Tisková zpráva Covid ovlivnil transplantace v České republice
Sorry, but you do not have permission to view this content.
Tisková zpráva Tisková zpráva Zpravodaj Očkování v českých zemích trvá už 200 let, vymýtilo řadu…
Praha 13. prosince (ČTK) – Výběr informací o očkování v českých zemích (v ČR i dalších státech se chystá se očkování proti novému typu koronaviru):
– Očkování proti nemocem má na území dnešní České republiky dlouhou tradici, první plošná vakcinace proti pravým neštovicím začala v habsburské monarchii už v roce 1821. Smrtelně nebezpečnou chorobu se díky tomu podařilo vymýtit. Očkovací programy, které se objevily po vzniku Československa, pak mířily na další nebezpečné infekční nemoci – záškrt, tuberkulózu, tetanus, černý kašel nebo dětskou obrnu. Pravidelné očkování všech dětí proti nim začalo v lednu 1959.
– První rozšířenou vakcínu proti pravým neštovicím (jež v 18. století zabily v Evropě na 60 milionů lidí) vynalezl britský lékař Edward Jenner, který si všiml, že dojičky nakažené kravskými neštovicemi lidskou verzi choroby nedostanou. První pokus s očkováním provedl Jenner v květnu 1796 a zprávy o jeho úspěchu se rychle šířily po Evropě. Již na přelomu 18. a 19. století se očkovalo po celém kontinentu, habsburskou říši a české země jako její součást nevyjímaje.
– Očkovat proti neštovicím, které jen mezi roky 1796 a 1802 zahubily v Čechách na sto tisíc lidí, se začalo už kolem roku 1800. Napoleonské války ale lékařské novince příliš nepřály, počty vakcinovaných – byť očkování bylo pro nemajetné zdarma – se dlouho pohybovaly jen v desítkách tisíc. Už tehdy se ale vyskytly mezi lidmi nepodložené zprávy o škodlivosti očkování, které spolu s rozvratem způsobeným boji a průchody armády zpomalily šíření novinky.
– Přesto bylo povinné očkování v českých zemích oficiálně zavedeno v roce 1812, podle císařského výnosu ho podporovali duchovní, učitelé nebo porodní báby. Z téměř dvou milionů dětí narozených mezi roky 1808 a 1820 byla proti neštovicím očkována téměř polovina, což nemoc výrazně zbrzdilo. I tak se během 19. století objevovaly epidemie pravých neštovic, poslední velké z let 1872 a 1873 podlehlo 43.000 lidí. Do první světové války ale podíl očkovaných postupně klesal až na polovinu.
– Vakcinační program převzalo i nově vzniklé Československo, kde bylo povinné očkování zakotveno zákonem z července 1919. A bylo úspěšné – zatímco v prvním roce po válce se vyskytlo na 10.000 případů pravých neštovic, v dalších pěti letech to bylo celkem jen 2589 a později se vyskytly pouze jednotlivé případy, dovezené z ciziny. Povinné očkování a přeočkování proti pravým neštovicím trvalo až do roku 1980, kdy byla tato nemoc na celém světě vymýcena.
– Očkování proti dalším nemocem začalo po druhé světové válce, nejprve v roce 1946 proti záškrtu, o rok později pak proti tuberkulóze (TBC). Obě nemoci u nás díky tomu prakticky vymizely (záškrt téměř úplně během čtyř let, případů TBC – proti které se zhruba dekádu děti už povinně neočkují – je od 70. let nejčastěji několik stovek ročně). Proti černému kašli se začalo s očkováním v roce 1958 a v případě této nemoci trvalo sedm let, než se nemoc podařilo téměř vymýtit.
– Základ dnešní vysoké proočkovanosti české populace dalo pravidelné očkování dětí, které bylo zahájeno v lednu 1959 a v upravené podobě se praktikuje do dneška. V posledních zhruba dvou dekádách se nicméně objevují hlasy zpochybňující přínosy a bezpečnost očkování, což s sebou přináší i pokles míry proočkovanosti. Přestože odborníci odmítají, že by vakcinace mohla naprosté většině populace uškodit, část rodičů očkování odmítá zcela nebo je odkládá.
