Nová studie vědců má pomoci zmapovat neurologické a spánkové problémy po covidu

Autor: Redakce | Výzkumy a studie | 20. 7. 2021

O dopadech onemocnění covid-19 na jednotlivce i celou společnost zatím podle vědců není dostatek informací. „U více než poloviny pacientů se objevují poruchy spánku. Mezi ty nejčastější patří nespavost, typicky spojená s nočním pocením, nebo naopak zvýšená potřeba spánku. Vysoké procento pacientů si rovněž stěžuje na výskyt nočních můr a velmi živých snů, které jsou někdy doprovázeny i výraznými motorickými nebo hlasovými projevy,“ popsala lékařka Tereza Dvořáková z Národního ústavu duševního zdraví. Uvedla, že jde o faktory, které mohou mít podstatný dopad na fungování jedince v pracovním i osobním životě. Výskyt poruch spánku potvrzují i data ze zahraničí.

Souvislost mezi spánkovými obtížemi a závažností průběhu onemocnění dosud nebyla zjištěna. Problémy mají mnohdy i lidé po bezpříznakovém nebo lehkém akutním průběhu covidu. Nastupují pozvolna, často až za několik dnů či týdnů po prodělané nemoci, proto nemusí být vždy souvislost s nákazou covid-19 na první pohled patrná. „Zatím není jasné, jak dlouho mohou spánkové (a neurologické příznaky typu „mozkové mlhy“) přetrvávat.

Typy poruch

Část pacientů pozoruje pouze krátkou epizodu insomnie či nadměrné denní spavosti během nebo krátce po akutním onemocnění. U jiných trvají spánkové obtíže v řádu měsíců a s postupem času se zhoršují,“ doplnila Dvořáková. Podle ní je otázkou, zda stále jde o přímý důsledek onemocnění covid-19 nebo spíše o přechod do chronicity ovlivněný stresem, pokusy o samoléčbu např. alkoholem a vytvořením nesprávných návyků.

Podle odborníků je důležité vyhledat odbornou pomoc včas, a předejít tak dalším chronickým zdravotním problémům, které se s poruchami spánku pojí. „Některé spánkové příznaky, jako jsou noční můry či živé sny doprovázené pohyby končetin nebo křikem, navíc mohou být první známkou závažnějšího neurologického onemocnění,“ upozornila lékařka. Studie má pomoci i s poznáním příčin poruch spánku, které mohly vzniknout vlivem pandemie, třeba psychickou zátěží spojenou se sociální izolací, nejistotou a obavami o zdraví či živobytí.