Vyberte stránku

Praha 20. ledna (ČTK) – Počet smrtelných pracovních úrazů klesl v Česku v prvním pololetí 2019 o třetinu na 40, což je nejnižší počet za posledních 12 let. Počet pracovních úrazů u zaměstnanců se snížil meziročně o 3,5 procenta na 23.218 případů. Vyplývá to z nejnovějších statistik Českého statistického úřadu.

„Za smrtelnými úrazy stojí výhradně mužské profese. Je to dáno tím, že pracují v nejrizikovějších oborech, například v těžbě, zpracovatelském průmyslu nebo stavebnictví. Třetinový pokles úrazů je významný a za posledních 12 let jde o nejlepší výsledek z hlediska prevence pracovní úrazovosti ve firmách. Smrtelné úrazy u žen jsou méně časté a jejich výskyt od roku 2015 více méně stagnuje na dvou až třech případech za pololetí,“ uvedl Ondřej Švadlenka z Ardon Safety, která se zabývá analýzou rizik na pracovišti.

Za úbytkem smrtelných úrazů podle něj stojí více faktorů. Patří mezi ně i sílící tlak velkých firem na prevenci úrazovosti a rostoucí ochota do dalších investic. „I přes tyto snahy je třeba počítat s konstantními riziky. Například u žen dochází ke smrtelným úrazům nejčastěji v dopravě a skladování, rizikový je rovněž zpracovatelský průmysl,“ upozornil.

Každý druhý smrtelný pracovní úraz se stává mužům při práci ve výškách a nejrizikovější obor je stavebnictví, doplnil školitel bezpečnosti práce z Bureau Veritas Petr Kaňka. Nejrizikovější jsou podle něj nováčci v prvních 30 měsících u nového zaměstnavatele, kterým se stane půlka všech vážných úrazů. Druhá polovina připadne na všechny ostatní, statisticky významné zvýšení úrazovosti je u zkušených rutinérů, mužů kolem 54 let věku.

V prvním pololetí loňského roku denně chybělo na pracovišti 73.000 lidí kvůli pracovní neschopnosti způsobené úrazem. Po připočtení zaměstnanců na neschopence kvůli nemoci se číslo zvýšilo na 229.712 lidí. Jde o nejvyšší průměrný denní stav práce neschopných zaměstnanců od prvního pololetí 2008.

Více...  Vir nipah má podle expertů vážný epidemický potenciál

Dvě třetiny všech pracovních úrazů připadnou na muže a třetina na ženy. Ženy ale tráví v pracovní neschopnosti stále více času, zejména kvůli nemocem a mimopracovním úrazům. Od roku 2012 počet prostonaných dní u žen narostl o více než dvě pětiny a výrazně přesáhl 12 milionů dní, podotkl Kaňka.

fd gcm