– Důsledkem toho je návrat některých dříve téměř vymizelých nemocí, například spalniček. V Československu se proti nim začalo očkovat pravidelně v září 1969 a ještě v roce 2007 dostalo vakcínu zhruba 98 procent dětí do tří let. Poté podíl začal klesat, dostal se až pod 85 procent. Pro zabránění šíření epidemie spalniček je přitom podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nutná proočkovanost alespoň 95 procent dětí ve věku do tří let.
– Kromě povinného programu existuje možnost nechat se očkovat proti řadě dalších chorob, a to jak hrazené ze zdravotního pojištění, tak ty placené pacientem. Známé jsou třeba vakcíny proti klíšťové encefalitidě nebo chřipce (tu je nutné obnovovat každý rok), rozšiřuje se i očkování proti rakovině děložního čípku. Nechat se očkovat je možné také proti hepatitidě A a B, meningitidě, ale také choleře či břišnímu tyfu, což často využívají cestovatelé do exotičtějších lokalit.
Zpravodaj Ochota očkovat se proti covidu-19 je v ČR nižší než…
Bratislava 10. prosince (zpravodaj ČTK) – V Česku byla letos na podzim nakloněna očkování proti nemoci covid-19 menší část populace než je průměr za devět zkoumaných zemí střední a východní Evropy a západního Balkánu. Vyplývá to z nejnovější analýzy, kterou slovenská nevládní organizace Globsec vypracovala na základě sondáží ze září a října.
Podle průzkumu by se nechalo proti covidu-19 očkovat 35 procent obyvatel Česka. Ze zkoumaných zemí největší ochotu k očkování vyjádřili Maďaři a Rumuni (shodně 45 procent populace), na opačné straně žebříčku skončili Bulhaři (23 procent). Na Slovensku by pro očkování bylo 36 procent obyvatel. Průzkum se uskutečnil také v Polsku, Srbsku, Černé Hoře a Severní Makedonii. V průměru by se v celém regionu nechalo očkovat 37 procent obyvatel.
Ochota očkovat se je podle Globsecu vyšší u lidí, kteří důvěřují státním institucím. V průměru za zkoumané země se chtějí nechat očkovat zejména lidé nad 65 let, kteří patří v souvislosti s koronavirovou nákazou k nejohroženější skupině, a také obyvatelé ve věku 18 až 24 let.
První vakcína proti covidu-19 pro použití v Evropské unii by mohla být schválena na konci letošního roku. V Česku by se s ní podle ministra zdravotnictví Jana Blatného mělo začít očkovat do šesti až osmi týdnů od schválení.
Zhruba třetina (36 procent) Čechů podle sondáže Globsecu věří konspirační teorii, že covid-19 je podvrh s cílem manipulovat společnost. Stejný názor až 43 procent obyvatel Srbska a Černé Hory, ale jen zhruba pětina Maďarů.
Průzkumy veřejného mínění se podle Globsecu v jednotlivých zemích uskutečnily shodně na reprezentativním vzorku 1000 respondentů.
Adrian Bobok jd
Zpravodaj Ministr Vojtěch: ČR má 35 pacientů s koronavirem, dnes přibyli…
Praha 9. března (ČTK) – Česko má 35 pacientů s nákazou novým koronavirem, testy nově potvrdily infekci u tří lidí. Jedním z nich je zhruba dvanáctiletý chlapec. Na svém twitteru to dnes odpoledne oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
„Máme hlášeny tři nové případy,“ uvedl ministr. Nákazu u dvou pacientů potvrdili experti Nemocnice Na Bulovce. Chlapec, který se narodil v roce 2008, má rodinnou vazbu s jiným nakaženým. Ten se předtím vrátil z Itálie. Dalším novým pacientem je muž, který se narodil v roce 1975. Ten pobýval v Lombardii. Chlapce i muže poslali lékaři do domácí karantény.
