Name: Konference pro zdravotníky
Start: 2021-05-31
End: 2021-05-31
Location: Václavské náměstí 36

Vědci z Brna se více zaměří na prevenci cukrovky

18 března, 2021
by Redakce

Brno 18. března (ČTK) – Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA-ICRC) se zaměří na prevenci cukrovky. Jde o nemoc, kterou trpí každý dvanáctý Čech, cukrovka je čtvrtou nejčastější příčinu úmrtí v ČR. Navíc jde o jednu z chorob, které můžou způsobovat vážné komplikace při onemocnění covid-19, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Problémem je podle vědců skutečnost, že pacientům je cukrovka často diagnostikována až v pozdějších stadiích onemocnění. Existuje přitom podle nich řada rizikových faktorů, které mohou k rozvoji nemoci přispět a kterým lze předcházet právě prevencí. Nejvyšší stupeň rizika je takzvaný prediabetes, což je mírné zvýšení hodnot glukózy nad normální hodnotu. Pacienti s touto diagnózou mají trvale vysoké riziko (až 70 procent) rozvoje cukrovky 2. typu, která se může objevit kdykoli. A právě období prediabetu je podle vědců ideální čas pro účinnou kampaň prevence a informovanosti obyvatel o nebezpečí, které je může potkat.

Právě informace ale podle vědců v širší populaci chybějí. „Například v Brně zatím neexistuje program prevence cukrovky a navíc je obtížné nějaký nastavit, pokud osm z deseti lidí riziko spojené s prediabetem ignoruje,“ uvedl Juan Pablo Gonzalez Rivas, vedoucí výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC.

Při hodnocení více než 2000 obyvatel Brna a blízkého okolí ve věku 25 až 64 let vědci z Kardiovize zjistili, že téměř 65 procent z nich má vysoké riziko rozvoje cukrovky 2. typu v následujících letech. V současné době tak pracují na preventivní strategii, která by cílila právě na tuto rizikovou skupinu. Půjde podle nich o kombinaci důležitých změn, které povedou ke zlepšení životního stylu. Nejprve se vyhodnotí současný stav jedince, například pohybová aktivita, zdravotní anamnéza či stravovací návyky a na základě toho se stanoví riziko rozvoje diabetu 2. typu. Poté bude následovat konzultace s lékařem, nutričním poradcem a trenérem za účelem sestavení individuálního plánu. Cílem bude motivovat pacienta ke snížení váhy a obecně zlepšit jeho zdraví a kvalitu života.

„V červenci plánujeme provést pilotní studii, poté již chceme mít k dispozici finální verzi preventivního programu pro dobrovolníky,“ uvedl Gonzalez Rivas. Doplnil, že pokud se to podaří v lokálním měřítku, vědci by rádi tento program rozšířili pro celou českou populaci.

Při cukrovce organismus není schopen produkovat dostatečné množství inzulínu. Většina jídla, které člověk zkonzumuje, je v těle rozložena na jednoduchý cukr – glukózu. Lidské tělo glukózu využívá jako zdroj energie. Glukóza je v těle transportována krví. Aby buňky mohly glukózu z krve využít, potřebují k tomu právě inzulín. Bez tohoto hormonu tedy buňky nemohou získat energii z potravy. Lidé s cukrovkou nemohou využívat svou krevní glukózu, což vede k vzestupu hladiny cukru v krvi a dalším závažným důsledkům, jako například postižení zraku, onemocnění ledvin či postižení nervů, oběhového systému a dalších. Existují dva hlavní typy cukrovky, přičemž přibližně 95 procent pacientů trpí cukrovkou 2. typu.

Zpravodaj

Práce v nemocnici je náročná, říká voják, který pomáhá v Brně

16 března, 2021
by Redakce

Brno 16. března (ČTK) – S pacienty s covidem-19 pomáhá ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně na anesteziologicko resuscitační klinice (ARK) armádní zdravotník Lukáš Slejška. Čtyřiatřicetiletý voják zažil i misi v Afghánistánu, nyní spolu se zdravotní sestrou obstarává hygienickou péči, převazuje rány, pracuje s ventilátorem. „Je to velmi náročná práce, a to jak fyzicky, tak psychicky,“ uvedl Slejška. Nemocnice se stará o 136 pacientů s koronavirem, 15 je na ARK na umělé plicní ventilaci.

