhadují na šest až devět miliard korun ročně, na obezitu asi 15 až 30 miliard a u srdečných a cévních nemocí to může být až 50 miliard korun ročně. „Studie prokazují, že 1,5 kilometru denní chůze v proměnlivém terénu může snížit riziko Alzheimerovy demence o 30 procent,“ dodal Bunc.

Za poslední dvě dekády se přitom zdatnost populace snížila téměř o třetinu, naopak obezita se zvýšila o 20 procent. Ta navíc o 80 procent zvyšuje riziko cukrovky druhého typu a vysokého tlaku.

Podle viceprezidentky Hospodářské komory ČR Ireny Bartoňové-Pálkové nedostatek pohybu Čechů zvyšuje náklady i firmám. Pokud by každý zaměstnanec byl v práci kvůli nemoci o několik dní několik dní méně, ušetřilo by se asi deset až 12 miliard korun, uvedla.

Podle Jany Havrdové z České asociace fitness jsou praktičtí lékaři připraveni pohyb pacientům doporučovat. Spolupráci je ale třeba nastavit. „Musí vzniknout spolupráce mezi osvícenými lékaři a sportovním prostředím,“ dodala. Zaznívala i myšlenka hradit pohybové aktivity z veřejného zdravotního pojištění. V současné době zdravotní pojišťovny už přispívají na pravidelný pohyb z fondů prevence. Lidé mohou čerpat řádově stovky korun za rok na pravidelné cvičení, permanentky na plavání a podobně.

Podle Bunce v současné době nedokáže 60 až 70 procent dětí zvládnou aktivy, které by vzhledem ke svému věku měly. U dospělých je to 30 až 40 procent, u seniorů 13 až 17 procent. Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2015 je přímým viníkem desetiny všech světových úmrtí nedostatek pohybu. Zprostředkovaně až třetiny. Mezi 90 a 120 minutami pohybu týdně má podle studií jen asi 16 až 18 procent české populace.

Kalendář akcí

Prosinec 2021

Prosinec

26

Prosinec

27

Prosinec

28

Prosinec

29

Prosinec

30

Prosinec

31

Leden

1

Leden

2

Leden

3

Leden

4

Leden

5

Leden

6

Leden

7

Leden

8

Leden

9

Leden

10

Leden

11

Leden

12

Leden

13

Leden

14

Leden

15

Leden

16

Leden

17

Leden

18

Leden

19

Leden

20

Leden

21

Leden

22

Leden

23

Leden

24

Leden

25

Leden

26

Leden

27

Leden

28

Leden

29

Leden

30

Leden

31

Únor

1

Únor

2