Name: Konference pro zdravotníky
Start: 2022-11-28
End: 2022-11-28
Location: Václavské náměstí 36

Kroměřížská nemocnice chystá přístavbu pro chirurgické ambulance

9 srpna, 2022
by Redakce

„V tuto chvíli zpracováváme pro nultou fázi projektovou dokumentaci. Půjde o severní přístavbu východního křídla budovy A, v níž získají v přízemí prostory chirurgické ambulance včetně urgentního příjmu, do prvního patra se přemístí oční oddělení, které zde získá i vlastní operační sál,“ uvedla provozní náměstkyně Hana Příleská.

Přístavba bude vedle magnetické rezonance, která byla dokončena v roce 2019. Díky přístavbě bude možné začít s postupnou rekonstrukcí a přístavbou západního křídla budovy A. „Tuto akci připravujeme ve spolupráci se Zlínským krajem, který je zakladatelem naší nemocnice. Rekonstrukcí a přístavbou západního křídla dojde v úvodních etapách hlavně k řešení nejpalčivějšího problému nemocnice, kterým je stav a kapacita centrálních operačních sálů a navazujících provozů,“ uvedla Příleská. Pro příští desetiletí jsou v plánu čtyři etapy přístavby budovy A.

Nemocnice se zabývá také umístěním provozního zázemí. Pro tyto účely plánuje výstavbu budovy R. „Stavbou provozní budovy nemocnice vyřeší především definitivní umístění serverovny jakožto důležitého a citlivého bodu nemocnice. Tento krok nejen zvýší kybernetickou bezpečnost, ale umožní efektivní napojování rekonstruovaných zdravotnických provozů na nemocniční síť,“ uvedla předsedkyně představenstva nemocnice Lenka Mergenthalová.

Dokončení budovy R umožní demolici budovy C, která je v havarijním stavu. „Dosud je zde umístěna zaměstnanecká jídelna, několik ambulancí, knihovna, část administrativy a zejména serverovny v rámci IT oddělení. Pro stavbu budovy R v současné době nemocnice žádá Zlínský kraj o odkoupení pozemku,“ uvedla mluvčí.

České zdravotnictví

Nemocnice v Karviné má novou chirurgii a ortopedii

28 července, 2022
by Redakce

„Přínosem je to, že na pokojích se vybudovala sociální zařízení tak, aby pacienti měli větší komfort a samozřejmě i personál se bude cítit lépe, protože přeci jen to už bylo zastaralé. Je to v jiných barvách, více prosvětlené a pohodlnější, takže pacienti jsou spokojenější,“ uvedl Žolnerčík. Oddělení podle něj nebyla modernizována od výstavby nemocnice. V současné době nemocnice upravuje ještě další část chirurgického a ortopedického oddělení, která by mohla být hotová na začátku příštího roku a měla by stát dalších zhruba 21 milionů korun.

Na chirurgii je k dispozici 25 lůžek a na ortopedickém oddělení je 21 lůžek včetně nadstandardního pokoje. Počet lůžek se při renovaci nezměnil. Do Karviné se téměř před třemi lety přesunula ortopedie, která do té doby měla své zázemí v Orlové. Stěhovat se musela kvůli převedení akutní lůžkové péče z tamní nemocnice do dalších krajských zdravotnických zařízení. Stěhování lékařů a zdravotníků z Orlové tehdy v regionu vyvolalo značné protesty.

Podle primáře ortopedie Martina Holinky mají nyní zdravotníci v Karviné plnohodnotné zázemí. „Když jsem tady přišel před třemi roky, tak tady nebylo vytvořené žádné zázemí pro ortopedii. Během těch téměř tří let se tady vytváří, určitě ještě nejsme u konce, ale mám radost, že v dnešní době tady máme dva nové ortopedické sály, které jsou velmi moderní a na nejlepší možné úrovni. Máme tady teď krásně zrekonstruované ortopedické oddělení a v plánu je v nejbližší době i ortopedická JIP,“ uvedl Holinka.