Třetím případem je žena ze Zlínského kraje, která se narodila v roce 1978. Byla na dovolené v italském Trentinu.
V posledních dnech za den přibývalo v Česku šest či sedm nových pacientů. Většina z nich se nakazila při pobytu v Itálii. Část infikovaných má vazbu na americký Boston. Tam se konala mezinárodní konference, které se zúčastnili i lidé z Česka. Na několik dalších pacientů se nákaza přenesla v Česku.
Podle ministra má nemoc COVID-19 u pacientů mírný průběh. Většina z nich je v domácím léčení. Ministerstvo nařídilo lidem, kteří se od soboty vrátili či se budou teprve vracet z Itálie, aby se hlásili svým praktickým lékařům. Ti je musí poslat do dvoutýdenní karantény. Za dnešek sociální správa dostala kvůli karanténě zhruba tisícovku e-neschopenek.
ktk jw
Zpravodaj Maláčová: MPSV eviduje tisícovku e-neschopenek kvůli karanténě
Praha 9. března (ČTK) – Sociální správa dnes dostala zhruba tisícovku elektronických neschopenek kvůli nařízené karanténě pro lidi, kteří se vrátili z Itálie. Za dnešek ministerstvo práce eviduje asi 13.000 e-neschopenek, což je průměrný počet. Novinářům to dnes před jednáním vlády řekla šéfka resortu Jana Maláčová (ČSSD). Lékaři by měli lidem v karanténě vypisovat pětidílný tiskopis, využít mohou ale i e-neschopenky.
Maláčová řekla, že elektronický systém funguje bez problémů. „Máme za dnešek 13.000 e-neschopenek, takže jsme zhruba na standardním průměru, vyšší částky neevidujeme,“ uvedla. Lékaři by měli v e-neschopence do kolonky profese zapisovat slovo „karanténa“. „Víme zhruba o 1000 případech, kde je použita,“ dodala Maláčová.
Podle pátečního nařízení ministerstva zdravotnictví se musí všichni obyvatelé Česka, kteří se od soboty vrátili či vrátí z Itálie, ohlásit svému praktickému lékaři. Ten je pak musí poslat do dvoutýdenní karantény. Týká se to i cizinců, kteří v Česku žijí přechodně či trvale. Zaměstnanci v karanténě mají nárok na náhradu mzdy. V prvních dvou týdnech jim zaměstnavatel má platit 60 procent základu příjmu. Náhradu odměny mají dostat i ti, kteří pracují na dohodu. Pokud by karanténa trvala déle než dva týdny, lidé s nemocenským pojištěním by pak pobírali nemocenskou.
Lékaři by měli těm, které pošlou do karantény, vypisovat pětidílné tiskopisy. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) doktory ale informovala o tom, že jí mohou posílat místo papírových formulářů e-neschopenky. Kromě slova „karanténa“ uvedou do příslušných políček k diagnóze kód Z209 pro kontakt s neurčenou přenosnou nemocí a také nestanoví žádné vycházky. S člověkem se dohodnout i na způsobu doručení průkazu pacienta. Ten je možné si vyzvednout až po skončení izolace. Zaměstnavatelé dostanou informace o pracovníkově karanténě stejně, jako získávají zprávy o jeho nemoci a pracovní neschopnosti.
Lékař může vyplňovat ale také pětidílné propisovací potvrzení o karanténě. Pracovník by měl dostat postupně tři části tiskopisu. „Jelikož je v současné situaci žádoucí zamezit pobytu pojištěnce ve vnějším prostředí, je možné, aby mu příslušné díly papírového tiskopisu byly vydány i následně,“ uvedl v dopise lékařům ústřední ředitel ČSSZ František Boháček. Podle něj pracovník ale musí bez průtahů o své izolaci informovat zaměstnavatele, který si může informaci ověřit u příslušné okresní sociální správy.
Podle vlády se v době vydání nařízení o dvoutýdenní karanténě v Itálii nacházelo asi 16.500 Čechů.
opm rem jzf ktk mal