Voják v nemocnici původně pomáhal na urologickém oddělení, kde na nakažené pacienty nenarazil. Od ledna ale začal působit u covid pacientů na anesteziologicko resuscitační klinice, kam nastoupil kvůli povinné stáži. „Poskytuji tady ošetřovatelskou péči. Vždy jsem tu přidělen k sestře a staráme se o jednoho nebo dva pacienty na boxu. Konkrétně se jedná o hygienickou péči, obsluhování lineárních dávkovačů, infuzních pump, práci s ventilátorem, péči o invazivní vstupy, převazy ran, polohování a podobně,“ řekl Slejška.

Nikdy předtím na oddělení takového typu nepracoval. „Teprve se zaučuji a snažím se neudělat více škody než užitku. Je to velmi náročná práce, a to jak fyzicky, tak psychicky. O to víc v této době, kdy je nezbytné dodržovat přísná protiepidemická opatření stran covid-19,“ uvedl voják.

Původně pracoval jako zdravotní sestra a po šesti letech v nemocnici vstoupil do armády, kde dostal funkci zdravotníka obvaziště. „Znamená to, že v případě bojové operace jsme první zdravotnickou etapou disponující lékařem. Jsme mobilní pracoviště, které má za úkol zabezpečit základní životní funkce vojáků a v případě potřeby je odsunout na pracoviště vyššího typu,“ objasnil Slejška.

Na přelomu let 2018 až 2019 absolvoval misi v Afghánistánu na základně Bagram. „Nejnáročnější byla situace, kdy na naši patrolu zaútočil sebevražedný atentátník ve vozidle naplněném výbušninami. Následkem výbuchu se jedno naše obrněné vozidlo převrátilo. Během incidentu bylo raněno pět vojáků, z toho jeden těžce,“ uvedl Slejška. Podle něj je práce v zahraniční operaci diametrálně odlišná od práce v nemocnici. „Nelze to ale srovnávat. Na misi je velké riziko, že vás někdo zraní nebo zabije. Na druhou stranu na anesteziologicko resuscitační klinice má sestra obrovskou zodpovědnost za přiděleného pacienta a nesmí chybovat,“ dodal Slejška.

Zpravodaj

Svatoanenská nemocnice v Brně bude pět dní odebírat krev od…

22 ledna, 2021
by Redakce

Brno 22. ledna (ČTK) – Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně od příštího týdne rozšíří ze tří na pět počet dní pro odběry od dárců krve. Nyní měla za tři odběrové dny týdně až 90 dárců, řekla dnes ČTK mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Podle ní nejvíc chybí krevní skupiny A+ a 0 (nula).

Nemocnice zahájila odběry krve předloni na podzim. Dosud dělá odběry tři dny v týdnu, po neděli to bude každý pracovní den. „Rozšířením odběrových termínů na všechny pracovní dny v týdnu se snažíme vyjít vstříc dárcům. Chceme, aby měli větší možnost výběru, kdy k nám dorazí, a také dlouhodobě pozorujeme velký zájem o možnost darovat krev v pátek,“ uvedla primářka krevní banky Jarmila Celerová.

Kromě standardních odběrů krve v odběrovém centru uvítají v Krevní bance Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně také dárce rekonvalescentní plazmy, tedy krevní plazmy od lidí po prodělaném onemocnění covid-19. Plazma se využívá při léčbě pacientů se středně vážným průběhem nemoci. „Vhodní jsou dárci zhruba čtyři týdny od nákazy, kteří nikdy nedostali krevní transfuzi,“ dodala Celerová. Důležitým faktorem u dárců je také forma, ve které se u nich covid-19 projevil. „Vhodní dárci jsou ti, u nichž se v průběhu nemoci objevily příznaky jako horečka, kašel, dušnost, ztráta čichu. Naopak osoby, které měly mírné příznaky, prokazují nedostatečný titr (koncentraci)protilátek. Ženy jsou jako dárkyně plazmy pro léčebné účely vhodné pouze v případě, že nikdy nebyly těhotné,“ řekla Celerová.

Klasický dárcovský odběr krve mohou lidé po prodělaném covidu-19 podstoupit hned po ukončení izolace, pokud měli nemoc bezpříznakovou nebo se u nich projevily pouze mírné klinické příznaky bez nutnosti hospitalizace. Pokud bylao onemcnění závažnější a hospitalizace nutná, mohou do odběrového centra přijít čtrnáct dní po ukončení izolace.

Zájemci se na odběry krve i rekonvalescentní plazmy mohou objednávat on-line na webových stránkách Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, a to přes formulář nebo telefonicky na čísle 543 182 190 v čase od 7:00 do 15:00. „Dárci rekonvalescentní plazmy by se měli přihlašovat až na termíny od 8:30. Důvodem je další zpracovávání krve,“ dodala Lipovská.