Vedení nemocnice by do budoucna chtělo proměnit i bývalý infekční pavilon. Budovu chce zrekonstruovat a ponechat v něm jednu stanici LDN a nově do objektu přesunout oční centrum, které teď není zcela navázáno na operační sály. V opraveném objektu by vznikl operační sál a lůžka vybavená kyslíkem. Během pandemie by tak bylo možné tento pavilon uzavřít a využívat ho jako infekční se zvýšeným hygienickým režimem. „Odsouhlasíme studii, pak budeme dělat projekt a bude záležet na tom, zda nám kraj dá finanční prostředky. Pokud by se to povedlo, měla by rekonstrukce trvat nějakých devět měsíců, takže příští rok bychom mohli mít hotovo,“ uvedl Žolnerčík. Podle náměstka hejtmana pro zdravotnictví Martina Gebauera (ANO) je v plánu v nemocnici vybudovat také magnetickou rezonanci, projekt už se nyní připravuje.

České zdravotnictví

Chirurgové v IKEM loni vyměnili rekordních 542 orgánů

7 ledna, 2022
by andrlovak1

Lékaři v IKEM loni transplantovali 306 ledvin, 143 jater, 41 srdcí, 39 slinivek, deset Langerhansových ostrůvků a tři tenká střeva. Celkem se v celé ČR loni podle údajů Koordinačního střediska transplantací transplantovalo 809 orgánů, což je meziročně o 44 více. V IKEM tak udělali asi 66 procent ze všech transplantací v Česku.

„I když se naši zdravotníci také starali o stovky covid pozitivních pacientů, nemusel IKEM dramaticky omezovat transplantační péči, spíše naopak,“ řekl Stiborek. Podle přednosty kliniky transplantační chirurgie Jiřího Froňka pomohlo také používání takzvané přístrojové perfuze ledvin a jater. Jde o metodu, která dokáže výrazně zlepšit kvalitu orgánů určených k transplantaci. Vliv na rekordní počet měly i převozy zemřelých dárců z původních nemocnic, kde zemřeli, do IKEM. „Ulevili jsme tak jednotkám intenzivní péče v nemocnicích zahlcených epidemií,“ uvedl Froněk. Chirurgům IKEM to také umožnilo transplantovat více orgánů s dobrými výsledky. Před deseti lety převáželi do IKEM zhruba polovinu dárců, loni to bylo 82 procent dárců.

Chirurgové IKEM mohli loni odebírat orgány od 169 zemřelých dárců, což je také dosud nejvyšší počet. V roce 2019, který nebyl poznamenán epidemií covidu, jich měli 155.

I přes epidemii covidu IKEM loni neomezil transplantace ledvin od živých dárců. Podle vedení tohoto transplantačního centra se podařilo na vysoké úrovni udržet i transplantace srdce. „Ve dvou případech jsme společně s kolegy z Fakultní nemocnice v Motole transplantovali současně srdce a plíce. Také jsme spolupracovali na čtyřech výměnách srdce dětským příjemcům,“ doplnil Ivan Netuka, přednosta kliniky kardiovaskulární chirurgie.

Na loňská rekordní čísla měly vliv i některé změny z posledních let. Podle přednosty transplantačního centra Ondřeje Viklického mohli loni chirurgové například odebrat orgány od jedenácti cizinců žijících v ČR. Froněk doufá, že se rekord podaří v dalších letech překonat. Počet pacientů, kteří jsou na čekací listině pro transplantaci orgánu, stále narůstá.

IKEM se v letech 2016 až 2018 věnoval také transplantacím děloh. Na dotaz, zda je šance, že by tento program mohl být letos obnoven, Froněk řekl: „Určitě ano. (…) Na druhou stranu nejsme z covidu venku, takže já bych byl v očekáváních velmi opatrný.“ Transplantace děloh, které nejsou život zachraňujícím výkonem, podle něj byly až na asi dvě výjimky v posledních letech zastaveny i ve všech ostatních zemích.

sdv mha jw

Aktuálně

Rumburská nemocnice potřebuje do prosince získat lékaře pro internu…

2 listopadu, 2021
by Redakce

Z rumburské nemocnice, která zajišťuje péči o 55.000 obyvatel výběžku, odchází primář chirurgického oddělení. Vrátit by se sem naopak měli chirurgové, kteří odešli do České Lípy v době, kdy budoucnost nemocnice v Rumburku byla nejistá. „Musíme stabilizovat chirurgické a interní oddělení, aby fungovala, budou přesunuti lékaři, kteří jsou na lůžkovém oddělení v ústecké Masarykově nemocnici,“ uvedl Štěrba. „Pokud by došlo k extrémnější situaci a dočasně během nějaké služby k nezajištění interny, vytvoříme logistické centrum a budeme svážet pacienty do Děčína,“ řekl.

