První tři dotace získali zubaři z Chebu, Ústí n. L. a H. Cerekve

Praha 1. srpna (ČTK) – První tři dotace pro zubní lékaře v oblastech s omezenou dostupností zdravotních služeb získali stomatologové z Chebu, Ústí nad Labem-Střekova a Horní Cerekve na Vysočině. Nové ordinace z nich zaplatí část mzdy sestry, zubní instrumentářky nebo hygienistky. Ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Celkem jim na pět let rozdělí 3,5 milionu korun. Zubaři mohou o dotace žádat od května, podobné v minulosti byly i pro praktické lékaře.

Spolu s Českou stomatologickou komorou (ČSK) ministerstvo vytypovalo místa, kde zubní lékaři podle nich chybí. Jde například o Tábor, Bruntál, Strakonice nebo Rumburk. Podle prezidenta ČSK Romana Šmuclera ale není dobře, že dvě dotace šly do relativně velkých měst. „Nedopočítali jsme podmínky asi ideálně. ČSK navrhla upřesnění podmínek, aby dotace šly do budoucna opravdu tam, kde není zubní lékař, a ne do míst, kde dotované místo bude konkurencí stávajícím kolegům,“ napsal na facebookové stránce komory.

Další žádosti o dotace ministerstvo posuzuje. „Finanční podporou chceme motivovat zubaře k tomu, aby si otevřeli nebo převzali stávající ordinace v místech, kde je to nejvíce potřeba, aby pacienti nemuseli dojíždět neúnosně daleko,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Kromě geografického rozmístění je podle něj problém i to, že stomatologové nepřijímají do péče další pacienty. Podmínkou pro získání dotace proto je, aby žadatel do tří let přijal nejméně 1500 pacientů. Alespoň desetina musí být děti a senioři. Musí také doložit, že má smlouvy nejméně se čtyřmi zdravotními pojišťovnami. Ordinovat musí alespoň 35 hodin týdně, otevřeno musí mít každý pracovní den. Přijetím dotace se zaváže poskytovat služby v dané obci minimálně pět let. Maximálně může zubař získat 240.000 Kč za rok nebo 1,2 milionu za pět let, podílet se musí 30 procenty nákladů. Do roku 2021 dotaci může získat asi stovka ordinací.

Původně chtělo ministerstvo stomatologům přispívat na vybavení ordinací, ukázalo se ale, že investiční dotace by byla administrativně náročná. Doktoři by například museli na zubařská křesla a další přístroje vypisovat veřejné zakázky.

Stomatologická komora dlouhodobě tvrdí, že problémem není nedostatek zubařů, ale jejich nerovnoměrné rozmístění. Více než polovina jich je v Praze a krajských městech. Podle komory je třeba snížit počet pacientů na jednoho zubaře pod 2000, protože při této hranici může zubař nabízet kvalitní péči. Existují podle ní i lékaři, kteří mají přes 4000 pacientů v kartotéce, v Praze je to ale někdy jen kolem 700.

Podobný program ministerstvo spustilo v roce 2016 pro praktické lékaře. V prvním roce byly podle ministerstva zdravotnictví jen dva žadatelé, v dalších kolem dvacítky.

Registrovaných zubařů je na 10.000, vlastní praxe mělo loni podle statistik komory 5726 z nich a v závislé činnosti pracovalo 2450. Povolání zubaře vykonávalo také asi 1000 cizinců, z nichž více než 650 bylo ze zemí mimo EU.

van snm