Zpravodaj

Firma pomůže vědcům z Brna prověřit sloučeninu s potenciálem léku

18 prosince, 2020
by Redakce

Brno 18. prosince (ČTK) – Vědci z Masarykovy univerzity v Brně udělali důležitý krok k tomu, aby se nadějná sloučenina jednou mohla změnit v léčivo pro pacienty s některými typy leukémie. Spolu se soukromým investorem založili takzvanou spin-off firmu. Díky ní snáze projdou preklinickou fází vývoje, která je drahá a náročná. Laboratoř v brněnském kampusu si dnes prohlédli novináři.

„Máme velmi nadějnou sloučeninu, budeme ji potřebovat vyrobit ve větším měřítku, v dostatečné čistotě a budeme ji potřebovat velmi dobře otestovat,“ řekl dnes novinářům Kamil Paruch z přírodovědecké fakulty. Vědci podle něj potřebují jistotu, že se v následném klinickém testování, při podávání látky pacientům, nedočkají nepříjemných překvapení.

Výzkumníci před několika lety zjistili, že zablokování určitého typu enzymu by mohlo být tereapeuticky zajímavé při léčbě některých leukemických onemocnění. Následně oslovili chemiky, jestli by byli ochotni vyvinout nové, patentované sloučeniny, které by byly schopné konkrétní procesy selektivně zablokovat. Projekt se vyvíjel nad očekávání dobře, vědci mají několik zajímavých sloučenin, zejména jednu hodnotí jako velmi nadějnou.

Aby se posunuli dále, potřebovali vstup komerčního investora. Preklinický vývoj je drahý, hůře se financuje z grantových či interních univerzitních zdrojů. Jako vhodnou cestu vyhodnotili založení spin-off firmy, kterých má Masarykova univerzita 17 a snaží se jejich prostřednictvím přenést své know-how do aplikační sféry.

„Pokud má člověk k dispozici firmu, tak jsou jednání a vůbec celková flexibilita daleko lepší, než když je člověk v akademické sféře,“ popsal Paruch. Investiční partner i&i Prague vloží do spin-off firmy CasInvest Pharma během prvních tří let existence 15 milionů korun a hledá další investory.

Univerzita do spin-off firmy vnáší poznatky z výzkumu inhibitorů, které lze využít při léčbě některých leukémií. Inhibitory jsou schopny účinně zabránit migraci leukemických buněk a bránit tak narušení funkčnosti orgánů a rozvoji B-buněčné chronické lymfocytární leukémie.

U akutní myeloidní leukémie, což je jedna z nejagresivnějších a nejhůře léčitelných leukémií, působí zkoumané inhibitory jiným mechanismem. Vědci na základě dosavadních výsledků očekávají, že nové sloučeniny povedou k nastartování regulované buněčné smrti u leukemických buněk.

Zpravodaj

Na výstavišti Brno začaly odběry na covid v mobilním elektrobusu

1 října, 2020
by redakce

Brno 1. října (ČTK) – Na brněnském výstavišti dnes zahájil provoz mobilní elektrobus Fakultní nemocnice Brno, kde budou zdravotníci lidem odebírat vorky k testování na nemoc covid-19. Na výstavišti zůstane dva týdny, řekla ČTK mluvčí nemocnice Veronika Plachá. Potom bude vozidlo cestovat po kraji podle potřeby. Provozní doba elektrobusu je od pondělí do pátku od 13:00 do 16:00 a od 16:30 do 19:00

V elektrobusu bude odběry na základě rezervačního systému. Pracovníci budou brát vzorky lidem, které k odběru poslali hygienici a praktičtí lékaři. Původně nemocnice zamýšlela vyčlenit hodinu i pro samoplátce, nakonec k tomu ale nepřistoupila. Samoplátce podle Plaché testovat vůbec nebude.

Ředitel nemocnice Jaroslav Štěrba už dříve novinářům řekl, že předpokládá, že elektrobus udělá 100 až 150 odběrů denně. Vůz by měl jezdit do jara. Jihomoravský kraj na něj přispěl částkou 600.000 korun a 1,2 milionu dá nemocnice.

Fakultní nemocnice Brno i krajské nemocnice zároveň od dnešního dne netestují samoplátce, kteří by podle vedení nemocnice i kraje měli vyhledávat odborné laboratoře. Štěrba to už dříve zdůvodnil tím, že pacienti určení k testu hygieniky nebo lékaři čekali na odběry příliš dlouho a že bez samoplátců se uvolní asi třetinová kapacita.

