Potravinová alergie vs. intolerance – víte, jaký je rozdíl?

Autor: redakce | Doporučené články |

Ze statistik Státního zdravotního ústavu vyplývá, že 25 % populace bojuje s alergiemi různého typu. Další skupinou jsou lidé, které postihuje potravinová intolerance. Často se ale stává, že mezi těmito dvěma pojmy není úplně jasno. Jak to tedy vlastně je?

Alergie jako reakce imunitního systému

Procento lidí, kteří trpí potravinovými alergiemi není nízké a číslo stále roste. Málokdo už ale přesně ví, co vlastně alergie je.

Alergie je ve všech případech reakcí imunitního systému. K tomu, aby byla u alergika vyvolána reakce často stačí i stopové množství alergenu. K těm nejčastěji patří takzvaná velká osmička alergenů, která je zodpovědná dokonce za 90 % všech potravinových alergií. Řeč je o kravském mléce, vejcích, ořechách, burských ořechách, korýších, rybách, sóje a pšenici. Všechny tyto alergeny také podléhají povinnosti být uvedené na obalech i u jídelních lístků v restauraci.

Imunitní systém v případě alergie zpravidla bojuje s bílkovinnou složkou dané potraviny, většinou jde o glykoprotein. V případě požití nežádoucí potraviny začne tělo téměř okamžitě reagovat a dostává se v některých případech do akutního stavu nebo dochází dokonce k anafylaktickému šoku.

Obvyklé příznaky potravinové alergie

  • otoky nebo svědění v oblasti úst nebo krku
  • dušnost nebo sípání
  • svědění, otok či zarudnutí kůže
  • svědění či bolest očí, silný výtok z nosu
  • nevolnost a zvracení
  • průjem

Potravinové alergie nemusí být zpravidla vrozené a mohou se projevit v kterémkoliv věku. Stejně tak mohou postupem času sílit nebo slábnout, v některých případech lze mluvit dokonce o jejich úplném zmizení. Co se týče boje s potravinovou alergií, lidem, kteří jí trpí, bohužel nezbývá nic jiného než nevhodné potraviny úplně vyřadit z jídelníčku.

Potravinová intolerance znamená poruchu metabolismu

Nejčastější potravinovou intolerancí je nesnášenlivost kravského mléka. Co se ale děje v těle, že s ním má takový problém?

Jde o poruchu metabolismu, kdy většinou chybí nebo není dostatečně aktivní enzym pro zpracování určité složky potraviny. V tomto případě je řeč o nedostatek enzymu laktázy, který má na starost štěpení mléčného cukru, tedy laktózy, na glukózu a galaktózu.

Stejně jako alergie, i potravinová intolerance se může objevit v jakékoliv části života. Rozdíl je ale v tom, jak s ní je možné vycházet. Na rozdíl od alergiků, kteří musí nežádoucí potraviny zcela vyřadit, lidé s potravinovou intolerancí určité množství často snesou. V případě laktózové intolerance například nebývá problém, když si dá člověk trochu mléka do kávy. Problém nastává ve chvíli, kdy by ho vypil celou sklenici.

V případě intolerance zároveň stačí přejít na zakysané mléčné výrobky nebo na ty se sníženým obsahem laktózy. Jakmile je ale řeč o alergii, musí mléko z jídelníčku pryč úplně a nahradit ho lze pouze rostlinnými náhražkami, jako jsou sójové, mandlové nebo třeba rýžové nápoje.

Obvyklé příznaky potravinové intolerance

  • nevolnost
  • plynatost
  • bolesti břicha
  • průjem