Podle lékařů je třeba podpora komplexních center pro operace nádorů slinivky

Prevence a léčba | 10. 11. 2021

Pro úspěšnou léčbu rakoviny slinivky je podle lékařů klíčová včasná diagnostika. Aby mohli být operováni, však podle lékařů přijde včas jen zhruba deset procent pacientů. Rakovina slinivky má nejnižší míru přežití ze všech druhů rakoviny a je sedmou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění. „Léčba karcinomu slinivky břišní příliš nepokročila. Rozhodující je včasný záchyt. Ale jsou zde nové možnosti, které se týkají genomicky řízené léčby, což se však zatím týká jen velmi nízkého procenta nemocných, kde je prokázaná například mikrosatelitová nestabilita. Což je jeden až tři procenta nemocných,“ řekl Luboš Petruželka, přednosta onkologické kliniky. Další inovativní možnosti jsou podle něj pro nemocné s mutacemi genů BRCA1 a BRCA2, kteří tvoří deset až 15 procent pacientů. U těch se podle Petruželky ukázaly úspěchy v udržovací léčbě.

 

Tyto způsoby léčby však podle Petruželky nejsou běžně hrazené ze zdravotního pojištění a musí se o ně individuálně žádat. Petruželka v souvislosti s tím zdůraznil potřebu vzniku komplexních center, která by měla prostor pro precizní léčbu a zároveň urychlila tento proces.

 

Podle chirurga Zdeňka Kršky jsou pak centra potřebná i pro péči o ostatní pacienty. Krška, který je přednostou I. chirurgické kliniky – břišní, hrudní a úrazové chirurgie, popsal, že u menších nádorů lze operací dosáhnout mimořádných úspěchů. Mnohem náročnější jsou však podle něj zákroky, kdy chirurgové musí zasáhnout do cév či odstranit další orgány. Právě tyto dříve vylučované operace se v tzv. vysokoobjemových centrech už provádějí. Petruželka uvedl, že v Česku jsou jen tři pracoviště odpovídající těmto standardům – v Praze, v Brně a v Olomouci.

 

Odebrání vzorku tkáně

K samotné diagnostice onemocnění dnes Michal Vočka z Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty UK A VFN uvedl, že důležitou roli hraje CT trupu s kontrastem, které pomáhá odhalit změny na slinivce. „Nicméně vyšetřením, které sice je časově i finančně náročnější, ale je o něco přesnější, je magnetická rezonance. Nebo endoskopické vyšetření s ultrazvukem, které nám zároveň umožňuje odebrat vzorek tkáně. Což nám umožní pak zahájit další léčbu,“ řekl ČTK lékař. Vočka také apeloval na to, aby v případě včasných příznaků praktický lékař co nejrychleji odeslal pacienta minimálně na CT břicha, načež by se člověk měl rychle dostat ke konzultaci na specializované pracoviště.

 

Ohledně příznaků je podle Vočky problém, že člověk většinou žádné příznaky dlouho nepociťuje – pokud nádor například netlačí na močové cesty. Proto pacienti často přicházejí pozdě. Řada lidí, kteří mohou podstoupit operaci, jsou podle Vočky diagnostikováni náhodou při jiných vyšetřeních. „Těch, kteří by přišli s nějakým pocitem tlaku v nadbřišku, problémy s trávením, pocitem nadmutí, těch je relativně málo z těch, co přišli včas,“ řekl. Varovným faktorem mohou být také například chronické záněty slinivky.

 

Podle odborníků ke vzniku a rozvoji rakoviny slinivky břišní obecně přispívá především kouření, obezita s nedostatkem fyzické aktivity a strava s vysokým příjmem cukru, tuku, červeného masa a masných výrobků. Počet pacientů trpících rakovinou slinivky roste. Petruželka dnes uvedl, že zatímco v roce 1977 byl v Československu nádor slinivky diagnostikován u 942 lidí, v roce 2000 to v Česku bylo 1608 pacientů a v roce 2018, z něhož pocházejí poslední dostupná data, si tuto diagnózu vyslechlo 2332 lidí. Na 2000 pacientů s tímto nádorem v témže roce zemřelo.