Počet klientů záchytek se při covidu příliš nezměnil, přibylo domácího násilí

Autor: Redakce | České zdravotnictví | 13. 5. 2021

První záchytná stanice vznikla před 70 lety, 15. května 1951 v Praze u Apolináře a stala se podle některých zdrojů prvním obdobným zařízením na světě. Pražská záchytka měla původně fungovat na zkoušku jen tři měsíce. Prázdná byla jen tři dny, jejím prvním klientem byl 18. května 1951 ruský námořní inženýr. Ambulance se osvědčila a po jejím vzoru poté vznikala podobná zařízení v celém Československu i ve světě a například záchytka v americkém St. Louis to má napsáno v zakládací listině.

 

V současné době v České republice funguje v každém kraji minimálně jedna záchytná stanice, v Moravskoslezském kraji jsou čtyři a ve Středočeském dvě. Za pobyt si stanice účtují od několika set až po 4500 korun, ovšem většinu pohledávek musí vymáhat. Často jsou neplatiči lidé bez domova, které záchytky přijímají opakovaně. Provoz stanic financují zřizovatelé, jimiž jsou kraje nebo města.

Například v protialkoholní stanici v nemocnici v Teplicích, která je jedinou v Ústeckém kraji, poplatek 3000 korun za pobyt uhradí měsíčně v průměru 20 procent klientů. Někteří z nich jsou na záchytce opakovaně, rekordmany jsou dva muži, kteří tam byli dvacetkrát, řekl ČTK ředitel zdravotní péče teplické nemocnice Tomáš Hrubý. Vedle toho kroměřížské protialkoholní stanici poplatek za pobyt, který činí 1300 korun, loni zaplatilo podle mluvčí Kroměřížské nemocnice Veroniky Slaměnové 40 procent klientů. Jednou z nejdražších v zemi je s poplatkem 4500 korun za nocleh plzeňská záchytná stanice, ale i jí poplatek uhradí jen malá část lidí. Loni v prvním pololetí měla stanice 742 záchytů, za které měli klienti zaplatit přes 3,3 milionu korun, zaplatili ale jen necelých 20 procent.

 

Zákaz pití na veřejnosti

Opatření, která v uplynulém roce přijala vláda kvůli šíření koronaviru, omezovala nebo zakazovala pití na veřejnosti. Protialkoholní stanice oproti jiným rokům tak zaznamenaly vyšší počet domácího násilí, u kterého důležitou roli sehrála nadměrná konzumace alkoholu. „Sledovali jsme zřetelný nárůst záchytů na žádost policie, která zasahovala u případů násilného chování v rodině. Lze to vysvětlit frustrací z nouzového stavu, omezením kontaktů a konfliktními vztahy,“ řekl Luděk Ordelt z Vojenské nemocnice Olomouc, která provozuje olomouckou záchytnou stanici.

Podobné zkušenosti mají zaměstnanci i jediné protialkoholní záchytné stanice na Vysočině, která funguje v Nemocnici Jihlava. „Covidová doba změnila to, že více lidí pije doma a jsou agresivnější, přibývá domácího násilí,“ řekla ČTK mluvčí nemocnice Monika Zachrlová. Také královéhradecké protialkoholní stanici při epidemii přibylo lidí, kteří se dostali na záchytku po konfliktech doma. Podle vedoucího stanice Vlastimila Kyrala klienty sváží do zařízení nejčastěji policie nebo sanitky z nemocnic.

 

Záchytné stanice a Lockdown

Klientů, kteří se doma opili a fyzicky někoho napadli, a psychicky narušených lidí, kteří se v opilosti pokoušeli o sebevraždu, přibylo v důsledku dlouhého lockdownu také protialkoholní stanici v Pardubicích. Naopak méně častěji v ní skončili bezdomovci, kteří tvoří nepočetnější skupinu jejích klientů. V době epidemie pobývali ve stanovém městečku zřízeném magistrátem a jejich denní režim kontrolovali strážníci. Záchytka tak měla, zejména při loňské první vlně šíření koronaviru, nižší vytíženost, řekla Alena Františková z oddělení komunikace a marketingu společnosti Nemocnice Pardubického kraje, která stanici provozuje.

Na obsazenost středočeských záchytek v Příbrami a v Mladé Boleslavi neměla pandemie koronaviru vliv. Počty klientů ale zvyšují agenturní pracovníci, což je podle mluvčí mladoboleslavské nemocnice Hany Kopalové dlouhodobý jev. Stejný počet lidí jako v roce 2019 přijala loni i záchytka v Liberci a stejně jako v minulých letech byla nejvytíženější o víkendech. Při epidemii byla pro její zaměstnance náročnější kvůli protiepidemickým opatřením péče hlavně o opilé agresivní klienty a lidi s poruchami chování. „Často jsme nuceni pečovat o klienty s poruchami chování, kteří nejsou schopni dodržovat základní opatření, například mít nasazenou roušku,“ řekl přednosta Centra psychiatrie liberecké nemocnice Jaromír Hons.

Protialkoholních záchytných stanicích v Ostravě, Karviné, Opavě a ve Frýdku-Místku z důvodu protiepidemických opatření a omezení provozu restaurací klientů loni ubylo. Méně lidí nocovalo i na českobudějovické záchytné stanici, což bylo ale dáno tím, že byla kvůli koronaviru devět týdnů uzavřena. Také sokolovská záchytka, kterou provozuje karlovarská záchranná služba, při jarní vlně koronaviru kvůli obavám z nákazy záchranářů pozastavila na tři měsíce svou činnost, přijala tak méně lidí než obvykle. Podle mluvčí krajské záchranné služby Petry Bakurové se ale protiepidemická nařízení jako zákaz pití na veřejnosti nebo uzavřené podniky na chodu záchytky projevila jen částečně. „Stálí klienti nejsou zákazníci restaurací a hospod,“ uvedla mluvčí. Lidé podle ní momentálně pijí více doma a přibývá domácího násilí.