Odborník: Po epidemii koronaviru může hrozit více sebevražd

Autor: redakce | Zpravodaj | 16. 7. 2020

Praha 16. července (ČTK) – Po epidemii nového typu koronaviru může podle odborníků na duševní zdraví hrozit zvýšení počtu sebevražd, i kvůli nezaměstnanosti a ekonomické krizi. Vláda projedná národní akční plán jejich prevence, který dnes schválila Rada vlády pro duševní zdraví. Po jejím jednání to členové rady oznámili novinářům.

Studie Národního ústavu pro duševní zdraví (NUDZ) prokázala, že se během pandemie o třetinu častěji u lidí objevily sebevražedné myšlenky. Data o dokonaných sebevraždách odborníci zatím nemají. I před koronavirem byla ČR mírně nad světovým průměrem v počtu sebevražd, ročně jich bylo asi 1300 a jejich počet v posledních letech neklesal.

Na jednu dokonanou sebevraždu připadá asi 20 pokusů, kdy se podaří člověka zachránit. „Sebevražda je druhá nejčastější příčina úmrtí ve věku 15 až 24 let. První jsou dopravní nehody, ale jenom o pár procent,“ řekl Ivan Duškov, předseda Výkonného výboru pro implementaci Strategie reformy psychiatrické péče.

Epidemie koronaviru k myšlenkám na sebevraždu přispěla. „Lidé řešili strach z onemocnění sebe samých či svých blízkých, možné výčitky z přenosu choroby. Další negativní dopady do duševního zdraví měla sociální izolace a další opatření, která byla přijímána k zabránění šíření infekce,“ doplnil Duškov.

Podle něj se projevilo také extrémní vyčerpání u zdravotníků a dalších pracovníků v první linii. „V neposlední řadě jsou zde ekonomické dopady, což představuje významný důvod růstu duševních obtíží v populaci v budoucnosti,“ uvedl Duškov. Podle něj i ekonomická krize v letech 2010 až 2012 měla negativní dopady na počty sebevražd.

Akční plán se zaměří na preventivní opatření. Více dostupná by měla být krizová péče u lidí, kteří o sebevraždě uvažují. „Součástí bude i práce s novináři,“ doplnil místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Anders. Ve Vídni se podle něj lékaři s novináři dohodli, že se nebude psát o sebevraždách skokem pod metro. Díky tomu se tyto sebevraždy podařilo snížit na nulu. „Nápodoba v tom hraje významnou roli,“ dodal.

Studie NUDZ také ukázala, že v době pandemie zhruba o desetinu přibylo lidí s úzkostmi a depresemi. Více se také lidé nárazově opíjeli. Jestli vzrostla celková spotřeba alkoholu zatím není jasné. Podle Anderse sice lidé nemohli chodit pít do hospod, více ale pili doma.

Linka psychické pomoci, kterou ministerstvo zdravotnictví po dobu karantény zřídilo, podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) za tři měsíce provozu odbavila 2600 hovorů, někdy až stovku denně. „Na dnešní radě jsme se shodli na vytvoření sítě zdravotnických krizových center při nemocnicích tak, aby bylo v každém kraji jedno. Budeme se snažit na jejich vznik získat evropské prostředky a myslím si, že by do roka mohla vzniknout,“ dodal ministr.

Do psychiatrické péče plynou ročně tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. S nějakým duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovině se ale nedostalo diagnózy a odborné péče. Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu.

van jw