Neplodnost stresuje oba v páru, ženu však více

Praha, 31. srpna 2017 (Dark Side) – Cesta k vytouženému dítěti nemusí být pro všechny páry zrovna procházkou růžovým sadem. Existuje celá řada příčin, jak na straně ženy, tak na straně muže, které brání přirozenému početí vlastního potomka. Patří k nim genetické důvody, zvyšující se věk prvorodiček, gynekologická onemocnění, kvalita spermií, kouření, obezita ale i jiné zdravotní komplikace.8,9 Nicméně svoji roli hrají i příčiny psychické.1 Psychika může být u neplodného páru dvojsečná – má vliv na to, že se páru nedaří přirozeně počít, a zároveň se na psychice páru následně podepisuje dlouhodobá bezúspěšná a mnohdy urputná snaha o početí.

Neplodnost bývá vedle rozvodu či smrti blízkého člověka označována za jednu z nejbolestivějších životních zkušeností.7 Je to stresor, který do značné míry ovlivňuje psychiku páru. Nejčastěji vyvolává pocit viny, hněv, frustraci a beznaděj.7 Špatné psychické rozpoložení pak může spustit lavinu dalších psychických problémů. Objeví se pocit zklamání, zoufalství, smutek, strach, ponížení, či deprese, které potíže s otěhotněním stále více prohlubují.4,5,7 „Psychický problém s otěhotněním může nastat právě až ve chvíli, kdy se pár dostane za pomyslnou hranici, kterou si vytyčil pro naplánování těhotenství. Situaci zhoršuje i tlak okolí, otázky či rady blízkých, i postoj společnosti, která má stále řadu předsudků a neplodnost vnímá jako neúspěch či selhání,“ říká Mgr. Zuzana Stejskalová, psychoterapeutka, která denně přichází do styku s neplodnými páry na klinice asistované reprodukce Gennet.

Vliv psychiky na schopnost otěhotnět ukazují i výsledky průzkumu agentury STEM/MARK realizovaného letos v lednu. 61 % žen označilo psychický stav za faktor, který má na plodnost největší vliv. Muži psychice rovněž přisuzují velký význam – jako příčinu neplodnosti ji na druhém místě hned po dědičnosti označilo 36 % mužů.2 Průzkum rovněž ukázal, že klíčovou roli v této souvislosti hraje komunikace o problému s okolím. Zatímco mladší ženy (cca do 25–35 let) bývají v komunikaci otevřenější, nevadí jim mluvit o problému a v okolí hledají podporu, pro starší ženy (35 a více let), které problém s plodností řeší déle, je to mnohdy intimní téma. Rozhovorům na téma rodičovství se častěji vyhýbají, nechtějí své okolí zbytečně zatěžovat, ale také se chrání před dalším tlakem a stresem.3

Neplodnost se může na psychice obou v páru podepsat různě. Ačkoli je stresujícím faktorem u obou pohlaví, ženy jsou obvykle situací stresovány více než muži – zažívají větší míru deprese, hněvu, snižuje se jim sebevědomí. Mnohdy považují neplodnost za vlastní selhání. Mohou pocítit odpor ke svému tělu, které vnímají jako nedostatečné k početí, často jsou nespokojené se svým sexuálním životem.7 U mužů vyvolává neplodnost pocit ponížení – ve srovnání s plodnými muži se cítí méněcenní, často spojují neschopnost zplodit dítě s pocitem ztráty mužnosti a sexuální potence. Na rozdíl od žen se ale muži za neplodnost tolik neobviňují.7

V určité fázi, kdy se páru nedaří počít potomka nebo to trvá příliš dlouho, se téma těhotenství a plánování rodičovství stává pro oba v páru stresující, nepříjemné, někdy až otravné. Na druhou stranu, první pochybnosti a obavy mohou mít i pozitivní vliv – mohou být impulsem k vyhledání odborné pomoci a absolvování prvotních vyšetření. Zkrátka oba či alespoň jeden v páru se začnou o problematiku neplodnosti a její léčbu více zajímat,“ upřesňuje Mgr. Stejskalová.

Co tedy dělat v případě, kdy se páru mj. i díky špatné psychice nedaří dlouhodobě otěhotnět? Jak nepropadat dalším negativním myšlenkám a emocím? Důležité je snažit se uchovat pozitivní přístup a nepodléhat beznaději. Pokud srovnáte svou psychiku, tělo se uvolní a uklidní a vy tak budete mít větší šanci na otěhotnění, ať už přirozenou cestou nebo za pomoci léčby. Určitě je dobré se zaměstnávat jakoukoli činností, která vyplní váš čas a zabrání nekonečným úvahám o problému – ať už je to sport, domácí mazlíček, koníčky, cestování. Je vhodné vyhýbat se stresu, nepřipouštět si tolik stávající problémy a nekumulovat problematické situace (nekupovat ovulační testy, nečíst internetové diskuse apod.). A v neposlední řadě – nebuďte na to sami a hledejte pomoc u svého nejbližšího okolí, popřípadě u odborníků. Psychologická podpora může pomoci snížit stres a tím zvýšit šanci páru na početí.3,4,6,7

Zdroje:

  1. http://www.gennet.cz/poradenstvi-pri-ivf
  2. Průzkum STEM/MARK kvantitativní: Plánování rodičovství v Česku – slide 22
  3. Průzkum STEM/MARK kvalitativní: Komunikace o plánování rodičovství – slide 13, 14,16
  4. Neplodnost: Příčinou může být i psychika, jarodic.cz, dostupné z: http://www.jarodic.cz/cz1/neplodnost-pricinou-muze-byt-i-psychika.php
  5. Labusová E.: Když dítě nevysvětlitelně nepřichází, dostupné z: http://www.evalabusova.cz/clanky/kdyz_neprichazi.php
  6. Neplodnost a psychika, rodina.cz, dostupné z: http://www.rodina.cz/clanek8126.htm
  7. Katona L.: Psychosociálne aspekty neplodnosti. In: Via practica | 2015; 12(2) | www.solen.sk. Dostupné z: http://www.viapractica.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=7440&magazine_id=1
  8. https://www.reprofit.cz/neplodnost/co-je-neplodnost/
  9. Sobek J.: Péče o pár s poruchou plodnosti v ordinaci gynekologa, In. Actual Gyn. 2010; 2:26-31. Dostupné z: http://www.actualgyn.com/pdf/en_2010_29.pdf