Vyberte stránku

Praha 27. února (ČTK) – Správný typ antibiotika pro konkrétního pacienta určí mikrobiologické vyšetření vzorku, trvá ale řádově dny. Podle výsledku lze změnit léčbu širokospektrými antibiotiky za ta s úzkým spektrem účinku na jednu bakterii, která mají menší riziko rezistence bakterií. ČTK a České televizi to dnes řekla primářka oddělení klinické mikrobiologie Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN) Martina Čurdová. Podobná oddělení pro vyšetřování vzorků, určení bakterií a jejich odolnosti k antibiotikům má většina velkých nemocnic.

Postupně vznikající odolnost bakterií proti antibiotikům je podle odborníků velkým problémem. „Vývoj nových antibiotik se ‚zasekl‘ v 60. letech minulého století. Dalších několik bylo objeveno až po roce 2000,“ řekl novinářům primář kliniky infekčních nemocí ÚVN Marek Štefan. Vývoj ale podle něj zdaleka nedrží s rozvojem bakteriální rezistence krok.

V nemocnicích jí podle něj pomáhá bránit hygiena rukou nebo izolace pacientů, kteří se takovou odolnou bakterií nakazili. Nutná jsou také takzvaná záložní antibiotika, tedy takové druhy, které jsou velmi drahé nebo toxické, kvůli čemuž je lékaři dříve zavrhli. Pro některé pacienty ale znamenají jedinou pomoc.

Pokud má nemocnice podezření, že je pacient nakažený bakterií, vyšetří jeho vzorky oddělení mikrobiologie. Tam se nejprve nechá bakterie růst, kultivace trvá osm až 24 hodin. Potom je možné ze vzorku zjistit, jaké antibiotikum a v jaké koncentraci zabere. „Nahradit širokospektrá antibiotika, která zabírají, těmi, které cílí přímo na konkrétní bakterii, je nákladově efektivnější a ekologičtější, protože to také brání rezistenci,“ dodala Čurdová.

Na nasazení správné léčby se pak podílí lékaři mikrobiolog, infektolog a epidemiolog spolu s farmaceutem, který doporučí správné léky. Podle Štefana je důležitá i možnost převodu pacienta z nitrožilních antibiotik na tablety. „Aplikace do žíly je draží, má větší nároky na personál, riziko infekce žilního vstupu. Naopak pacient s tabletami může dříve domů,“ dodal.

Více...  Hygienici nabádají k opatrnosti kvůli spalničkám na Karvinsku

U některých nemocí, jako je borelióza či některé infekce močových cest, je ale pro některé pacienty výhodnější podávat lék do žíly. Aby nemuseli být zbytečně v nemocnici, má ÚVN podle Štefana jako jediná v Česku oddělení, kde je možné podat lék ambulantně.

Za tři roky tam ošetřili více než 400 pacientů, denně jich může být až osm. Jednou denně musí přijít na podání antibiotika, které trvá několik desítek minut, potom ale mohou jít domů. Výskyt komplikací je podle Štefana minimální, hospitalizovat museli jen asi tři pacienty.

Na vzniku antibiotické rezistence se podílí také předepisování širokospektrálních antibiotik praktickými lékaři nebo preventivní podávání těchto lékům zvířatům chovaných na maso. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je takzvaná antibiotická rezistence globální hrozbou. V EU kvůli ní podle odhadů ročně zemře kolem 25.000 lidí. Náklady na léčbu těchto odolných nemocí jsou 1,5 miliardy eur za rok.

van mal