Vyberte stránku

Praha 5. března (ČTK) – Praktický lékař by měl vyřešit 80 procent zdravotních problémů, se kterými za ním pacienti přijdou, za 15 procent nákladů zdravotního systému. Ostatní by odeslal ke specialistovi nebo do nemocnice. Vést by k tomu měla reforma, která by měla v příštích osmi až deseti letech proměnit primární péči o děti i dospělé. Novinářům to dnes řekli zástupci ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a praktických lékařů.

„Lékaři specialisté vyřeší 15 procent případů za 40 procent nákladů a nemocnice pět procent za 40 procent nákladů,“ popsal fungování zdravotnictví v západoevropských zemích předseda Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Svatopluk Býma.

Posílit pozici praktických lékařů v systému českého zdravotnictví má podle návrhů vzešlých z ministerské pracovní skupiny například posílení jejich kompetencí, rozšíření počtu jimi předepisovaných léků nebo převzetí péče o některé chronické pacienty od specialistů. To už začíná fungovat u pacientů, kteří se vyléčili z rakoviny a je třeba je dál pravidelně sledovat, připravuje se také u diabetiků nebo pacientů s vysokým krevním tlakem.

Změnit by se mohlo i financování péče. Základní bude platba za registrovaného pacienta, takzvaná kapitační, kterou lékař každý měsíc dostává. „Dominantní stále bude kapitační platba, ale posílená bude výkonová složka,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Lékaři budou moci udělat pacientům nová vyšetření, která dosud patřily jen specialistům, nebo výkony, které vedou k odhalení nemocí, takzvané screeningy, například cukrovky vyšetřením hladiny cukru v krvi každých několik let, ale například i demence, duševních nemocí nebo chronické plicní obstrukční nemoci.

Zároveň musí být podle ministerstva primární péče také více dostupná. Chce proto podporovat školicí místa pro vzdělávání mladých lékařů. Zároveň zdravotní pojišťovny budou finančně motivovat lékaře s ordinacemi v hůře dostupných oblastech a ordinace s delší otevírací dobou.

Více...  Charita ČR: Na domácí zdravotní péči půjde o 30 pct peněz víc

Mohly by ji zajistit i takzvané sdružené praxe několika lékařů s několika sestrami a administrativní silou. Podle náměstka ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Davida Šmehlíka budou už letos testované v pilotním provozu, pojišťovna jim připraví speciální smlouvy. Počítá se také se sjednocením přístrojového vybavení ordinací, zatím ale není jasné, jaké přístroje budou pro ordinaci povinné.

Reforma počítá také ze změnou sítě lékařské pohotovostní služby. Měla by být nejméně jedna v okrese při urgentním příjmu nemocnice, jejichž vznik chce ministerstvo podpořit i z evropských fondů.

Za problematický ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) považuje věkovou strukturu praktických a dětských lékařů. Průměrný věk praktického lékaře pro dospělé je 54 let, dětského 56 let. „Fungování do jisté míry stojí na lékařích-seniorech,“ dodal ministr.

Chce proto podpořit vzdělávání. Vrátit zpět by se měl podle Prymuly také samostatný studijní obor dětského praktického lékaře oddělený od pediatrie. „Čekáme na poslaneckou iniciativu,“ vysvětlil. Byl zrušený před několika lety, zástupci dětských praktiků s tím ale nesouhlasili.

Odborníci chtějí také odbourat zbytečné návštěvy u lékaře, jejichž náklady odhadují na desítky miliard korun ročně. Průměrně v ČR navštíví pacient lékaře 12krát za rok, v Rakousku sedmkrát a ve Švédsku třikrát. Cesta vede podle nich přes vzdělávání pacientů. „Někteří pacienti ani nechtějí systém zneužívat, ale nevědí, jak se v něm pohybovat, s čím za jakým lékařem jít,“ dodal předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Zvažují se ale i postihy. Podle Prymuly například ten, kdo si zavolá sanitku prokazatelně zbytečně, bude její výjezd muset zaplatit.

Počty ordinací praktických lékařů a specialistů v krajích:

Samostatná ordinace praktického lékaře (podíl) Průměrný počet pacientů Samostatná ordinace lékaře-specialisty Průměrný počet pacientů
ČR 8108 (43,9 %) 1306 10.358 1022
Praha 816 (29,6 % 1577 1940 663
Jihomoravský 940 (42,5 % 1256 1271 929
Moravskoslezský 886 (44,1 %) 1363 1121 1077
Středočeský 1012 (52,9 %) 1330 900 1495
Ústecký 610 (49,6 %) 1346 621 1322
Olomoucký 566 (47,2 %) 1119 632 1002
Jihočeský 547 (51,3 %) 1169 520 1229
Plzeňský 426 (40,1 %) 1360 637 909
Zlínský 492 (47,1 %) 1185 553 1054
Královehradecký 419 (43,5 %) 1315 544 1013
Vysočina 472 (52,3 %) 1078 431 1180
Pardubický 394 (46,5 %) 1313 453 1142
Liberecký 310 (48 %) 1422 336 1312
Karlovarský 218 (35,3 %) 1358 399 742

zdroj: ÚZIS

*stav v 1.2. 2019

van mha

Více...  Sněmovna bude schvalovat zákony související s koronavirovou krizí