Zdravotní personál chybí i jinde. „Věřím Krajské zdravotní, že dělá všechno proto, aby personál zajistila. Pokud se ale nesežene, panují obavy, že bude rumburská nemocnice prakticky uzavřena a občané ze Šluknovského výběžku to budou mít hodně daleko. Personální problémy jsou i na interně v Děčíně, to znamená, že nejbližší nemocnice je pak až v Ústí,“ řekl starosta obce Lipová Pavel Svoboda (STAN). Z Lipové do Ústí trvá cesta zhruba hodinu a půl, zatímco do Rumburku 20 minut. „Obavy jsou na místě. Hlavně bych chtěl, pokud taková situace nastane po 1. prosinci, abychom dostali informace a aby byla posílena rychlá záchranná služba a pacienti se dostali do nemocnic včas,“ řekl.

Spolupráce se Saskem

Svoboda apeloval na vedení Ústeckého kraje, které je vlastníkem Krajské zdravotní, aby se zasadilo o spolupráci s nemocnicemi Ebersbach a Sebnitz v sousedním Sasku. V roce 2019 uzavřel za Českou republiku memorandu o spolupráci se Saskem v oblasti zdravotní péče tehdejší a také současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Prakticky se však nic neděje. Podle Štěrby jde o pomoc hlavně s pacienty, kteří potřebují intenzivní péči v kritické situaci.

Krajské zdravotní (KZ), která v Ústeckém kraji sdružuje sedm nemocnic včetně rumburské, chybí zhruba 200 sester a 100 lékařů. Pomoci při shánění nových pracovníků by měla podle vedení KZ modernizace nemocnic i to, že samosprávy zajistí zdravotníkům bydlení. „Byli jsme jako starostové vyzváni, abychom poskytli pozemky nebo byty pro lékaře, všichni jsme připraveni pomoci,“ uvedl Svoboda. Lužická nemocnice přešla pod KZ loni v červenci. „Je to velká výhoda, protože personálně si mohou nemocnice vypomoci. Uděláme všechno proto, aby zdravotní péče se v Rumburku neomezila,“ uvedl hejtman Jan Schiller (ANO).

České zdravotnictví

Chirurgové Kroměřížské nemocnice nahradili část kloubu v lokti implantátem

24 května, 20213 června, 2021
by Redakce

Pacientka byla po těžkém poranění obou loktů, jeden loket by podle lékařů zůstal bez dané operace zcela nehybný. „Klasická rekonstrukce zlomeniny, která se běžně využívá, nebyla v tomto případě možná. Proto jsme se rozhodli pro využití implantátu, který dokáže zcela nahradit roztříštěnou část kloubu,“ uvedl lékař David Prchal, který operaci vedl.

Díky tom bude moci pacientka brzy ruku plně využívat. „Už několik dní po operaci začala pacientka rehabilitovat, což nám ukazuje skvělý výsledek. Díky náhradě kloubu bude její ruka fungovat zcela bez omezení,“ uvedl Prchal.

Pacientů, u kterých není možné kvůli devastujícímu zranění uskutečnit obvyklou rekonstrukci zlomené kosti, je za rok několik. „Dosud byli pacienti odesíláni do větších center, což nebude nyní třeba. Budeme schopni je ošetřit i na našem oddělení, a to právě s použitím cementovaného implantátu, který je nejmodernější metodou řešení tohoto problému,“ uvedl Prchal.

Kroměřížská nemocnice se díky úbytku pacientů s koronavirem postupně vrací k plánované operativě. „Jsme ale velmi opatrní v případě plánovaných výkonů, u kterých je předpoklad, že by pacienti skončili na JIP, protože počet lůžek tam stále není dostatečný. Stále také musíme mít dostatek lůžek pro akutní operace,“ řekla dnes ČTK mluvčí.

Tisková zpráva

Stále více lidí se chce zbavit dioptrií laserem. Operace…

15 února, 202115 února, 2021
by redakce

PRAHA, 15. ÚNORA 2021 – S dioptrickou vadou, která vyžaduje nošení brýlí či čoček, se potýká kolem šesti milionů Čechů a jejich počet každým rokem stoupá. Roste i počet těch, kteří se rozhodnou pro odstranění dioptrií laserem. Zákrok ale není vhodný pro každého. Oční chirurgové odmítnou laserovou operaci provést až ve dvaceti procentech případů. I těmto pacientům ale umí moderní oční medicína pomoci.