V Jihomoravském kraji v posledních týdnech přibývá denně přes 100 i 200 nových případů nemoci covid-19. V kraji je od začátku pandemie k dnešnímu dni 6235 potvrzených případů nemoci covid-19. Vyplývá to z údajů webu ministerstva zdravotnictví.

hor hj

Zpravodaj

Vědci z Brna vymysleli přístroj, pomůže při srdečních arytmiích

9 září, 202010 září, 2020
by redakce

Brno 9. září (ČTK) – Vědci Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně vymysleli přístroj, který pomůže pacientům se srdeční arytmií, tedy při poruchách srdečního rytmu. Střídavý elektroporační generátor získal i český patent, je lepší než používané technologie s ohledem na bezpečnost. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Centrum má český patent zapsaný společně s Vysokým učením technickým v Brně. Nyní usilují i o evropský patent. Na vynálezu se velkou měrou podíleli vědci z týmu Intervenční srdeční elektrofyziologie pod vedením Zdeňka Stárka. „Pro léčbu arytmií, tedy ablaci abnormální srdeční tkáně, se v současnosti standardně používá termální radiofrekvenční energie. Hrozí ale poškození okolních struktur, například jícnu,“ uvedl Jiří Erlebach z výzkumného centra.

Vhodnou alternativou jsou podle něj netermální metody ablací, kterými se lze vyhnout komplikacím. „Doposud však neexistovalo řešení, které by nezahrnovalo celkovou anestezii nebo riziko svalových kontrakcí,“ uvedl Erlebach. S novým generátorem anestezie být nemusí, záleží na konkrétním případu.

Elektroporační generátor je netermální zdroj energie, který je první alternativou k současné termální technologii. „Tento zdroj je v mnohém lepší než stávající technologie s ohledem na bezpečnost a trvalé udržení normálního srdečního rytmu,“ uvedl vedoucí týmu Stárek. Podle Erlebacha se zatím přístroj používá na zvířatech, v budoucnu se s ním počítá u lidí.

hor kš

Zpravodaj

Brněnské koleje jsou zaplněné, chystají opatření proti koronaviru

1 září, 2020
by Lucie Fílová

Brno 1. září (ČTK) – Poptávka po ubytování na brněnských vysokoškolských kolejích stejně jako v minulých letech výrazně převyšuje nabídku. Před začátkem podzimního semestru jsou kapacity kolejí vyčerpané, místa se ale mohou dodatečně uvolnit. Chod kolejí bude navíc v letošním školním roce přizpůsoben koronavirové situaci, povinné bude například nošení roušek ve společných prostorách. ČTK to řekli zástupci brněnských vysokých škol.

„Před zimním semestrem jsme takzvaně vyprodaní,“ komentoval zájem vysokoškoláků o ubytování mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána. K dispozici bylo přibližně 3200 lůžek. Stejně je na tom Masarykova univerzita s bezmála 3800 lůžky a výjimkou není ani Vysoké učení technické v Brně (VUT). „I letos poptávka výrazně převyšuje nabízenou kapacitu téměř 6500 lůžek, což je největší ubytovací kapacita mezi brněnskými vysokými školami,“ uvedla mluvčí VUT Radana Koudelová.

Chod kolejí letos bude uzpůsoben koronavirové situaci. „Uvědomujeme si, že koleje jsou rizikovým místem. Zvýšenou pozornost věnujeme dezinfekci, studenty upozorňujeme na dodržování odstupů,“ uvedl Vrána. Koleje vyčlenily karanténní pokoje pro případ potřeby, běžné bude také nošení roušek ve společných prostorách. „Prostory vrátnic jednotlivých kolejí jsou odděleny plexisklem,“ jmenovala Koudelová další z opatření VUT.

V letních měsících pracovali na kolejích stavbaři, například Mendelova univerzita upravila blok B kolejí J. A. Komenského tak, aby měly pokoje vlastní sociální zařízení. Opravy vyšly na 45 milionů korun. Celkovou rekonstrukcí za 80 milionů prošel blok A2 na koleji Vinařská Masarykovy univerzity. „Rekonstrukce zahrnuje nové podlahy, sociální zařízení, kuchyňky i nábytek,“ řekla ČTK mluvčí školy Tereza Fojtová.

