PragueONCO 2019: jak jsme se posunuli v léčbě rakoviny za posledních 10 let? Pokles mortality na zhoubné nádory je klinickou realitou.

Autor: redakce | Zpravodaj | 22. 1. 2019

Praha, 23. ledna 2019 (PragueONCO)

Není to tak dlouho, co na nás onkology kolegové z jiných interních a chirurgických oborů pohlíželi jako na lékaře, jejichž náplň práce je spojena se značnou léčebnou bezmocí,“ uvádí doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc., vědecký sekretář konference.

Zhoubný nádor je závažné onemocnění, které podstatnou část pacientů připraví dříve nebo později o život. Situace se ale v posledních deseti letech diametrálně změnila. Vyhlídky našich nemocných se rozhodně zlepšují. Malignita je nicméně druhou nejčastější příčinou smrti a v průběhu života každý třetí muž a každá čtvrtá žena zhoubným nádorem onemocní. Incidence onkologických diagnóz významně stoupá – v roce 2016 bylo v České republice diagnostikováno 96 500 nových nádorů (558,8 / 100 000 obyvatel) –, úmrtnost na ně však v posledních deseti letech klesá (v roce 2016 byla mortalita 258 / 100 000 obyvatel). Důvodem růstu incidence je především stárnutí populace. Hlavní příčinou poklesu úmrtnosti je zavedení screeningových programů, implementace nových léčebných možností do primární léčby časných stadií nádorů i další opatření v rámci primární a sekundární prevence.

V posledních deseti letech došlo k zásadním změnám v diagnostice zhoubných nádorů. Kromě zobrazovacích metod prošly bouřlivým vývojem především molekulárně biologické detekční metody, které hledají individuální biomarkery související s časnou detekcí malignit, jejich prognózou i pravděpodobnou odpovědí na různé druhy léčby. V oblasti precizní medicíny je k dispozici řada genomových testů odhalujících potenciální genetické cíle pro moderní terapii a zpřesňujících prognózu individuálních nádorů. Předpokládá se také větší využití tekutých biopsií v rámci časné diagnostiky a monitorování vývoje zhoubných nádorů jako elegantních metod, které nahrazují bioptickou verifikaci s dopadem na úpravu terapie. Probíhá i širší zapojení umělé inteligence do diagnostiky zhoubných nádorů i modelování procesů, které s rozvojem malignit souvisejí.

V rámci terapie byla v posledním desetiletí nepochybně hlavním průlomem imunoterapie. Fakt, že se daří obnovit schopnosti imunitní obrany pacienta proti malignitě, otevřel široké léčebné možnosti pro celou řadu zhoubných nádorů. Průlomem bylo i zavedení terapie CAR-T (chimerní antigenní receptory T lymfocytů) v oblasti hematologických malignit. Využití této průlomové léčebné metody se očekává i u solidních tumorů. Další pokrok lze čekat ve vývoji protinádorové vakcinace. V oblasti prevence a časné diagnostiky se předpokládá identifikace a překonání dosavadních časových vzdáleností mezi průkazem nových léčebných metod a jejich zavedením do každodenní praxe a rozvinutí sekundární prevence u rizikových podskupin pacientů s prekancerózami či hereditárními dispozicemi. Do budoucna je hlavním úkolem překonávání nerovnosti dostupnosti moderní onkologické léčby, výzvou je pak pokračování ve shromažďování epidemiologických dat cestou národního onkologického registru a rozšiřování kapacit i rozsahu tkáňových bank a možností akademických studií pokrývajících slepá místa klinické praxe.

Medicínský pokrok úzce souvisí s edukací. V tomto směru je PragueONCO začleněno jako významná vzdělávací aktivita do celoživotního vzdělávání českých lékařů napříč obory právě díky svému multidisciplinárnímu záběru. Poskytuje možnost konfrontovat znalost účastníků s informacemi zprostředkovanými významnými světovými a evropskými odborníky. Za deset let jich na tomto kolokviu vystoupilo neuvěřitelných sedmdesát. O kvalitě naší konference svědčí i to, že se řada z nich opakovaně vrací.

Do dalších let přeji našemu pražskému onkologickému multidisciplinárnímu kolokviu k jeho prvním kulatinám stále více účastníků dychtivých dozvědět se, jak nemocné se zhoubným nádorem léčit ještě lépe,“ uzavřel prezident konference prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.