Laserovou operaci očí podstoupí v Česku kolem 15 tisíc lidí ročně a zájem dále narůstá. Za posledních pět let zhruba o deset procent. „Stále se zvyšuje počet lidí, pro které je nošení dioptrických brýlí či kontaktních čoček obtěžující a nekomfortní. Nošení kontaktních čoček zažívalo v nedávných letech velký boom. Jejich nositelé je však dnes spíše odkládají. Dlouhodobé používání kontaktních čoček může vést k pocitu suchosti očí. Brýle zase mohou překážet například při sportu. Jedním z důvodů zvyšujícího se zájmu o laserové operace je také rychlý vývoj laserové technologie. Ten významně zvyšuje bezpečnost zákroků. Díky inovacím a pokroku v oční medicíně můžeme dnes operovat i případy, které ještě před pěti lety operovatelné nebyly. Větší zájem o odstranění dioptrické vady jsme nyní zaznamenali i v souvislosti s aktuální situací – při nošení roušek dochází k nepříjemnému mlžení brýlí, což je obtěžující a limitující. Pro laserovou korekci se čím dál častěji rozhodují i lidé s nižšími dioptriemi,” popsal Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Rozhodnout se pro odstranění dioptrické vady pomocí laseru ještě nemusí znamenat, že k němu dojde. Oční chirurgové odmítnou až dvacet procent zájemců. „Ke každému pacientovi přistupujeme individuálně. Zákrok mu má pomoci, nikoli uškodit. Proto když má lékař jakékoliv pochybnosti, pacienta k laserové operaci nedoporučí. Mezi nejčastější důvody patří parametry rohovky – pokud je tenká, nepravidelná, asymetrická nebo má jiné atypické parametry. Dále pak nestabilní dioptrická vada nebo probíhající oční onemocnění jako šedý zákal nebo změny na sítnici. Překážku může představovat i takzvaný syndrom suchého oka, který je v populaci čím dál častější. Pokud není laserová operace možná, lze přistoupit k výměně nitrooční čočky. Není důvod se zákroku obávat. Jedná se o bezpečný a bezbolestný zákrok, který provádíme ambulantně,” řekl Pavel Stodůlka.

Prvořadé je chránit zdraví pacienta. Pokud by laserovou operaci podstoupil člověk, který na ni není vhodný, jeho oční problémy by se po zákroku mohly zhoršit. „Kde je to možné, používáme ke korekci dioptrií laser. U pacientů s atypickými parametry rohovky by však mohlo časem dojít k nenávratným změnám ve strukturách rohovky a zhoršování vidění a s tím souvisejícímu nárůstu dioptrií. U suchého oka může dojít ke zhoršení suchosti a nemalým subjektivním obtížím – jako je například bolestivé pálení, až řezání očí. U nestabilní dioptrické vady pak může nastat její opětovný nárůst v budoucnu. Ve složitějších případech proto doporučujeme jiné metody, které jsou stejně bezpečné a účinné jako odstranění dioptrií laserem,” popsal Pavel Stodůlka.

Lidem, kteří laserovou korekci dioptrické vady podstoupit nemohou a pro výměnu nitrooční čočky se nerozhodnou, nezbývá než dál používat kontaktní čočky nebo dioptrické brýle. Jejich výběru by se ale měli důkladně věnovat. Odborníci důrazně varují před nákupem takzvaných hotových brýlí. Pro korekci oční vady totiž rozhodně vhodné nejsou. „Stárnutím populace a stejně tak současným životním stylem roste i počet lidí s dioptrickou vadou. V Česku je přes 1600 očních optik. Na každou z nich připadá zhruba šest a půl tisíce Čechů trpících oční vadou. Jen oční optika Gemini má pobočky ve více než 15 městech. Češi v posledních letech o svůj zrak více pečují a dioptrické brýle si vybírají důkladně. Přesto však stále panuje trend nákupu dioptrických brýlí na internetu, v drogeriích nebo na benzínových pumpách. Volně prodejné brýle se ale hodí pouze pro lidi, kteří mají na každém oku stejný počet dioptrií a netrpí žádnou další vadou,” popsal Karel Liška, hlavní optometrista oční kliniky Gemini.

