Praha 12. prosince (ČTK) – Preventivní prohlídky u lékaře zanedbává zhruba 60 procent lidí. Na vyšetření tlustého střeva, děložního čípku či prsu nejde téměř polovina z těch, kteří ho mají zdarma. Asi pětina lidí nedbá ani pozvánky v dopise od zdravotní pojišťovny. Novinářům to dnes řekli zástupci ministerstva, lékařů a pacientských organizací. Vyšetření přitom umožní zachytit nádory v časném stadiu, nebo dokonce než vzniknou.
„Preventivní programy jsou zdarma. Máme všechny, které doporučují mezinárodně odborné společnosti, další testujeme. Selhává ale účast v těchto programech. Státu se nedaří přesvědčit zbytek populace, aby se do prevence zapojil,“ řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Stát organizuje tři preventivní programy, takzvané screeningy, kdy mají lidé ve vybraných věkových skupinách vyšetření hrazeno pojišťovnou. Účastní se jich asi polovina lidí, pro které je určen. Prevencí rakoviny tlustého střeva a konečníku je od 50 let vyšetření na krvácení stolice, od 55 let kolonoskopie. Ženy mají jednou ročně vyšetření na rakovinu děložního čípku u gynekologa a od 45 let jednou za dva roky vyšetření prsu na mamografu.
Rakovinou tlustého střeva v Česku onemocní asi 7300 lidí za rok, s diagnózou žije 60.000 lidí. „Také díky screeningu se daří zachytávat včas. Nových případů navíc ubývá, stejně jako úmrtí,“ řekl Dušek. Při kolonoskopii lékaři odhalí polypy ve střevě, které rakovině předchází a které mohou odstranit. Nádor se tak vůbec nerozvine. Lékaři odhalí nějaký nález ve střevě asi u 36 procent kolonoskopií. Podobně se daří odhalovat při screeningu i přednádorové změny na děložním čípku. Jeho rakovinou tak onemocní asi 770 žen ročně. Zabránit se jí dá také očkováním, aplikuje se dívkám a chlapcům ve věku 13 až 14 let.
U rakoviny prsu preventivní vyšetření nedokáže nádoru, který ročně postihne asi 7000 žen, zabránit. Dokáže ho ale odhalit v časném, snadno léčitelném stádiu, které má téměř stoprocentní šanci na vyléčení. Na mamografický screening jednou za dva roky dochází zhruba 60 procent žen nad 45 let.
Zdravotní pojišťovny od roku 2014 dopisem zvou občany, kteří na tato vyšetření nemyslí sami. „Odezva na tyto pozvánky není vyšší než 30 procent a nemalá část občanů ‚zahodí‘ dokonce i třetí či čtvrtou pozvánku v řadě,“ doplnil Dušek. Podle praktického lékaře Norberta Krále díky těmto dopisům ale začalo více lidí chodit na běžné preventivní prohlídky.
Zanedbávání prevence a malá péče obyvatel o vlastní zdraví má podle náměstkyně ministra zdravotnictví Aleny Šteflové i ekonomické dopady. Nejde jen o vyšší náklady na zdravotní péči o nemocné, ale i o ztrátu práceschopnosti nebo invaliditu. Mezi hlavní rizikové faktory řady onemocnění patří ty ovlivnitelné životním stylem, jako je kouření, alkohol, nedostatek pohybu a nezdravá strava. Češi jsou v nich ale ve srovnání s Evropou často na předních příčkách. Střední délku života by ČR mohla mít až o 3,5 roku delší.