Do poloviny září potrvá rozsáhlá modernizace bloku A03 areálu Pod Palackého vrchem, který spadá pod VUT. „Upravují se kuchyňky, studovny, především ale dojde k výměně koupelnových umakartových jader za zděná,“ uvedla Koudelová. Cena za rekonstrukci je zhruba 100 milionů korun, v budoucnu se chce univerzita zaměřit na opravy Purkyňových kolejí.

Například studenti brněnské Univerzity obrany se ale každoročního hledání vhodného ubytování ke studiu účastnit nemusí. Bydlet mohou zdarma na ubytovně ministerstva obrany. Místa na kolejích ostatních vysokých škol se ale ještě mohou dodatečně uvolnit. Podle Vrány totiž není jisté, zda například zahraniční studenti nakonec opravdu přijedou.

Tereza Švecová tmd kš

Zpravodaj

Vědci z Brna zkoumali covid-19 u 84 dobrovolníků

8 července, 202018 července, 2020
by redakce

Brno 8. července (ČTK) – Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně (FNUSA-ICRC) zkoumali covid-19 u 84 dobrovolníků. Z nich 47 nemoc prodělalo a zbytek ne. Vzorky zdravých lidí vědci využili k prokázání, že mají neměřitelnou hladinu specifické imunity proti tomuto koronaviru. Podle toho lze jasně prokázat, kdo se s nemocí potkal, a kdo nikoliv. V tiskové zprávě to dnes uvedla Dana Lipovská, mluvčí Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, pod kterou centrum spadá.

Vědci získali vzorky 84 dobrovolníků pro výzkum buněčné imunity. Nejdříve je nechali inkubovat s virovými proteiny a druhý den analyzovali na průtokovém cytometru. „Zjišťovali jsme, zda jsou mezi nimi buňky paměťové, které si tělo vytvoří výhradně po styku s onemocněním. Paměťové buňky pak ve zkumavce při styku s kousky viru reagují produkcí specifického interferonu. Díky tomu změříme, kolik takových buněk člověk má,“ uvedla vedoucí Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC Irena Koutná.

Výzkumy přinesly poznatky. „Zjistili jsme, že variabilita paměťové stopy mezi lidmi, kteří nemoc prodělali, je velice široká. Jsou jedinci se slabou a silnou stopou. Velice důležité bude vědět, jak se počty buněk budou lišit zhruba za pět až šest měsíců, tedy budeme sledovat dynamiku úbytku počtu těchto buněk v čase,“ řekla Koutná. Data podle ní vědcům zodpoví na otázky, zda u pacientů, kteří nemoc prodělali, nemůže přijít třeba do půl roku znovu.

Na podzim se uskuteční druhá fáze projektu, kdy budou dárci znovu pozvaní k odběru krve, aby se mohl experiment zopakovat. „Tím bychom získali informaci o vývoji imunitního systému po určité době od infekce. A také bychom zjistili, zda je imunitní systém schopen reagovat na SARS COV2 se stejnou intenzitou a jestli jsou zapojeny stejné subpopulace imunitních buněk nebo se spektrum změnilo,“ řekla Koutná.

Centrum chce data publikovat a představit odborné veřejnosti, jak se chová paměťová imunita. Zároveň chce diskutovat o tom, zda pacienti s vysokou mírou buněčné imunity mohou sloužit jako dárci specifických buněk pro léčbu akutně závažně nemocných.

hor kš

Zpravodaj

Na operaci v Brně dohlížel na dálku přes počítač odborník…

24 června, 202018 července, 2020
by redakce

Brno 24. června (ČTK) – Neobvyklou situaci zažili lékaři v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně při operacích dvou pacientů s výdutí břišní aorty. Odborník kontroloval správné použití cévní protézy virtuálně na dálku z bydliště z Řecka, odkud nemohl kvůli pandemii koronaviru odcestovat. Zákrok se tím nijak neprodloužil a vše bylo v pořádku, řekl ČTK jeden z operujících lékařů Jiří Sikora. Onemocnění může být i smrtelné.

Klinický specialista u některých operací dohlíží na to, aby lékaři používali správně materiály dodané firmami a nedělali si vlastní postupy. Lékaři operovali výduť břišní aorty, kterou zevnitř vyztužili speciální cévní protézou nazvanou stentgraft. „Operace byla specifická tím, že dohlížející odborník nemohl do Brna přijet kvůli pandemii. Musel být během zákroku u počítače v Řecku a pomáhat virtuálně skrz obrazovku,“ řekl Sikora. Operace se podle něj musela uskutečnit, protože hrozilo protržení aorty, což může mít za následek smrt pacienta.

