Praha 10. prosince (ČTK) – Nejvíc Čechů loni zemřelo na nemoci oběhové soustavy. Podlehlo jim asi 40 procent zemřelých, asi 49.000 z více než 111.000 všech úmrtí za celý rok. Zatímco u mužů se podíl nemocí srdce a cév meziročně mírně snížil, u žen vzrostl. Od 90. let 20. století se ale tento podíl postupně snižuje. Vyplývá to z dat Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku.
V 90. letech umíralo na nemoci srdce a cév 57 procent žen a 53 procent mužů. Přes výkyvy v jednotlivých letech se daří jejich počty postupně snižovat, loni to bylo 40 procent mužů a 43 procent žen. Většímu riziku jsou vystaveni diabetici, obézní a lidé s vysokým tlakem či hladinou cholesterolu v krvi.
Nejčastěji Češi umírají na ischemickou chorobu srdeční. Jde o nedokrvování srdečního svalu a postupné odumírání jeho částí. Nejčastější příčinou je kornatění tepen, ukládání tuku do stěn cév a jejich ucpávání. Může být příčinou i srdečního selhání, tedy stavu, kdy srdce nezvládá okysličovat krev. V Česku lékaři zachrání naprostou většinu těch, kteří se po infarktu dostanou do jejich péče. Asi třetina postižených zemře ještě před příjezdem záchranářů.
Léčba pacientů s nemocemi srdce a cév stojí systém veřejného zdravotního pojištění kolem 20 miliard korun ročně. Nejvíc nemocných trpí vysokým krevním tlakem a ischemickou chorobou srdeční.
Podíly úmrtí souvisejících s rakovinou se pohybují kolem čtvrtiny zemřelých mužů i žen v daném roce. Odborníkům se daří některé typy nádorů posouvat ze smrtelných do chronických nemocí. Se zkušeností s rakovinou, kterou se podařilo zastavit nebo vyléčit, tak v Česku žije zhruba půl milionu lidí. Ročně přibývá asi 87.000 pacientů s nádorem.
Ministerstvo zdravotnictví v říjnu představilo svou představu péče o onkologické pacienty, kterým byla rakovina vyléčena a jsou bez příznaků. Pokud bude pacient i lékaři souhlasit, bude moci jeho pravidelná vyšetření dělat praktický lékař podle onkologem vypracovaného plánu. Systém zdravotního pojištění by mohl ušetřit a onkologům se uvolní ruce pro vážnější případy.
„O něco méně četnou skupinou jsou úmrtí v důsledku vnějších příčin smrti, na ty v roce 2017 zemřelo 3800 mužů a 1800 žen, dále pak úmrtí v důsledku nemocí trávicí soustavy, na ty v roce 2017 zemřelo 2700 mužů a 2000 žen,“ uvádí dokument.
Podíl zdravotní příčiny úmrtí na celkovém počtu zemřelých v daném roce:
| Nemoci oběhové soustavy | Novotvary | |||
| muži | ženy | muži | ženy | |
| 2017 | 40,1 % | 43,4 % | 26,1 % | 25,7 % |
| 2016 | 40,4 % | 42,9 % | 26,6 % | 26,8 % |
| 2015 | 41,8 % | 44,9 % | 25,7 % | 25,4 % |
| 2014 | 41,8 % | 45,2 % | 27 % | 27 % |
| 2013 | 43,1 % | 46,8 % | 26,4 % | 25,8 % |
| 2012 | 44,6 % | 48,7 % | 26,6 % | 26,4 % |
| 2011 | 45 % | 49,1 % | 26,8 % | 26,5 % |
| 2010 | 45,1 % | 50,7 % | 28 % | 26,5 % |
| 2000 | 49,7 % | 54,9 % | 28 % | 25,7 % |
| 1990 | 53,3 % | 57,7 % | 22,9 % | 21,3 % |
| 1980 | 49,9 % | 54,1 % | 20,5 % | 18 % |
| 1970 | 48 % | 53,9 % | 19,7 % | 17,5 % |
zdroj: ÚZIS
van
