Abuja 8. února (ČTK/Reuters) – Nigerijka Fatima Abdulaiová se chystá na porod svého osmého dítěte. Sedm dětí porodila sama bez pomoci na zemi ve svém domě. Poprvé na to nebude sama. V roce 2015 uprchla ze své vesnice na severovýchodě Nigérie před útoky radikálů ze skupiny Boko Haram. Teď sedí obklopená desítkou dalších těhotných žen na klinice Maimusari ve městě Maiduguri, které je střediskem státu Borno, a naslouchá radám a také informacím o možnosti plánovat rodičovství, napsala agentura Reuters.
„V naší vesnici nebyla nemocnice, takže jsem neměla na vybranou a rodila jsem sama. Ale ženy z Maiduguri mi řekly, abych přišla sem. Teď vím, jaké je to riziko, rodit o samotě,“ řekla Abdulaiová.
V Nigérii rodí bez odborné pomoci mnoho žen a jedna ze 125 po porodu zemře. Nigérie je tak podle Světové zdravotnické organizace (WHO) co do úmrtnosti při porodech na čtvrtím místě. Mnoho žen z nigerijského severovýchodu žije v oblastech, kde nejsou kliniky, nemohou si dovolit zaplatit za převoz ani za lékařkou péči. K porodům doma je často také nutí manžel a další příbuzní.
Kvůli bojům Boko Haram odešly z domovů dva miliony lidí. Asi 1,4 milionu z nich žije v táborech zřízených ve státě Borno. Zdravotnické agentury tam nyní nabízejí zdarma lékařskou péči v táborech nebo ve státních zdravotnických střediscích. Mnoho žen, které uprchly před Boko Haram tak jako Abdulaiová, se poprvé ocitlo ve zdravotnickém zařízení, doslechly se o antikoncepci, plánování rodičovství a o předporodní péči.
Mnohé si myslí, že antikoncepce způsobuje neplodnost, že přijmout ji znamená odklon od muslimské víry. Další by kvůli ní čelily hněvu svých manželů.
V táborech před klinikami ženy čekají na vyšetření ve frontách několik hodin. I když je vedro, jsou trpělivé a nereptají. V táboře Bakassi některé přišly bez vědomí manželů, ale těhotná pětadvacetiletá Zuwaira Aliová, která rovněž čeká ve frontě, žádný problém nemá. „Můj muž zná termíny mých prohlídek a sám mi je připomíná,“ říká. Při předchozích čtyřech těhotenstvích žádnou péči neměla. Žila ve městě Gwoza, které bylo první, jež Boko Haram v roce 2014 obsadilo. Poprvé v životě začíná uvažovat o plánovaném rodičovství. „Útěk a život v táboře není pro děti ideální situace. Až se toto dítě narodí, budeme další rodičovství plánovat,“ řekla. V Nigérii používá antikoncepci jedna z 20 vdaných žen.
Zdravotnice Clara Afolyanaová z tábora Bakassi říká, že ne všechny ženy mají muže jako Aliová. Někteří muži považují mnoho dětí za cesta k větší humanitární pomoci nebo budoucímu blahobytu. „Když některé ženy nadhodí možnost plánovat rodičovství, muži je za to zbijí, rozvedou se nebo je znásilní,“ říká Afolyanaová, která pomáhá právě takovým ženám.
Porodní asistentka Fatima Kolo Lawanová říká, že mnoho rodin se chce vrátit domů, jakmile armáda Boko Haram z jejich komunit vytlačí. Čeká je tam ale znovu tlak tradice – jejich babičky vždy rodily doma, často každý rok. „Chceme, aby ženy, které nyní rodí zde a budou další generací babiček, předávaly svým dcerám jinou tradici,“ říká Lawanová.
Nigerijská vláda se snaží uvést znovu do provozu některé z 500 klinik zničených Boko Haram a hodlá v nich zavést péči o těhotné a o děti. Zda tyto služby ženy jako Abdulaiová využijí, není jisté. „Právě teď jsem ráda, že budu své osmé dítě rodit na klinice. Je dobré být tady,“ říká.
sva hej
