SZÚ vydal metodiku pro lékaře a krajské hygienické stanice (KHS), jak podezřelý případ poznat a jak ho SZÚ hlásit. „Nelze vyloučit, že s ohledem na zveřejnění metodiky se nám nyní budou ozývat jednotlivé KHS k případným konzultacím, pokud by měly podezření na možnost této nákazy. Zatím ale v SZÚ nemáme žádný vzorek zaslaný ke konfirmaci a ani žádný hlášený vzorek s podezřením na tuto formu hepatitidy,“ dodala Čechová.
Hlásit by se měly případy vážné hepatitidy u dětí, které jsou na ostatní druhy žloutenky vyšetřené. Lékaři potom mají do SZÚ zaslat vzorek krve, stolice a stěr z horních cest dýchacích. Ideální doba je do 24 hodin.
První případy hlásili lékaři z Velké Británie na začátku dubna. „Klinicky onemocnění probíhá jako těžká akutní hepatitida vyžadující hospitalizaci se žloutenkou,“ uvedl SZÚ. Většinou předcházelo onemocnění trávicího traktu s příznaky jako je zvracení, průjem nebo nevolnosti. „Dosud se většina pacientů, o kterých jsou dostupné informace, uzdravila, ale u řady z nich došlo k progresi do akutního jaterního selhání a bylo nutno provést transplantaci jater,“ napsal.
Odborníci se zatím snaží důvody těchto vážných hepatitid najít, hypotéz mají několik. Jednou z možností je přítomnost dalšího faktoru, který činí mírné adenovirové infekce závažnějšími, může jím být například předchozí nákaza koronavirem, souběh více infekcí nebo nedostatečné vystavení adenovirům v době pandemie. Další možností je expozice nějakému toxinu, patogenu, léku či nějaké látce v prostředí. Možností je také nový druh adenoviru nebo nová varianta koronaviru.
Z okolních evropských zemí se už první případy objevily v Rakousku, Německu a Polsku, v Evropě v celkem 11 zemích. U dvou dětí mladších deseti let se nákaza objevila v Rakousku, obě musely být hospitalizované, ale jejich stav byl stabilizovaný. Sedmileté dítě onemocnělo v dubnu v Polsku, v Německu pětileté. Obě musely být hospitalizované, jedno bylo pozitivní na adenovirus, druhé již dříve prodělalo covid.
