Odborné společnosti vydaly doporučení pro lékaře ohledně uprchlíků z Ukrajiny

Aktuálně | 22. 3. 2022

„Válečný konflikt a masivní přesídlení obyvatelstva jsou spojeny s narušením základních hygienických podmínek a zásobování nezávadnou vodou a potravinami, s omezením přístupu k sanitárním zařízením, se zvýšeným množstvím mezilidských kontaktů a nahromaděním osob ve stísněných a nevětraných prostorech či dopravních prostředcích,“ uvedli odborníci.

 

Uprchlíci jsou podle nich cestou z vlasti vystavení také chladnému počasí, psychické i fyzické zátěži a mají omezený přístup k základním zdravotním službám a potřebným lékům. „Což jsou všechno rizikové faktory nejen pro rozvoj či zhoršení řady neinfekčních onemocnění, ale i sporadický výskyt či epidemické šíření infekcí,“ doplnili experti.

 

Proočkovanost ukrajinských dětí povinnými vakcínami je podle stanoviska jedna z nejnižších v Evropě, pohybuje se kolem 80 procent na dětskou obrnu, záškrt, tetanus a dávivý kašel, 82 procent u tuberkulózy a 89 procent u spalniček. Také v Česku podíl očkovaných dětí klesá kvůli odmítání ze strany rodičů, právě neočkované jsou pak nákazou více ohrožené.

 

V 90. letech se Ukrajina potýkala s velkými epidemie záškrtu, po zvýšení proočkovanosti nejsou v posledních letech případy hlášeny. V roce 2011 byla v ukrajinském Mariupolu poslední epidemie cholery v Evropě, nakazilo se 33 lidí. V letech 2017 až 2020 onemocnělo na Ukrajině více než 100.000 lidí spalničkami a 40 zemřelo. V roce 2021 bylo nahlášeno 16 případů.

 

 

Loni byla Ukrajina jedinou zemí v Evropě, kde se vyskytovala dětská obrna. Objevily se dva případy částečného ochrnutí u neočkovaných dětí, virus se objevil také u 21 kontaktů. Letos v únoru začala očkovací kampaň mezi dosud neočkovanými dětmi ve věku šest měsíců až šest let. Za tři týdny se podařilo naočkovat asi pětinu.

 

Tuberkulóza

V roce 2020 zemřelo v zemi na tuberkulózu téměř 3000 lidí, počet případů podle Světové zdravotnické organizace dosáhl 42,2 na 100.000 obyvatel (asi 18.600), což bylo více než v předchozím roce. V roce 2021 počet nových případů poklesl, zřejmě vlivem omezené péči v době epidemie covidu-19.

 

Zhruba 560.000 lidí na Ukrajině žije s infekcí hepatitidy typu B, u hepatitidy typu C se odhaduje až na pět procent populace. Mnoho z nich o své nemoci zatím neví. V počtu nových případů HIV byla Ukrajina v roce 2020 druhá v Evropě, tvořila 15 procent případů v evropském regionu. Kvůli pozdní diagnostice se tam u vůbec nejvíc lidí v Evropě rozvinula nemoc AIDS. V polovině případů se jednalo o heterosexuální přenos, 38 procent tvořili injekční uživatelé drog.

 

Podle doporučení by první kontakt se zdravotníkem měli mít migranti už v krajských asistenčních centrech. Primární péči by měly poskytovat hlavně ordinace praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost. „V případě nedostupnosti kapacit může být přechodně tato péče poskytnuta v UA pointu v nemocnici s urgentním příjmem,“ píše se ve stanovisku. Postupně je otevírají fakultní nemocnice v Praze a dalších velkých městech. Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ČTK v pátek řekl, že mají odlehčit kapacitám ordinací zejména dětských lékařů, aby se nesnížila dostupnost péče pro české pacienty.

 

Zdravotníci by se měli soustředit také na kontrolu očkování, u dětí těch povinných a u dospělých dobrovolně. Nabídnout by jim měli také vakcínu proti covidu-19. Doporučena jim bude také registrace u stomatologa a gynekologa.