Psychiatrická léčebna v Kosmonosech vznikla před 150 lety

Praha 26. dubna (ČTK) – Psychiatrická léčebna v Kosmonosech na Mladoboleslavsku vznikla z bývalého kláštera, k němuž bylo přistavěno druhé patro. Po léčebně v Brně-Černovicích je druhou nejstarší podobnou léčebnou v ČR. Prvních 51 nemocných mužů bylo přijato před 150 lety, 29. dubna 1869, první ženy přišly o dva roky později. V nynější Psychiatrické nemocnici Kosmonosy se léčí na 600 pacientů se širokou škálou psychiatrických poruch, od alkoholismu a schizofrenie až po demenci.

Nyní léčebna poskytuje jak hospitalizační, tak ambulantní psychiatrickou péči s využitím různých terapeutických postupů, v posledních několika letech došlo také ke značnému rozvoji pracovní terapie. Od roku 2001 je ředitelkou Dana Kolářová, první nelékař v čele ústavu za celou dobu jeho historie.

V květnu 2010 získala certifikát kvality a bezpečí poskytovaných služeb a v projektu ministerstva zdravotnictví „Kvalita očima pacientů“ se umístila na třetím místě mezi hodnocenými zařízeními. V roce 2013 bylo zařízení přejmenováno na Psychiatrickou nemocnici Kosmonosy k vyjádření vnitřních i vnějších posunů v pojetí psychiatrické péče.

Podle Kolářové tvoří plnou polovinu příjmy opakované, tedy pacienti, kteří se v Kosmonosech už léčili. Kolářová také obhajuje síťová lůžka pro geriatrické či mentálně retardované pacienty. „Máme pacienty s takovými diagnózami, o které se určitě nebude chtít nikdo postarat,“ řekla například v roce 2014 pro časopis Týden.

Historie psychiatrických léčeben v českých zemích začíná se založením Všeobecné nemocnice v Praze v roce 1790, která měla i oddělení pro šílence, v němž ale blázni žili prachbídně a často v řetězech. Teprve v polovině 19. století vznikla univerzitní psychiatrická klinika, na niž navázalo budování ústavů v jednotlivých zemích a krajích, nejprve na Moravě v Brně-Černovicích (1863), pak v Kosmonosech (1869) a následně i jinde (Dobřany 1880, Opava 1889, Horní Beřkovice 1891, Šternberk 1892, Bohnice 1904, Kroměříž 1909 atd.). Ústavy byly od počátku podfinancované, lékaři měli průměrné platy a služba zřízenců připomínala službu vojenskou. Léčilo se prací a těžké případy bývaly celé dny přikurtovány.

První republika finanční zlepšení nepřinesla, za protektorátu se část pacientů z českých zemí stala součástí nacistické genocidy choromyslných a politicky zneužívána bývala psychiatrie i za komunismu. Největším pokrokem v léčbě se ve druhé půli padesátých let stala poměrně účinná léčba s pomocí moderních psychofarmak.

Léčebna v Kosmonosech byla založena v roce 1869 v bývalém piaristickém klášteře z roku 1694 coby pobočka ústavu pro choromyslné v pražské všeobecné nemocnici. Nebezpeční pacienti sem byli z Prahy ještě v době první republiky dopravování v řetězech na plošinovém vagonu.

Kronika léčebny například popisuje případy, kdy zřízenec zabil pacienta a pacient zřízence. „Jednou z klecového lůžka utekl stodvacetikilový Vojta. Osm nás mělo co dělat, abychom ho dostali zpátky do klece,“ vzpomínal před časem jeden z bývalých pacientů.

V roce 1940 byla léčebna vyňata ze sítě psychiatrických ústavů a pověřena úkolem koncentrace všech německých pacientů z Čech, o rok později zde začala léčba elektrošoky. Ze sítě psychiatrických ústavů byla léčebna opětovně vyňata v letech 1946-19947, kdy byla využita pro účely odsunu německého obyvatelstva.

V roce 1976 byla ke kosmonoské léčebně připojeno sanatorium v Sadské. V roce 1992 po odchodu sovětské posádky z Mladé Boleslavi získala objekt bývalé vojenské polikliniky v Žižkově ulici, kam bylo přemístěno oddělení pro léčbu závislostí žen, psychiatrická ambulance a ordinace pro léčbu závislostí. V roce 1994 vzniklo oddělení léčby závislostí u mužů pod vedením Pavla Krákory.

rmi