Zpravodaj

Na operaci v Brně dohlížel na dálku přes počítač odborník…

24 června, 202018 července, 2020
by redakce

Brno 24. června (ČTK) – Neobvyklou situaci zažili lékaři v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně při operacích dvou pacientů s výdutí břišní aorty. Odborník kontroloval správné použití cévní protézy virtuálně na dálku z bydliště z Řecka, odkud nemohl kvůli pandemii koronaviru odcestovat. Zákrok se tím nijak neprodloužil a vše bylo v pořádku, řekl ČTK jeden z operujících lékařů Jiří Sikora. Onemocnění může být i smrtelné.

Klinický specialista u některých operací dohlíží na to, aby lékaři používali správně materiály dodané firmami a nedělali si vlastní postupy. Lékaři operovali výduť břišní aorty, kterou zevnitř vyztužili speciální cévní protézou nazvanou stentgraft. „Operace byla specifická tím, že dohlížející odborník nemohl do Brna přijet kvůli pandemii. Musel být během zákroku u počítače v Řecku a pomáhat virtuálně skrz obrazovku,“ řekl Sikora. Operace se podle něj musela uskutečnit, protože hrozilo protržení aorty, což může mít za následek smrt pacienta.

Lékaři z obou třísel do výdutě zavedli tři protézy, které pod rentgenem zasunuli tak, aby dokonale těsnily. Šestapadesátiletý pacient z Blanenska přitom přišel na problémy náhodou. „Měl jsem dva měsíce průjem a obával jsem se, že mám rakovinu. Na ultrazvuku mi ale zjistili výduť. Lékaři mi zachránili život,“ uvedl Vladimír ze Sebranic u Boskovic.

Centrum dlouhodobě léčí nemoci všech částí aorty. Podle Sikory jsou to desítky zákroků za rok. Kvůli léčbě centrum koupilo speciální software. „Dokáže vytvořit 3D model z rovinných řezů získaných pomocí CT, na kterém lze následně měřit rozměry tepen, délku a zakřivení jednotlivých úseků a odhalit přítomnost kalcifikací, trombů nebo natržení tepny, které je při implantaci stentgraftu nutné překrýt,“ popsal Sikora. Díky moderním technologiím měl i spolupracující odborník v Řecku v každém okamžiku přehled o situaci na sále včetně obrazových dat z rentgenu.

hor kš

Aktuálně

Vláda schválila nová pravidla reklamy na zdravotní prostředky

5 ledna, 202018 července, 2020
by redakce

Praha 6. ledna (ČTK) – Regulaci reklamy na zdravotní prostředky (ZP), kterými jsou například protézy, berle, pleny, naslouchátka či invalidní vozíky a pomůcky pro diabetiky, upravuje dnes vládou schválený zákon. O přijetí návrhu informoval tiskový odbor Strakovy akademie. Norma, kterou čeká projednávání parlamentními komorami, reaguje i na dřívější problémy s prsními implantáty a požadavky EU na systém informování o zdravotních prostředcích. Tématem se zabývala i novela zákona o veřejném zdravotním pojištění platná od roku 2018, musela reagovat na nález Ústavního soudu, který část předchozího zákona zrušil.

Nový zákon stanovuje působnost jednotlivých orgánů státní správy v oblasti ZP nebo popisuje přestupky spočívající v porušení povinnosti výrobců. Upravuje také předepisování a výdej zdravotních prostředků, nově by ty nejběžnější nemuseli vydávat farmaceutičtí asistenti.

Ustavuje také Informační systém zdravotnických prostředků, díky kterému bude Česko sdílet informace s ostatními státy EU. Stát bude 15 milionů korun, roční provoz pak další dva miliony korun. Náklady provozní, mzdové a administrativní na dohled nad dodržováním nového zákona budou zhruba 21 milionů korun ročně. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) bude potřebovat 38, v minimální variantě 11 nových pracovních míst. Nejvíc nových povinností mu zákon stanoví v oblasti regulace reklamy na zdravotnické prostředky.

„Vzhledem k tomu, že se na evropském trhu v průběhu let 2011 a 2012 vyskytly zdravotně závadné zdravotnické prostředky, byl na Evropskou komisi vyvíjen zvýšený tlak, aby došlo k přehodnocení a revizi celého rámce právní úpravy zdravotnických prostředků,“ píše se v dokumentu.

