Příspěvek na zaměstnávání postižených se možná zvýší na 10.500 Kč

Autor: redakce | Zpravodaj | 14. 3. 2017

Praha 15. března (ČTK) – Zaměstnavatelé s více než polovinou pracovníků s postižením by na zaměstnávání každého z nich mohli dostávat od státu až 10.500 korun měsíčně místo nynějších 8800 korun. Tyto firmy a instituce by nově tvořily chráněný pracovní trh, úřad práce by o tom s nimi uzavíral dohodu. Počítá s tím navrhovaná novela o zaměstnanosti, kterou se chystá ve středu projednávat vláda. Podle předlohy by nemocní nezaměstnaní měli také dodržovat stejný režim jako pracovníci na nemocenské a snížit by se měl i limit pro poskytování takzvaného náhradního plnění.

Novelu připravilo ministerstvo práce. Podle něj je nynější systém vymezování chráněných míst administrativně náročný a neflexibilní, nahradit ho má uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce. To by firma či instituce s víc než polovinou míst pro postižené získala poté, co by s ní úřad práce uzavřel dohodu. Nejprve by ji podepsal na tři roky, poté na neurčito. Zaměstnavatel by pak každý rok předkládal zprávu o své činnosti, podnikání a tržbách.

Změna pravidel podle ministerstva zajistí, že na chráněném trhu práce budou jen subjekty, „které nezneužívají poskytovanou podporu na zaměstnávání osob se zdravotním postižením“. Resort také bude mít údaje o zaměstnavatelích s více než polovinou handicapovaných pracovníků, nyní prý data chybějí. Dohod o uznání na chráněném trhu by podle předpokladů autorů novely mělo být asi 2500.

Připravovaný zákon počítá s tím, že by zaměstnavatelé na chráněném trhu mohli dostávat 75 procent nákladů na mzdu či plat postiženého pracovníka, nejvýše ale 10.500 korun. Nyní je to 8800 Kč a brzy se má částka zvednout na 9500 korun, schválil to už Parlament a nyní se čeká na podpis prezidenta. Podpora na zdravotně znevýhodněného pracovníka by dál činila 5000 korun měsíčně. Příspěvek dostávají zaměstnavatelé zpětně za čtvrtletí.

Úřady práce budou dál vyplácet i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů. Ročně může dosahovat až 48.000 korun. Příspěvek na zřízení pracovního místa pak budou moci získat nejen zaměstnavatelé na chráněném, ale i na volném trhu práce.

Podle novely by nemocní nezaměstnaní měli nově dodržovat léčebný režim jako nemocní pracovníci. Měli by třeba vycházky v určitou dobu. Úřadu práce by také doručovali neschopenku.

Změnit by se měl i limit na poskytování náhradního plnění, kdy místo zaměstnání povinného podílu postižených pracovníků mohou úřady a podniky odebrat zboží od firem s víc než polovinou zaměstnanců s handicapem. Nyní může chráněná dílna za každého svého postiženého pracovníka poskytnout zboží a služby do 36násobku průměrné mzdy. Nově by limit klesl na 28násobek, tedy na 725.284 korun.

V roce 2014 podle ministerstva práce chráněné dílny zaměstnávaly 34.594 lidí s handicapem a poskytly zaměstnavatelům na náhradní plnění služby a výrobky za 12,75 miliardy korun. Na jednoho pracovníka tak připadla produkce za 368.700 korun. Průměrný pracovník v Česku vyprodukoval zboží a služby za 862.000 korun, uvedlo ministerstvo v podkladech pro vládu.

ktk mha