Lékaři z obou třísel do výdutě zavedli tři protézy, které pod rentgenem zasunuli tak, aby dokonale těsnily. Šestapadesátiletý pacient z Blanenska přitom přišel na problémy náhodou. „Měl jsem dva měsíce průjem a obával jsem se, že mám rakovinu. Na ultrazvuku mi ale zjistili výduť. Lékaři mi zachránili život,“ uvedl Vladimír ze Sebranic u Boskovic.

Centrum dlouhodobě léčí nemoci všech částí aorty. Podle Sikory jsou to desítky zákroků za rok. Kvůli léčbě centrum koupilo speciální software. „Dokáže vytvořit 3D model z rovinných řezů získaných pomocí CT, na kterém lze následně měřit rozměry tepen, délku a zakřivení jednotlivých úseků a odhalit přítomnost kalcifikací, trombů nebo natržení tepny, které je při implantaci stentgraftu nutné překrýt,“ popsal Sikora. Díky moderním technologiím měl i spolupracující odborník v Řecku v každém okamžiku přehled o situaci na sále včetně obrazových dat z rentgenu.

hor kš

Zpravodaj

Testy v Dětské nemocnici Brno odhalily zatím tři děti s covid-19

17 dubna, 202018 července, 2020
by redakce

Brno 17. dubna (ČTK) – Dětská nemocnice spadající pod Fakultní nemocnici Brno odhalila při testech zatím tři děti s nemocí covid-19. Žádné z nich nemuselo být hospitalizované, řekl dnes novinářům náměstek pro Dětskou nemocnici Jan Blatný. Dětská nemocnice denně testuje desítky dětí. V celé fakultní nemocnici bylo hospitalizováno s koronavirem 35 dospělých, podle ředitele Jaroslava Štěrby je jich nyní asi 15. Nemocnice jedná o tom, aby do měsíce dostala pro tyto pacienty lék remdesivir.

Blatný uvedl, že denně podstupují testy na covid-19 desítky dětí. „Zatím máme pouze tři výsledky pozitivní. Žádné dítě nevyžadovalo hospitalizaci a všechny mohly být propuštěny. Neleží u nás žádné dítě se závažným průběhem,“ řekl Blatný.

Desítky dospělých pacientů s covid-19 už hospitalizovala Fakultní nemocnice Brno se sídlem v Bohunicích. Podle vedení nemocnice to bylo 35 lidí, Štěrba uvedl, že nyní jich v nemocnici zůstává 15. Nemocnice má v sídle v Bohunicích odběrový stan, který denně odebere až 200 vzorků. Vyhodnocují je pak nemocniční laboratoře, které jsou i v Dětské nemocnici. Odběrové stany má i břeclavská a znojemská nemocnice. Stěry fungují tak, že tam lidé přijedou vlastním autem a zdravotníci jim odeberou vzorek pouze při staženém okně, potom mohou zase odjet. Kromě toho vyjíždějí z Brna, Znojma a Kyjova týmy k odběrům přímo domů k pacientům s podezřením na koronavirus.

O pacienty z Moravy s koronavirem v těžkém stavu se stará Fakultní nemocnice u svaté Anny v centru Brna. Fakultní nemocnice v Bohunicích se stará o zbylé pacienty. Štěrba uvedl, že nemocnice jedná o tom, že by mohla mít do tří čtyř týdnů lék remdesivir pro léčbu těchto pacientů. Kdyby bylo třeba, nemocnice je ochotná s remdesivirem pomoct svatoanenské nemocnici, uvedl Štěrba.

V Jihomoravském kraji je k dnešnímu ránu přes 370 potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru. V ČR je přes 6340 potvrzených případů.

hor sd kš

Duben

Květen 2021

Červen

MO
TU
WE
TH
FR
SA
SU

31
1
2
3
4
5
6

Květen

30

6:00 am - 9:00 pm

Kalendář akcí

Květen 2021

Květen

30

Květen

31

Červen

1

Červen

2

Červen

3

Červen

4

Červen

5

Červen

6

Červen

7

Červen

8

Červen

9

Červen

10

Červen

11

Červen

12

Červen

13

Červen

14

Červen

15

Červen

16

Červen

17

Červen

18

Červen

19

Červen

20

Červen

21

Červen

22

Červen

23

Červen

24

Červen

25

Červen

26

Červen

27

Červen

28

Červen

29

Červen

30

Červenec

1

Červenec

2

Červenec

3

Newsletter