Od roku 2011 se Evropa potýkala problémy s vadnými prsními implantáty francouzské firmy PIP. Po celém světe je mělo voperováno asi 300.000 žen, zhruba 2000 v Česku. Zakladatel firmy nakonec dostal pokutu a čtyři roky vězení, žaloba evidovala přes 4000 protržených implantátů a 2700 žen, u kterých vyvolaly záněty. Zákon proto zavádí takzvanou kartu o implantátu. „Tuto kartu bude muset výrobce dodávat spolu s implantátem a poskytovatel zdravotních služeb je povinen ji pacientovi předat,“ uvádí dále.

Změna úhrad ZP reagovala na usnesení Ústavního soudu, které se týkalo stanovování úhrad prostředků z veřejného zdravotního pojištění a stanovování jejich cen. Podle soudu příliš nahrávalo zdravotním pojišťovnám. Zákon také zrušil nebo snížil úhradu některých ZP, například pleny pro osoby se slabším únikem moči, pomůcky pro postižené do koupelny nebo na toaletu nebo na paruky. Pojišťovny také dál nepřispívají na brýle. Podle ministerstva zdravotnictví bude díky tomu více peněz pro pacienty s vážnějšími postiženími.

Nyní stojí zdravotnické prostředky asi 6,5 až sedm miliard korun ročně z veřejného zdravotního pojištění, které má celkem k dispozici kolem 345 miliard. Náklady vlivem novely podle ministerstva mírně vzrostly.

rem van mal

Aktuálně

Koordinační středisko: Loni bylo v Česku 288 dárců orgánů

2 ledna, 202018 července, 2020
by redakce

Praha 2. ledna (ČTK) – V Česku bylo loni k transplantacím využito 288 zemřelých dárců orgánů. Jde o nejvyšší číslo od zahájení transplantačního programu. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo Koordinační středisko transplantací (KST), které má na starosti organizaci transplantací a vedení čekacích listin. Vzniklo v roce 2003.

„Za významným vzestupem stojí vedle dárců se smrtí mozku také využití dárců s nebijícím srdcem,“ uvedla Lucie Baudyšová ze střediska. Z celkového počtu 288 bylo takových dárců 18. Navíc začala platit změna zákona, díky které je možné odebírat orgány i cizincům, kteří zemřou na území ČR. Ročně je jich asi 20 až 30.

Podle statistik ke konci roku bylo od 288 dárců získáno celkem 865 orgánů. Nejvíce bylo transplantováno ledvin (510), jejich výměnám se také věnuje nejvíce nemocnic. Pacienti se také dočkali 197 nových jater, 74 srdcí, 42 plic, 41 slinivek a jednoho nového tenkého střeva. V roce 2018 bylo celkem transplantováno o 20 orgánů více.

Na čekací listině bylo podle střediska k dnešnímu dni 745 osob, které potřebovaly nové orgány. Nejvíc z nich čekalo na transplantaci ledvin (490), jater (91), srdce (72) nebo plic (50). Odborníci upozorňují, že orgánů pro transplantace není dostatek. Například v případě jater se lékaři snaží jeden orgán rozdělit i několika pacientům.

Transplantacím se věnuje pražský Institut klinické a experimentální medicíny a Fakultní nemocnice v Motole, dále fakultní nemocnice v Brně, Hradci Králové, Plzni, Ostravě a Olomouci. V každém transplantačním centru je čtyřiaadvacetihodinová pohotovost transplantačních koordinátorek, které celý proces odběrů organizačně zajišťují. Prioritou je co nejvíce zkrátit dobu přenosu orgánu k příjemci. U srdce musí být obnoven krevní oběh maximálně do čtyř hodin, u jater do 12 hodin, u ledvin do 24 hodin.

Většina zemřelých dárců je po mozkové smrti způsobené většinou spontánním krvácením do mozku, dále nedostatečným okysličením mozku, cévními mozkovými příhodami nebo poraněním mozku při nehodách. Potenciálními dárci jsou také pacienti, kterým se zastavilo srdce.

V České republice zákon předpokládá u mrtvého souhlas s darováním. Nesouhlas mohou vyjádřit i pozůstalí. Lidé se mohou nechat zapsat do speciálního registru, kde je jejich nesouhlas evidován.

