Kurzy, které organizuje Autoklub ČR ve spolupráci s platformou Vize Nula a Českou kanceláří pojistitelů (ČKP), mají podle organizátorů dva stupně vzdělávání. Součástí teoretické části jsou diskuze s dopravními experty nebo psychology. V praktické části si řidiči mohou vyzkoušet na mosteckém polygonu různé situace z provozu. Podle organizátorů se monitoruje například styl jízdy řidičů, jejich rychlost a přesnost či pružnost reakcí. Řidiči mohou trénovat i správné brzdění nebo chování při smyku. Vyzkoušet si mohou i simulátor převrácení vozidla.
Řízení sanitek i dalších vozů záchranných složek je podle statistik výrazně rizikovější než u normálních vozidel. Konkrétně u sanitek je riziko nehody podle analýzy ČKP o 32 procent vyšší než při řízení standardní dodávky. Nejčastější příčinou nehod jsou chyby řidiče nebo ostatních účastníku provozu.
Podle Pavla Řezáče z Centra dopravního výzkumu působí na řidiče sanitek řada rizikových faktorů. Upozornil například na tlak na dojezdový čas a jejich bezchybnost, zodpovědnost za posádku, emoční vypětí kvůli důvodu záchranného zásahu, nepředvídatelné chování ostatních řidičů na silnicích nebo hustota provozu. „Běžnému řidiči bych při takovém emočním náporu doporučoval ani nevyjet. To ovšem samozřejmě u řidičů sanitek nejde,“ podotkl Řezáč.
Projektu se zatím účastní řidiči záchranných zdravotnických služeb Ústeckého a Libereckého kraje. Podle Romana Budského z Vize Nula je ovšem projekt otevřen i ostatním krajům, v současnosti organizátoři jednají například se zástupci služby Pardubického kraje. Budský upozornil, že jednotlivé záchranné služby mají i vlastní program výcviku svých řidičů, projekt proto využívají hlavně ty, kterým ideálně zapadá do vzdělávacího programu. Vlastní vzdělávací kurzy mají v Česku i řidiči hasičských či policejních vozů.
