Studie provedená čtveřicí expertů spojených s Washingtonovou univerzitou v St. Louis a místní nemocnicí pro armádní veterány mapovala zdravotní stav bezmála 154.000 z těch, kteří po nákaze virem SARS-CoV-2 přežili prvních 30 dní. Srovnala jejich výsledky se dvěma kontrolními skupinami, z nichž jednu tvořilo více než 5,5 milionu uživatelů zdravotnického systému pro veterány, u nichž se nikdy infekce neprokázala.
Na základě ročního pozorování vědci například odhadli, že u „přeživších“ covidu bylo ve 12 měsících po nákaze koronavirem asi 1,5krát vyšší riziko mozkové mrtvice než u členů kontrolní skupiny. Ještě výraznější rozdíl zjistili u zánětlivých onemocnění srdce a osrdečníku: Riziko tzv. myokarditidy odhadli s 95procentní jistotou jako 3,8násobné až 7,6násobné. V roce po prodělání covidu-19 jsou podle výsledků studie lidé náchylnější i k řadě dalších problémů včetně srdečních zástav, plicních embolií, žilních trombóz a srdečních arytmií.
„Tato míra rizik a zátěží byla evidentní i u jednotlivců, kteří nebyli během akutní fáze infekce hospitalizováni, a narůstala podle typu péče během akutní fáze,“ píše se ve shrnutí článku. Autoři také uvedli, že kardiovaskulární potíže se po covidu-19 objevovaly i u mladých a dříve zdravých lidí.
„Covid-19 může vést k vážným kardiovaskulárním komplikacím a smrti,“ řekl podle Washingtonovy univerzity vedoucí studie Ziyad Al-Aly. Podle jeho týmu zatím důsledky covidu-19 v tomto směru nebyly podrobně zmapované, na rozdíl od srdečních komplikací při akutní infekci.
„Vzhledem k jejich chronické povaze budou mít pravděpodobně tyto choroby dlouhotrvající důsledky pro pacienty a zdravotnické systémy a také značné dopady na ekonomickou produktivitu a střední délku života,“ uvádí článek v Nature Medicine. Pandemie podle něj pravděpodobně výrazně přispěje k růstu zátěže zdravotnických systémů plynoucí z kardiovaskulárních onemocnění. „Vypořádat se s výzvami, které přináší dlouhý covid, bude vyžadovat… urgentní a koordinovanou globální strategii dlouhodobého řešení,“ dodávají autoři.