Počet dárců orgánů v posledních pěti letech:

Rok	2019	2018	2017	2016	2015
Počet dárců	288	282	269	262	246

Počty transplantovaných orgánů:

Rok	Ledviny	Srdce	Játra	Plíce	Slinivka	Lang. ostrůvky	Tenké střevo	Děloha	Celkem
2019	510	74	197	42	41	–	1	–	865
2018	508	74	216	42	43	–	1	1	885
2017	469	74	205	44	39	5	1	6	843
2016	458	78	179	42	41	3	3	4	808
2015	453	75	188	34	37	5	1	0	793
2014	507	87	169	32	40	9	2	0	846
2013	460	68	119	17	35	5	0	0	704
2012	432	73	114	20	26	9	0	0	674
2011	360	68	89	18	32	14	0	0	581
2010	364	70	102	17	20	13	0	0	586
2009	373	80	102	22	28	7	0	0	612
2008	357	59	97	20	26	7	0	0	566
2007	416	69	115	12	27	6	0	0	645

zdroj: KST

van mal

Zpravodaj

Hradecký kraj dá nemocnicím na ztrátový provoz dalších 84…

23 září, 201918 července, 2020
by redakce

Hradec Králové 24. září (ČTK) – Královéhradecký kraj chce nalít do krajských nemocnic dalších 84 milionů korun na pokrytí ztrátových nemocničních oddělení. Navýšení takzvané vyrovnávací platby za rok 2019 v pondělí schválila rada kraje, rozhodnou o tom krajští zastupitelé. ČTK to dnes sdělili zástupci hejtmanství. Kraj má nemocnice v Náchodě, Trutnově, Jičíně a ve Dvoře Králové nad Labem.

Peníze podle náměstka hejtmana pro zdravotnictví Aleše Cabicara (TOP 09) umožní nemocnicím provozovat dlouhodobě prodělečná oddělení, jako je chirurgie, interna či pediatrie.

„Kraj chce zajistit dostupnou a kvalitní péči, a proto částečně tyto ztráty hradí. Zastupitelstvo kraje doteď schválilo finanční injekci pro krajské nemocnice ve výši 196 milionů korun. Nyní rada předloží návrh zastupitelům na navýšení vyrovnávací platby o dalších 84 milionů korun,“ uvedl Cabicar.

Celkem tak kraj svým nemocnicím vyplatí vyrovnávací platby za rok 2019 ve výši 280 milionů korun. Nejvíce, 147 milionů korun, má dostat největší z krajských nemocnic, Oblastní nemocnice Náchod. Krajská nemocnice v Jičíně by měla dostat 64 milionů korun, trutnovská nemocnice 52 milionů korun a Městská nemocnice ve Dvoře Králové nad Labem 16 milionů korun.

„Smlouvy o závazku veřejné služby kraj uzavřel s nemocnicemi v roce 2016 na období deseti let. Výši vyrovnávací platby určuje kraj spolu se zdravotnickým holdingem, a to na základě žádosti samotných nemocnic,“ uvedl Dan Lechmann z kanceláře hejtmana.

Loni nemocnice snížily souhrnnou ztrátu zhruba na 30 milionů korun z předloňského minusu 69,6 milionu. Celkové výnosy nemocnic loni vzrostly o desetinu na 2,9 miliardy korun. Dotace nemocnicím z krajského rozpočtu loni činila 236 milionů korun a meziročně se zvýšila o 46 milionů korun.

Říjen

Listopad 2022

Prosinec

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

28
29
30
1
2
3
4

Listopad

27

6:00 am - 9:00 pm

Spolupráce se Saskem

Kalendář akcí

Listopad 2022

Listopad

27

Listopad

28

Listopad

29

Listopad

30

Prosinec

1

Prosinec

2

Prosinec

3

Prosinec

4

Prosinec

5

Prosinec

6

Prosinec

7

Prosinec

8

Prosinec

9

Prosinec

10

Prosinec

11

Prosinec

12

Prosinec

13

Prosinec

14

Prosinec

15

Prosinec

16

Prosinec

17

Prosinec

18

Prosinec

19

Prosinec

20

Prosinec

21

Prosinec

22

Prosinec

23

Prosinec

24

Prosinec

25

Prosinec

26

Prosinec

27

Prosinec

28

Prosinec

29

Prosinec

30

Prosinec

31

Newsletter